Informace o kampani EU Code Week se šíři různými kanály, přesto je teoreticky možné, že vás dosud minula. Tedy: V týdnu od 11. do 17. října vyvrcholí pořádání rozličných lokálních akcí propagujících programování. Před několika dny jsme překročili magickou hranici 1024 akcí po celé Evropě.
I u nás proběhne několik zajímavých akcí:
- Bobřík informatiky připravil speciální sadu otázek z programování a algoritmizace.
- NCBI připravuje v Praze Setkání mladých programátorů.
- Webinář Programování jako způsob rozvíjení logiky a kreativity připravil Dům zahraničních služeb.
- Na Twitteru probíhá virální kampaň, kterou zároveň použijí soutěžící jako data do soutěže.
Nejvíc akci by ale mělo tak jako v zahraničí proběhnout v jednotlivých školách a podobných zařízeních, kde se sejdou zájemci o programování (resp. zvědavci, co by rádi zjistili, co to je), a organizátor akce (místní učitel informatiky) je do programování uvede. Příklad jsem našel namátkou na Slovensku. Nečeká se samozřejmě, že za odpoledne napíšou novou verzi Bakalářů. K seznámení využijí nástroje na odpovídající úrovni a naprogramují třeba malou hříčku.
Aby se taková událost objevila mezi ostatními, stačí ji zaregistrovat.
Hm, už zase?
Ani ne před rokem přitom proběhla jiná, leč podobná kampaň: Computer Science Education Week (CSEdWeek) a jeho Hour of Code (popsal už tehdy Spomocník). Model je na první pohled podobný: Na různých místech zároveň ve stejnou dobu probíhá seznámení s programováním pomocí jednoduché úvodní lekce. Využívají se bloky á la Scratch, želví grafika apod., takže jsou aktivity přístupné i nejmladším. Letos se tato podobná kampaň uskuteční 8. až 14. prosince (připomíná narození Grace Hopper, které kromě důležitějších věcí vděčíme za „debugging“), dobrovolníci stále pracují na kvalitnějším počeštění materiálů.
Jak se tedy obě akce liší? Předně každá vychází odjinud, z jiných podmínek, a sleduje tedy trochu jiné cíle.
Spojené státy předpokládají podobně katastrofický nedostatek profesionálů v informatice jako Evropa. Za oceánem šli však poněkud hlouběji po příčinách toho, že studentů informatiky ubývá: Informatika není zahrnuta do jejich ekvivalentu maturity ani jako volitelná, takže studenti nejsou motivováni si ji vybírat a školy ji nabízet.
Cíl americké kampaně je proto poměrně konkrétní: prosadit informatiku jako rovnocenný předmět. Nutno říci, že se to postupně daří. Je to výsledek tlaku z různých stran – od jednotlivých učitelů, učitelských asociací, zájmových sdružení i velkých IT firem. Americká akce je tedy otevřeně PR kampaní, včetně třeba zapojení celebrit, a výsledky se dostavují. Miliony lidí, kteří si vyzkoušeli krátké lekce, jsou vlastně „vedlejším produktem“, bez kterého by to ale nešlo. I proto organizátoři nabízejí potřebné materiály, a dokonce i materiály na primární hodinu kódování navazující. Kromě zařazení informatiky do škol cílí americká kampaň na propagaci informatiky u menšin.
A teď tu máme evropský Code Week. Neorganizuje ho neziskovka, ale Evropská Komise, resp. její družina mladých poradců. Situace v Evropě je přitom ještě rozrůzněnější, než v USA. Na jedné straně máme země jako Estonsko či Slovensko s již tradiční výukou informatiky, pak Velkou Británii, která změnu spustila letos, no a pak je tu třeba Česká republika.
Code Week si proto nedává tak konkrétní cíle jako CSEdWeek. Přitahuje pozornost k tématu, ale přitom nechává volnější ruce jednotlivým dobrovolníkům — není žádná povinná „hodina kódu“. Materiály nabízí, ale sama téměř nevyvíjí (což dává smysl, s ohledem na evropskou rozmanitost a fakt, že existují materiály americké). Srovnání nabízí také tato dvě videa:
Rozdíl je mj. v tom, že Barack Obama podpořil rozjetou iniciativu. Komisařka Neelie Kroes naopak v případě té evropské stojí u jejího zrodu. Miloš Zeman ani Marcel Chládek bohužel motivační video nenatočili, nicméně MŠMT kampaň Code Week podporuje.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat