I. Matematika rozvíjí a kultivuje myšlení (má k tomu ze všech předmětů nejlepší předpoklady), ale jen tehdy, pokud je vyučována vhodně. (Jako člověk, který vystudoval odbornou matematiku na MFF UK, o tom něco vím.)
II. Pokud je matematika vyučována nevhodně, rozvíjí a kultivuje toho málo a může i škodit.
III. Nevhodná výuka pak může škodit
- matematice, v tom, že u lidí vytváří mylnou představu o tom, co matematika vlastně je,
- celkové vzdělanosti tím, že prostě zabírá čas, který by se dal využít efektivněji jinak,
- celkové vzdělanosti a jednotlivým dětem tím, že jim znechucuje školu a učení nejen matematiky,
- některým jednotlivým dětem tím, že je přivádí do stavu „naučené bezmocnosti“ a tím hluboce podrývá jejich sebedůvěru.
IV. Záměrně používám slovo nevhodně a nikoliv špatně či nesprávně, protože vhodnost je závislá na žákovi. Co je vhodné pro jednoho, nemusí být vhodné pro jiného.
V. V České republice je matematika převážně vyučována nevhodně. Jednou z hlavních příčin je všeobecně akceptovaný přístup k žákovi odučit, vyzkoušet, a když neumíš, máš smůlu, na rozdíl třeba od finského jsem připraven ti kdykoliv pomoci, nedivím se, že něčemu nerozumíš. (To ovšem není chyba učitelů. Tak si to veřejnost u nás převážně žádá, a tak to je také vrchností očekáváno.)
VI. Povinná maturita z matematiky by byla skvělá, pokud by se matematika vyučovala převážně vhodně, a nikde (nebo alespoň skoro nikde) neškodila.
VII. Za současné situace by povinná maturita z matematiky ještě dramaticky zvětšila škody, které už tak výuka matematiky páchá.
- by potvrdila a upevnila nevhodnou výuku jako správnou a žádoucí,
- prakticky by umrtvila jakékoliv snahy učinit výuku matematiky vhodnější.
Prosím všechny, kteří matematiku umějí a povinnou maturitu z matematiky hájí či prosazují, aby si (přesně logiky) rozmysleli, co píšu ve čtvrtém odstavci. To, že vy matematiku umíte a že rozvinula a kultivovala vaše myšlení, nijak neimplikuje, že to tak musí být u každého. To, že vás učili matematiku vhodně, opravdu neznamená, že se učí vhodně pro všechny. Neučí! O tom se lze ostatně snadno přesvědčit, když se podíváte kolem sebe, jistě ve svém okolí najdete bystré, chytré, pracovité, schopné lidi, kteří matematiku neumí, rádi ji nemají (nebo ji dokonce nenávidí) a přece žijí smysluplný život a jsou to skvělí lidé. Ano, možná i jim by maturita z matematiky nějak pomohla, ale jen pokud by byla vyučována vhodně (pro ně, ne pro vás!). A to zatím není a dlouho nebude.
Upřímně mě debaty o povinné maturitě z matematiky už nebaví, je to pořád dokola (viz zde velmi podrobně před čtyřmi roky). Povinná maturita z matematiky dětem, rodičům ani české vzdělanosti nic dobrého přinést nemůže. Píšu o tom znovu hlavě proto, že škody mohou být veliké.
Převzato z autorova blogu na Aktuálně.cz
32 komentářů:
kdo ji neumí, je lenoch nebo hlupák!
Lenoch nebo hlupák je ten, který se nesnaží.
Kdo mele hloupostě je pitomec. To jen, abychom si ujasnili pojmy.
A kdo mele leta, je pitomec chronický.
Vy, pane Šteffle, soustavně melete dohromady otázku základů na zš s požadavky na certifikát oprávňující ke vstupu na vš. Na maturitní obory by se žák, který se děsí představy, že by se měl přimět k nějaké práci, vůbec neměl dostat. Víte?
Ostatně, naklonujte Hejného, a máme problém vyřešen. To se tu mele leta, a kde nic, tu nic.
No to je zas myslenkovy veletoc! Jako doklad toho, ze maturita z matematiky nema byt povinna, uvede autor megaperlu, ze matematika neni vyucovana vhodne. A vhodne ji ucit nelze, protoze pro kazdeho zaka je vhodne neco jineho. Tak to je tedy sila myslenky! Jak se to vhodne pozna, autor sam nevi, ale uz vi jiste, ze nevhodne uceni by skodilo. Silnejsi argument lze tedy sotva nalezt.
