Přečtěte si: Proč ve školství chybějí osobnosti?

V mnoha internetových diskuzích věnovaných školství se ozývají hlasy, že učitel by měl být především osobnost. Problém je v tom, že rodiče často očekávají, že vzorem a osobností pro jejich dítě bude někdo jiný než oni sami. Jaké je to pak zklamání, když zjistí, že učitel je také obyčejný člověk s problémy a charakterovými vadami, jako každý jiný.


Z článku Miriam Čekalové na MiriamČekalová.webnode.cz vybíráme:

Zdá se ale, že osobnost studenta běžného učitele nezajímá. Zajímají ho hlavně známky, protože nějak musí studenty ohodnotit. Je v pořádku, že lepší hodnocení získá ten, kdo chodí do hodin pravidelně a učí se, než ten, kdo na školu okázale kašle a dělá jen to nejnutnější, ale zdá se mi, že v tomto směru dělá škola pro studenty hrozně málo. Mezi studenty je spousta takových, kteří jsou zakomplexovaní, nevyrovnaní nebo nezvladatelní a škola může v lepším případě nabídnout psychologa a v horším jen výchovného poradce. Kolik studentů využívá tyto služby a jsou pro ně vůbec určeny? Myslím, že jedním ze způsobů, jak rozvíjet osobnost studenta je rozvíjet nejen vědomostní, ale i tvůrčí složku studia. Sedmihodinové sezení v lavici a poslouchání výkladu a zapisování nedává hlubší smysl a ve studentovi zůstane jen zlomek toho, co slyší. Někde jsem četla názor jednoho ze studentů, že škola v podstatě spoléhá na samostudium, protože nic z toho, co si student ve škole zapíše, si nemůže pamatovat, a musím mu dát za pravdu. Pokud je to tak, nebylo by lepší studentům rozdat písemný záznam z hodiny k samostudiu doma, aby se nemuselo nic diktovat a v hodině se věnovat spíše praxi než teorii?