Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
19 komentářů:
A současné přijímačky nemají stejný efekt? Samozřejmě mají. Proč se o tom nemluví? Protože v tom jede i SCIO?
90 vteřin Ondřeje Šteffla, věnovaných jednotným přijímacím zkouškám na střední školy, má svou délkou podobu spíše předvolebního šotu, ve kterém ovšem byla řada úsměvných momentů.
Názor páně Šteffla, že jednotné přijímací zkoušky jsou vymyšlenost ministerstva školství s tragickými následky, by byl nesporně z zajímavý, kdyby v jeho případě nešlo o střet zájmu. Scio totiž komerčně přijímací zkoušky na střední školy nejen produkuje, ale i prodává. Trochu to pak připomíná tragikomickou situaci, kdy se výrobce samopalu Kalašnikov v rozhovorech pro média děsí nad tím, že se jeho produkt používá v praxi. Přijímací zkoušky na střední školy od firmy SCIO každoročně používá nejen řada středních škol, ale i krajské úřady. To je ovšem hrozné, neboť již několik let zabraňují řadě uchazečů o studium získat středoškolské vzdělání a jsou primární příčinou jejich nepřijetí ke středoškolskému studiu. To firmě SCIO a jejímu řediteli nevadí? Patrně ne, oni si myjí ruce, neboť dodávají školám sice asi kvalitní nástroj, ale s rozhodnutím vedení škol nemají, proboha živého, nic společného.
Náklady na studium žáka v gymnáziu jsou údajně daleko nižší, než náklady na odbornou přípravu žáků v učebních oborech na středních školách a v SOU. Právě proto se, podle pana Šteffla, nic v rozpočtu školství neušetří. To ovšem tak úplně pravda. Všechny střední školy jednak ušetří za nákup testů společnosti SCIO, ale ušetří se čas nejen některých středoškoláků, ale i finance státu a rodičů žáků za čtyřleté studium, které pak končí fiaskem u maturity.
U jednotných přijímacích zkoušek na střední školy údajně nikdo nepozná, zda žák bude na střední škole úspěšný a zda dokončí studium maturitou. V tom má pan Šteffl nesporně pravdu, ale to samé pravidlo platí i o testech společnosti SCIO z češtiny, matematiky a testech studijních předpokladů, které společnost bujaře a úspěšně prodává. Stačí ovšem jen letmo pohlédnout do nedávno závěrečné zprávy společnosti SCIO zveřejněné na České škole, z pera Heleny Novákové, kde se tým společnosti dušuje výrazně vysokou predikční validitou a reliabilitou (0,5 - 0,95) zpracovaných testů, které byly zadávány na střední školách v roce 2014 (viz str. 15 závěrečné zprávy SCIO).
"Z hlediska čisté úspěšnosti dosáhli nejlepších výsledků uchazeči o osmileté a šestileté obory v testu z českého jazyka, uchazeči o čtyřleté obory a nástavby v testu OSP. V matematice vykázali uchazeči o všechny typy studia v průměru nejnižší průměrnou úspěšnost. I v testech s vysokou průměrnou úspěšností dosahovali uchazeči maximálního počtu bodů jen zcela ojediněle (nejvyšší podíl uchazečů s maximálním možným bodovým ziskem se objevil u testu z českého jazyka na osmileté obory ve 2. termínu, konkrétně šlo o 1 % ze všech uchazečů). Testy tudíž byly schopny rozlišovat i ve skupině špičkových uchazečů a byly použitelné i pro školy s velkým převisem poptávky (typicky gymnázia)."
Problém jednotných přijímacích zkoušek na střední školy není, pane Šteffle, v argumentech, které uvádíte, ale problém je u 10 % žáků základních škol, kteří vykazují speciální vzdělávací potřeby. U nich je nesporně vysoké riziko, že přijímací zkoušky na střední školu nezvládnou díky svému zdravotnímu postižení či některé vývojové poruše učení.
Pane Sotoláři, paní Janáčková,
nemáte pravdu.
