Jan Wagner: Další šmejd z dílny Národního centra bezpečnějšího internetu

Ve čtvrtek jsme zveřejnili tiskovou zprávu ke spuštění celorepublikového projektu „Kraje pro bezpečný internet“. Omlouváme se čtenářům, že jsme jim nabídli technologicky i obsahově mizerně připravený projekt, který jim v řadě případů nepomůže a zbytečně s ním budou ztrácet čas.

Titulek tiskové zprávy Dokážete čelit rostoucím hrozbám kybernetických útoků? Dokážete ochránit sami sebe a své děti? Unikátní celorepublikový projekt „Kraje pro bezpečný internet“ (KPBI) vás to naučí. přilákal řadu čtenářů k vyzkoušení této novinky. V pátek se ale již na sociálních sítích objevily první kritické reakce a někteří rozhořčení čtenáři se obrátili i na redakci České školy. Sám jsem plánoval testování novinky o weekendu a velmi mě mrzí, že jsem rychlý test neprovedl obratem před zveřejněním tiskové zprávy.

Je s podivem, že tvůrci webu neuvádějí na stránkách KPBI.cz žádné kontakty a stránky mají tedy anonymního provozovatele, přestože vyžadují při registraci osobní údaje a nikde neuvádějí, kdo a jak je bude používat. Jen hlupák by jim je tedy podle elementárních bezpečnostních pravidel na Internetu svěřil. Na tomto faktu je nejhorší, že takováto nebezpečná registrace je vyžadována i u dětí!

Jediný kontaktní údaj je na webu tento: V případě dotazů anebo technických problémů pište na e-mailovou adresu: soutez@osi.cz. OSI.cz je doménou Online Safety Institute, občanského nevládního neziskového sdružení. Na jeho stránkách se dočtete i toto: Online Safety Institute (OSI) od svého založení podporuje aktivity Národního centra bezpečnějšího internetu (www.ncbi.cz). V roce 2012 OSI požádal o členství v Národním centru bezpečnějšího internetu, které je zájmovým sdružením právnických osob. V roce 2013 se OSI stalo stálým členem NCBI.

Primárně ale budu hodnotit kvalitu technologického řešení, nikoli kvalitu výukového obsahu. Zásadní výtkou je, že projekt není multiplatformní. Uživatel osobního počítače je sice varován při registraci slovy "Pro optimální funkci kvízu, e-learningových kurzů a souvisejících webových stránek doporučujeme instalovat nejnovější verzi Internet Exploreru, pro kterou jsou webové prezentace optimalizovány", o tom, že v prohlížečích Chrome či Safari (mám zprávu, že jednomu uživateli ani ve Firefoxu) e-learningová aplikace nefunguje, se nikde nedozví. Dokonce ani při spuštění kurzu se nezobrazí žádné chybové hlášení a zjištění skutečného stavu není triviální, jak vidíte na následujícím snímku obrazovky.

Přiznám se, že nejsem schopen identifikovat, zda jde o chybu autorů nebo o vlastnost použitého SharePoint Learning Kitu. Při běhu kurzu je v MS Internet Exploreru zablokována možnost práce s jiným oknem či záložkou i vyvolání kontextové nabídky, ani se vám nepodaří vykopírovat text z jednotlivých výukových stránek... V pravém rohu okna kurzu chybí i tlačítka pro minimalizaci okna i jeho zvětšení.

Stránka kurzu používá historickou HTML značku FRAMESET a pokud se podíváme podrobně do zdrojového kódu rámu prezentace, zjistíme, že kurs byl připraven s pomocí autorského nástroje Lectora Inspire v.11.3.2. Grafika kurzu i ovládání je vysloveně předpotopní. V textu jsou četné pravopisné a ještě četnější typografické chyby a na první pohled je jasné, že byl převzat letitý výukový obsah s jen minimálními korekturami.

