Článek vychází ze studia výzkumu profesora Davida Whita z Oxfordu, který se zabýval typologií uživatelů sociálních sítí ve školním prostředí, a propojuje ho s vlastním průzkumem u vlastních žáků autora.
Ve svém příspěvku navážu na článek Jste rezident nebo návštěvník?, který na Spomocníkovi vyšel na podzim 2011. Pokusím se k němu přidat svůj pohled získaný zejména dotazy mezi žáky na druhém stupni základní školy. Toto téma jsem si vybral proto, že jako učitel informatiky mám k dětem tohoto věku a jejich aktivitám s komunikačními prostředky blízko a snažím se do výuky zařazovat formy, které vyžadují aktivní práci s elektronicky získávanými a zpracovávanými informacemi.
Koncept přirovnání uživatelů internetu k rezidentům či návštěvníkům ve svém výzkumu efektivního online vzdělávání dospělých zavedl profesor z Oxfordu Dave White [1][2]. Jeho práce byla zaměřena hlavně na zkoumání vývoje motivace a úrovně získaných poznatků u studentů navazujícího studia na vyšších stupních vzdělávání, dále na osobnostní vývoj během studia a vliv národního a kulturního prostředí studentů. Hlavním cílem bylo mapovat okolnosti, které ovlivňují efektivitu vzdělávání prostřednictvím elektronických prostředků, zejména komunikačních. Dalším cílem bylo testování schopnosti a ochoty studentů technické prostředky používat, nejvhodnějších strategií výuky, a také úroveň digitální gramotnosti studentů na počátku studia a v jeho průběhu.
Při hledání nejvhodnějších způsobů komunikace studentů s výukovým centrem byly důkladně zkoumány zejména možnosti, které nabízejí sociální sítě. Tato část výzkumu se opírala o oblibu sociálních sítí napříč věkovými skupinami i o snadný přístup k nim.
Hranice mezi skupinami není samozřejmě ostrá a vůbec se nedá hovořit o propasti mezi těmito póly. |
Na samém počátku výzkumu [3] možností distančního vzdělávání, tak jak byl projekt koncipován, byli studenti rozděleni podle přístupu k technologiím, zejména podle způsobu, jak je používají a dovednosti v práci s nimi. Vžilo se původní Prenského rozdělování na domorodce a imigranty, kde byl významným prvkem pro rozlišování právě subjektivní postoj k technologiím a významnou roli hrál i věk. Z tohoto pohledu byly hodnoceny i výsledky a efektivita výuky. Whiteův výzkum ukázal, že tato kategorizace je nevhodná a přinesl dvě nová zjištění.
Jako první odstranil pohled z hlediska používaných komunikačních technologií a nahradil jej pohledem z hlediska sociálního - rezident/návštěvník. Dále tým zavedl pohled na sociální prostředí online jako na prostor, který stávající - reálný - rozšiřuje nebo i částečně nahrazuje. Tím se však změnil i pohled na způsoby vzdělávání pomocí komunikačních prostředků a segmentaci studentů podle vztahu k tomuto prostředí oproti dřívějšímu dělení z pohledu přístupu k technologiím. Otevřel tak prostor pro hledání nových způsobů distančního vzdělávání pomocí elektronických komunikačních prostředků a kategorizaci jeho účastníků.
White zjistil, že i studenty lze v roli uživatelů sociálních sítí rozdělit na dvě odlišné skupiny: na rezidenty, kteří se s tímto prostředím identifikují a návštěvníky, kteří sociální prostředí pouze účelově využívají (podrobněji viz článek uvedený v úvodu). Pokusím se rozšířit náhled na tuto tématiku, směřovanou původně na distančně vzdělávané studenty, také o žáky, se kterými se setkávám a kteří mají ke studiu a využívání sociálních sítí možná trochu jiný přístup. Prostředí základní školy, a zejména osobní vazby ve třídě, nutí děti zaujímat a obhajovat určité sociální role, a to se také projevuje ve formě jejich účasti na sociálních sítích.
Technologie
Pro děti není samotná komunikační technologie tolik zajímavá a chápou ji doslova jen jako pouhý nástroj pro přístup do sítí. Stále vyhlížejí příchod technologií nových, které by jim leccos ještě víc zjednodušily a zrychlily. Mezi dětmi se objevuje rozmanité spektrum přístrojů, které připojení do sítě umožňují. Mimo jiné je to dáno dobrou cenovou dostupností, a také určitými motivy ze strany rodičů. V poslední době nastal díky technologiím v souvislosti se sociálními sítěmi výrazný posun (roste rychlost, výkonnost, dosažitelnost, ovladatelnost). Současné technologie jsou nejen rychlejší, výkonnější a dosažitelnější, ale také stále mobilnější. Je samozřejmostí, že všichni účastníci zůstávají stále online a dnes již zastaralou elektronickou poštu ke komunikaci nepotřebují. Také ovladatelnost komunikační techniky se dnes, proti i celkem nedávné době, zásadně zjednodušila, takže děti obtížně chápou, že to třeba někomu může dělat potíže.Celý článek na adrese spomocnik.rvp.cz.
0 komentářů:
Okomentovat