SCIO ani pan Šteffl žádné jednotné přijímací zkoušky na SŠ neorganizují ani nevyrábějí.
SCIO testy primárně sloužily školám s vysokým převisem uchazečů k jejich seřazení do pořadí nutného pro rozhodnutí o přijatých a nepřijatých uchazečích.
Rozhodně neměly stejný efekt jako nyní navrhované jednotné přijímací zkoušky.
Jednotné testy z nich udělaly až některé krajské politické reprezentace. A pan Šteffl by byl blázen, kdyby jim testy, se slovy, že nepodporuje jednotné přijímací zkoušky, neprodal.
A tohle je zvlášť úsměvné:
"Všechny střední školy jednak ušetří za nákup testů společnosti SCIO,..."
Vy opravdu věříte panu ministrovi, že jednotné přijímací zkoušky organizované CERMATem jsou zadarmo?
Vy si opravdu myslíte, že státní moloch se státními zakázkami to udělá levněji a lépe než firma soukromá?
Dovolte, abych se zasmál.
pro Zručného Školníka
"Jednotné testy z nich udělaly až některé krajské politické reprezentace. A pan Šteffl by byl blázen, kdyby jim testy, se slovy, že nepodporuje jednotné přijímací zkoušky, neprodal."
Blázen, který kupuje a chytrý, kdo prodává. Teď jsem to pochopila.
"Vy si opravdu myslíte, že státní moloch se státními zakázkami to udělá levněji a lépe než firma soukromá? Dovolte, abych se zasmál.
Při tom množství středních škol nesporně k výrazným úsporám dojde, než kdyby testy kupovaly školy od SCIO. O tom není pochyb. To záleží hlavně na CERMATu a ministerstvu školství. To není případ slavné výstavby našich dálnic, že?
Pěkný den,
omlouvám se, že se nedotknu všech témat, které zde byly otevřeny, ale budu se držet zejména hlavního argumentu, že Scio dělá totéž co chce dělat MŠMT a vyjádření OŠ by se tedy dala označit za pokrytecká.
Hlavním argumentem MŠMT proč zavést přijímací zkoušky je odvést děti, které tzv. "nemají na maturitu", na učební obory. Proto MŠMT operuje s tzv. nepřekročitelnou hranicí. OŠ kritizuje právě tuto hranici, neexistují relevantní data, která dokladují, že např. žák s trojkami a čtyřkou na vysvědčení v deváté třídě nedokončí maturitní obor. Nikdo tedy objektivně neví, kde tuto hranici stanovit.
Příjmací zkoušky dle Scio s touto hranicí neoperují a nechávají ředitele školy, aby sám rozhodl, jaký žák má šanci studium na jeho škole zvládnout.
V současné době existují pouze dva kraje v ČR, kde bylo politicky rozhodnutu tuto hranici taktéž stanovit i u zkoušek se společností Scio. Tento postup však Scio nedoporučuje a může pouze vysvětlovat možná nebezpečí tohoto kroku. Což Scio dělá a činí tak i OŠ nyní v souvislosti se záměrem MŠMT.
Na závěr se dovolím jen podotknout, že předpoklad MŠMT, že máme nedostatek technicky vzdělávaných žáků je lichý a nezakládá se na pravdě. Stačí si dohledat statistická data či analýzy NÚV.
Pokud tedy zde je nějaká "komerční" lobby, jde o lobby Hospodářské komory, která předpokládá, že stát se povinnen připravovat hotové a "levné" (absolventy SOŠ) dělníky pro společnosti, které komora zastupuje.