Ten pán prostě není normální.
Říkám to pořád, je to je to škodič českého školství. Zaslepený mimoň.
A tak mně se tenhle příspěvek líbí a mám dojem, že kritici páně Štefflův příspěvek pořádně nečetli.
Já jsem jej nečetl vůbec. Nemám na to čas. Právě se zabývám otázkou, co všechno ještě udělat pro to, a žáci gymnázia, budoucí lékaři, právníci, učitelé... aspoň trošku vstřebali podstatu poziční číselné soustavy se základem dva.
Reaguji pouze na laciný titulek, který má navodit u čtenáře nelibý dojem, že vzdělaný člověk se povyšuje nad člověka nevzdělaného.
Podprahový, o to podlejší, cílený útok na učitele státních škol. Nic víc, nic míň.
Jak říkají Slováci: " TRAFENÁ HUS ZAGÁGALA". A budou gágat dál až do konce světa. Přizpůsobit/změnit výuku tak, aby byla alespoň neodpudivá, znamená mnohem více práce, bez předžvýkaných textů, zadara, což je pro některé učitele vize podobně nepřijatelná, jako třeba představa sexu s krokodýlem.
Viděl bych to opačně. Stát chce zavést logicky maturitu z matematiky, jako správný krok a gágá pár odpůrců v médiích, akorát jsou hodně slyšet.
Sexuální představy pana Tajného Učitele jsou poutavé, leč irelevantní.
Jen pozor, aby krokodýlovi nebylo méně než patnáct let.
Akorát, že nikdo ještě neřek PROČ, když matiku potřebuje jeden z deseti maturantů na vš, má ta maturita z matematiky byt povinna, krom zaměstnavatelů, že chtějí víc matematicky vzdělaných učňů, Chládka, že chce lézt do kloaky zaměstnavatelům a odborů, které chtějí aby se prestiž matematiky a matematikářů nafoukla.
Nevhodný je především celý náš vzdělávací systém, který je založen na normativním financování. Nevhodné je chtít vyučovat matematiku (a vlastně jakýkoliv předmět) ve třídách o 30 až 34 žácích a současně mluvit o individuálním přístupu. To se prostě ve velkých třídách dělat nedá.
Nevhodné je, když nám podfinancování škol obecně, brání otvírat semináře a doučovací kroužky, kde by bylo možné rozvíjet matematický talent jedněch a pomáhat kompenzovat hendikep druhých.
Nevhodné je, když ze stejného důvodu byly de facto plně vyhubeny předměty jako matematická cvičení, na které se třídy půlily a kde se vyučovalo aplikované matematice a kde bylo možné v malých skupinkách využívat právě alternativní metody výuky.
Nevhodný je systém, který dovoluje, aby na každém stupni žák opakoval ročník pouze jednou. Takže se v některých případech stává, že na další stupeň vzdělání postupuje žák, aniž by dosáhl příslušné úrovně abstraktního myšlení, což se v předmětu, jako je matematika projeví nejvýrazněji. Takový žák potom sedí na hodině matematiky a nechápe o čem učitel mluví, i kdyby tím učitelem byl sám pan Hejný osobně.
Nevhodné bylo o(vy)kleštění matematiky na základní škole o některá důležitá témata. Nemluvě o bezbřehé rozplizlosti konceptu RVP-ŠVP, který v důsledku umožnil, aby některá témata nebyla procvičena dostatečně, některá byla vyučována v nevhodných ročnících a některá nebyla vyučována vůbec.
Nevhodné bylo snížení dotace hodin matematiky ve prospěch všech environmentálních, rodinných, společenských a bůhvíjakých ještě výchov.
Ve zbývajícím čase prostě zůstalo příliš málo prostoru pro to, aby učitel mohl současně vysvětlit učivo všem a zároveň hledat metody vhodné pro toho konkrétního žáka.
Nevhodné byly neustálé pindy novinářů a pseudoodborníků o nesmyslnosti až škodlivosti drilu a opakování, které v důsledku přivedly na střední a vysoké školy generaci, která nezvládá zpaměti ani malou násobilku, neumí převést decimetr čtvereční na čtvereční milimetry a na zlomek 270/90 si bere kalkulačku.
