Novela „maturitní“ vyhlášky č. 177/2009 Sb.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 173/2014 Sb. zveřejněna novela „maturitní“ vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.


Vyhláška nabývá účinnosti 1. září 2014. Výjimkou jsou ustanovení novely, která se týkají uzpůsobení konaní zkoušky z českého jazyka a literatury pro žáky-cizince (§ 5 odst. 4 vyhlášky) a minimálního počtu děl ve školním seznamu literárních děl pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury (§ 6 odst. 2 vyhlášky). Tato ustanovení se poprvé použijí až pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2015.

Pro snazší orientaci připravilo MŠMT konsolidovaný text (úplné znění) vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č.273/2011 Sb., vyhlášky č.371/2012 Sb. a vyhlášky č. 173/2014 Sb.

(Úplné znění účinné od 1. září 2014 s vyznačenými změnami podle

vyhlášky č.  173/2014 Sb.)

VYHLÁŠKA

ze dne 10. června 2009

o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních

školách maturitní zkouškou

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11, § 91 odst. 1 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 370/2012 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)  hranicí úspěšnosti nejnižší možné bodové hodnocení, kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku nebo její část vykonal úspěšně,

b) řádným termínem první časové období pro konání maturitní zkoušky po úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole; do prvního časového období náleží i maturitní zkouška konaná v náhradním termínu podle § 81 odst. 2 věty čtvrté školského zákona,

c) žákem s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky žák nebo uchazeč se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, kterému je na základě jeho žádosti umožněno konat maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho potřebám,1)

d) asistentem zletilá osoba,2) která poskytuje žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podporu při konání maturitní zkoušky v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

e) tlumočníkem zletilá osoba,3) která žákovi s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky tlumočí do znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých a ze znakového jazyka nebo dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých v rozsahu upraveném touto vyhláškou,

f) zkušební dokumentací zadání zkoušek zahrnující testový sešit pro didaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z cizího jazyka, zadání písemné práce z českého jazyka a literatury, zadání písemné práce z cizího jazyka, záznamové archy pro zápis řešení didaktického testu a písemné práce žákem a další dokumenty a soubory vztahující se ke společné části maturitní zkoušky,

g) pracovním listem konkrétní zadání pro ústní zkoušku společné části z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka podle katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky (dále jen „katalog“),

h) záznamovým archem část zkušební dokumentace, do které žák zapisuje řešení didaktického testu a písemné práce,

i) zkušebním místem škola nebo její odloučené pracoviště, kde se konají maturitní zkoušky,

j) informačním systémem Centra systém hardwarových prostředků a softwarových aplikací provozovaných či spravovaných Centrem včetně těch, které jsou umístěny ve školách nebo zkušebních místech, a systém pravidel pro přístup uživatelů k těmto prostředkům a aplikacím,

k) oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra, kterému Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.

Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky

§ 2

(1) Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období.

(2) V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2. května do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září.

(3) V jarním zkušebním období se zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu (dále jen „didaktický test“) a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) konají v období od 2. května do 15. května. Písemnou práci je možné konat i v dřívějším termínu, nejdříve však 1. dubna. Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí (dále jen „ústní zkouška společné části“) se konají od 16. května do 10. června. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací v jarním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 1. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání didaktických testů

a písemných prací (dále jen „jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 31. prosince 15. ledna školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“) a formou praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.

(5) V podzimním zkušebním období se didaktické testy a písemné práce společné části maturitní zkoušky konají v období od 1. do 10. září, ústní zkoušky společné části v období od 11. září do 20. září. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací v podzimním zkušebním období určí ministerstvo4) nejpozději do 1. února před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Jednotné zkušební schéma určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v období od 1. září do 20. září. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.

(7) Konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy nejpozději dva měsíce před jejich konáním v souladu s odstavci 3 až 6, a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem.

§ 3

(1) Didaktické testy a písemné práce se zahajují vždy ve stejnou dobu podle jednotného zkušebního schématu.

(2) Termíny podle § 2 odst. 3 až 7 jsou platné i pro vykonání opravné a náhradní zkoušky.

§ 4

Přihlašování k maturitní zkoušce

(1) Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen „přihláška“), jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to nejpozději do

a) 1. prosince pro jarní zkušební období,

b) 25. června pro podzimní zkušební období.

(2) V přihlášce žák uvede

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, státní občanství,

b) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky,7)

c) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky,8)

d) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky,9)

e) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky,10)

f) označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,

g) zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky,

h) požadavek žáka-cizince na uzpůsobení zkoušky z českého jazyka a literatury.

(3) K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák odborný posudek školského poradenského zařízení podle § 20 (dále jen „posudek“). Tento posudek se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona.

(4) Žák se v řádném termínu přihlašuje na všechny zkušební předměty uvedené v odstavci 2 písm. b) a c). Přihláška ke zkoušce podle § 81 odst. 5 školského zákona se podává podle odstavců 1 až 3; v přihlášce se uvede rok úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.

(5) Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle odstavců 2 až 4 Centru nejpozději do

a) 15. prosince pro jarní zkušební období,

b) 30. června pro podzimní zkušební období.

(6) Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž došlo v době od předání údajů Centru podle odstavce 5 z důvodu přestupu žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona nebo změny oboru vzdělání podle § 66 odst. 3 školského zákona, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku zkoušek profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 2 odst. 4 a 6.

(7) Žák, který byl přijat do posledního ročníku vzdělávání podle § 63 školského zákona po termínu podle odstavce 5 písm. a), podává přihlášku na následující podzimní zkušební období. Toto období se pro konání maturitní zkoušky tímto žákem považuje také za řádný termín.

