V letech 2012 a 2013 byl na pracovišti autorů řešen výzkumný projekt „Informačně technologické kompetence dětí a jejich rozvoj na základních školách“. Článek podává stručnou zprávu o pojetí tohoto projektu orientovaného na poznání stavu, struktury a tendencí rozvoje informačně technologických kompetencí a budování informačně technologické gramotnosti žáků na základních školách. Charakterizuje hlavní zjištění výzkumu ve vybraných problémových oblastech zahrnujících charakteristiky a tematické celky informatických výukových aktivit a strukturu ICT kompetencí učitelů informatických předmětů.
Z článku v Orbis scholae, odborném recenzovaném časopisu zaměřeném na problematiku školního vzdělávání v jeho širších sociokulturních souvislostech, vydávaném PedF UK, číslo 2014/1, vybíráme závěr:
Prezentované výsledky projektu „Informačně technologické kompetence dětí a jejich rozvoj na základních školách“ rámcově charakterizují situaci na ZŠ v ČR. Poskytují stručný pohled na klíčové aspekty informačně technologické výchovy na základních školách, tj. především na povinné informatické předměty, jejich pojetí a obsah, a dále na učitele, kteří tyto předměty zabezpečují.
Výsledky výzkumu uvedené v tomto článku jsou výběrem zjištění učiněných v rámci první fáze výzkumu (viz Metody a průběh výzkumu). Ve druhé fázi byla řada zjištění doplněna a zpřesněna. Nejdůležitější z nich jsou shrnuta v následujícím přehledu:
- Stávající pojetí RVP ZV v oblasti Informační a komunikační technologie je většinově považováno za příliš obecné, zastaralé, bez jasné koncepce, nereflektující vývoj v dané oblasti a nové požadavky na rozvoj informačně technologických kompetencí žáků. Požadováno je jeho přepracování z hlediska obsahu i hodinové dotace příslušného předmětu, resp. explicitní integrace digitálních technologií a důraz na rozvoj příslušných kompetencí do ostatních vyučovacích předmětů.
- Informačně technologická výchova realizovaná v informatických předmětech inklinuje k zúženému pojetí orientovanému na uživatelské dovednosti, zvládnutí základních, většinou kancelářských, aplikací a vyhledávání informací, které je doplněno o etické, bezpečnostní a právní aspekty.
- Přestože v praxi škol převládá platformní a aplikační přístup, mnozí učitelé považují za důležité pracovat v různých prostředích, aby rozvoj kompetencí žáků nebyl závislý na konkrétní platformě a konkrétních aplikacích, neboť bezproblémová adaptace na nové technologie je možná jen tehdy, je-li porozumění žáků založeno na invariantních nadplatformních a nadaplikačních přístupech.
- Struktura a rozsah, resp. úroveň informačně technologických kompetencí učitelů informatických předmětů zásadně ovlivňuje pojetí a orientaci informačně technologické výchovy realizované v těchto předmětech. Tematické celky nebo kompetence, které učitelé sami hůře zvládají nebo jsou pro ně náročné, hodnotí jako málo významné pro rozvoj informačně technologických kompetencí žáků na základní škole, a ve výuce se jim proto nevěnují.
- Implementace digitálních technologií a aktivit podporujících rozvoj informačně technologických kompetencí žáků do vzdělávacího prostředí a života školy se rozvíjí především v těch směrech, které nekladou zvýšené časové nebo odborné nároky na učitele.
Přestože počet respondentů byl poměrně značný (1183) a geografické rozložení respondenty zastoupených škol odpovídalo celkovému rozložení základních škol v České republice, nebyl výběr vzorku z podstaty použitých metod a dobrovolnosti zapojení reprezentativní. Nicméně zejména závěry, které se dotýkají problémů a nedostatků informačně technologické výchovy na našich školách, je třeba chápat jako závažné, i když míru jejich rozšíření není možné spolehlivě určit.
1 komentářů:
Děkujeme, teď teprve to, co všichni víme, máme konečně ověřeno. Takže je to pravda pravdoucí! Co dál?
Okomentovat