Ano. V důsledku zmíněných a mnoha dalších zločinů na českém školství a především na žácích samotných, můžeme opravdu říci, že matematika se učí na našich školách nevhodně.
A ano. Ne všichni učitelé matematiky jsou dokonalí. Ne všichni učí matematiku dobře a někteří určitě i špatně.
Přesto.
Nemohu se nevrátit k obvyklé paralele mezi maturitou, jako zkouškou osvědčující jistý stupeň dosaženého vzdělání a závěrečnou zkouškou v autoškole.
Asi se shodneme v názoru, že v mnohých autoškolách neprobíhá výuka techniky jízdy, nebo dopravních značek vhodným způsobem a metodou nejvhodnější s ohledem na osobnost žáka. :-) Navzdory tomu nikdo nenavrhuje, aby byly některé kapitoly ze závěrečných zkoušek vyřazeny.
Umím si představit, že například budeme rozlišovat řidičské průkazy pro auta s automatickou převodovkou a bez ní. Chápu, že je nutné rozlišovat mezi motorkou do 50 ccm a motorkami s výkonem motoru větším, než má mé osobní auto.
Ale nechápu jak můžeme na vysoké školy neuměleckých směrů pouštět maturanty bez formální garance, že středoškolskou matematiku zvládli. A přitom si myslet, že to nebude mít důsledky. Leckdy až fatální. (Vždyť je to stejné, jako kdybychom umožnili řidičům s oprávněním skupiny B, aby řídili kamion.)
Nechápu, jak vůbec mohl někdo připustit variantu, že gymnazista nebude maturovat z matematiky povinně. Kdo jiný už by měl?
Nebudu opakovat dříve použité argumenty, proto...
Závěr.
Nemyslím, že musíme zavést povinnou maturitu z matematiky plošně. Ale pak musíme buďto rozlišit, kteří absolventi mohou pokračovat na kterém typu vysokých škol, anebo musíme zákonem předepsat vysokým školám, jaké vstupní znalosti matematiky musí prokázat uchazeč o studium.
Buďto budeme trvat na formálním potvrzení ověření získaných znalostí, nebo zrušme řidičáky.
Pan Šteffl, se mi zdá, se poslední dobou zabývá vším možným, jenom ne svou firmou. Jinak by se mu nemohla stát taková krpa, jaká se mu daří už několik let ve vyhodnocování SCIO testů na ZŠ.
O čem mluvím? O srovnávání percentilů z matematiky, českého jazyka, angličtiny a němčiny s percentilem z OSP. U M a ČJ je vše v pořádku, protože M, ČJ a OSP dělají všichni žáci a tudíž zkoumaný vzorek žáků je shodný. jenže AJ a NJ je nepovinný a tyto testy nedělají všichni zúčastnění, tudíž vzorek je odlišný od vzorku žáků, kteří absolvují test OSP, a SCIO srovnává nesrovnatelné a plete koše s baňama. Aj by se měl porovnat jen s percentilem z OSP těch žáků, kteří angličtinu skutečně absolvují.
Souhlasím s Vámi, pane poste.restante. Jen nevhodný bod číslo sedm, tedy poslední jste měl zařadit jako první.
Nesouhlasím s Vámi ovšem v plošnosti. Všechny maturitní obory, které opravňují ke vstupu na jakoukoli vysokou školu, musejí mít maturitu z matematiky povinnou.
Vyloženě mne děsí představa, že třeba nějaký absolvent řekněme DAMU se stane ministrem nějaké silové portfeje, namátkou třeba obrany.
"Upřímně mě debaty o povinné maturitě z matematiky už nebaví, je to pořád dokola (viz zde velmi podrobně před čtyřmi roky)."
Tedy, dobrý muži, popsat tolik stránek a nažvanit o tom tolik keců, a zakončit to tímto výrokem? Vy se určitě necítíte dobře. Nebo jste schizofrenní obsedantní grafoman. Vás nebaví debaty o matematice a tři čtvrtiny psané debaty jsou podepsány Šteffl (jenom dneska Šteff). Normálního člověka, když něco nebaví a když to nemusí dělat, tak to nedělá. Mám tedy dojem, že pokud jste normální, tak to asi dělat musíte. Co je tedy, pane Šteffle, zdrojem Vašeho puzení? Dobro? Pro všechny? Nebo pro Vás?
jenže AJ a NJ je nepovinný a tyto testy nedělají všichni zúčastnění, tudíž vzorek je odlišný od vzorku žáků, kteří absolvují test OSP, a SCIO srovnává nesrovnatelné a plete koše s baňama. Aj by se měl porovnat jen s percentilem z OSP těch žáků, kteří angličtinu skutečně absolvují.
