Tak nějak ze zásady jsem proti věcem, které jsou nařízeny direktivně shora. Možná i proto, že jsem dětství prožila v systému, kde se mnoho věcí buď muselo nebo nesmělo. Po letech, kdy jsem v hodinách občanské nauky musela vyslechnout, že výběr zaměstnání se má řídit potřebami socialistické společnosti a ne osobními preferencemi jednotlivce, jsem si po revoluci oddychla. Teď už snad nikdo nebude výběr povolání řídit shora. Přesto i na to došlo. Alespoň tím si vysvětluji náhlý zájem politiků o maturitu z matematiky. Humanitní profese jsou totiž v současnosti v tisku docela často dehonestovány, jako kdyby jen absolventi humanitních oborů patřili mezi nezaměstnané. Velkou vinu na tomto negativním obrázku humanitních oborů mají bohužel nově vzniklé obory, jako jsou gender studies, jejichž absolventi někdy svými nezralými a kontroverzními postuláty vrhají špatné světlo na všechny společenské obory.
Z článku Miriam Čekalové z jejího blogu vybíráme:
Ať se to politikům líbí nebo ne, řada lidí je výrazně humanitně zaměřená a tito lidé technické obory studovat nepůjdou, ani když budou muset z matematiky maturovat. Jediné, čeho se dosáhne, bude to, že škola matematiku a maturitu vůbec mladým lidem ještě více znechutí. Obětujeme mladé umělce a lidi nadané jinak než technicky jen proto, že nejsou schopni dostát požadavkům v matematice? Proč někomu připadá zbytečné jít studovat mongolistiku, etnologii, archeologii nebo podobné obory? Ne vše můžeme poměřovat ekonomickým ziskem a okamžitým uplatněním. Mnozí studenti sice po studiu pracují v jiném oboru, než který vystudovali, ale to ještě neznamená, že ze svých znalostí nečerpají nebo že se svému oboru nezačnou věnovat později.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
4 komentářů:
Maturita z matematiky ke klasickému všeobecnému vzdělání patří, protože potvrzuje určitou úroveň matematických dovedností a abstraktního matematického myšlení, velmi žádoucícho jak v technických, tak i v mnoha humanitních oborech. Každoročně se setkávám s diplomovými pracemi (téměř) hotových absolventů humanitních oborů, kteří ve svých pracích provádějí nejrůznější výzkumy a šetření a při jejich verifikaci používají místo matematicko statistických metod spíše metody intuitivní, založené na názoru a domněnkách. Výsledkem pak je velmi pochybná validita jejich závěrů a zásadní chyby ve statistickém posuzovaní a hodnocení zkoumaných jevů. Tento přístup pak většinou přetrvává i v jejich dalším profesním působení a nechci spekulovat o tom, do jaké míry se podílí na chaotickém rozhodování a řízení nejen ve školství. Kdyby se takový způsob matematicko statistického usuzování používal při výrobě automobilů nebo testování léků ve farmacii, byli bychom pravděpodobně už všichni mrtví.
Celkem správně ovšem autorka píše, že by bylo zapotřebí změnit pedagogické postupy ve výuce matematiky, ale to je záležitost na mnoho let. Nemáme tolik času, pokud nechceme, aby nás nahradili (daleko lépe) matematicky kvalifikovaní odborníci z východních zemí. Škody způsobené kdysi dávno vyřazením matematiky z povinných maturitních předmětů jsou již i tak dost velké. Změna výuky matematiky bude realitvně obtížná, nezapomínejme, že ty, kteří ji učí a kteří připravují budoucí učitele, můžeme přesvědčit jen seriózní argumentací opřenou o dobrá data, nikoliv o pouhé názory a domněnky. A přesvědčit je musíme, protože se bez nich neobejdeme - k tomu, aby matematiku někdo mohl vyučovat, ji nejdříve musí sám umět, to není jen o matematickém názoru. Navíc, často proti nám stojí matematičtí Sheldonové, kteří jsou skvělí ve svém oboru, ale o jejich sociálních a komunikačních dovednostech lze s úspěchem pochybovat.
Více zde: http://miriamcekalova.webnode.cz/news/komu-prospeje-maturita-z-matematiky-/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz
Tomu, kdo na maturitu má, povinná maturita z matematiky jenom prospěje. Tomu, kdo na maturitu nemá, neprospěje povinná maturita z jakéhokoliv předmětu.
