Petra Budnikovová: Jak vybrané celostátní deníky a televize informují veřejnost o vzdělávání a školství a zda je to dostačující pro rodiče školáků

Cílem diplomové práce Petry Budnikovové bylo analyzovat, jak vybrané celostátní deníky a televize informují veřejnost o vzdělávání a školství. Kvantitativní obsahové analýze byly podrobeny čtyři celostátní deníky, konkrétně MF Dnes, deník Právo, Hospodářské noviny a Lidové noviny. Dále čtyři televizní stanice, ČT1, ČT2, ČT24 a televize Nova. Celý výzkum se soustředil na výstupy z roku 2012. Výsledky kvantitativní obsahové analýzy potvrdily hypotézu, která předpokládala, že mediální pokrytí školství a vzdělávání není dostačující. Média se zabývají administrativou, činnostmi ministerstva školství a dalšími dílčími tématy, které nemají co do činění s tím, co se žáci učí ve škole v rámci jednotlivých předmětů. Výsledky této analýzy byly porovnány s očekáváním zástupců cílové skupiny – rodičů. Proběhlo dotazníkové šetření a série polostrukturovaných rozhovorů, ze kterých vyplynulo, že rodiče téma vzdělávání v médiích zajímá, ale nemají dostatek informací nebo nikdy nepřemýšleli o kvalitě a dostatečnosti referování médií.

Z diplomové práce vybíráme závěr:

Závěr

Výsledky kvantitativní obsahové analýzy potvrdily hypotézu, že i když vzdělávání a školství patří mezi témata, o něž mediální konzumenti – alespoň deklarativně – projevují zájem, média je pokrývají pouze částečně a že se soustředí na dílčí, relativně izolovaná témata. Široké spektrum témat, které vzdělávání představuje, zužují jen na určité oblasti, jako je administrativa, činnost ministerstva školství, reforma vysokých škol a na sezónní témata jakým je například maturitní zkouška na konci středoškolského vzdělání. Ve sledované mediální agendě se projevil velmi silný sezónní charakter.

Když už se média tématu školy věnují, jen zlomek výskytů patří tomu, co se děti ve škole učí, jak probíhá výuka a co jim škola přináší. Zmiňovány jsou jen některé předměty, o matematice a fyzice se mluví a píše kvůli tomu, že žáky výuka moc nebaví a učitelé přemýšlí, jak jim ji zpestřit. Pozornost je částečně věnována i dějepisu, protože do výuky pronikají nové způsoby výuky moderních dějin. Názvy ostatních předmětů se v médiích objevují zřídka, např. biologie či chemie. Nebývají dávány do souvislosti se školou, jedná se o jazykovou homonymii a zmiňovaná substantiva reprezentují v daném mediálním kontextu jinou oblast (např. chemické zbraně, výzkumy, léčiva atd.) Různá média se zaměřují na různá témata. Například soukromá TV Nova pojímá své referování o školství formou infotainmentu, oproti tomu veřejnoprávní ČT24 je více zaměřena na politická témata a souvislosti. Lidové noviny se například jasně staví proti testování žáků, což je patrné z titulků a frekvence článků na toto téma. Hospodářské noviny, ekonomicky zaměřené, se logicky relativně více věnují uplatnění absolventů a situaci na vysokých školách. MF DNES má síť regionálních zpravodajů a přináší čtenářům regionální informace z místních škol. Pouze 2, 26 % příspěvků napříč sledovanými deníky se týká toho, jaká je náplň předmětů, co se žáci ve škole skutečně učí.

Z provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 2 % rodičů si myslí, že se z médií dozvídá informace o tom, jak kvalitně školy připravují děti do života. Téměř polovina rodičů se vyjádřila, že nikdy nepřemýšleli nad tím, zda média vůbec referují dostatečně o vzdělávání.

Bylo potvrzeno, že se média zabývají administrativou, financováním školství a záležitostmi kolem ministra školství, což je v rozporu s tím, jak vzdělávání tématizují vybraní názoroví vůdci. Výskyty o tom, co se žáci učí ve škole, jakou formou a co dětem dává škola do života, diváci a čtenáři najdou jen zřídka. Přesto podle statistik z Google Trends patří vzdělávání mezi nejhledanější témata.

Celá diplomová práce v PDF