Paní Adamová, předpokládám, že máte na mysli Stonožku -- aspoň si to z našich diskusí tak pamatuju. Souhlasím s vámi, že při analýze využití studijního potenciálu nutné vzít u každého předmětu jen ty žáky, kteří dělali jak test z předmětu, tak test OSP. Pokud je mi ale známo, skutečně se to tak dělá.
Vezmou se žáci s účastí v obou testech a pomocí tzv. regrese se najde vztah mezi jejich percentilem v testu OSP a percentilem v testu z předmětu. Ten vztah je pro každý předmět jiný, protože pro každý předmět je jiná sestava žáků, kteří dělali oba testy. Tím se zjistí, že např. (čísla si vymýšlím pro ilustraci, nejsou to skutečné hodnoty) percentilu 60 v OSP by měl odpovídat percentil 70 v Aj, ale percentil 55 v matematice.
Využití studijního potenciálu se pak zjistí jako odchylka mezi skutečným a očekávaným výsledkem v předmětu. Tj. mám-li za výše uvedených vztahů v OSP percentil 60 a v Aj percentil 65, je mé využití podprůměrné (-5), protože při svém výkonu v OSP bych měl mít v Aj percentil 70, a já mám o pět percentilových bodů méně.
Jenže já nemluvím o vyhodnocování využití studijního potenciálu ve třídě ani o vyhodnocování studijního potenciálu u jednotlivých žáků, což jsou grafy a tabulky, ve kterých se naprostá většina ředitelů, učitelů a rodičů bez matematického a statistického vzdělání nemá šanci orientovat, ale mluvím o prostém porovnání percentilů z jednotlivých předmětů a z OSP v grafu Průměrný celkový percentil, na který se ve školách jako na jediný pořádně podívají, protože ten je pro ně jakž takž srozumitelný nebo si to alespoň myslí, a toto porovnání je zavádějící a ne, že ne. V grafu Průměrný celkový percentil by jednoznačně např. u testu z Aj měl být samostatně uveden percentil z OSP jen té skupiny žáků, která tento test absolvovala! Jinak skutečně porovnáváte neporovnatelné a pletete koše s baňama. A vymlouvat se nemá cenu, máte v tom krpu jako Brno. Minimálně by u tohoto grafu mělo být upozornění, že se u Aj jedná o jiný vzorek žáků, protože silně pochybuji, že si to ředitelé a další zúčastnění uvědomují.
A navíc, aby to u jazyků bylo úplně košer, by měl být percentil žáků např. u němčiny posuzován podle toho, jestli ji mají jako první nebo druhý jazyk. Tzn. škola, která má němčinu jako druhý jazyk, by měla být srovnávána pouze se školami, které ji mají rovněž jako druhý jazyk. Jinak je to vaše vyhodnocování, jak se u statistiky často říká, přesný součet zcela nepřesných čísel.
Paní Adamová, abych si ujasnil, že mluvíme o téže věci: máte na mysli Stonožku? Pro který ročník a ve kterém školním roce?
Stonožka, 9. ročník, loni, předloni ... (no prostě od doby, kdy nabízí SCIO k M,ČJ a OSP nepovinně jazyky) a pravděpodobně se SCIO chystá udělat tyto blbosti ve vyhodnocení testů i letos. Snad letos ještě může pomoci dodatečný dotaz na školy, který jazyk se u nich povinně vyučuje od 3. třídy a který se u nich vyučuje až od třídy osmé.
A ještě důležitá fakta z diskuse u původního blogu:
"Všechny tyto diskuse jsou mimo realitu. Různé odbory, komory a jiné zájmové skupiny prosadily pro svá povolání kvalifikační požadavky. Což bývá často maturita. I třeba pro takovou kosmetičku. Maturita je dnes potvrzení o vychození střední školy.
- pokud bude v současném právním (!!!) stavu povinná maturita z matematiky tak s matematikou nebude mít nic společného. Což povede k degeneraci samotného pojmu matematika."
