Z vysokoškolského studia odcházejí před úspěšným absolvováním nejčastěji studenti, kteří zvolili technické obory – strojírenské obory mají 39 % předčasných odchodů a obory chemie 30 %. Častěji ze studia odcházejí také ti, kteří začali studovat matematiku a fyziku (29 %) a zemědělství (33 %). Naopak nejúspěšnější jsou studenti oborů práva, medicíny a zdravotnických oborů a studenti oborů umění, což je dáno možností výběru nejkvalitnějších uchazečů vzhledem k vysokému zájmu o tyto obory.
Ke studiu na vysoké škole se stále hlásí více než 80 % absolventů oborů středních škol ukončených maturitní zkouškou a více než 65 % absolventů těchto oborů je ke studiu přijato. „Na vysoké školy častěji vstupují i absolventi, kteří studium v prvních dvou letech mnohdy vzdají. Vysoký podíl odchodů ze studia však nemusí svědčit jen o nižší úrovni uchazečů, ale může vypovídat také o skutečnosti, že stávající programy vysokých škol nenaplnily očekávání uchazečů,“ uvádí spoluautorka publikace Mgr. Simona Pikálková, Ph.D. „Pro vysoké školy může být tato situace signálem, že zde chybí programy, které by odpovídaly poptávce, tedy programy typu profesního bakaláře.“
Uchazeče o studium na VŠ ovlivňují při výběru studijního oboru různé faktory. Jedním z hlavních faktorů je zájem o obor a s tím související představa o budoucí profesi, svou roli zde hraje i možnost uplatnění se na trhu práce ve vystudovaném oboru a výše finančního ohodnocení této profese. Roli hraje ale i snaha získat vysokoškolský titul bez ohledu na obor, jen aby absolvent získal lepší pozici na trhu práce.
Absolventi jednotlivých typů oborů středních škol vykazují v případě výběru oboru, který studují na vysoké škole, určitý charakter chování. „Absolventi všeobecně zaměřených oborů středních škol se k vysokoškolskému studiu hlásí častěji, vybírají si širší škálu oborů studia a jsou při přijímacím řízení úspěšnější, zatímco absolventi odborně zaměřených oborů si spíše vybírají obor obdobný tomu, který absolvovali na střední škole, případně ekonomii,“ uvádí další z autorů publikace Ing. Jiří Vojtěch a dodává: „Na vysoké školy se jich hlásí menší podíl a u přijímacího řízení jsou i méně úspěšní.“
Ve vysokoškolském studiu jsou nejúspěšnější absolventi gymnázií a lyceí, kteří předčasně ukončují studium v daleko menší míře (13 % a 21 %) než absolventi odborně zaměřeného středoškolského proudu.
Absolventi odborně zaměřených oborů středních škol kategorie M odcházejí ze studia VŠ předčasně ve větší míře, celkem zanechalo studia před jeho úspěšným ukončením 28 % absolventů takto zaměřených oborů z let 2009–2012.
Ještě méně jsou ve studiu úspěšní absolventi oborů středních škol s odborným výcvikem, z těch, kteří maturovali v letech 2009–2012, jich ze studia předčasně odešlo 48 %.
Obrázek: Předčasné ukončení studia na VŠ – absolventi středních škol z let 2002, 2006 a 2009 – podle kategorie oboru absolvovaného na střední škole
Publikace Úspěšnost absolventů středních škol a ve vysokoškolském studiu, předčasné odchody ze vzdělávání vznikla v rámci národního projektu VIP Kariéra II – KP. Tato i další publikace jsou k dispozici v informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce na www.infoabsolvent.cz.
Národní projekt Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy (zkráceně VIP Kariéra II – KP) byl zahájen v květnu 2010, je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a jeho řešitelem je Národní ústav pro vzdělávání.
0 komentářů:
Okomentovat