Ministerstvo školství si usurpuje komplexní odpovědnost za testování. Kontraproduktivně.
Jednotné přijímací zkoušky, jak jsou navrženy současným vedením MŠMT, předpokládají komplexní roli ministerstva v jejich přípravě, administraci, vyhodnocení i garanci celého procesu. Zkušenost se schopnostmi a limity této instituce ukazují na nežádoucí riziko: pochybnosti o kvalitě i zbytečně dominantní roli státu.
Jedním z rizik, která představují jednotné přijímací zkoušky pro český vzdělávací systém, představuje vedle nežádoucího ovlivňování přístupu ke vzdělávání a způsobu výuky na ZŠ i zcela dominantní role státu v jejich realizaci. Což se netýká pouze tohoto projektu. Projekt jednotných přijímacích zkoušek kopíruje model státních maturit, v němž v minulosti došlo k velmi vážným chybám, provázejícím přípravu, realizaci i schopnost reakce na nedostatky.
Tento stav je do značné míry způsoben tím, že celý projekt je zároveň realizován i garantován ministerstvem školství, byť je přípravou projektu pověřena k tomuto účelu zřízená instituce (Cermat). Ministerstvo se tak dostává do konfliktní situace, v níž je zároveň realizátorem i garantem.
Jako příklad odlišné praxe lze uvést roli instituce Qfqual v anglickém školství. Tato organizace, ačkoliv zřízená a financovaná státem, je nezávislá na ministerstvu školství a zodpovídá se parlamentu. Její rolí je mimo jiné garantovat, aby testování, které probíhá ve školním vzdělávání, probíhalo v souladu s kurikulárními dokumenty a dalšími mandatorními požadavky. Nedochází zde však ke konfliktu zájmů, protože organizace sama testy netvoří, pouze dohlíží na různé poskytovatele (z komerčního i neziskového sektoru), kteří testování realizují.
Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Více než desetiletá, chaotická, nekoncepční a neefektivní příprava státních maturit, která prokazatelně stála více než miliardu korun, přičemž výsledným produktem je koncept v hodnotě maximálně desítek milionů korun, není důkazem, který svědčí pro opakování takového modelu. Rolí státu nepochybně je garantovat to, co se děje ve veřejném vzdělávání. Není jeho rolí tento proces ovládat, omezovat nebo dokonce klást překážky.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
21 komentářů:
Pan vedouci komunikace Kartous predklada sve dojmy o cislech tak, jako kdyby mely byt pravdive. Ale nejsou. A on to vi. Eduin opakovane usty pracovnika firmy Scio lze o nakladech maturit. Rovnez dehonestacni tvrzeni o hodnote nyni realizovanych maturitnich zkousek je jen dokladem toho, jak moc vadi koncept SM soukromemu byznysu Scia a spatne skryvanou obavou, ze statne realizovane prijmacky odsunou v testovacim byznysu Scio z druhe koleje na treti nebo dokonce az na vlecku.
Hoši z Eduinu se tím bojem proti jednotným přijímačkám dost odkopávají. Zatím nezazněl jediný smysluplný argument, co se pro školy a žáky změní oproti tomu, když školy používaly testy Scio nebo jiných agentur.
A panu Štefflovi si tady znovu dovolím připomenout, že se dosud nevyjádřil k opakovaně položenému dotazu okolo průšvihu Scio u letošních přijímaček. A znovu mu také předem děkuji za jeho otevřenost.
Paní Mouchová, odpovědi pana Šteffla jste zřejmě přehlédla (http://www.ceskaskola.cz/2014/09/pavel-kana-nektere-napady-by-mely.html?showComment=1409918836298#c6873442693452905388), proto je sem zkopíruji:
Kamila Mouchová řekl(a)...
Že jsem tak smělá, pane Šteffle, vy jste nějak pozapomněl.
Nezapomněl, předal jsem to ihned kolegům, protože upřímně řečeno tom skoro nic nevím. Kolegové Vám psali už 12/8 přes Google, ale očividně to k vám nedorazilo. Předpokládám, že to pořeší nějak lépe.
Jinak doporučuji ke shlédnutí zprávu z přijímacích zkoušek (https://www.scio.cz/download/pz/Souhrnna_zprava.pdf). Těším se až CERMAT vydá podobnou třeba o státní maturitě. Že bychom se konečně dozvěděli alespoň takovou základní věc, jak výsledky závisejí na pohlaví a mnoho dalších věcí, které by mohli pomoci hledat cesty, jak žáky lépe vzdělávat. Nemohu se zbavit dojmu, že tyhle cesty v centru nikoho nezajímají. Namísto toho pomocí přijímaček se snaží "odstranit" ty, kteří nám to "kazí".
