Roční platy učitelů po 15 letech praxe tvoří průměrně 37 350 USD (Jedná se o USD přepočtené na paritu kupní síly, to znamená, že 1 USD se rovná objemu zboží, které bylo možné si v USA v roce 2011 za 1 USD koupit.) v preprimárním vzdělávání, 39 024 USD v primárním vzdělávání, 40 570 USD v nižším sekundárním vzdělávání a 42 861 USD ve vyšším sekundárním vzdělávání. Platy učitelů v ČR jsou zhruba na polovině průměru zemí OECD – v preprimárním vzdělávání pobírají učitelé 17 224 USD v primárním 19 363 USD, v nižším sekundárním 19 515 USD a ve vyšším sekundárním 20 063 USD.
Ve většině zemí OECD se platy učitelů zvyšují spolu se zvyšujícím se stupněm vzdělávání, na kterém učitelé vykonávají výuku. Například v Belgii, Dánsku, Finsku, Indonésii, Polsku a Švýcarsku je plat učitele s patnáctiletou praxí ve vyšším sekundárním vzdělávání přinejmenším o 25 % vyšší než v případě stejně zkušeného učitele v preprimárním vzdělávání. V České republice pobírají učitelé ve vyšším sekundárním vzdělávání o 16 % vyšší platy než učitelé v preprimárním vzdělávání.
Platy učitelů na vrcholu kariéry jsou v zemích OECD vyšší než platy začínajících učitelů o 58 % v preprimárním, o 61 % v primárním, 61 % v nižším sekundárním a 62 % ve vyšším sekundárním vzdělávání. Čím delší dobu trvá dosažení nejvyššího platového stupně, tím jsou rozdíly větší. V zemích, kde dosažení nejvyššího platového ohodnocení trvá 30 a více let, jsou tyto platy průměrně o 80 % vyšší než platy začínajících učitelů. V České republice pobírají učitelé na vrcholu kariéry v preprimárním vzdělávání o 18 % více než začínající učitelé, v případě učitelů v primárním vzdělávání je tento rozdíl 29 %, v nižším sekundárním vzdělávání 28 % a ve vyšším sekundárním vzdělávání 30 %.
Učitelé s nejvyšší kvalifikací na vrcholu kariéry vydělávají v průměru 48 937 USD v preprimárním vzdělávání ročně, 50 984 USD v primárním vzdělávání, 53 686 USD v nižším sekundárním vzdělávání a 55 119 USD ve vyšším sekundárním vzdělávání. Platové zvýhodnění učitelů s nejvyšší kvalifikací se však mezi zeměmi liší. V Izraeli, Mexiku, Polsku a Slovinsku například v primárním vzdělávání učitelé s nejvyšší kvalifikací vydělávají přinejmenším o 30 % více než učitelé s obdobnou zkušeností, ale s nejnižší kvalifikací. Přibližně ve třetině zemí s dostupnými daty nicméně neexistuje u učitelů s rozdílnou kvalifikací rozdíl v platech. Za ČR nemají tyto údaje smysl vzhledem k neexistenci kariérního řádu.
V deseti z 23 zemí s dostupnými daty je průměrný roční plat učitele ve vyšším sekundárním vzdělávání při započtení odměn a příspěvků přinejmenším o 10 % vyšší než základní plat učitele ve vyšším sekundárním vzdělávání s patnáctiletou praxí. Obdobně je tomu i v České republice, kde je tento rozdíl 10 %.
Mezi roky 2000 a 2012 vzrostly platy učitelů ve všech zemích s dostupnými daty s výjimkou Francie, Řecka a Japonska. Ve většině zemí nicméně po roce 2005 rostly platy pomaleji než v období 2000–2005. Na platy učitelů měla přímý vliv rovněž ekonomická krize v roce 2008, protože v některých zemích došlo ke zmražení nebo snižování platů učitelů. V důsledku toho vykázala zvýšení reálných platů mezi lety 2008 a 2012 méně než polovina států OECD. Za ČR nejsou dostupná porovnatelná data za rok 2000, proto je neuvádíme.
Mezi lety 2008 a 2012 se výdaje na mzdy učitele v přepočtu na jednoho žáka/studenta zvýšily asi o dvě třetiny v primárním a více než o polovinu v sekundárním vzdělávání. V průměru došlo ke zvýšení o 7 % (z 2 454 USD na 2 633 USD) v primárním a o 4 % (z 3 214 USD na 3 355 USD) v nižším sekundárním vzdělávání. V České republice došlo k poklesu mzdových výdajů na učitele v přepočtu na jednoho žáka v primárním vzdělávání o 15 % (182 USD) a v nižším sekundárním vzdělávání o 7 % (121 USD), zejména v důsledku zvyšování velikosti třídy, postupného navyšování počtu žáků zejména na 1. stupni základní školy, zvyšování počtu žáků na učitele a určitou roli zde hraje i metodika vykazování údajů o počtu hodin výuky žáků v důsledku zavedení rámcových vzdělávacích programů (RVP) a školních vzdělávacích programů (ŠVP) – proto je nutné údaje za ČR brát spíše jako orientační.
0 komentářů:
Okomentovat