Obsah článku je na stejné úrovni jako jeho forma, kdy autor blogu přistupuje k zbytečným vulgárním urážkám, které jsou daleko za dobrým vkusem.
Nezbývá nám tak než konstatovat, že autor vůbec nechápe specifika a didaktické požadavky na výchozí font pro výuku psaní a čtení, která jsou zcela odlišná od požadavků na běžné fonty, dejme tomu pro užití v knihách nebo reklamě. Tato specifika naopak autoři souboru učebních materiálů „Píšeme tiskacím písmem“ zohledňují (díky své dlouholeté pedagogické činnosti jsou si jich dobře vědomi).
Nesmyslnost použitých argumentů lze doložit např. na autorově požadavku na to mít u fontu „horizontální tahy užší než vertikální“, což by bylo pro výuku psaní jednoznačně škodlivé. Nepíšou snad žáci tužkou o neměnné tloušťce, nebo si mají vzít pro vertikální tahy tužku tlustší? Podobně u argumentu o potřebě „posunu příčky A, H dolů anebo nahoru směrem od účaří“ zřejmě nechápe jednoznačnou potřebu vhodného didaktického zjednodušení v umístění těchto čar právě na pomocnou linku.
Autor se zřejmě mylně domnívá, že žáci se mají učit jakýsi optimální krasopis a zůstat přesně u těchto tvarů navždy. Ale použité fonty jsou stejně jako u psacího písma pouze výchozím bodem, po kterém následuje postupná individualizace. To dokládá i dnešní stav, kdy rukopisy lidí, kteří se učili podle obdobných vzorů psacího písma, jsou navzájem zcela různorodé. Právě to, že námi použité fonty jsou maximálně zjednodušené, nejen že ulehčuje výuku, ale poskytuje dostatek prostoru žákům výsledné písmo do budoucna individualizovat.
Kapitolou samou pro sebe je autorovo vytýkání poměru velkých a malých písmen 2:1. Autor si vůbec nevšiml, že font je k dispozici ve dvou variantách, kdy pouze varianta pro „psaní“ má tento pro výuku psaní dlouhodobě ověřený poměr. Naopak ve Slabikáři a Živé abecedě je použit při stejných tvarech obvyklý poměr pro „čtení“. Důležité z didaktického hlediska (např. pro vzájemnou podporu čtení a psaní) je právě to, že tvary fontů pro čtení a pro psaní jsou kromě poměru shodné.
Závěrem můžeme shrnout, že autor blogu tak „zjednodušenému tiskacímu písmu určenému pro psaní“ a fontům „NNS Script“ vlastně mylně vytýká to, co je jejich výhodou pro jejich specifické využití.
Zdroj: pisemetiskacim.cz
Kritizovaný článek: Martin T. Pecina: Kozel zahradníkem, prase typografem. Jak zdevastovat školní písmo
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 comments:
Vážená redakce pisemetiskacim.cz. Škoda, že nerozumíte psanému projevu. Jinak byste si patrně všimli, že v inkriminovaném textu se neříká nic o tom, že ve školním psacím písmu mají být horizontální slabší než vertikální. Je to jen jeden z mnoha příkladů optických zákonitostí, které se v našem písmu (obecně) uplatňují a které má obvykle autor písma na zřeteli.
Nikdo také netvrdí, že u psacího vzoru zůstanou žáci navždy. Nezůstanou, každý z nich si najde svůj rukopis. Ale je zásadní rozdíl v tom, jestli se na začátku naučí latinskou abecedu, nebo evidentní paskvil.
Autor si sice všiml, že digitální vzor existuje ve dvou verzích, to ale nijak nevysvětluje nesmyslnost liniatury, ve které jsou verzálky na dvojnásobek minusek a kde je horizontála „t“ protažená na výšku písmen velké abecedy.
Dnes už nepíšeme kusem pazourku nebo klackem do písku. Používáme pero, tužku, současný psací nástroj. A i naše písmo má mít estetické kvality odvozené z vývoje trvajícího dva tisíce let. A mohu vás ubezpečit, že i ty dva tisíce let staré skripty jsou na mnohem vyšší úrovni než vaše „písmo“. Spíš než písmo jsou to hrdelní skřeky jeskynního člověka.
Váš paskript je ukázkou totálního amatérismu a neznalosti základních principů, na kterých je naše abeceda postavena. Je to písmo neumětelské, ohyzdné a nebezpečné — ignoruje tradici a deformuje pohled mladého člověka na latinské písmo.
„Autoři souboru učebních materiálů Píšeme tiskacím písmem zohledňují specifické požadavky na výchozí font pro výuku psaní a čtení (díky své dlouholeté pedagogické činnosti jsou si jich dobře vědomi).“ Možná že ano. Bohužel ale nevědí nic o písmu ani o psaní. Dokonce ani netuší, jaký je rozdíl mezi písmem, fontem, skriptem a psacím vzorem, a tak pletou páté přes deváté.
Pevně věřím, že absurdní projekt NNS Scriptu bude veřejností rychle odmítnut. To bude jediná dobrá zpráva na celé této jinak směšné kauze.
Vážená redakce pisemetiskacim.cz, obávám se, že obhajujete neobhajitelné. Váš skript je špatný. Je to nepovedené písmo navržené někým, kdo nemá ani elementární ponětí o tom, jak jednotlivá písmena vznikla a proč se píší tak, jak se píší. Někým, pro koho je historie písma jen otravnou kapitolou v nudné učebnici. Někým, kdo nepochopil, že písmo je složitá struktura vzájemně provázaných prvků, kde některé elementy mají jasnou logickou strukturu a jiné jsou předávané po staletí tradicí.
Argument, že existují jakási "specifika a didaktické požadavky na výchozí font pro výuku psaní a čtení" je v kontextu vašeho písma směšný. Absence rytmu, slepování písmen k sobě, absurdní liniatura, to není didaktický požadavek, to je ryzí projev amatérismu.
Martin Pecina problém – na rozdíl od vás – chápe. A mrzí ho, stejně jako mě, jaké hrůze mají být vystaveny české děti. Jaké tradice pošlapají vaše učebnice příště? Sjednotíte měkké i a tvrdé y? Zrušíte z didaktických důvodů kroužek nad ů?
Vážení z redakce, musím se přidat a podpořit erudovaný a smysluplný argument pana Peciny. Je mi velice líto, že jste si z jeho článku nevzali alespoň malinko z profesionálního přístupu typografa. Nebudu sáhodlouze rozepisovat a hodnotit vámi propagovaný paskvil (promiňte mi tu neomalenost a vulgaritu), protože výše už bylo popsáno snad vše co je zapotřebí. Jen bych měl jednu malou otázku… Kdo z českých typografů toto nové písmo pro školy viděl a hodnotil a svým odborným posudkem jej doporučil? Můžu znát jméno toho profesionála v oboru? Velice děkuji za odpověď…
Když neberu v potaz, že „kvalitu‟ nového písma vidí snad i slepý, tak by bylo slušné odkázat na článek pana Peciny, když už jem rozporujete, aby si čtenáři mohli přečíst argumenty obou stran.
Je zajímavé, že se autoři „odvetného‟ článku zapomněli zmínit, že Martin Pecina není jen nějaký neznámý bloger ale přední český typograf a grafik.
Omlouvám se, Pecinův článek jsme zveřejnili týž den. Odkaz jsem doplnil: http://www.ceskaskola.cz/2014/08/martin-t-pecina-kozel-zahradnikem-prase.html
Post a Comment