Paní Mouchová, ještě odpověď na "Zatím nezazněl jediný smysluplný argument, co se pro školy a žáky změní oproti tomu, když školy používaly testy Scio nebo jiných agentur. ": V případě, že MŠMT nebo kraj stanoví nepodkročitelný limit pro přijetí, změní se hodně. Pokud zůstane přijímací řízení stále v kompetenci ředitele školy, snad na změnu testů žáci moc nedoplatí.
Pane Wagnere, upozorňuji, že nejde o "jednotné přijímačky", ale o vnesení jednotícího prvku. Podle toho, co jsem se zatím dočetl, zůstane přijímací řízení stále v rukou ředitele školy, pouze s jednou vnesenou podmínkou. Kdo by na ni mohl doplatit, to nevím; pokud má někdo už na ZŠ špatné studijní výsledky, těžko se může cítit poškozen tím, že se nedostane na školu s podstatně vyššími nároky. Na argumenty typu "co když ho poškodí špatná výuka na ZŠ" nebo "prostředí v učebních oborech není motivující" odpovídám, že nemůžeme řešit kvalitu výuky a vzdělávacího prostředí tím, že vše necháme tak, jak je, a zmršíme si ještě střední školství (už se stalo).
Bogajego - jakoby Cermat mohl za to, že politické zadání se neustále měnilo a že v Čechách se všechno hned vykecá, takže jsou maturity zabezpečeny pomalu lépe než volby. Většina much se vychytala a letos EDUin snad maturitám nic nevyčítal než že ostatní školy než gymnázia špatně učí matematiku. Tak proč by neměl zvládnout přijímací zkoušky?
---
Prosím, prosím, prosím, ať EDUin udělá kampaň za místa na gymnáziích pro všechny a zrušení všech druhů zkoušek, ať už se nezabýváme takovými prkotinami, jako jsou maturity a přijímací zkoušky.
Jeden argument proti přijímacím zkouškám je ten, že v zahraničí nejsou... Proč jsou u nás potřeba a jinde ne?
Není jejich zavedení jen "ostalgie" po časech před rokem 1989?
Jinak je velký rozdíl testovat žáky z obecných studijních předpokladů (na ně nemá vliv socio-kulturní prostředí rodiny) a znalostí z češtiny a matematiky (kde se plně projeví znevýhodnění socio-kulturní i dys-poruchy)!
Školství ve starých státech EU má jako jeden z hlavních cílů vyrovnávání šancí dětí - proto tam nejsou přijímací zkoušky na SŠ, které by cíleně někoho odřízly od maturitního studia. Budeme v tomto evropský unikát...
Maturity CERMAT úplně nezvládl - hlavně je podezřelé, že každý rok propadá jiné procento studentů - není tedy dobře nastavena obtížnost testů v různých letech...
To: Janek Wagner
Pane Wagnere, možná mi hoši ze Scio psali, ale já jsem žádnou odpověď od nich nedostala - ani 12/8, ani jindy. Tak se prostě ptám.
A k Vašemu strašení s centrálně stanoveným limitem: stát to neudělá - na to je skorodoktor moc velký populista a mezi těmi, kterým by típnul hned ze začátku pokus o maturitu, je moc voličů ČSSD. A kraje? Tam je pane Wagnere k těm voličům ještě blíž a je to navíc hodně personifikováno. Takže se to všechno řeší politicky šikovně na úrovni škol přes numerus clausus, tedy "víc dětí nemůžeme přijmout". Řekněte mi jediný důvod, proč by si měl ten či onen politik pálit prsty?
A k těm zprávám Cermatu: snažila jsem se jich také dobrat, protože podle všeho existují, ale Cermat je nechce zveřejnit - komunikovala jsem o tom s jejich tiskovým odborem bezvýsledně. A autoři zpráv je prý nejsou oprávněni zveřejnit. Zkuste to Vy, já jsem dostala košem.
Pane Soukale, obecně nejsem proti povinným přijímačkám, protože se domnívám, že mohou dát ředitelům relevantní informace o žákovi, kterého přijímají. Jako liberála mě poněkud znepokojují jednotné přijímací zkoušky, ale jsem ochoten akceptovat například argument o nižších nákladech. Na druhou stranu by mně jako školu či kraj, který využívá jiný typ přijímacích testů, znepokojila ztráta možnosti porovnávání výsledků v časové řadě. To byl i silný argument proti plošnému testování v 5. a 9. třídách. Případné centrálně nebo krajem stanovené nepodkročitelné limity pro přijetí na maturitní obor považuji za nepřípustný zásah do pravomocí ředitele školy i do volby žáka či jeho rodičů, který ignoruje netestované i netestovatelné součásti osobnosti žáka.