(8) Žák obdrží výpis z přihlášky z informačního systému Centra potvrzený ředitelem školy nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5 a podpisem stvrdí správnost údajů v něm obsažených.

ČÁST DRUHÁ

SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

Zkouška z českého jazyka a literatury

§ 5

(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 60 minut.

(2) Písemná práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 90 minut. Do této doby se nezapočítává doba na výběr zadání podle odstavce 3.

(3) Zadání písemné práce obsahuje název zadání, popřípadě výchozí text k zadání a způsob zpracování zadání. Pro každý termín písemné práce Centrum stanoví 10 zadání písemné práce, z nichž si žák jedno zadání vybere do 25 minut od převzetí zadání. Po uplynutí lhůty 25 minut žáci obdrží záznamové archy, do nichž zapíší číslo zvoleného zadání; poté již nelze zadání měnit.

(4) Cizinci, který pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu kratší než dva čtyři roky bezprostředně před konáním maturitní zkoušky, se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 15 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 30 minut. Při konání písemné práce má možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny. (Změna se poprvé použije pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2015.)

§ 6

(1) Ústní zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.

(2) Pro ústní zkoušku společné části ředitel školy v souladu s katalogem požadavků stanoví a zpřístupní žákům do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná, školní seznam nejméně 40 60 literárních děl. Školní seznam je platný pro jarní a podzimní zkušební období následující po jeho zpřístupnění žákům. (Změna se poprvé použije pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2015.)

(3) Ze školního seznamu literárních děl žák připraví podle kritérií pro výběr zadání ústní zkoušky společné části podle katalogu vlastní seznam 20 literárních děl. Žák odevzdá vlastní seznam řediteli školy do 31. března pro jarní zkušební období a do 30. června pro podzimní zkušební období. Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam literárních děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům obsaženým ve školním seznamu literárních děl. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl.

(4) Pracovní list je tvořen výňatkem z uměleckého textu, výňatkem z neuměleckého textu a vymezením struktury ústní zkoušky.

(5) Ředitel školy může využít již vytvořený pracovní list z nabídky pracovních listů Centra. Centrum zpřístupní oprávněným uživatelům nabídku pracovních listů prostřednictvím informačního systému Centra, a to nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná.

(6) Pro ústní zkoušku společné části si žák losuje před zkušební maturitní komisí číslo pracovního listu. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu; v takovém případě žák losuje znovu.

Zkouška z cizího jazyka

§ 7

(1) Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z

a) anglického jazyka,

b) francouzského jazyka,

c) německého jazyka,

d) španělského jazyka, nebo

e) ruského jazyka.

(2) Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 95 minut, z toho 35 minut poslechová část testu a 60 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.

(3) Písemná práce ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 60 minut.

§ 8

(1) Ústní zkouška společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut.

(2) Pro ústní zkoušku společné části žák obdrží jeden číslovaný pracovní list, jehož číslo si vylosuje. Pracovní list je zpracován ve dvou vyhotoveních; jedno je určeno pro žáka a jedno pro hodnotitele.

(3) Každý pracovní list obsahuje v jedinečné kombinaci podle rozhodnutí ředitele školy buď tři zkušební úlohy zpracované Centrem a jednu zkušební úlohu zpracovanou školou (dále jen „školní zkušební úloha“) podle předlohy stanovené Centrem, nebo čtyři zkušební úlohy zpracované Centrem. Listinnou podobu příslušného pracovního listu zhotoví škola prostřednictvím informačního systému Centra ze sady zkušebních úloh zpracovaných Centrem a případně též z jedné školní zkušební úlohy. S obsahem školních zkušebních úloh jsou před zahájením ústní zkoušky seznámeni pouze ředitel školy a hodnotitelé. Témata pro zpracování školních zkušebních úloh ředitel školy stanoví a zpřístupní žákům nejpozději do 31. října školního roku, v němž se maturitní zkouška koná.

(4) Předlohu pro zpracování školních zkušebních úloh zpřístupní Centrum řediteli školy a hodnotitelům prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Sadu zkušebních úloh zpracovaných Centrem zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději 7 dnů před zahájením ústní zkoušky ve škole.

(5) Pro ústní zkoušku společné části nelze losovat v jednom dni dvakrát stejné číslo pracovního listu. Žák losuje vždy alespoň z pěti nabízených pracovních listů.

§ 9

Zkouška z matematiky

Didaktický test z matematiky trvá 90 minut. Před začátkem didaktického testu mají žáci 15 minut na výběr postupu řešení.

§ 10

zrušen

Organizace společné části maturitní zkoušky

§ 11

(1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den týdne, který předchází zahájení didaktických testů a písemných prací podle § 2.

(2) Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž

a) prezenční listinu žáků,

b) protokol o průběhu zkoušky v učebně,

c) pokyny pro zadavatele,

d) bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu žáků,

e) další pomocné materiály.

(3) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro zkušební místo od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání.

(4) V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje záznamem o předání.

(5) Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, zkontroluje neporušenost obalu zkušební dokumentace a rozpečetí jej. O rozpečetění provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně.

(6) Zadavatel rozdá zadání zkoušky a záznamové archy, případně další části zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného zkušebního schématu zahájí zkoušku.

§ 12

Při konání didaktického testu a písemné práce každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky nejvýše 14 žáků.

§ 13

(1) Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného zkušebního schématu od žáků vyplněné záznamové archy spolu s prezenční listinou a zadáním zkoušky, překontroluje jejich úplnost, uloží záznamové archy a zadání zkoušky do bezpečnostních obálek a o uložení provede záznam do protokolu o konání zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálky neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel potvrdí jejich předání v záznamu o předání.

(2) Komisař převede záznamové archy písemných prací do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra. Komisař předá záznamové archy řediteli školy.

