Čeští žáci svou úspěšností předčili nejen žáky Austrálie, Polska, Norska a Korejské republiky, jejichž výsledek přesahoval 530 bodů, ale vedli si např. lépe než jejich vrstevníci z Německa (523 bodů), Slovenska (517 bodů), Chorvatska (512 bodů) či Slovinska (511 bodů).
Žáci dvou zemí, Thajska a Turecka, dosáhli ve srovnání s ostatními zeměmi výrazně podprůměrného bodového skóre (373, resp. 361 bodů).
Ve všech zemích dosáhly dívky v testu informační a počítačové gramotnosti ve srovnání s chlapci lepšího výsledku, přičemž s výjimkou Thajska a Turecka byl ve všech zemích tento rozdíl statisticky významný. Průměrný rozdíl činil v zúčastněných zemích 18 bodů (dívky dosáhly v testu průměrně 509 bodů, zatímco chlapci 491 bodů).
Dívky v České republice předčily svým průměrným výsledkem 559,2 bodů chlapce, kteří dosáhli průměrného výsledku 547,6 bodů, nicméně tento 12bodový rozdíl byl ve srovnání s ostatními zeměmi jeden z nejnižších.
Rozdíl mezi dívkami a chlapci byl o něco vyšší v rámci víceletých gymnázií (dívky dosáhly v průměru o 19 bodů více) než v rámci základních škol (zde rozdíl činil 9 bodů). Průměrný výsledek žáků víceletých gymnázií byl ve srovnání se žáky základních škol vyšší o 58 bodů.
Na základě výsledku v testu byli žáci zařazeni do čtyř dovednostních úrovní. Zatímco žáci na první úrovni prokázali pouze základní ovládnutí práce s technologiemi, žáci zařazení do čtvrté úrovně disponují velmi pokročilými znalostmi a dovednostmi.
Rozdíly v zastoupení žáků na čtvrté (nejvyšší) úrovni jsou nepatrné a řadí žáky České republiky na šestou pozici (čtvrté úrovně dosáhla 3 % českých žáků). Nejvyšší podíl žáků na této úrovni byl zjištěn v Korejské republice a kanadské provincii Ontario (5 %).
V České republice je klíčový podíl žáků na třetí dovednostní úrovni, který je ve srovnání s ostatními zúčastněnými zeměmi nejvyšší (34 %). Zároveň si lze všimnout, že podíl českých žáků, kteří nedosáhli první úrovně, je nejnižší (2 %).
Podíl žáků pod první dovednostní úrovní je naopak nejvyšší v Thajsku a Turecku (spadají sem dvě třetiny žáků). Ve všech ostatních zúčastněných zemích je nejčastěji zastoupena druhá dovednostní úroveň.
Při bližším pohledu na výsledky českých žáků se ukazuje, že žáci základní školy jsou na nejvyšší dovednostní úrovni zastoupeni jen málo, zatímco žáků víceletého gymnázia je takových desetina. Naopak, žáci víceletého gymnázia prakticky nejsou zastoupeni na nejnižší dovednostní úrovni a pod ní.
13 komentářů:
Přiznávám bez mučení, že toto je velké překvapení. Užívejme si ho. Naši nejvyšší představitelé určitě budou. Aby naše nadšení nebylo zase tak moc velké, konstatuji, že výsledky jasně dokazují, že za úspěchem nestojí školní výuka. Potřebné kompetence získali naši žáci mimo ni. Též se chystám rozporovat tvrzení, že byly měřeny schopnosti zpracovávat informace. Koho ale takové detaily po včerejší a dnešní mediální smršti budou vůbec ještě zajímat, že?
Přiznávám bez mučení, že přesně takový komentář jsem očekával. Každý úspěch byl vždy zpochybněn.
výsledky jasně dokazují, že za úspěchem nestojí školní výuka
Pokud byste, pane Brdičko, použil formulace jako "velmi pravděpodobně" a "domnívám se", pak bych s vámi souhlasil. Takto se musím poněkud rejpavě zeptat, kde vidíte ten jasný důkaz. Vždyť informatika se učí někde dokonce už v 1. třídě ZŠ.
Popravdě, moc tomu nevěřím.
I když JÁ učím informatiku VELMI kvalitně, takže, pokud je to opravdu tak, mám na tom svůj podíl...
Ale stejně nevěřím.