Paní Mouchová: Na "Pane Wagnere, možná mi hoši ze Scio psali, ale já jsem žádnou odpověď od nich nedostala - ani 12/8, ani jindy. Tak se prostě ptám." jsem už opověděl výše uvedeným odkazem. Pokud chcete rychlou a přímou odpověď, pište maily. Pokud někde napíšete dotaz pod článek a už se tam nevrátíte, můžete se ptát pořád dokola...
Netušila jsem, že pana Šteffla bude odpovídat někdo jiný. Takže jsem to jednoduše přehlédla. Omlouvám se i jemu a děkuji za odpověď.
Pane Wagnere,
svůj názor jsem vyjádřil už v předchozím příspěvku. Jen dodám, že nikdo si nemůže nárokovat studium na škole, pro kterou nemá předpoklady.
Proto je lepší žáky testovat z obecných studijních předpokladů, než z matematiky, ze které se ani povinně nematuruje...
"Nikdo si nemůže nárokovat studium na škole pro kterou nemá předpoklady."
Ale může. Pokud si žák nároky daného studia nezkusí na vlastní kůži, nemůže vědět, zda na ně má či nemá předpoklady. Nevalné výsledky testu osp lze nahradit cílevědomým přístupem ke studiu, nebo chcete-li dřinou. Přínos vzdělávací politiky, která chce generovat více nezaměstnaných úzce specializovaných učňů a méně všeobecně vzdělaných studentů, je velmi obtížně pochopitelný.
Nevalné výsledky testu osp lze nahradit cílevědomým přístupem ke studiu, nebo chcete-li dřinou.
Věděl jsem, že to prostě jednou a neodvratně přijde, ale doufal jsem, že přece jen později. Vůbec mne nenapadá, totiž, co bych k tomu napsal jízlivého, natož pak vtipného. Je to k uzoufání.
Každý rok u příjímaček na víceleté gymnázium narazím na práce, které je možno ohodnotit 0 či několika málo body (z desítek možných). I kdybych připustil, že uchazeče o studium učil češtinu někdo, kdo svůj obor absolutně nezvládá, a že si toho rodiče, vyplňující přihlášku ke studiu, nevšimli, nemohu přijmout, že zařadit dotyčného do třídy k ostatním dětem může mít nějaký přínos - není to ani v jeho zájmu, ani v zájmu školy. Nejprve musí přijít nějaká ta dřina (když už není nadání) a pak teprve pokus o studium.
Některé argumenty můžete uvádět tisíckrát, a přesto se vzápětí ozvou ti, kteří jako by nečetli a neviděli. Nejhorší je, že novináři pak citují obojí (jak mne poučil jeden profesionál, on musí respektovat pluralitu názorů, nikoli se snažit argumenty hodnotit, nebo z nich nedejbože něco vyvozovat). V horším případě pak recyklují hlavně to, co je mediálně zajímavější; expresivita a hysterie nad věcnost.
"Některé argumenty můžete napsat tisíckrát..."
Jejich frekvence či autor z nich však nedělá argumenty nediskutabilní.
Případů, kdy jsme na střední školu všeobecně vzdělávací přijali vysloveně neakademické studenty, kteří po čtyřech letech studia maturitu (státní i školní) úspěšně složili, je dost, řekl bych tak 1/5 každého ročníku. Dost na to, aby vyvrátili argument pro potřebu praxe včasné selekce. Někteří pokračovali ve studiu na vš, někteří získali zaměstnání úměrné jejich vzdělání a někteří začali podnikat, jelikož měli na škole poměrně dobře odučené zsv včetně ekonomie, legislativy atp...
Některé věci můžete napsat tisíckrát... Nevím, co jsou to "neakademičtí" studenti. Pokud jsou toho typu, o němž jsem psal já, musím vám gratulovat, jste zřejmě škola s neuvěřitelně úspěšnými vzdělávacími metodami, která dokáže dovést k maturitě někoho, kdo má problém pochopit zadání jednoduché otázky. Bohužel však dnes absolvování střední školy nemusí nic vypovídat o skutečném vzdělání. A právě o to jde.
Žáci dnes nemusejí být zase až tak pracovití a pilně se připravovat na svoji budoucí profesi. Možností je celá řada a nějaké zajímavé uplatnění se vždycky najde. Jen jim ale čas od času připomínám, že do poslanecké sněmovny se tatrmanů vejde jenom dvě stě.
Jen by mě zajímalo, v kterém že zákoně je uvedeno, že žák, který neuspěje u přijímacího testu, je jednou provždy vyloučen z dalších pokusů. Třeba příští rok, přespříští rok, nebo kdykoli v budoucnu, až dospěje do způsobilosti takový test absolvovat úspěšně. Dneska rok sem, rok tam, koho to zajímá. Nakonec, když bude cílevědomě dřít, časovou prodlevu bez problémů dorovná na vysoké škole.
Okomentovat