Když psal Honoré de Balzac svůj čtyřdílný realistický román Lesk a bída kurtizán, netušil pranic nejen o českých státních maturitách, ale ani o záměru MŠMT ČR, který se týká jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.
Jedna maturantka se ve svém čtenářském deníku kdysi dopustila názoru, že román je velkolepým shrnutím Balzakova pohledu na celou pařížskou společnost, odehrává se uprostřed společnosti, vykreslené s bezohlednou pravdivostí. Nikdo však ani ve snu netušil, že čtyřdílný román bude mít své páté pokračování s názvem Lesk a bída maturitních kurtizán a bude stejně tak velkolepým shrnutím současné společnosti, jejíž součástí je vzdělávací systém tohoto státu.
Dne 29. září vydal CERMAT pro základní a střední školy „Bližší podrobnosti k organizaci konání jednotného testu v rámci pilotního ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů vyhlášeného MŠMT POD Č. j.: MSMT-23913/2014, kde se informací chtivý čtenář, v části 3.3.2, nazvané Uzpůsobení podmínek konání zkoušek pro uchazeče se zdravotním postižením a znevýhodněním, dozví, že:
- Pro uchazeče se zdravotním postižením a znevýhodněním nebudou v rámci pilotního projektu připravovány modifikace zadání.
- prodloužení testu pro uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy na základě posudku školského poradenského zařízení.
- Posudek žák doloží k přihlášce k přijímacímu řízení.
Kdy jindy však je možné pilotní ověření organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů, než právě v této etapě příprav tak razantního kroku v oblasti sekundárního vzdělávání před novelizací školského zákona?
Stačí nahlédnout do týdeníku Školství, který v roce 2011 zveřejnil informace o podílu zdravotně postižených a znevýhodněných žáků v primárním a sekundárním vzdělávání.
V základních školách se vzdělává nejvyšší podíl zdravotně postižených a znevýhodněných žáků z celého regionálního školství. Ve školním roce 2010/2011 se v nich nacházelo 70,7 tisíce zdravotně postižených a znevýhodněných žáků (tj. 9,0 % všech žáků základních škol). Mezi nejčastější zdravotní postižení patří: vývojové poruchy učení (46,6 % všech zdravotně postižených) a mentální postižení (31,4 % všech zdravotně postižených). Je patrné, že podíl individuálně integrovaných žáků do běžných tříd základních škol se dařilo již dva roky zvyšovat, neboť ve školním roce 2008/2009 tvořili individuálně integrovaní žáci 4,2 procenta všech žáků základních škol, ve školním roce 2009/2010 se podíl zvýšil na 4,4 procenta a v letošním školním roce 2010/2011 podíl těchto žáků dosáhl na 4,6 procenta. Pokud se zaměříme na jednotlivá zdravotní postižení, tak mezi individuálně integrovanými žáky je v aktuálním školním roce 78,3 procenta žáků s vývojovými poruchami učení, 6,6 procenta s vývojovými poruchami chování, 3,1 procenta má mentální postižení, 2,7 procenta pak tělesné postižení, 2,7 procenta je s vadami řeči, 2,0 procenta zaujímají artisté, 1,9 procenta má více vad, 1,6 procenta je se sluchovou vadou a 1,1 procenta s vadou zrakovou. Osmdesát dva procent z celkového počtu individuálně integrovaných žáků vyžaduje zvýšené výdaje na vzdělávání.