Já neříkám, že Scio organizuje plošné přijímačky, a dokonce před obchodním nadáním pana Šteffla smekám. Prodat přijímačky a zároveň přípravu na ně je výborný nápad. Sohlasím také s tím, že Chládkovy plošnosti jsou podvracení reformy. Jen namítám, že jakékoliv přijímačky přinášejí riziko, že někomu neumožní studium. Dokonce myslím, že jsme se s panem Štefflem v tomto shodli. Shrnu. Kampaň zahájená Eduinem přehlíží,
- že rizika mají všechnty typy přijímaček, celoplošná i ta plošněkrajská, mluvme tedy o přijímačkách obecně
- že není (zatím?) stanovena váha plošného testu v přijímacím řízení, a jeho dopad proto pravděpodobně nebude tak fatální
- že v systému existuje dostatečná prostupnost, a tudíž možnost pro vyučence maturitu dodělat v dalším studiu
- že v zápalu boje jsou eduinské argumentace liché a přehnané, ale nechtějte, abych opět všechno dohledával a opakoval
"SCIO testy primárně sloužily školám s vysokým převisem uchazečů k jejich seřazení do pořadí nutného pro rozhodnutí o přijatých a nepřijatých uchazečích"
Přesně tak, proto se směju všem studijním předpokladům, validitám a reliabilitám. Kdyby uchazeči skládali origami, vyjde to nastejno a vznikne kýžené pořadí. Šmik.
Pane Sotoláři, obdivuji, že při Vašich zjevných znalostech testování máte odvahu se ke všemu vyjadřovat.
Navrhněte prosím jak jinak (ovšem reálně) než přijímacím testem vyřešit např. více než dvojnásobný převis uchazečů. Doporučte prosím lepší testy než testy od SCIa.
Skládání origami (budete hodnotit čas nebo provedení nebo originalitu nebo vše?), losování a osobní pohovory prosím vynechte.
S Martinem plný souhlas.
jak jinak (ovšem reálně) než přijímacím testem
Reálně, pravíte? Pak tedy historicky osvědčené nástroje. To jest míra sponzorských aktivit rodičů, standardní protekce a klientelismus. Znáte, ne?
O jakýchkoli úsporách v souvislosti se státní správou a samosprávou ve školsví nemá valného smyslu hořit. Co se někde ušetří, úspěšně a tím víc se prošustruje jinde.
Co víme o kvalitě testů firmy Scio? To, co nám firma sama sdělí. Tudíž nelze určit lepší / horší testy než testy Scio.
Pane Soukale, informace o testech k PZ naleznete v souhrnné zprávě, kterou posíláme všem školám, které využívají naše testy. Veřejně je pak dostupná na webu: https://www.scio.cz/download/pz/Souhrnna_zprava.pdf
Naleznete zde i údaj o reliabilitě, která je tradičně na velmi vysoké úrovni.
Mimochodem, zaznamenal jste, že by podobně rozsáhlou a kvalitně zpracovanou zprávu vydal CERMAT o maturitě?
Vězte, prosím, že ve Sciu klademe důraz na objektivitu a transparentnost. Vývoj testů, organizace zkoušek i vyhodnocení probíhá v souladu se systémem managementu kvality (ISO 9001:2008)
Je možné, že ani toto Vás nepřesvědčilo. Přeci jen to zde tvrdí člověk ze Scia. V tom případě si Vás dovoluji pozvat přímo k nám do Scia (Praha, Pobřežní 34), můžete si popovídat s tvůrci a garanty testů, našimi analytiky a samozřejmě i se mnou. Setkání si můžete domluvit přes e-mail jzelenda@scio.cz
Jiří Zelenda - vedoucí týmu, který připravuje PZ Scio
Paní Janáčková, k možným úsporám ohledně plošných PZ, zajišťovaných CERMATem rozhodně nedojde. Před prázdninami mluvil pan ministr v souvislosti se státními PZ o nákladech 50 milionů. Možná se to může zdát v porovnání s penězi vyhozenými za státní maturity jako pakatel, to by nás ale nemělo utěšovat. Je to nehorázná částka, naprosto a totálně přestřelená. Nedávno jsem pana ministra zaslechl zmínit podstatně nižší částku 10 milionů. To už je reálným nákladům podstatně blíž, ač pochybuji, že jí jsou MŠMT a CERMAT schopni dosáhnout. Přesto je to stále hodně a to zejména pokud do toho promítneme, že se má realizovat jen jeden řádný a jeden náhradní termín a to ze dvou předmětů. Je to zkrátka pořád velmi vzdálené číslu, za které by bylo schopno Scio realizovat PZ na všech školách ve dvou řádných termínech a jednom náhradním a to ze tří předmětů. Uměli bychom to rozhodně levněji. To se s Vámi vsadím o cokoliv. Jiná věc je, že i pokud by MŠMT vypsalo veřejnou soutěž na dodání testů či celkovou realizaci, tak za stávajícího návrhu parametrů PZ by se do ní Scio rozhodně nepřihlásilo. Věci, se kterými nesouhlasíme, tak prostě neděláme.