A čeština nám už vesele zdegenerovala. Možná i O. Štefflovi jednou dojde, že rozdávat maturitní vysvědčení sedmdesáti procentům populace k ničemu dobrému nevede.
pokud bude v současném právním (!!!) stavu povinná maturita z matematiky tak s matematikou nebude mít nic společného
To je samozřejmě pravda. Přiznám se, že jen s velkým sebezapřením jsem sledoval postupnou (a potupnou) změnu maturitní zkoušky
na pouhé "potvrzení o vychození střední školy".
A dodnes jsem se s tím vnitřně nesmířil. Ale taková je realita a nemá smysl si nic nalhávat. Pokud bude matematika zařazena mezi povinné maturitní předměty, její úroveň degeneruje, tak jako se to stalo třeba slohovým pracím.
Možná je pomalu načase začít se bavit znovu o dvou úrovních maturitní zkoušky. Pracovně bych je nazval "závěrečná" a "maturitní" zkouška. Nebo lépe, "maturitní" a "opravdu maturitní".
Paní Adamová, našel jsem si výsledky ze Stonožky 2013/14, v tabulce podrobných výsledků z Nj za třídu jsou dva sloupečky čísel -- skupinový percentil hlavní předmět a skupinový percentil vedlejší předmět. Ověřil jsem si, že to je skutečně percentil počítaný pouze ve skupině žáků majících Nj jako hlavní předmět (resp. vedlejší předmět), jak byste to chtěla mít. Dole je spočtený průměr takto přepočtených percentilů za třídu.
Předpokládám, že letos to bude stejné.
Souhlasím s vámi, že tahle informace není v souhrnných grafech, ale to je vždycky boj mezi přehledností a podrobností informací. Prostudovat tabulky a pochopit všechny souvislosti určitě dá práci, ale stojí to za to. Pokud by vedení školy chtělo všechno vyčíst jen z jednoho dvou grafů, pak se dost ochudí.
V jisté míře bych souhlasil i s tím, že podrobné tabulky a grafy nemá šanci pochopit člověk bez statistického vzdělání. Ona se napohled zdá složitá, spousta čísel, sloupečků, čar, během přestávky (ani velké) to člověk nepobere. Nicméně učitel má mít VŠ vzdělání a základy statistiky se na VŠ probírají všude, přinejmenším na peďácích. Tohle ani žádná složitá statistika není, nejsložitější pojmy jsou směrodatná odchylka a percentil.
K pojmům je, pokud vím, navíc podrobný výklad v doprovodných materiálech, takže při troše snahy a trpělivosti člověk zprávu pochopí.
Kdybyste potřebovala pomoct s interpretací dat vaší školy, napište mi na honzahucin [šnek] gmail [puntík] com a rád vám pomůžu.
poste.restante řekl(a)... 18. listopadu 2014 10:10
Pracovně bych je nazval "závěrečná" a "maturitní" zkouška. Nebo lépe, "maturitní" a "opravdu maturitní".
Opakovaně navrhuji přejmenovat to, co se dnes jmenuje společná část maturitní zkoušky na minimální středoškolská zkouška. Tím by se vyřešilo skoro všechno, i to, s čím jste se nesmířil.
A tu opravdovou maturitu bych vrátil do škol, ani deset centrálních úrovní nestačí na různost středních škol.
A drobná poznámka k diskusi Adamová Hučín. Je smutné, pokud ředitelé škol neumějí číst grafy - i složité. Bylo by zajímavé vědět, kolik z nich maturovalo z matematiky a umí "dělit mnohočlen mnohočlenem".
Čtení grafů a příslušné (nevelké) základy statistiky pokládám za základní matematické dovednosti, které by měl opravdu zvládat každý maturant. A děti by jistě pochopily, k čem jim to je. A najít pro děti zajímavé grafy není problém, dokonce i ty ze Stonožky by byly pro děti nejspíš zajímavé.
A moje otázka je: Kolik času se tomu ve školách ZŠ i SŠ věnuje? A je to v maturitě?
"v tabulce podrobných výsledků z Nj za třídu jsou dva sloupečky čísel -- skupinový percentil hlavní předmět a skupinový percentil vedlejší předmět."
