Studie, kterou vytvořilo sdružení European Schoolnet, je jedním z prvních pokusů zmapovat programování a jeho pozici ve vzdělávacích programech na různých stupních vzdělávání v zemích EU.
Organizace European Schoolnet (EUN), sdružení národních agentur a ministerstev školství, vydala evropskou srovnávací analýzu, která se zaměřuje na to, jakým způsobem je začleňováno programování do výuky na základních a středních školách v zemích EU. Do dotazníkového šetření, z nějž studie vychází, se zapojilo 20 zemí EU. Studie má název Computing our future. Computer programming and coding - Priorities, school curricula and initiatives across Europe a je volně ke stažení na webu sdružení EUN.
Anglickým termínem computer programming označují autoři proces vytváření a následného uplatňování různých sad příkazů (tvořících program), které mají za následek, že počítač splní konkrétní úkol, vyřeší problém nebo poskytne zpětnou vazbu. Tyto příkazy (kódy psané v programovacím jazyce) napomáhají tomu, aby počítač pracoval dle zadání. Termínem computing nebo coding, které jsou používány synonymně, je potom označována činnost, při které žáci a studenti různé programy nejenom ovládají a využívají, ale také vytváří pro elektronická zařízení (počítače, tablety) programy vlastní. V češtině pro tuto činnost používáme pro účely tohoto článku termín programování.
Téma programování je v poslední době velmi aktuální. Evropská komise zavádění programování do výuky silně podporuje a řadí tuto schopnost dokonce mezi jednu z klíčových dovedností pro 21. století. Evropská komise se proto také aktivně zapojila do kampaně Code Week, která proběhla v říjnu ve většině zemí EU a jejíž cílem bylo upozornit na důležitou roli programování v dnešním vzdělávání.
Programování je činnost mezioborová, která posiluje logické myšlení a schopnost řešit problémy. Přestože si programování většinou spojujeme pouze s IT specialisty, schopnost porozumět tomu, na jakém principu počítačové programy fungují, či případně jednoduchý program vytvořit, je důležitá i pro širokou veřejnost. Význam programování pro všechny obory a profese také vystihuje příspěvek zveřejněný na webové stránce kampaně http://codeweek.eu/code/.
Srovnávací studie ukazuje, že programování je do různé míry obsaženo ve vzdělávacích plánech většiny zemí EU, a to zejména jako součást širšího oboru informatiky. Prostor je mu dlouhodobě věnován především na středních odborných školách, což je také případ České republiky. Většina zemí ve svých strategických plánech a vzdělávacích dokumentech podtrhuje nutnost zvyšování digitálních kompetencí žáků, nutnost využívání ICT pro výuku a učení se, ale programování jako takové není v těchto strategiích samostatně vyděleno.
Pouze tři země v současné době programování zavádí i do výuky základních škol, jedná se o Estonsko, Řecko a Velkou Británii, která k této rozsáhlé změně přistoupila od tohoto školního roku. Bude zajímavé sledovat, jaké výsledky první pilotní rok přinese.
Závěry studie ukazují, že poměrně velká část zemí v současné době zvažuje posílení role programování a jeho zařazení do vzdělávacích plánů ať již formou povinného zapojení do výuky, nebo formou volitelných předmětů a aktivit. Vzniká celá řada aktivit z velké části iniciovaná neziskovými organizacemi nebo firmami, které programování prosazují.
Studie, kterou vytvořilo sdružení European Schoolnet, je jedním z prvních pokusů zmapovat programování a jeho pozici ve vzdělávacích programech na různých stupních vzdělávání v zemích EU. Kromě srovnání přináší i několik příkladů dobré praxe, které mohou sloužit jako inspirace.
V rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků byla například ve Velké Británii vytvořena síť odborníků propojující školy, univerzity a zaměstnavatele. Kromě tvorby online výukových materiálů pro programování na prvním stupni základních škol je cílem této sítě identifikovat učitele – IT specialisty, které si pak mohou jednotlivé školy pozvat, aby proškolili jejich zaměstnance.
Dům zahraniční spolupráce, který zastupuje Českou Republiku ve sdružení EUN, se tématu programování bude věnovat na Národní konferenci e-Skills for Jobs 2014, kde o něm budou diskutovat učitelé a odborníci. Konference se uskuteční dne 20. 11. 2014 v Praze. Více informací o akci naleznete na www.itfitness.cz.
PAVLICOVÁ, Vladimíra. Programování jako klíčová dovednost pro 21. století – srovnávací studie 20 zemí EU . Metodický portál: Články [online]. 13. 11. 2014, [cit. 2014-11-13]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/19301/PROGRAMOVANI-JAKO-KLICOVA-DOVEDNOST-PRO-21-STOLETI---SROVNAVACI-STUDIE-20-ZEMI-EU.html. ISSN 1802-4785.
2 komentářů:
Maturita z matematiky je špatná, tak budeme učit všechny programovat.
To už tu taky bylo.
Vkládám kopii svého komentáře z portálu RVP:
Již nějaký čas se velmi pozorně zabývám tím, jaká data DZS do evropských výzkumů poskytuje. Snaha vylepšovat naše postavení je totiž kontraproduktivní a vede MŠMT k přesvědčení, že je vše v pořádku. I zde lze takové náznaky vypozorovat.
Zpráva např. na str.14 uvádí, že máme programování povinné na SŠ se včeobecným zaměřením. To není pravda. Snaží se dádávat naše úspěchy v eTwinningu do souvislosti s kurzy metodiky výuky programování pro učitele (str.23). Myslím, že to není možné. Zavádějící je i (fakticky správné) tvrzení, že máme programování integrováno do ŠVP na regionální úrovni. To pak vypadá, jako že se jedná o záležitost plošnou.
Na několika místech je zmiňovám náš nový právě schválený plán Strategie digitálního vzdělávání 2020. Ten sice posun, který tento výzkum sledoval, jednoznačně obsahuje, ale jeho realizace zatím vůbec není jistá. Jsem si jist, že budeme muset ještě hodně bojovat, chceme-li mít "informatické myšlení" integrováno v RVP ZŠ do roku 2020 (stávající je vysloveně nevhodný). A to je přesně to, co by mělo být hlavním závěrem - k čemu nás chtěl EUN touto studií přimět.
Okomentovat