Zručný Školníku, reagoval jsem (s nadsázkou, viz nějaký slovník) právě na vaše výstižná slova o seřazení uchazečů nutné k rozhodnutí o přijetí. Mnoho škol ještě nedávno pracovalo s vlastním bodováním vycházejícím např. z průměrů. Pro seřazení to nebylo o nic horší (ani lepší) než testy studijních předpokladů. Akorát na tom nikdo nevydělával.
P.S. Když někoho ironizujete, tak se alespoň podepište. Hrdino.
Pane Zelendo,
jistě víte, na co narážím. Až budou testy Scio veřejně přístupné všem - a to by měly být, pokud se týkají státního školství -, můžeme se jejich kvalitou začít zabývat.
Ale pane Sotoláři, já Vás neironizuji. Já jen reaguji na to, že o testování zřejmě nic nevíte a přesto se k němu rádoby fundovaně vyjadřujete.
K některým tématům to bez nějakých znalostí jde, ale k tomuhle tedy ne. Je to opět vidět na Vašem dalším příspěvku:
"Mnoho škol ještě nedávno pracovalo s vlastním bodováním vycházejícím např. z průměrů. Pro seřazení to nebylo o nic horší (ani lepší) než testy studijních předpokladů. Akorát na tom nikdo nevydělával."
Přijímání žáků na SŠ na základě průměrů je to nejhorší, co mohou ředitelé SŠ udělat. Je to naprosté zvěrstvo na žácích a na jejich učitelích ze ZŠ.
Je to systém nejen nespravedlivý ale také nebezpečný a vedoucí základní školství "do kopru". Jsou trestáni žáci přísnějších učitelů, vyvíjí to tlak na zlepšování známek a v extrémních případech to vystavuje učitele dokonce osobním útokům (např. vyhrožování, propíchané gumy atp.).
Tohle chcete srovnávat s přijímáním žáků na základě testu obecných studijních předpokladů?
PS: Pane Sotoláři, věřte, že k nepodepsání se mám velmi vážné důvody.
k nepodepsání se mám velmi vážné důvody
Tomu rozumím. Ne každému může vyhovovat, že třeba jako známý nebo ve státní správě a samosprávě ve školství postavený človek, rozumy rozdávaje, mele hloupostě nebo vodu káže a víno pije. Ne každý ustojí, že je čas od času puzen nacpat se do kostýmu šaška pro pobavení publika.
Zručný Školníku,
nevím v čem spatřujete moje rádobyodbornictví. Prostě říkám na diskusním webu své názory, jako ostatní. Pan Šteffl také mluví do výuky češtiny, že? Nebo pan Botlík. V každém případě tohleto osobní přetahování nevede nikam. Rozhodně netvrdím, že průměrování je ideál, ale o možnostech predikční validity testování píše pan Šteffl na svém bloogu. Nebo to platí jen o testech, které nedělá? Podobně píše Feřtek na Respektu: Prostě ani s pomocí testů neumíme odhadnout, kdo za čtyři roky uspěje, a kdo ne, protože kromě intelektu a znalostí tu hraje roli příliš mnoho netestovatelných faktorů. Totéž platí i u přijímaček. Plošných, nebo stávajících.
Okomentovat