Copak si autoři kurzu opravdu myslí, že se stále ještě používají masově messengery jako ICQ, MSN Messenger či AOL? Nebo si ani partner projektu Microsoft nevšiml, že se ve výukovém textu uvádí Skype jako produkt Skype Technologies, přestože akvizice společností Microsoft proběhla v květnu 2011, tedy před více než třemi lety?!

A ještě jedna lekce z historie: MSN Messenger byl přejmenován na MS Live Messenger v červnu 2006 a ukončení této služby bylo oznámeno na počátku loňského roku, samozřejmě v souvislosti s akvizicí Skype! Takže se můžeme domnívat, že některé části kurzu jsou zhruba deset let staré a byly ponechány bez aktualizace (to samé zřejmě platí i pro grafické provedení a uživatelské rozhraní). To nemá nikdo z četných partnerů projektu kvalifikované odborníky, kteří by zvládli základní kontrolu či korekturu textu nebo kvalitu kurzu vyhodnotili? Kdo si vůbec za takovýto paskvil nechal zaplatit?!

Z pedagogického hlediska je samozřejmě použití zastaralého textu nehorázné. Zaskočilo mne také, že při chybě v testu se nedá přejít dále či změnit odpověď, ale je nutné test restartovat a spustit znovu od začátku (pořadí otázek se sice mění, ale to je chabou útěchou). Jako recenzent jsem schválně dělal chyby a test jsem si skutečně užil ;-) Zmíněná nemožnost vykopírování textu z kurzu je pro využití ve školách zásadním omezením.

Podle stránek KPBI.cz: Tento projekt je spolufinancovaný Programem prevence kriminality Ministerstva vnitra. On-line kvíz a obsah e-learningových kurzů vytvořilo Národní centrum bezpečnějšího internetu, kromě kurzu pro zaměstnance a příslušníky Policie ČR, který připravila Vyšší policejní škola MV v Praze. Realizaci e-learningového modulu zajistila společnost Servodata za podpory společnosti Microsoft. Za obsah výukového kurzu si zaslouží Národní centrum bezpečnějšího internetu podtrženou pětku s vykřičníkem a všichni další partneři by měli zřejmě vyměnit své zástupce v projektovém týmu, protože pustit do ostrého provozu takovýto nekvalitní kurz je víc než ostudné!

Vzpomněl jsem si v této souvislosti na ostudu Národního centra bezpečnějšího internetu s projektem Červeného tlačítka, o které jsme psali v roce 2010 v článku Causa Červené tlačítko (omlouváme se za chybějící obrázky v článku, které se nám při migraci nepodařilo obnovit) nebo o které psal Daniel Dočekal v článku Tlačítko pro bezpečnější Internet leze do vašeho soukromí víc než je zdrávo. Národní centrum bezpečnějšího internetu se evidentně nepoučilo a nepoučili se ani jeho partneři...

Požádal jsem o zodpovězení několika otázek Jiřího Palyzu, výkonného ředitele Národního centra bezpečnějšího internetu:

Kdo je autorem nebo dodavatelem výukového obsahu e-learningového kurzu? Případně kdo ho odborně hodnotil či přebíral?

Dodavatelem výukového obsahu kurzu je Národní centrum bezpečnějšího internetu. Obsah kurzů tvořili externí spolupracovníci NCBI, kteří se dlouhodobě podílí především na vzdělávacích aktivitách organizace. Kurzy přebírali interní odborníci NCBI, kteří také prováděli převod autorských podkladů do formátu e-learningu v prostředí nástroje Lectora Inspire.

Jaká byla cena webu KPBI.cz/eCrime.cz s členěním na technologii, LMS, výukový obsah a provoz? Kdo je dodavatelem těchto jednotlivých částí?

Cena soutěžního kvízu byla 42 000 Kč, cena tří modulů e-learningových kurzů, tzn. vytvoření obsahu autory a následná tvorba kurzů v prostředí Lectora Inspire, byla 140 000 Kč (uvedené ceny jsou koncové včetně DPH). Ceny LMS a hostingu musím zjistit od partnerů. Webové stránky eCrime provozuje Kraj Vysočina, který také hostuje celý e-learningový systém na své infrastruktuře. Web KPBI.cz provozuje Národní centrum bezpečnějšího internetu.