(3) Komisař převede záznamové archy didaktických testů do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra.

(4) Po ukončení didaktických testů předá komisař řediteli bezpečnostní obálky se zadáním didaktických testů. Oba potvrdí předání v záznamu o předání. Ředitel školy po ukončení zkoušek zajistí na základě výzvy Centra předání bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným Centrem.

(5) Záznamové archy didaktických testů a písemných prací se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.11) Skartační lhůta činí 5 let.

ČÁST TŘETÍ

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

§ 14

(1) Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty nebo jiné ucelené části vzdělávacího obsahu, jejichž celková doba podle učebního plánu školního vzdělávacího programu činí po dobu vzdělávání nejméně 144 vyučovacích hodin. Obsahem zkoušky může být více obsahově příbuzných předmětů školního vzdělávacího programu.

(2) Pro jiné formy vzdělávání než denní je pro stanovení nejnižšího počtu vyučovacích hodin po dobu vzdělávání rozhodující vzdělávací obsah uvedený ve školním vzdělávacím programu, který odpovídá denní formě vzdělávání.

§ 15

Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí

(1) Zadání maturitní práce obsahuje

a) téma maturitní práce,

b) termín odevzdání maturitní práce,

c) způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce,

d) kritéria hodnocení maturitní práce,

e) požadavek na počet vyhotovení maturitní práce a

f) určení částí tématu zpracovaných jednotlivými žáky v případě, že maturitní práci bude zpracovávat několik žáků společně.

(2) Zadání maturitní práce podle odstavce 1 určí ředitel školy s dostatečným časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce, nejpozději však 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák si téma maturitní práce zvolí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si žák ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z nabídky určené ředitelem školy. Maturitní práci může zpracovávat a obhajovat několik žáků společně, i v tomto případě jsou žáci hodnoceni jednotlivě.

(3) Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.

(4) Ředitel školy nejpozději 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce určí vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před termínem obhajoby maturitní práce stanoví oponenta maturitní práce. Vedoucím a oponentem maturitní práce může být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu12) k právnické osobě vykonávající činnost školy (dále jen „škola“) a která působí nebo působila v oblasti související s tématem maturitní práce.

(5) Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní práce.

(6) Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut. Obhajoba maturitní práce trvá nejdéle 30 minut.

(7) Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle odstavce 1 písm. b), omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce 1 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně.

§ 16

Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí

(1) Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20 až 30 témat. Zveřejněná témata se zachovávají i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.

(2) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut. Pokud to vyžaduje charakter zkoušky, může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle však na 30 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.

(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.

§ 17

Písemná zkouška

(1) Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma zvolí bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud si žák do zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje si jedno téma ze stanovené nabídky témat.

(2) Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však písemná zkouška trvá 300 minut.

§ 18

Praktická zkouška

(1) Zadání praktické zkoušky a způsob jejího konání stanoví ředitel školy.

(2) Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) V oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktická zkouška koná 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny.

(4) V jednom dni trvá praktická zkouška nejdéle 420 minut.

(5) Praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení.

(6) Praktická zkouška může být konána individuálně nebo společně více žáky; žáci jsou vždy hodnoceni jednotlivě.

§ 19

Kombinace forem

V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušky kombinaci dvou nebo více forem uvedených v § 15 až 18, postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky.

ČÁST ČTVRTÁ

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝM UZPŮSOBENÍM PODMÍNEK PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY

§ 20

(1) Posudek k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje uvedení kategorie a skupiny podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

(2) Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho zdravotnímu postižení nebo zdravotnímu znevýhodnění uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. Uzpůsobení pracovních listů pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zajistí škola v souladu s přílohou č. 3.

(3) Posudek žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou podle § 4. Posudek obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení.

(4) Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z posudku vyplývá, že zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V případech, kdy zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění s výjimkou žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podle přílohy č. 2 bodu 5 písm. a) skupiny 1 (SPUO-1) trvá kratší dobu než jeden rok nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(5) Pro účely této vyhlášky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky dělí do kategorií a skupin uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky jsou do jednotlivých skupin zařazeni na základě posudku školského poradenského zařízení.

(6) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle závažnosti svého postižení nebo znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy testových materiálů, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci, u žáků zařazených podle přílohy č. 2 do skupiny 2 a 3 přepis řešení zkoušek do záznamových archů. Podrobnější vymezení těchto služeb je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(7) Ředitel školy seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s úpravami podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději jeden měsíc před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky. V případech uvedených v odstavci 4 větě druhé tak učiní bez zbytečného odkladu.

(8) Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím projednání jeho přidělení s žákem, popřípadě s jeho zákonným zástupcem.

ČÁST PÁTÁ

ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S VYUČOVACÍM JAZYKEM NÁRODNOSTNÍ MENŠINY

§ 21

(1) Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná způsobem podle § 16 a 17.

(2) Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, který skládá zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce.

(3) Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky.

ČÁST ŠESTÁ

HODNOCENÍ ZKOUŠEK

Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky

§ 22

(1) Ministerstvo4) zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná.

(2)  Didaktický test je vyhodnocován Centrem. Výsledky didaktických testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. května, v podzimním zkušebním období nejpozději do 10. září. Nejpozději následující pracovní den po převzetí výsledků je ředitel školy zpřístupní žákům. V jarním zkušebním období ředitel školy zpřístupní žákům výsledky formou výpisu výsledků didaktických testů. Výpis, opatřený faksimile podpisu ředitele Centra, zhotoví ředitel školy prostřednictvím informačního systému Centra pro každého žáka, který konal didaktický test.