Matematika je nepochybně nenahraditelnou složkou obsahu vzdělání. Pokud ji však redukujeme na pouhou schopnost cosi vypočítat podle návodů a jejich kombinací, pak svou úlohu v plném rozsahu neplní a pro mnohé je i nestravitelná. U maturity by v této podobě musela být málo obtížná, jinak by byla likvidační. Přitom má svou formální logiku, historii, filozofii, etiku i estetiku. Týká se tedy nejen rozumu technického, ale také morálního a poetického. To ovšem platí i pro všechny ostatní předměty.
Článek paní Miriam Čekalové mi připomněl názory bývalé ministryně školství dr. Petry Buzkové, cituji: „Velká spousta žáků a studentů je maturitou z matematiky hodně vystresována a koneckonců řada z nich zrovna tento předmět ve svém budoucím povolání vůbec nebude potřebovat“ (rozhovor pro Český rozhlas, 31. 8. 2004). Přiznám se, že mne maturita z matematiky nestresovala, zato jsem měl nervy z maturity z českého jazyka - z větných a slovních rozborů a z 30 nabiflovaných témat z literatury o spisovatelích, od kterých jsem často nepřečetl ani řádek. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že bude zrušena povinná maturita z češtiny, asi bych zajásal. Dneska (po 30 letech) mám samozřejmě opačný názor.
Matematika, ale i čeština se učí na školách většinou špatně. Jak může bavit dítě zvyklé na internet výuka češtiny stylem národního obrození, kdy se o internetu dozví maximálně, jak je škodlivý? O tom, že by bylo třeba změnit výuku češtiny, se diskutuje skoro jako o matematice. Ale je zajímavé, že na rozdíl od matematiky povinnou maturitu z češtiny nikdo nezpochybňuje.
Proto nesouhlasím se svými kolegy, kterých si jinak velice vážím (Hejný, Botlík, Šteffl a další), že s maturitou z matematiky je třeba počkat. Rozumím jejich názorům, ale obávám se, že tento postoj jen nahrává těm, co maturitu z matematiky odmítají. Mimochodem právě v těchto dnech pod tlakem konkurence (snižuje se počet studentů) zvažují mnohé fakulty o další redukci výuky matematiky. Je to velmi nebezpečný trend, který nás vzdaluje od vyspělého světa.
K článku paní Čekalové ještě pár poznámek:
- nařízení direktivně shora: autorka si zřejmě myslí, že obsah výuky a skladbu maturitních předmětů by si měli žáci a studenti volit sami?
- intenzivní studium matematiky na gymnáziu: autorka píše, že měli matematiku 3x nebo 4x týdně, my jsme měli matematiku 5 x týdně a k tomu ještě praktika z matematiky, nikomu to neuškodilo;
- obětujeme mladé umělce a lidi nadané jinak než technicky: autorka má utkvělou představu, že matematika je spojena pouze s technickými obory a že technici jsou kulturní barbaři, opak je však pravdou, mnoho techniků má umělecké nadání a v umění je skryta matematika stejně jako v jiných oborech - stačí se podívat na systém tónů v hudbě, Escherovy obrazy nebo navštívit konferenci Aplimat v Bratislavě a její sekci Umění a matematika;
- učitelé matematiky mají talent pro matematiku vrozený: jsem přesvědčený (a potvrzuje to i prof. Hejna), že talent na matematiku má vrozený každý, bohužel v našem školství jej často v dětech ubíjíme;
- studenti nejsou schopni dostát požadavkům v matematice: nepodceňujme mladé lidi, dříve maturovali z matematiky všichni a učili se mnohem těžší matematiku než dnes.
Mimochodem i já jsem zažil v prvním ročníku profesora matematiky, který byl pro mne bohem. Byl úžasný a matematiku vyprávěl jako dobrodružný příběh. Potom přišla suchopárná profesorka a znechutila tenhle předmět téměř všem. Jenže my jsme ještě z matematiky (naštěstí) maturovali povinně, takže jsme se přes tuto paní profesorku museli dokázat přenést.
A ještě malou poznámku - také já jsem kdysi říkal, když jsem se učil teorii pravděpodobnosti, že tohle nikdy v životě potřebovat nebudu, a dnes se živím statistikou!
Na vysokou školu k nám přichází studenti s odporem k matematice, se zakrnělým logickým myšlením a představou, že matematika ne neužitečná. Máme rok na to, abychom je přesvědčili o opaku a probudili v nich to, co bylo ubito. Je to těžký úkol, ale jde to!
Takže na závěr - komu prospěje povinná maturita z matematiky? Především nám všem.
Okomentovat