Ve školním roce 2010/2011 navštěvovalo střední školy v denní formě vzdělávání 18,7 tisíce zdravotně postižených a znevýhodněných žáků, tj. 3,8 procenta žáků středních škol. Nejvyšší podíl zdravotně postižených žáků tvoří žáci s mentálním postižením (49,5 % zdravotně postižených žáků). Téměř třetina všech zdravotně postižených a znevýhodněných žáků středních škol je integrována do běžných tříd. Nejvyšší podíl individuálně integrovaných zdravotně postižených žáků do běžných tříd středních škol tvoří žáci s vývojovými poruchami učení a chování (79,1 % zdravotně postižených), dále mentálně postižení (7,2 %), tělesně postižení (5,8 %), sluchově postižení (2,9 %), zrakově postižení (1,7 %), postižení s více vadami (1,6 %), s autismem (1,2 %), s vadami řeči (0,5 %). Celkem 20,9 procenta zdravotně postižených žáků, kteří jsou integrováni v běžných třídách, vyžaduje zvýšené výdaje na vzdělávání. Podíl zdravotně postižených žáků, kteří jsou integrováni do běžných tříd středních škol, se rok od roku zvyšuje. Například ve školním roce 2005/2006 bylo integrováno do běžných tříd středních škol 20,2 procenta zdravotně postižených žáků, v letošním školním roce 2010/2011 dosáhl podíl integrovaných 34,9 procenta.
Zatímco ve vyhlášce MŠMT o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou jsou u maturantů vymezeny odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek, u uchazečů o studium v maturitních oborech na středních školách, kteří vykazují zdravotní postižení či znevýhodnění, se o rovném přístupu těchto žáků ke středoškolskému vzdělání doposud neuvažuje ani ve stádiu pilotní ověřování jednotné přijímací zkoušky na střední škole. Je to šokující zjištění, které je v tak příkrém rozporu nejen s Úmluvou o právech dítěte (článek 28), ale i s Listinou práv a svobod (článek 33).
Přibližně před 20 lety, kdy byla v Holandsku vedena diskuze o jednotných maturitních zkouškách pro žáky gymnázií, středních odborných škol a maturitních oborů na středních odborných učilištích, zveřejnil národní institut pro tvorbu testů CITO karikaturu, ilustrující tragikomičnost nerovných podmínek začínajících, ale i končících žáků středních škol, nejsou-li vytvořeny podmínky odpovídající rovnému přístupu ke vzdělání.
CERMAT stejně jako i ministerstvo školství se z předchozího klopotného vývoje jednotných maturitních zkoušek zjevně pranic nepoučily a stejnou chybu hodlají v příštím roce uplatnit v podobě Faty morgány razantního zkvalitnění sekundárního vzdělávání prostřednictvím jednotných přijímacích zkoušek i u všech uchazečů o studium maturitních oborů na středních školách, kteří jsou ze zdravotních a sociálních důvodů žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Fata morgána je ovšem pouhý optický jev v atmosféře, kdy lze vidět obraz vzdáleného objektu zrcadlící se ve vzduchu atmosféry díky teplotní inverzi. Zrcadlené předměty, ke kterým teď ministerstvo školství přiřadilo i jednotné přijímací zkoušky na střední školy, jsou ovšem stejně neskutečné, volně se vznášející v myšlenkovém vzduchoprázdnu českého školství, jako vzdušné zámky naší vzdálené budoucnosti.
Pro ilustraci uvedeného optického jevu lze použít metody následující ukázkové testové úlohy, která by mohla být zařazena do cvičného testu nejen pro ředitele základních a středních škol, ale stejně tak i pro rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a pracovníky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE
Uzpůsobení podmínek konání zkoušek pro uchazeče se zdravotním postižením a znevýhodněním
Pro uchazeče se zdravotním postižením a znevýhodněním nebudou v rámci pilotního projektu připravovány modifikace zadání.
O prodloužení testu pro uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy na základě posudku školského poradenského zařízení.
Posudek žák doloží k přihlášce k přijímacímu řízení.
Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je v souladu s informacemi obsaženými ve výchozím textu (A), či nikoli (N)
A | N | |
Uchazeči o studium v maturitním oboru na střední škole se zdravotním postižením a znevýhodněním budou mít u jednotných přijímacích zkoušek stejné podmínky jako ostatní žáci. | ( | ( |
Prodloužení testu o 25 - 50 % u uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami je zárukou rovných podmínek u jednotných přijímacích zkoušek na středních školách. | ( | ( |
Školské poradenské zařízení (PPP, SPC) je schopno posoudit, zda žák se speciálními vzdělávacími potřebami úspěšně absolvuje didaktický test z českého jazyka a matematiky ve stanoveném čase 120 minut. | ( | ( |
Posudek školského poradenského zařízení je schopen zohlednit nároky kladené na všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v průběhu jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky. | ( | ( |
Typ úlohy: uzavřená - svazek 4 dichotomických úloh
Řešení: NE - NE - NE - NE
8 komentářů:
Porozumění psanému textu je pro autorku očividný problém. Ačkoli citovaná zpráva Cermatu hovoří výhradně o PILOTNÍM pokusném ověřování, autorka si toho evidentně nevšímá a provádí generalizaci podmínek na obecné regulérní (rozuměj pravidelné) testování. To je podlý přístup, který manipulativně podsouvá něco, co Cermat nedeklaruje a autorce se to JEN hodilo do krámu...
Pardon, madam, ale problém s porozuměním obsahu delšího textu vidím spíše u vás. Jak já článek vnímám, tak je výhradně věnován pilotnímu ověřování jednotných přijímacích zkoušek v příštím roce.
„Kdy jindy však je možné pilotní ověření organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů, než právě v této etapě příprav tak razantního kroku v oblasti sekundárního vzdělávání před novelizací školského zákona?“
„Zatímco ve vyhlášce MŠMT o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou jsou u maturantů vymezeny odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek, u uchazečů o studium v maturitních oborech na středních školách, kteří vykazují zdravotní postižení či znevýhodnění, se o rovném přístupu těchto žáků ke středoškolskému vzdělání doposud neuvažuje ani ve stádiu pilotní ověřování jednotné přijímací zkoušky na střední škole.“
Musíte číst pomaleji a máte-li problémy s pochopením textu, je vhodné dělat mezi jednotlivými odstavci delší přestávky.
Autorka má pravdu. Příprava pilotního ověřování přijímacích zkoušek je skandál, který skončí u ústavního soudu.
Obdivuji vizionářské schopnosti Jana. Možná má pravdu a záležitost skončí u ústavního soudu. Tam už skončilo tolik kauz a nic. Důležitější je ale výsledek toho soudu a s tím si nejsem vůbec jista, že by Jana potěšil.
Milá paní kolegyně, jako Vámi oficiálně nominovaný vizionář předpokládám, že v CERMATu již řadu let působíte. Proto mne ani neudivuje urputná snaha o obhajobu posledních kroků této instituce ve věci plánovaných jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.
Člověk ovšem nemusí být ani vizionář, aby mu došla všechna rizika spojená s jednotnými přijímacími zkouškami na střední škole. Nebudou-li žáci se speciálními vzdělávacími potřebami cílovou skupinou při pilotním ověřování tohoto bujarého experimentu, vyvstává riziko výrazného znevýhodnění této skupiny uchazečů ve vztahu k ostatním, zdravým žákům.
Prodloužený čas u pilotního ověřování jednotných přijímaček totiž často nic neřeší. Stačí mít pěknou dyslexii, ADHD, hemiparézu či dysfázii a žák u šedesátiminutového testu z češtiny vyhoří, byť mu bude povoleno pokračovat pracovat dalších 15 - 30 minut. Nebudou-li tolerovány specifické obtíže těchto uchazečů a nebudou-li povoleny kompenzační pomůcky (ty prozatím povoleny dle sdělení CERMAT nejsou), či asistent, může se klidně stát, že tito žáci nebudou přijati např. na SOŠ či technický obor na SPŠ i ve fázi tzv. pilotního ověřování jednotných testů.
A to je skutečně skandál!!!