(3) Písemné práce z cizího jazyka obdrží hodnotitel od Centra; hodnocení předá hodnotitel Centru prostřednictvím jeho informačního systému v termínech stanovených Centrem. Centrum zpřístupní výsledky řediteli školy v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě a v podzimním zkušebním období do 3 pracovních dnů od shromáždění hodnocení všech písemných prací z cizího jazyka žáků příslušné třídy. Písemné práce z českého jazyka a literatury obdrží hodnotitel od ředitele školy a hodnocení předává řediteli školy, který je do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě v jarním zkušebním období a do 13. září v podzimním zkušebním období zašle Centru. Ředitel školy bez zbytečného odkladu oznámí výsledky písemných prací žákům. Termíny zahájení ústních zkoušek jednotlivých tříd sdělí ředitel školy Centru prostřednictvím jeho informačního systému do zahájení písemných prací.

(3) Písemné práce z cizího jazyka obdrží hodnotitel od Centra; hodnocení předá hodnotitel Centru prostřednictvím jeho informačního systému v termínech stanovených Centrem. Centrum zpřístupní výsledky řediteli školy v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do

29. května, a v podzimním zkušebním období do 3 pracovních dnů od shromáždění hodnocení všech písemných prací z cizího jazyka žáků příslušné třídy.

(4) Písemné práce z českého jazyka a literatury obdrží hodnotitel od ředitele školy

a hodnocení předává řediteli školy; hodnocení ředitel školy zašle Centru v jarním zkušebním období do začátku konání ústních zkoušek společné části v příslušné třídě, nejpozději však do 29. května, a v podzimním zkušebním období do 13. září.

(5) Ředitel školy bez zbytečného odkladu oznámí výsledky písemných prací žákům. Termíny zahájení ústních zkoušek v příslušných třídách sdělí ředitel školy Centru prostřednictvím jeho informačního systému do zahájení písemných prací.

(6) Hodnocení žáka z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk navrhnou hodnotitelé zkušební maturitní komisi po ukončení zkoušek v daném zkušebním dni. Jeden z hodnotitelů zaznamená hodnocení ústní zkoušky společné části do protokolu podle § 29a. Výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části založené na shodě obou hodnotitelů a schválené zkušební maturitní komisí předseda zkušební maturitní komise předá bez zbytečného odkladu řediteli školy a oznámí je veřejně žákovi. Data o výsledném hodnocení ústní zkoušky společné části odešle ředitel školy do Centra prostřednictvím informačního systému Centra.

§ 23

(1) Hranice úspěšnosti zkoušek nebo dílčích zkoušek společné části uvede Centrum v testových sešitech didaktických testů a v zadáních písemných prací pro danou zkoušku.

(2) Žák vykoná zkoušku nebo dílčí zkoušku úspěšně, pokud dosáhne alespoň hranice úspěšnosti.

(3) Žák vykoná zkoušku ze zkušebního předmětu společné části úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny dílčí zkoušky, z nichž se zkouška daného zkušebního předmětu skládá. Celkové hodnocení zkušebního předmětu se stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek; v případě zkušebního předmětu cizí jazyk se započítává hodnocení didaktického testu jednou polovinou a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky vždy jednou čtvrtinou. V případě zkušebního předmětu český jazyk a literatura se započítává hodnocení každé dílčí zkoušky rovným dílem.

(4) Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku úspěšně, opakuje pouze tuto dílčí zkoušku.

(5) Hodnocení povinných zkoušek společné části na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu:

a) 1 – výborný,

b) 2 – chvalitebný,

c) 3 – dobrý,

d) 4 – dostatečný,

e) 5 – nedostatečný.

(6) Hodnocení nepovinných zkoušek společné části podle § 78 odst. 5 školského zákona na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu:

a) uspěl,

b) neuspěl.

(7) Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“.

Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky

§ 24

(1) Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy a nejpozději před započetím zkoušek schvaluje zkušební maturitní komise.

(2) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky.

(3) Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.

(4) Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice

a) 1 – výborný,

b) 2 – chvalitebný,

c) 3 – dobrý,

d) 4 – dostatečný,

e) 5 – nedostatečný.

Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“.

(5) Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky. Pokud se písemná zkouška a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek.

(6) Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d).

§ 25

(1) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně.

(2) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období.

(3) Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně po ukončení zkoušek ve škole.

§ 26

Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení

(1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v podzimním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení se zhotovuje prostřednictvím informačního systému Centra na tiskopisu podle vyhlášky o některých dokladech o vzdělání.13)

(2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice

a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek není vyšší než 1,50,

b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný,

c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně.

(3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou část.

ČÁST SEDMÁ

PROTOKOLY MATURITNÍ ZKOUŠKY A DALŠÍ DOKUMENTY

§ 26a

(1) Protokoly podle § 27 až 31 a záznamy podle § 32 jsou součástí povinné dokumentace maturitní zkoušky; vyhotovují a předávají se mezi školou nebo komisařem a Centrem prostřednictvím informačního systému Centra. Tiskopisy protokolů a záznamů zpřístupní Centrum prostřednictvím informačního systému Centra před zahájením zkoušek maturitní zkoušky, nejpozději do 1. dubna příslušného školního roku, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Protokoly podle § 27 až 31 se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.11) Skartační lhůta činí:

a) 5 let pro protokol podle § 27 a záznam podle § 32,

b) 45 let pro protokoly podle § 28 až 31.

§ 27

Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně

(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace pro danou učebnu.

(2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického testu nebo písemné práce v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra.

(3) Nejpozději poslední den konání didaktických testů a písemných prací komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k uložení.

(4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje

a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,

b) údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,

c) v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky.

§ 28

Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě

(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky, a to na základě údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli školy k uložení.

(2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.

(3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje

a) identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře,

b) údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy.

