Některé školy opouštějí sebevědomí, kriticky uvažující a sečtělí žáci, zatímco jinde produkují znalostmi opovrhující individua, která nejsou schopna stvořit rozvitou větu. Co vlastně ovlivňuje kvalitu vzdělávání na školách?
Nicholas Bloom, Renata Lemos, Raffaella Sadun a John Van Reenen (PDF) se při zkoumání proměnlivosti kvality vzdělání zaměřili na důležitost ředitelů, resp. způsobů, jak své školy spravují. Vyzpovídali jich 1800, ze škol v 8 zemích a zároveň zjistili maximum informací o povaze a složení žáků a vývoji jejich prospěchu. Potvrdili, celkem pochopitelně, že kvalita škol se liší jak mezi zeměmi, tak intenzivně i uvnitř zemí a velký podíl na tom mají právě ředitelé škol.
Bez ohledu na charakteristiky žáků či lokalitu školy, platí, že má-li ředitel více volnosti – ve vytváření osnov či přijímání učitelů – je jeho škola mnohem lépe vedena než školy direktivně řízené státem či obcí (v kterýžto případech mohou za jmenováním ředitele stát jiné než jeho profesní a manažerské schopnosti). Samostatnější ředitelé jsou bezprostředněji odpovědní za zdary či neúspěchy svých studentů, jsou proto motivovanější zlepšovat fungování škol. Jejich instituce mají mnohem propracovanější dlouhodobé plány.
Čím se vůbec vyznačuje dobrý ředitel? Ničím zcela překvapivým, co bychom od dobrého manažera přirozeně neočekávali. Zaměřuje se na hodnocení práce učitelů, dobré odměňuje a povyšuje, horší motivuje k zlepšení, nenechává problémy „vyhnít“, ale řeší je v počátku. Sbírá a průběžně vyhodnocuje informace o výkonech žáků, zjištění diskutuje s učiteli a přijímají spolu adekvátní opatření. Dobří ředitelé stanovují optimistické, ambiciózní cíle, kterých mají jejich školy dosáhnout. Velmi dobří ředitelé dokonce dokáží své školy pozvednout na roveň ústavů, které si své žáky vybírají selektivně dle prospěchu (ekvivalent gymnázií v Česku).
Sice nelze vyloučit, že školy, které jsou kvalitní, přitáhnou jak dobré ředitele, tak výborné žáky, takže uvedená studie přeceňuje vliv řízení školy na lepší vzdělanost žáků. Přesto názorně ukazuje, že diskuze o počtu žáků ve třídách, velikosti výdajů či vzdělání učitelů se mohou míjet účinkem. Na nefungující škole, bez vize a odpovědného ředitele jakkoliv vysoké či nízké normativy kvalitu nepřinesou.
Průměrné hodnoty indexu kvality ředitelů při vedení lidí (šedé sloupce, "People") a řízení samotných organizací (modré sloupce, "Non-People") v jednotlivých analyzovaných státech.
Psáno pro Vesmír.
6 komentářů:
Do výběrových řízení přicházejí uchazeči o místo ředitele s koncepcí rozvoje školy.
1. Do jaké míry se taková vize promítá do výběru budoucího ředitele?
2. Jsou tyto koncepce někde k nahlédnutí? Neměly by být vylepené na vratech školy?
3. Posuzuje někdo, jak úspěšně je taková koncepce naplňována?
Jistě zajímavé, ale ...
1. Myslím, že za první republiky ředitel gymnázia nerozhodoval o osnovách ani nepřijímal učitele a mnoho G bylo jistě dobrých. (Totéž jde řící i období socialismu.)
2. Ředitel dobré učitele povyšuje? V naší realitě snad leda do kabinetu ve vyšším podlaží nebo jak asi?
Koncepce rozvoje školy - má její vypracování oporu v zákoně nebo vyhlášce? Nevíte to někdo?
Ano, zpracování Koncepčního záměru rozvoje školy je povinné ze zákona.
zpracování Koncepčního záměru rozvoje školy je povinné ze zákona
A jeho naplnění, pane Sárközi?
Ne, zpracování Koncepčního záměru rozvoje školy není povinné ze zákona.
Viz "Vyhláška o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích"
Bohužel moje aktuální zkušenosti: nový ředitel místní ZŠ vyhrál konkurz, při kterém předložil koncepci školy doslova opsanou a poskládanou z koncepcí jiných škol zveřejněných na internetu. Konkurzní komise se háji slovy
1. koncepce není povinnou součástí
2. ve vyhlášce není zakázáno koncepce opisovat.
No comment...
Okomentovat