Rodiče žáka se bezpečně vůči rozhodnutí ředitele střední školy odvolají k vyděšenému krajskému úřadu, a to s poukazem, že v rámci pilotního ověřování nebylo přihlédnuto ke speciálním vzdělávacím potřebám žáka (jako tomu je např. u maturitní zkoušky) a že byla v důsledku toho omezena práva daného žáka na středoškolské vzdělání díky jednotným přijímacím zkouškám, které žák ani nemůže s ohledem ke speciálním vzdělávacím potřebám zvládnout, přestože tyto specifické potřeby žáka základní škola ve smyslu školského zákona respektovala ve formě uplatňovaného individuálního vzdělávacího plánu.
Situace, kdy žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, budou - nedej Bože - nuceni absolvovat v roce 2016 jednotné "ostré" přijímací testy bez předchozího pilotního ověření, je experimentem, který nemá v českém školství obdobu.
Sobotní výlet I. do legislativního parku, kde práva zdravotně postižených chráněna jsou veskrze jasně.
Úmluva o právech dítěte
Článek 23
3. Uznávajíce zvláštní potřeby postiženého dítěte se pomoc v souladu s odstavcem 2 poskytuje podle možností bezplatně, s ohledem na finanční zdroje rodičů nebo jiných osob, které se o dítě starají, a je určena k zabezpečení účinného přístupu postiženého dítěte ke vzdělání, profesionální přípravě, zdravotní péči, rehabilitační péči, přípravě pro zaměstnání a odpočinku, a to způsobem vedoucím k dosažení co největšího zapojení dítěte do společnosti a co největšího stupně rozvoje jeho osobnosti, včetně jeho kulturního a osobního rozvoje.
Článek 28
1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na vzdělání a s cílem postupného uskutečňování tohoto práva a na základě rovných možností zejména: a) zavádějí pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání, b) podněcují rozvoj různých forem středního vzdělání zahrnujícího všeobecné a odborné vzdělání, činí je přijatelné a dostupné pro každé dítě a přijímají jiná odpovídající opatření.
Sobotní výlet I. do legislativního parku, kde práva zdravotně postižených chráněna jsou veskrze jasně.
Úmluva o právech dítěte
Článek 23
3. Uznávajíce zvláštní potřeby postiženého dítěte se pomoc v souladu s odstavcem 2 poskytuje podle možností bezplatně, s ohledem na finanční zdroje rodičů nebo jiných osob, které se o dítě starají, a je určena k zabezpečení účinného přístupu postiženého dítěte ke vzdělání, profesionální přípravě, zdravotní péči, rehabilitační péči, přípravě pro zaměstnání a odpočinku, a to způsobem vedoucím k dosažení co největšího zapojení dítěte do společnosti a co největšího stupně rozvoje jeho osobnosti, včetně jeho kulturního a osobního rozvoje.
Článek 28
1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na vzdělání a s cílem postupného uskutečňování tohoto práva a na základě rovných možností zejména: a) zavádějí pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání, b) podněcují rozvoj různých forem středního vzdělání zahrnujícího všeobecné a odborné vzdělání, činí je přijatelné a dostupné pro každé dítě a přijímají jiná odpovídající opatření.
Sobotní výlet II. do legislativního parku, kde práva zdravotně postižených chráněna jsou veskrze jasně.
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Článek 33
(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
Sobotní výlet III. do legislativního parku, kde práva zdravotně postižených chráněna jsou veskrze jasně.
Předpis č. 198/2009 Sb.Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)
§ 1 Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech
a) práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání,
b) přístupu k povolání
i) přístupu ke vzdělání a jeho poskytování,
§ 2 Základní pojmy
(3) Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
(5) Diskriminací je také jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu podle odstavce 3.
§ 3
(1) Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním.
(2) Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení.
(3) Při rozhodování o tom, zda konkrétní opatření představuje nepřiměřené zatížení, je třeba vzít v úvahu
d) způsobilost náhradních opatření uspokojit potřeby osoby se zdravotním postižením.
Okomentovat