Studie dvou britských psychologů a jejich holandského kolegy se zabývá významem dosaženého stupně formálního vzdělávání pro postavení lidí ve společnosti a vlivem vzdělávání na postoje a názory lidí, jejich životní situaci a zdraví.
Výzkumníci pracující s daty z Velké Británie i s daty mezinárodními hovoří o „vzdělanostním efektu“. Ve své studii ukazují pět významných aspektů vzdělanostního efektu:
- Vyšší dosažený stupeň vzdělávání je spojen s lepší životní situací (wellbeing), lepším zdravím, vyšší mírou sociální důvěry, větším zájmem o politiku, nižším politickým cynismem a méně nepřátelskými postoji vůči imigrantům a etnickým minoritám.
- Vzdělávání predikuje tyto výstupy silněji než výše příjmu nebo postavení v zaměstnání kromě ukazatele zdraví a životní situace – znamená to, že pouze zaměření na výši příjmu nemůže postihnout procesy vedoucí k sociálně ekonomické nerovnosti.
- Vzdělanostní efekt je stabilní už nejméně po období 25 let (1986 až 2011), se zvyšující se nerovností příjmů však mohou i ony začít hrát významnější roli.
- Většina těchto účinků vzdělávání je spojena s dosažením univerzitního vzdělávání– to se jeví jako dělicí čára v současné společnosti.
- Vzdělanostní efekt nemizí, když lidé stárnou – naopak rozdíl v míře sociální důvěry se prohlubuje.
Autoři se pokoušejí hledat příčiny těchto jevů a jako možnou příčinu uvádějí skupinovou identitu lidí spokojených se svým vzděláním, a naopak identitu lidí nespokojených s dosaženým vzděláním. Studie ukazuje, že vzdělávání je základem rozdělení společnosti a významně ovlivňuje nejen životní příležitosti, ale i široký okruh společenských postojů. V zájmu společnosti je proto zajistit rovný přístup ke vzdělávání.
Zdroj: LSE British Politics and Policy
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
5 komentářů:
No jo. Jenže autoři zapomínají na to, že vyšší vzdělání je především predikováno vyšší inteligencí. A ta vyšší inteligence hold způsobuje jevy zmíněné v článku v bodu č. 1.
A fakt nevím, co si v těchto souvislostech autoři představují pod pojmem rovný přístup ke vzdělání. Lze snad dosáhnout toho, aby lidé s IQ 70-80 získali univerzitní vzdělání? Jsou toho vůbec schopni?
Určitě ano.
Když se učitelé zlepší, zavedou nové metody práce, nechají se proškolit (zejména učitelé matematiky), to by to v tom byl čert, kdyby se to nepodařilo.
Je to jenom o učitelích.
Základem všeho jsou peníze a krása.
Jestli je nezbytné k něčemu zabezpečit rovný přístup, pak k těmto atributům. V rukou to mají především finanční poradci a plastičtí chirurgové.
Paní Adamová, to víte, že to možné není.Ale proč to nezkoušet stále dokola.Už i Jára Cimrman nastoloval fakt, že někdo musí ukázat, kudy cesta nevede. No a tou myšlenkou (rovný přístup,inkluzí ) je cíl - ukázat,kudy cesta nevede.Že to stojí peníze, zbytečné nervy všech zůčastněných je jedno. Ti nahoře,co to vymysleli s tím nervy nemají a ještě je za to někdo plácá po zádech. No nepropagujte to!
Místo, aby někdo na plnou hubu řekl, že základem rozdělení společnosti je ten všivej kapitál a prachy ,soustředění moci do rukou pár bohatých, tak se hledá jiný viník. A školství je hned nasnadě. Zkuste si kopnout do nějakého českého zbohatlíka,to bude hned povyku.
S univerzitním stupněm vzdělání velmi těsně koreluje vlastnictví univerzitního diplomu. S výjimkou několika bordelářů je korelace prakticky stoprocentní.
Proto navrhuji mnohem jednodušší řešení:
Natisknout vysokoškolské univerzitní diplomy a dát je každému, kdo si řekne. Nebo rovnou předávat už s rodným listem.
To bude radosti!
Pardon, wellbeingu!
--------------------
P. S.: Ten rovný přístup ke kráse a penězům bych si prosil také.
Okomentovat