Proč nebylo vybráno multiplatformní technologické řešení, které by umožnilo provoz ve všech majoritních prohlížečích, v nejpoužívanějších OS, případně na většině mobilních zařízení (tabletů a chytrých telefonů)?

Výběr technologického řešení nebyl v kompetenci Národního centra bezpečnějšího internetu, každopádně přeposílám alespoň první vyjádření technologického partnera, které jsem k tématu obdržel během sobotního odpoledne: "Funkčnost webu jako takového je dána Sharepointem (a použitou komponentou Sharepoint Learning Kit), který jako MS technologie vyžaduje internetový prohlížeč Internet Explorer, což je uváděno i v oficiálních minimálních požadavcích na Sharepoint (non-Microsoft řešení bylo zamítnuto). V Microsoft Internet Exploreru je jinými slovy funkčnost zaručena. Kurz má pevně danou velikost (cca 800 x 600 bodů), což by mělo vyhovovat klasickému i širokoúhlému displeji (z hlediska velikosti). Kurz není vyráběn tak, aby vyhovoval všem úhlopříčkám a velikostem a jeho velikost se dala průběžně měnit - obsah by se rozpadl. Takto je zaručeno, že se bude ve všech prohlížečích zobrazovat ve stejné velikosti a tedy se stejným rozložením komponent – tak, jak jej vidí autor."

Jména konkrétních tvůrců ani odpovědných pracovníků realizátorů jsme se nedozvěděli, cena je vzhledem k zoufalé kvalitě vysloveně nepřiměřená. Vyjádření technologického partnera je směšné, Microsoft nabízí řadu nástrojů na tvorbu multiplatformního obsahu. Tvrzení o pevně dané velikosti je v době responzivního webového designu směšné. Rozpor mezi požadavkem Internet Exploreru v první větě a "stejném zobrazení ve všech prohlížečích" v poslední snad ani komentovat nebudu.

Co říci závěrem? Všichni zúčastnění realizátoři, Asociace krajů, kraje, Národní centrum bezpečnějšího internetu, technologičtí partneři i Ministerstvo vnitra ČR, jako jeden z poskytovatelů grantu, zcela selhali a utratili veřejné peníze za de facto nepoužitelný předražený šmejd. Doufáme, že budou adekvátně reagovat.

A ještě několik základních požadavků na výukový materiál vytvořený za veřejné prostředky:

• Materiál musí být k dispozici pod některou svobodnou licencí, nejlépe Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci (CC BY-SA). Tato licence umožňuje ostatním upravovat, vylepšovat a vytvářet odvozená díla na základě tohoto díla, a to i pro komerční účely, za předpokladu, že uvedou autora původního díla a nově vzniklá díla budou vystavena za stejných podmínek - pod stejnou licencí. Tato licence je například používaná Wikipedií a je doporučená pro díla, která užívají obsah Wikipedie a podobně licencovaných projektů.
• Materiál musí být dostupný ve formátech, které umožňují prohlížení s pomocí bezplatných nástrojů. V tomto případě by měl být k dispozici v XML formátu dle SCORM pro použití v jiných LMS (Learning Management Systems, například v českých školách nejrozšířenějšímu LMS Moodle). Jednoduché prezentace z kurzu by měly být k dispozici například v PPTX nebo dalších, vhodná by byla i varianta v PDF.
• Online aplikace musí být multiplatformní. Tím je myšleno možné použití na různých typech zařízení (PC, tablet, chytrý telefon) s různými operačními systémy (přinejmenším s majoritními, tedy pro PC MS Windows a OS X, pro tablety a chytré telefony iOS, Android a MS Windows) a s různými prohlížeči (pro PC pro majoritní MS Internet Explorer, Chrome a Mozilla Firefox).