Na Kansaské státní univerzitě (K-State University) působí mimořádně zajímavý člověk – kulturní antropolog Michael Wesch. Jeho video A Vision of Students Today vzniklé jako výstup spolupráce 200 studentů úvodního kurzu kulturní antropologie bylo hitem na Youtube v roce 2007 (dnes přes 5 mil. shlédnutí). Také díky této popularitě se stal americkým profesororem roku 2008. Spomocník na něj narazil již 2x – Encyclopaedia Britannica a škola 2.0 – část II, Nový pohled na osobní vzdělávací prostředí.
Pořád je zvaným řečníkem různých akcí po celém světě. To, co učí, stále zdokonaluje. Zabývá se vlivem internetu na společnost (digitální etnografie) a nutí studenty klást si otázky o vlastní budoucnosti a zodpovědnosti za vývoj světa. Rozhodně nemám v úmyslu fušovat do řemesla odborníkům na antropologii. Jelikož však existuje mezi ní a pedagogikou zjevný průnik, měli bychom práci Wesche sledovat. Některé souvislosti s technologiemi jsou i pro nás velmi důležité.
Etnografie se již dávno nezabývá jen papuánskými kmeny nebo u nás třeba moravským folklorem. Metody vyvinuté pro studium těchto společností jsou dnes používány k poznávání různých komunit, internetovou nevyjímaje. Výsledky mají překvapivě důležitý dopad do mnoha oborů. Třeba právě studium zákonitostí fungování online komunit (Online ethnography) má nepochybně velkou budoucnost. Kromě politiků a tajných služeb se o ně zajímají i korporace a nakonec všichni, kteří chtějí dělat nějaký byznys online. A těchto zájemců stále přibývá. Pro nás jsou též zákonitosti online komunit velmi důležité, neboť studujeme, jak v nich funguje vzdělávání. Narážíme na tuto problematiku při studiu vlastností síťové generace (Síťová generace podle Tapscotta, Přichází nová iGenerace) i u konektivismu (Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí).
Tím hlavním, co Michael Wesch od počátku svého působení na K-State řeší, je propast, která vzniká mezi generacemi, jejímž projevem je nezájem studentů o tradiční výukové postupy. Začal tím, že studentům položil (kladení otázek je jeho hlavní výuková metoda) 2 otázky:
Komu z vás se nelíbí škola? Víc než polovina zdvižených rukou.
Kdo se nechce učit? Žádná zdvižená ruka.
Následoval projekt, v němž studenti hledali důvody a předkládali vize vedoucí ke zlepšení, jehož výstupem bylo již zmiňované video. Ve své aktuální prezentaci pro přednášky (str. 102) používám ještě ukázky YouTube remix kultury vzniklé jako odezva napodobující původní myšlenku na jiných úrovních - základní škola (Engage Me!), střední (A Vision of K-12 Students Today), učitelé (A Vision of 21st Century Teachers). Weschův závěr je jasný. Existuje krize smyslu školy, která se od zájmů současné generace studentů stále více vzdaluje. On sám se hodně snaží s tím něco udělat.
Svou výuku zaměřuje na mediální gramotnost, neboli na schopnost studentů samostatně zpracovávat informace a využívat všechny dostupné služby současného internetu. Cílem je potlačit sebestředné narcistické vnímání sebe sama (podpořené též online existencí) a vyvolat zájem nejen o školu ale i o jiné lidi a svět, v němž žijeme (Toward a new future of “whatever”). Snaží se dospět až k tomu, že studenti jeho kurz opouštějí jako otevření, odvážní, starostliví, tvořiví, spolupracující a motivovaní jedinci dychtící po poznání. Řekl bych, že ho v tomto snažení můžeme přirovnat k Jimu Groomovi a jeho pedagogice nejistoty.
Weschův kurz Digital Ethnography @ Kansas State University nemá přesně definovaný obsah, jen strukturu (Our class on how we run our class). Na začátku všichni hledají zajímavá témata a podílejí se na přípravě sylabu, následuje teoretická část založená na výkladu a samostatný výzkum zakončený sem. prací s veřejně publikovaným výstupem typicky v podobě videa (ukázka na konci). Každý student má vlastní blog, kde svá zjištění průběžně shrnuje a sdílí s ostatními automatickým agregováním RSS skriptů. Na webu integrujícím výsledky je samozřejmě umístěn i widget zobrazující tvíty obsahující příslušný každému kurzu odpovídající hashtag.
Ve svých nejnovějších přednáškách Wesch přináší ještě bližší vysvětlení svých výukových cílů, když říká, že chce, aby se studenti změnili „od znalosti přijímajících ke znalosti budujícím“ (From Knowledgeable to Knowledge-able). Podstatu popisuje takto: „Staré známé kritické myšlení jako hlavní součást výukových cílů již pro přípravu mladých lidí na život v současném světě nestačí. Musíme vybudovat takové vzdělávací prostředí, které je dovede k využití umocňujících schopností nových médií a naučí je rozeznávat, prověřovat a přetvářet (stále více digitální) struktury formující náš svět.“
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
0 komentářů:
Okomentovat