Podívejte se na videa, která ukazují, že žáci základních škol mnoho dokážou a přemýšlí o tom, co je ve škole i mimo ni baví a motivuje k práci.
Tříminutové video ukazuje ve stručnosti projekty několika škol v České republice, které vznikly v rámci programu Extra třída. Zajímavé je hlavně tím, jak žáci mluví o tom, co je ve škole baví a nebaví, a proč jsou pro ně důležité činnosti, které se nedělají ve škole. O každé Extra třídě je k dispozici i samostatný zhruba osmiminutový dokument.
Letní kino, nemocniční klauni, velikonoční dílny, odpočinkový park se slunečními hodinami, to jsou nápady, které realizovali žáci základních škol v Žandově, Opočně, Deblíně, Petroupimi, Chomutově a Frýdlantu. Projekty vznikly v rámci druhého ročníku projektu Extra třída obecně prospěšné společnosti EDUin a Nadačního fondu Tesco. Filmy o jednotlivých projektech natočili filmaři z neziskové organizace Učíme se příběhy. Podívejte se na:
- Třídu ze Žandova, která zorganizovala čtyři promítání letního kina – ZDE.
- Třídu z Deblína, která se rozhodla připravit stolní znalostní hru o zajímavostech obce – ZDE.
- Třídu z Opočna, která chodila za dětmi do nemocnice jako zdravotní klauni – ZDE.
- Třída z Chomutova, která organizovala dílny pro děti ze sociálně vyloučeného prostředí – ZDE.
K dispozici jsou zatím první tři filmy. Krátké filmy o Extra třídách natočila společnost Učíme se příběhy. Produkce Kateřina Jonášová, kamera a režie Stanislav Adámek.
Silvie Pýchová, manažerka programů EDUin, řekla: „Vlastně všude, kde jsme projekt Extra třída spustili, jsme zažili překvapení, co všechno děti dokážou, když dostanou prostor. Překvapení jsou učitelé, rodiče i sousedi. Smyslem projektu je ukázat, že dnešní děti dokážou víc, než si myslíme.“
3 comments:
nemocniční klauni
A v kterém roce, asi tak, se počítá, že to bude maturitní předmět? Prvky klaunství by se dětem mohly hodit třeba v politice. I když... do sněmovny berou spíš šašky.
Jako žáci sedmé třídy základní školy jsme po vyučování celý podzim sbírali plody různých keřů a stromů (kaštany, jeřabiny, atd.) A celou zimu jsme na lyžích do určeného krmelce nosili seno a ty nasbírané potraviny.
Známá z vysoké zase coby studentka gymplu zbuntovala spolužáky, aby při migraci přenášeli žáby v kýblech přes silnici.
A tak bych mohl pokračovat dlouho.
Jen tam nebyl nikdo s kamerou, aby o tom natočil video, nikdo tomu neříkal PROJEKT a nikoho, ani nás samotné nenapadlo, že jsme něco EXTRA.
Já opravdu nechápu, proč by pro mne mělo být překvapením, že děti toho umí víc, než si mnozí myslí. Někdy jako jednotlivci a jindy se dá dohromady dobrá parta.
Většinou je k tomu potřeba i nějaký nadšenec dospělý a velice často to bývá učitel.
A už vůbec nechápu, proč má být tak objevný fakt, že se to děje mimo školu a že se děti přitom baví, zatímco ve škole je mnohé věci nebaví.
Možná je to tím, že jsem vyrostl v prostředí a režimu, kde se podobné věci považovaly za naprosto normální a systém tomu maximálně napomáhal.
Je smutné, že musíme "OBJEVOVAT" to, co bylo před dvaceti lety z ideologických důvodů zničeno.
Děkujme každému dospělci, který věnuje svůj volný čas dětem. Většinou za to nemá ani to uznání společnosti.
Myslím si, že je, a to především, vynikající, že se zase podařilo dostat přiměřeně průchozím způsobem nějaké ty evropské peníze do naší kotliny a jejího daňového systému.
Kromě těch bezesporu prospěšných dětských aktivit zaslouží ocenění i všichni ti, kteří mají natolik bujnou fantazii, že dokáží udělat zázrak i z doposud, neříkám že všedních, ale celkem běžných věcí.
Slyšel jsem třeba o dětech, které pomáhají starším lidem, chodí jim na nákupy, poklidí, svačinu připraví, a ani se s tím nikde moc nechlubí, berou to pořád ještě jako samozřejmou, přirozenou věc. Nakonec, proč ne, když spolu žijí pod jednou střechou. A což takhle projekt, něco jako 'Zaopatři extra každý svoji babičku'.
Post a Comment