§ 29

Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka

(1) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka ve společné části maturitní zkoušky.

(2) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 15. června a v podzimním zkušebním období současně se zpřístupněním výsledků maturitní zkoušky podle § 26 odst. 1.

(3) Ředitel školy vytiskne z informačního systému Centra protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a žákovi jej předá. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obdrží i žák, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal. Žák převzetí protokolu o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka potvrdí svým podpisem a uvedením data převzetí.

(3) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obdrží žák, který se ke zkoušce přihlásil a úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání. Protokol obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti autorizované v informačním systému Centra. Protokol

o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení.

(4) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obsahuje

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek,

b) údaje o výsledcích zkoušek společné části maturitní zkoušky

1. název zkušebního předmětu včetně jeho dílčích zkoušek,

2. úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

3. percentilové umístění v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek, vztažené k výsledkům zkoušky v řádném termínu maturitní zkoušky,

4. výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek,

5. datum konání zkoušky,

6. celkové hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky vyjádřené slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“,

c) faksimile podpisu ředitele Centra.

(5) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky.

(6) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka se vyhotovuje na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 29a

Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka

(1) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení těchto zkoušek zkušební maturitní komisí. Přílohou tohoto protokolu jsou záznamy o hodnocení ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracované hodnotiteli. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu a jeho příloh pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formuláře jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).

(2) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá spolu s přílohami bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení ústních zkoušek společné části.

(3) Protokol hodnocení obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,

b) údaje o hodnocení každé z dílčích ústních zkoušek společné části

1. název zkušebního předmětu,

2. datum konání zkoušky,

3. číslo pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné části z cizího jazyka, téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné části z českého jazyka a literatury,

4. výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části schválené zkušební maturitní komisí,

c) podpis předsedy zkušební maturitní komise.

(4) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a ústní zkoušku společné části nekonal.

§ 30

Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky

(1) Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).

(2) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k uložení ve škole.

(3) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky obsahuje

a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu,

b) údaje o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně termínů zkoušek, složení zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy.

§ 31

Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka

(1) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).

(2) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky.

(3) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,

b) údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,

1. název zkoušky, popřípadě její části,

2. forma zkoušky,

3. jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií,

4. datum konání zkoušky,

5. téma zkoušky,

6. hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech,

c) podpis předsedy zkušební maturitní komise.

(4) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky.

(5) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její část nekonal.

§ 32

Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace

(1) Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle § 11 odst. 3 až 5 a podle § 13 odst. 1 a 2.

(2) Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební dokumentace, identifikační čísla předávaných bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace.

(3) Záznam o uložení zkušební dokumentace je dokladem o způsobu uložení bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací a nakládání s nimi a obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum, hodinu a čas uložení nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 38 písm. d).

(4) Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.11)

§ 33

zrušen

ČÁST OSMÁ

OPRAVNÉ ZKOUŠKY A NÁHRADNÍ ZKOUŠKY

§ 34

(1) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu.

(2) K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem podle § 4.

(3) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se konají v termínech podle § 2.

ČÁST DEVÁTÁ

ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISE

§ 35

(1) Zkušební maturitní komise14) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře.

(2) Dalšími členy jsou

a) zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu,

b) přísedící,

c) vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) a v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M.

U ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zastává jeden hodnotitel funkci zkoušejícího a druhý hodnotitel funkci přísedícího.

(3) V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent maturitní práce.

(4) Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel školy

a) pro jarní zkušební období do 31. března školního roku, v němž se maturitní zkouška koná,

b) pro podzimní zkušební období do 30. června předcházejícího školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná.

(5) Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický pracovník školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí.

(6) Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná. Obě funkce jsou zároveň slučitelné s funkcí vedoucího maturitní práce a oponenta maturitní práce.

§ 36

(1) O hodnocení žáka při zkoušce nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání zkoušky.

(2) Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející nebo hodnotitel.

(3) V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda.

(4) V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce.

(5) Žák koná zkoušky profilové části maturitní zkoušky a ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky před jednou zkušební maturitní komisí.

ČÁST DESÁTÁ

VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB

ZABEZPEČUJÍCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY

§ 37

Centrum

Centrum

a) zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, zadavatele a hodnotitele, a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, při jejich průběhu a při hodnocení výsledků písemných prací a ústních zkoušek společné části,

b) zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích společné části maturitní zkoušky,

c) stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře,

d) zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou funkčnost informačního systému Centra ve zkušebním místě.

§ 38

Ředitel školy

Ředitel školy

a) navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,

b) navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci zadavatele a hodnotitele v počtu potřebném pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole a v případě zadavatele a hodnotitele písemné práce z českého jazyka a literatury a hodnotitele ústních zkoušek určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,

c) ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona,

d) přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro zacházení se zkušební dokumentací k maturitní zkoušce a k zajištění řádného uložení bezpečnostních schránek obsahujících zkušební dokumentaci ve všech zkušebních místech školy,

e) zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky,

f) odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace podle § 32 odst. 3,

g) zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech zkušebních místech školy.

§ 39

Komisař

(1) Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů a písemných prací v daném zkušebním místě tím, že

a) řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,

b) dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11 odst. 2 do jejich předání řediteli školy.

(2) Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním k výkonu své funkce.

