Možná si říkáte, že „překládat software“ bude jistě činnost nudná, časově a odborně náročná a tak trochu z jiné planety. Pokusím se vysvětlit, proč si myslím, že jde o ideální náplň hodin informatiky studentů střední školy (případně vybraných žáků ze starších ročníků základní školy).
Proč ne také vy?
Jak jistě tušíte, vše spočívá na principech open-source softwarových licencí, které každému umožňují, aby se na vývoji softwaru podílel. Do široké palety činností, které můžeme zařadit pod pojem „vývoj“, patří také překlad (resp. lokalizace) a psaní a udržování dokumentace (tedy obvykle nápovědy pro uživatele). Vybrat si vhodný software, do jehož vývoje můžete zasáhnout, by nemělo být složité, v článku získáte konkrétní tipy.
Pod pojmem internacionalizace, anglicky zkracován na i18n (internationalization, i-18 znaků-en), se chápe proces, kdy je aplikace upravena tak, aby ji uživatel mohl používat s ohledem na své místní, časové a kulturní zvyklosti. Primárně jde tedy o různé abecedy, znakové sady, formáty zápisu, zobrazování, ukládání časových údajů, měrných jednotek a všech dalších jednotek, které se v naší civilizaci objevují. Tato činnost patří do oblasti programování a je vysoce odborná.
Poznámka. Pokud si v tomto kontextu uvědomíme, že kancelářský balík LibreOffice podporuje desítky jazyků, pak to znamená, že jej na jednom počítači postupně může použít Arab, Rus, Čech i Číňan. A všichni budou spokojeni.
Pod pojmem lokalizace, anglicky zkracován na l10n (localization, el-10 znaků-en), se chápe proces převedení textů do jiného jazyka bez zásahu do kódu programu. Laicky řečeno jde o překlad všech textů. Tato činnost není odborná pokud ovládáte alespoň jeden cizí jazyk, resp. nejlépe angličtinu, v níž texty programů obvykle vznikají (výjimku tvoří snad jen Francouzi). V posledních letech vzniklo množství online nástrojů, které překládání zjednodušují a přibližují je tak běžným uživatelům. Podle principů komunitní spolupráce umožní skutečně každému, aby se do překladů zapojil.
Jak funguje princip lokalizací (trochu suché vysvětlení)
Ve většině případů se texty všech položek a popisků udržují v samostatných souborech s příponou .po. Odvozují se ze šablony, kterou vytvoří autor programu. V ní jsou nepřeložené texty a případně nutné instrukce a kontextové informace. Ze šablony se vytvoří soubor pro konkrétní jazyk, v jeho názvu se použije kód zeme_JAZYK, například cs_CZ, de_GE, de_AT nebo en_GB. Podle toho pak software načte správný překlad. Obsah souboru je textový a později se zpracovává do binární podoby – to je ale činnost na pozadí a automaticky ji provádí překladový program. Další technické informace, anglicky.
Ale to jsme se dostali zbytečně příliš „hluboko“. Berte uvedené informace jen jako pokus o vysvětlení principu. Díky tomu, že jsou soubory ryze textové, lze s nimi snadno manipulovat, filtrovat je, porovnávat a nezabírají ani moc místa.
Jak začít překládat
Velmi nízká vstupní bariéra je na serveru Launchpad.net. Jde o portál, který poskytuje vývojářům kompletní zázemí pro vývoj softwaru, který pak primárně směřuje do linuxových systémů Ubuntu (Xubuntu, Kubuntu a dalších). Ovšem nikoliv jen tam – LaunchPad se stal během let zázemím pro mnoho projektů, které si pak najdou cestu i jinam. Tento portál není v žádném případě jediný, poslouží nám jen jako příklad.