Ano pane Hučíne, ty sloupečky tam opravdu jsou, jenže ouha, prázdné. Že by se vloudila chybička? Přiznávám, že ta v tomto případě může být na straně vedení naší školy. Jinak Vás můžu ujistit, že já tedy rozhodně s interpretací dat naší školy nemám sebemenší problém.
"Je smutné, pokud ředitelé škol neumějí číst grafy"
A je pane Šteffle smutné, když Vy jako absolvent matfyzu, který pokud se týká testů kritizuje všechny kolem sebe, máte ve vyhodnocování svých vlastních testů dost závažné nedostatky. A který graf, že by měl být pro děti zajímavý? Jistě máte na mysli ten, který bez bázně a hany s otevřeným hledím porovnává percentil z Aj s percentilem z OSP, i když se každý z nich týká jiného vzorku žáků, že?
Ondřej Šteffl řekl(a)...
Opakovaně navrhuji přejmenovat to, co se dnes jmenuje společná část maturitní zkoušky na minimální středoškolská zkouška.
...
A tu opravdovou maturitu bych vrátil do škol
Ano, to jeden z možných modelů.
(Ale možné jsou i jiné varianty.)
Jeho výhodou je, že v podstatě popravdě pojmenovává skutečný stav. To, co dnes nazýváme maturitou je totiž opravdu jen "minimální zkouškou". (Jinak to ale ani při jednotné zkoušce pro všechny typy středních škol není možné.)
Jen je potřeba domyslet legislativní souvislosti.
Například ve vztahu k přijetí ke studiu na VŠ, nebo k profesím, u kterých je vyžadováno maturitní vysvědčení. A to především ve vztahu k uznávání příslušné kvalifikace v zahraničí.
To, co dnes nazýváme maturitou je totiž opravdu jen "minimální zkouškou".
Trošku drahé, ne?
Dejte (Vy ne, pane poste.restante) ty peníze radši dětem na obědy.
Když už nebudou vzdělané, tak ať aspoň nejsou hladové.
poste.restante řekl(a)... 18. listopadu 2014 23:01
To, co dnes nazýváme maturitou je totiž opravdu jen "minimální zkouškou". (Jinak to ale ani při jednotné zkoušce pro všechny typy středních škol není možné.)
Jen je potřeba domyslet legislativní souvislosti.
Ale vždyť to je jednoduché, v zákoně přejmenujeme společnou část maturitní zkoušky na minimální středoškolskou zkoušku. Školní část zůstane. Takže ve výsledku to bude vlastně jako před rokem 2010, jen přibude minimální středoškolská zkouška, jako povinná součást.
Pak je to možné trochu vylepšovat, třeba že trojčlenka, procenta a čtení grafu budou povinná pro všechny, jakož i cizí jazyk na A1 nebo tak, ale by po změně názvu přišlo samo.
jo, jo ... Hlavně to čtení grafů ... som za ...
Vzhledem k tomu, že O. Šteffl trvale ignoruje základní -prostý - argument, který vyvrací jeho představu o maturitě, zkusím to jinak: Jak Štefflův model zajistí, aby i školní část maturita nebyla jen "minimální", tj. "neopravdovou" maturitou? Na části škol tomu tak pravděpodobně je už dnes.
Jak Štefflův model zajistí...
Možná by pro začátek stačilo, aby předsedou zkušební komise byl někdo jiný, než právě kdokoli postradatelný na delegující škole. Pamatuji, jak v dobách, kdy maturitní vysvědčení bylo ještě osvědčením určité kvality, jsme byť kradmo, ale velmi bedlivě sledovali předsedovo obočí, a velmi jsme dbali na to, aby se nestahovalo přespříliš, a nebo nedejbože popozvedávalo.
Při opakovaných signálech o nekvalitně pojímaných maturitách snad není problém vyslat k maturitám zástupce zřizovatele nebo školního inspektora. Pokud možno ale ne nějakého právě postradatelného.
Vzpomínám si, bez patosu, jak jsem kdysi řediteli jedné školy sdělil, že pokud budou maturity pokračovat ve stejném duchu, jako v průběhu prvního dne, pak ať nepočítá s tím, že bych se jako předseda zkušební komise pod cokoli podepsal.
Pane Pytliku,
nepíšete na dané téma poprvé; bohužel realita je podle mého názoru někde úplně jinde. Přestože bych si přál, aby úroveň vzdělávání a serióznost hodnocení skutečně - ne papírově - garantovaly samy školy.
Okomentovat