§ 40

Zadavatel

Zadavatel

a) přebírá od ředitele zkušební dokumentaci pro učebnu v bezpečnostním balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona,

b) provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a dokladu totožnosti20) a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky,

c) informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky,

d) provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků,

e) kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky a zda neporušují podmínky řádného průběhu maturitní zkoušky,

f) má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 41

Hodnotitel

Hodnotitel ústní zkoušky společné části a písemné práce z českého jazyka a literatury zpravidla vykonává svou funkci ve škole, jejímž je pedagogickým pracovníkem. V případě, že ve škole, kde se zkoušky budou konat, není dostatečný počet pedagogických pracovníků, kteří by splňovali podmínky pro výkon funkce hodnotitele pro daný zkušební předmět, může ředitel školy jmenovat do funkce i jiného hodnotitele v souladu s § 42 odst. 3. Písemné práce z cizího jazyka hodnotitel hodnotí prostřednictvím informačního systému Centra.

ČÁST JEDENÁCTÁ

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE, HODNOTITELE A ZADAVATELE, OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ

§ 42

(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole,

b) nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním vztahu12) ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před jmenováním do funkce předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,

c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře,

d) při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.

(2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který zadává,

b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,

c) při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.

(3) Hodnotitelem může být jmenován pedagogický pracovník, který

a) splňuje podmínky k výkonu činnosti učitele střední školy,15) které umožňují vyučovat předmět, který je obsahem zkoušky,

b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým hodnotitel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,

c) při změně podmínek výkonu funkce hodnotitele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.

§ 43

Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje

a) název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře, zadavatele a hodnotitele,

c) název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení; v případě osvědčení pro hodnotitele se také uvádí název zkušebního předmětu, ve kterém je hodnotitel oprávněn hodnocení provádět.

§ 44

(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební období do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.

(2) Zadavatele a hodnotitele ústní zkoušky společné části a hodnotitele písemné práce z českého jazyka a literatury jmenuje ředitel školy pro jarní a podzimní zkušební období nejpozději jeden měsíc před termínem konání didaktických testů a písemných prací.

ČÁST DVANÁCTÁ

BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ

§ 45

(1) Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je označena textem „Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b zákona č. 561/2004 Sb.“.

(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou

a) testovou úlohu nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk postavené na úroveň testové úlohy v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání společné části maturitní zkoušky,

b) textové strany zadání didaktického testu a zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk v dolní části každé strany,

c) datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky potiskem.

(3) Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě

a) testové úlohy nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební dokumentace, ve kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,

b) didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně zadavatelem,

c) datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.

(4) Informací veřejně nepřístupnou může být prohlášena dokumentace obsahující informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných a o dalších skutečnostech, jejichž zveřejnění by ochranu informací veřejně nepřístupných podle odstavce 2 učinilo neúčinnou.

(5) Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných zaznamená osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně podle § 27.

(6) Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi okamžikem jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku zveřejnění podle odstavce 3 je považováno za neoprávněné.

§ 46

S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.

§ 46a

Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení

(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.

(2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky nebo dílčí zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či opakování zkoušky nebo dílčí zkoušky tak, aby se zkouška nebo dílčí zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu.

(3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání zkoušky nebo dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.

(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek nebo dílčích zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.

(5) V případě jednotlivé zkoušky podle § 48 až 50 se ustanovení odstavců 1 až 4 použijí obdobně.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ,

KOMISAŘŮ A HODNOTITELŮ

§ 47

(1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.

(2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu činnosti komisaře.

(3) Hodnotiteli náleží odměna ve výši 100 Kč za jednu opravenou písemnou práci.

(4) Odměna podle odstavců 1 až 3 přísluší na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku16); splatná je v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.

(4) Odměna podle odstavců 1 až 3 je splatná v pravidelných termínech pro výplatu mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA

§ 48

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů stanovených pro společnou část maturitní zkoušky.

(2) K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1a k této vyhlášce.

(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná v termínu stanoveném Centrem. Termín konání jednotlivé zkoušky Centrum zveřejní nejpozději 2 měsíce před jejím konáním, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve stejné lhůtě Centrum jmenuje komisaře.

(4) Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči nejpozději 14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas a místo konání jednotlivé zkoušky. Způsob a termín zveřejnění seznamu literárních děl pro jednotlivou zkoušku stanoví Centrum.

(5) Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části maturitní zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 22 a 23.

(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v informačním systému do 14 dnů od vykonání zkoušky nebo poslední dílčí zkoušky z českého jazyka a literatury nebo z cizího jazyka.

(7) Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 49

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.

(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v § 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1b k této vyhlášce. Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání alespoň základního vzdělání.

(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky ředitel školy zveřejní

a) nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,

b) nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky v podzimním zkušebním období.

(4) Uchazeči ředitel školy sdělí souhlas s konáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, v termínu stanoveném jiným právním předpisem.17) O konání této zkoušky je informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.

(5) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky podle části třetí této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 24.

(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.

(7) Ředitel školy, ve které uchazeč jednotlivou zkoušku konal, vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá profilové zkoušce maturitní zkoušky, nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce,

vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(8) Při zabezpečení konání jednotlivé zkoušky podle § 48 odst. 1 ředitel školy používá informační systém Centra.

§ 50

(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se platí úplata nejvýše 1 500 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky zaplatí před zahájením zkoušky.18) Konkrétní výši úplaty za konání jednotlivé zkoušky podle § 48 stanoví Centrum současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky ukončena.

(2) Za provedení jednotlivé zkoušky podle odstavce 1, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, náleží škole, která zkoušku provedla, podíl z úplaty uhrazené Centru ve výši nezbytných nákladů spojených s konáním této jednotlivé zkoušky, nejvýše však 50 % úplaty podle odstavce 1.

(3) Nezbytnými náklady jsou

a) příslušné části mezd nebo platů zaměstnanců a ostatních osobních nákladů na zaměstnance, případně ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, které bylo nezbytné vynaložit pro zajištění konání zkoušky,

b) neinvestiční náklady spojené s materiálně technickým zabezpečením průběhu zkoušky.