Na portálu existuje velké množství programů, které jsou kvalitní a dosud nejsou česky. Řekněme, že nás zaujme aplikace SchoolTool, jejíž náplní je kompletní správa školní agendy. Nejprve je dobré zjistit, jestli je vývoj aktivní. V pravé části se nachází okno Announcements, kde je poslední položka z května 2014 (článek vznikl v červenci 2014); aktivní tedy je a můžeme mu věnovat svou energii.
 |
| Aplikace SchoolTool na LaunchPadu |
V horní nabídce klikněte na položku Translations a měli byste vidět, jak je na tom čeština v této aplikaci. Zeleně se zobrazuje množství přeložených a červeně nepřeložených položek. V našem případě čeká přes 900 řetězců na přeložení do češtiny. Řetězec je jeden záznam, může být různě dlouhý, takže těžko usuzovat, o kolik textu a hodin práce se jedná.
 |
| Počet přeložených a nepřeložených textů v aplikaci |
Po kliknutí na název jazyka Czech se zobrazí konkrétní položky k překladu, můžete si tak vytvořit představu, o jakou práci se jedná.
 |
| Položky k překladu |
Překládat nemůžete, musíte se nejprve zaregistrovat nebo přihlásit (vpravo nahoře). Jde o snadný proces. Po přihlášení již můžete vkládat přeložené texty. Zobrazují se po deseti na obrazovku, aby to člověka neodradilo. Po dokončení každé desítky klikněte na tlačítko Save&Continue. Jakmile vás to přestane bavit, prostě stránku zavřete. Co jste uložili, zůstane přeloženo a uloženo na LaunchPad.net.
 |
Tak snadno se překládá software, překvapeni?
A to je v tomto případě vše. Začali jste překládat software. Kromě vaší aktivity probíhá množství dalších. Dál už se o nic starat nemusíte. Po nějaké době se všechny překlady sestaví (z textových souborů se vytvoří binární), vytvoří se balíčky (překlady se přiřadí k odpovídající aplikaci), začne se testovat a na konci procesu je další verze operačního systému nebo aplikace. Vaše jméno je automaticky zahrnuto do „credits“, tedy zásluh na vývoji programu. Není to náhodou gamifikační prvek? ;-)
Tohle byla nejsnazší cesta
Tato ukázka má demonstrovat, jak snadné je začít překládat software. Nyní ještě shrnu důvody, proč si myslím, že by to studenti měli dělat.
- Poznají reálné procesy a uvidí reálné výsledky. Stanou se součástí skutečného světa a poznají, že o jejich práci má někdo zájem.
- Budou se muset naučit věci, které po nich nechce učitel nebo škola, ale životní situace. Budou muset reagovat na potřeby praxe (och, jaká fráze), třeba přepracovat něco, co považovali za skvělé.
- Určitě si vylepší jazykové dovednosti a rozšíří slovní zásobu. Krom toho získají nové informace, které by se k nim jinak nedostaly. (Samozřejmě zůstává otázkou, jestli jim skutečně k něčemu budou, ale to se týká také mnoha informací z vyučování.)
- Získají praxi, kterou si mohou uvést do životopisu i za pár let. Pokud je tato činnost chytne, mohou se jí věnovat trvale a třeba později i profesionálně.
- Zlepší si dovednosti „počítačové gramotnosti“. Naučí se ovládat nové programy a pochopí, že všude fungují principy, nikoliv doslovné postupy.
- V ideálním případě získají kladný vztah k open-source softwaru a komunitní spolupráci, což pak mohou využít pro své účely i ve prospěch společnosti.
- V neposlední řadě bude odveden kus práce, který ocení další uživatelé (učitelé, studenti).
Poznámky
Velké projekty mají své zázemí a online nástroje. Zde již bariéra vzniká – zájemce o překlad LibreOffice bude muset načíst nějaké návody, mít určité technické dovednosti a bude muset prokázat, že má silnou motivaci a že vydrží. Na začátku dostane svého mentora, který mu bude podle možností k dispozici a který bude jeho práci více či méně řídit. Překlady jsou řízeny profesionálně, tzn. existuje například dohled nad kvalitou (QA) nebo dělba práce (každý pracuje na něčem). Člověk, který se nechce řídit schválenými postupy a například nedodržuje názvosloví, bude z týmu vyřazen (nebo nebude vůbec přijat). Toto se ale týká velkých projektů, o kterých zde řeč není.
Lze překládat i lokálně a individuálně. Překlady malých programů se často provádějí lokálně, protože autoři třeba nepoužívají Launchpad nebo jinou platformu. Pro offline překládání se používá například program poEdit. Princip je pořád stejný, v tomto případě je nutné komunikovat s autorem programu e-mailem, tj. zaslat mu přeložený soubor ručně.
Na stejném principu je založen překlad šablon vzhledu a pluginů pro redakční systémy, např. WordPress. Ten nabízí pluginy pro online překlad již nainstalovaných součástí (např. Codestyling Localization).
0 komentářů:
Okomentovat