Ještě jsem si neprohlížel samotný test, ale z grafů vyplývá, že víceletá gymnázia jsou na tom velmi dobře a základní školy průměrně. Tudíž "se domnívám", že "velmi pravděpodobně" nám tento výzkum neříká vůbec nic;-)
No nerýpejte se v ledví našeho úspěchu, zamyslete se nad tím, že ostatní státy za námi zaostávají. A to je přece k popukání, no ne? Konečně existuje obor, kde naše vlast není na chvostu. Ale nemůže za to nikdo, kdo říkal, "prostě to zařídíme" ani kdo šíří toliko bonmoty. Stalo se tak zcela bez účasti státu, dokonce se nebojím říci, že státu navzdory. Příčinu hledám v tom, že studenti vidí, že IT je obor, který jim poskytne uplatnění, motivuje je to, že v něm dokáží víc než jejich rodiče a mnohem více než jejich učitelé. Nelze se zlobit, že nedokázali přijmout vysvětlení důležitosti znalosti mateřského jazyka, aby v něm excelovali podobně.
za úspěchem nestojí školní výuka
Pokud tomu doopravdy tak je, pak v tom vidím tu nejlepší zprávu za posledních dvacet let.
Jinak jsem ovšem velmi trudnomyslný.
Svět je na tom hůře, než jsem si býval myslel.
Jan Hučín:
Že za úspěchem žáků nestojí školní výuka, je docela dobře vidět ze závěrečné zprávy. Třeba:
- Žáci sami uvádí, že se potřebné dovednosti naučili často mimo školu (str. 32). Mezinárodní srovnání pak doplní, že jsou udávané hodnoty významně pod průměrem.
- Ti co se danou dovednost naučili ve škole, ji zpravidla neumí lépe (ale ani hůře), než ostatní.
- Výukové aktivity s ICT zapojujeme významně méně, než ostatní země (str. 40).
- ICT zapojujeme významně méně, než ostatní země, i když se podíváme po jednotlivých předmětech.
- Názory učitelů na využívání ICT při výuce (str. 44) také nenasvědčují tomu, že bychom měli silný zájem žáky v téhle oblasti nějak vzdělat.
krtek:
Samotné základky bez gymnázií by v celkovém pořadí byly opravdu až druhé. Takže nejspíš opět signifikantně nad průměrem, protože bez gympl se rozptyl asi ještě sníží.
Simona CARCY:
Studenti vidí, odpusťte, leda prd. Jednak samotný test má s "oborem IT" pramálo společného, jednak sami uvádějí, že je IT baví málo (méně, než žáky ostatních zemí). Tento stav myslím potvrdí veselými historkami leckterý zdejší informatikář. V zájmu tedy vysvětlení nenajdeme.
Strávil jsem v tom víkend, tak jsem teď děsně chytrý: http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/11/icils-2013-same-otazky.html
Dan Lessner řekl(a)...
Váš rozbor je po všech stránkách skvělý, díky.
Podobný výsledek už vyšel v PIAAC u dospělých. Bez ohledu na to, co se ve výuce ICT zvoralo (počínaje internetem do škol), jsou na tom ti dospělí, kteří tím prošli, velmi dobře. A nevíme proč.
Moje hypotéza je, že to je nějak skryto v mimoškolním vzdělávacím prostoru. Ten ovšem nesledujeme, protože ho neumíme ani uchopit, natož sledovat nebo měřit. Ale namátkou, třeba je to tím, že české děti víc než jinde ignorují omezení Facebooku na 13 let a chodí tam dřív, nebo tím, že máme ze všech zemí světa nejlépe lokalizovanou KhanAcademy (což je fakt). Ani já samozřejmě takovému vysvětlení nevěřím, jen naznačuji, že vysvětlení může být úplně jinde, než ho hledáme.
"nebo tím, že máme ze všech zemí světa nejlépe lokalizovanou KhanAcademy (což je fakt)."
Tak tím to opravdu není...
třeba je to tím, že české děti víc než jinde ignorují omezení Facebooku na 13 let a chodí tam dřív
Mělo by to snad znamenat, že míra tohoto typu gramotnosti závisí na časnosti přístupu k fejsbůku?
Nejsem si jist zcela. Moje dlouhodobé zkušenosti mě k takovému závěru neopravňují.
Aha, tady se ještě pokračovalo.
Hypotézy s Khanovou školou, časným Facebookem apod. možná nejsou úplně mimo, ale je potřeba najít jiné. Název "počítačová a informační gramotnost" evokuje dost široký záběr, ale test byl mnohem užší (tedy soudím z té čtvrtky, kterou ukázali). Zrovna u FB a KA nevidím, že by to mohlo v testu nějak pomoct. Třeba se ale najde něco jiného v tomto duchu.
Okomentovat