§ 50a

Tiskopis osvědčení o jednotlivé zkoušce je opatřen šedým podtiskem s motivem lipových listů na každé straně tiskopisu a označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Vyhotovuje se na listu formátu 210 x 280 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. Osvědčení vydávané prostřednictvím informačního systému Centra se tiskne na papír opatřený ochrannými prvky podle věty první a druhé. Osvědčení potvrzuje škola nebo Centrum podpisem odpovědného pracovníka a kulatým razítkem s malým státním znakem.21)

ČÁST PATNÁCTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 51

Společná ustanovení

(1) V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(2) Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. h) školského zákona obsahují

a) název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,

b) datum konání zkoušky,

c) údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném termínu,

d) výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně dílčích zkoušek nebo částí zkoušek,

e) celkové hodnocení maturitní zkoušky.

(3) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky.19) Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra.

(4) Při konání didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny z jiných než zdravotních důvodů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka.

(5) Tato vyhláška se vztahuje i na ukončování vzdělávání maturitní zkouškou v konzervatořích.

§ 52

Přechodná ustanovení

(1) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 je nepovinným zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky kromě zkušebních předmětů uvedených v § 10 odst. 1 také český jazyk a literatura ve vyšší úrovni obtížnosti.

(2) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 žák nemůže konat nepovinnou zkoušku ze zkušebního předmětu informatika.

(3) Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle dosavadních učebních dokumentů oborů vzdělání.

§ 53

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích.

2. Vyhláška č. 672/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 54

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009 s výjimkou § 48 a § 50 odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.

---------------------------------------------------

1) § 16 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) § 78a odst. 2 školského zákona.

3) § 78a odst. 2 školského zákona.

4) § 80 odst. 1 školského zákona.

5) § 79 odst. 4 a 5 školského zákona.

 6) Obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání
v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 78 odst. 1 písm. a) až e) školského zákona.

8) § 79 odst. 1 školského zákona.

9) § 78 odst. 1 písm. f) školského zákona.

10) § 79 odst. 2 školského zákona.

11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 3 věta druhá zákoníku práce.

13) Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 80a odst. 1 školského zákona.

15) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 51 občanského zákoníku.

17) § 113 odst. 2 písm. b) školského zákona.

18) § 113a odst. 1 školského zákona.

19) § 81 odst. 2 školského zákona.

20) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

21) § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

     

Příloha č. 1a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 1b k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

1. Obecná ustanovení

a. Pro účely společné části maturitní zkoušky se žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním člení do čtyř kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do skupin 1 až 3 podle míry požadovaných uzpůsobení.

b. Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie jsou funkční důsledky určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.

c. Žáci se souběžným postižením více vadami jsou zařazováni do kategorií a skupin podle toho druhu postižení, které ve větším rozsahu ovlivňuje práci s textem.

2. Tělesné postižení (TP)

a. Skupina 1 (TP-1) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b. Skupina 2 (TP-2) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže se psaním (jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

c. Skupina 3 (TP-3-A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.

3. Zrakové postižení (ZP)

a. Skupina 1 (ZP-1) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b. Skupina 2 (ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti 14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově písmu.

c. Skupina 3 (ZP-3-14-A, ZP-3-16-A, ZP-3-20-A, ZP-3-26-A, ZP-3-BR-A) - žáci s těžkým zrakovým a/nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci (viz skupina 2) a služby asistenta.

4. Sluchové postižení (SP)

a. Skupina 1 (SP-1) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání). Žáci nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a jejich písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b. Skupina 2 (SP-2; SP-2-A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo se psaním (po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací. Na základě doporučení školského poradenského zařízení mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.

c. Skupina 3 (SP-3-T; SP-3-T-A) - žáci se sluchovým postižením (převážně žáci prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk. Žáci primárně komunikují českým znakovým jazykem, případně komunikují prostřednictvím jiného komunikačního systému, který není odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací. Žáci vykonávají modifikovanou zkoušku: český jazyk a cizí jazyk-v úpravě pro neslyšící. Žáci využívají služby tlumočníka (v případě postižení více vadami navíc služby asistenta).

5. Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)

a. Skupina 1 (SPUO-1) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace), žáci s dyspraxií, žáci s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartie), žáci, kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a psaní nejsou znemožněny, ani omezeny), žáci dlouhodobě nemocní a/nebo žáci s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Žáci mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).

b. Skupina 2 (SPUO-2) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace) nebo s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.), dále jsou zde řazeni žáci s poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.

c. Skupina 3 (SPUO-3-A) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií, kteří mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky

A) Úpravy prostředí

a) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky jsou testováni v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek a dalších uzpůsobení podmínek konání zkoušky (např. přítomnost asistenta).

b) Úpravy prostředí jsou úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).

B) Navýšení časového limitu

a) Žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky se přiznává navýšení časového limitu v rozmezí 25 - 100 % podle vzdělávacích potřeb žáka; kategorie a skupiny, do kterých je žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zařazen. Konkrétní hranice navýšení časového limitu na testování je uvedena v následující tabulce.

b) V rámci navýšeného časového limitu na každou zkoušku (např. na didaktický test) mohou mít žáci podle vlastního rozhodnutí libovolný počet individuálních přestávek o libovolné délce. Individuální přestávky nemohou mít žáci během poslechu v rámci didaktického testu z cizího jazyka.

C) Úpravy zkušební dokumentace

Žáci ve skupině 1 pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní populace). Žáci ve skupinách 2 a 3 pracují se zkušební dokumentací upravenou po formální a/nebo obsahové stránce.

a) Formální úpravy

1. Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů) a řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testového sešitu.

2. Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým výstupem a videonahrávky překladu testů do českého znakového jazyka k povinným zkouškám společné části maturitní zkoušky (v rámci zkoušky "Český jazyk a literatura" jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se zkušební dokumentací a zadání úloh. V rámci zkoušky "cizí jazyk" jsou tlumočeny pouze pasáže v českém jazyce). U ostatních povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky je zajištěn digitální záznam tlumočení celého testu do českého znakového jazyka na CD, které je součástí testového sešitu.

b) Obsahové úpravy

1. Obsah testů zůstává srovnatelný s obsahem testů pro běžnou populaci. Výjimku představují úlohy, které jsou z testů pro určité skupiny žáků zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy založené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků se sluchovým postižením). Takové úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými, přičemž nové úlohy nemění obtížnost a v maximální možné míře zachovávají i obsahovou specifikaci testu.

1.1 Žáci se sluchovým postižením (skupiny 1, 2, 3) nekonají poslech z cizího jazyka.

1.2 Změna obsahu se týká zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka pro žáky, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce (tj. žáky zařazené do kategorie SP, skupina 3). Zkoušky z uvedených předmětů jsou modifikovány tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední škole.

1.2.1 Český jazyk v úpravě pro neslyšící je modifikací zkušebního předmětu Český jazyk a literatura a je určen výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny 3. Obsahově se nejvíce blíží zkoušce z českého jazyka jako jazyka cizího (mj. neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).

1.2.2 Zkouška z cizího jazyka v úpravě pro neslyšící je určena výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny 3. Jedná se o modifikaci zkušebního předmětu anglický jazyk. Zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).

1.2.3. Ústní zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka pro žáky zařazené do kategorie SPUO - žáci s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartie), žáci, kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a psaní nejsou znemožněny, ani omezeny) je uzpůsobena dle pokynů Centra a posudku školského poradenského zařízení. Podmínky pro konání zkoušky jsou ředitelem školy uzpůsobeny tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední škole.

D) Použití kompenzačních pomůcek

a) Kromě běžných pomůcek, které je v průběhu maturitní zkoušky dovoleno používat (např. překladový slovník při psaní písemné práce v cizím jazyce), mohou žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky navíc používat individuální kompenzační pomůcky. Konkrétní výčet individuálních kompenzačních pomůcek je uveden ve vyjádření školského poradenského zařízení.

b) Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi se SVP vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní telefon apod.).

c) Rozlišují se pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, případně i slovník překladový apod.).

d) Důležité je též rozdělení na pomůcky v osobním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky ve vlastnictví školy, za něž zodpovídá škola.

e) Pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek stanovuje Centrum.

E) Odlišné hodnocení výsledků zkoušky

Kritéria hodnocení výsledků zkoušek jsou shodná s kritérii hodnocení běžných žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení písemné práce a ústní zkoušky u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky (dle vyjádření školského poradenského zařízení a metodického pokynu Centra). Zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka v úpravě pro neslyšící (SP-3) mají z důvodu vynechání poslechu vlastní metodiku hodnocení.

F) Asistence

a) Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky, kteří v důsledku svého postižení nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat maturitní zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat vnější překážky a důsledky postižení při zkouškové situaci.

1. Praktický asistent

Podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo zdravotní postižení závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání maturitní zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních přestávek).

2. Asistent - zapisovatel

Přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v případech, kdy žák v důsledku zdravotního postižení nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi). Asistent - zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.

3. Asistent - předčitatel

Asistent - předčitatel je nutný v případech, kdy postižení neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent - předčitatel je osoba, která v rámci předem stanoveného rozsahu a forem pomoci předčítá text podle instrukcí žáka.

4. Motivující asistent

Je přítomen v případech, kdy porucha nebo postižení způsobuje žákovi obtíže v oblasti koncentrace pozornosti a časové orientace, obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.

5. Asistent - modifikátor

Asistent - modifikátor modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým žák nerozumí.

b) Asistence technická

1. Technický asistent

Technický asistent zodpovídá za zajištění a funkčnost technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.

G) Tlumočení

Tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a hluchoslepým (tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí).

H) Přehled uzpůsobení podmínek konání společné části maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky

	Skupina 1	Skupina 2	Skupina 3
Tělesné postižení (TP)	Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.	Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace; obsahové úpravy ve smyslu nahrazení některých úloh, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky	Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence
Zrakové postižení (ZP)	Navýšení časového limitu o 75 %; kompenzační pomůcky.	Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace (zvětšené písmo velikosti 14, 16, 20, 26 b., Braillovo písmo, elektronická verze); možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky;  při ústní zkoušce z cizího jazyka žák realizuje pouze úkoly zadané slovně.	Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence
Sluchové postižení (SP)	Navýšení časového limitu o 50 %; kompenzační pomůcky; vyloučen poslech z cizího jazyka	Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace; možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; možnost využití služeb tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka může být modifikována do písemné podoby.	Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + konání modifikované zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka pro neslyšící + tlumočení českého znakového jazyka
Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)	Navýšení časového limitu o 25 %; kompenzační pomůcky	Navýšení časového limitu o 50 %; formální úpravy zkušební dokumentace; případně obsahové úpravy, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky	Navýšení časového limitu o 100 %; ostatní uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence (netýká se žáků se SPU)

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.

Přechodná ustanovení vyhlášky č. 173/2014 Sb. ze dne 19. srpna 2014:

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Uzpůsobení konání didaktického testu a písemné práce z českého jazyka a literatury žákovi-cizinci podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé přizná pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období roku 2015.

2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použije pro dílčí ústní zkoušku z českého jazyka a literatury konanou v jarním zkušebním období roku 2015.