Výsledkem jednotných přijímacích zkoušek bude více žáků na učilištích. Učiliště ale nezajišťují potřebnou úroveň základních gramotností, říká PIAAC.
Takzvané „nepodkročitelné minimum“, které mají zajistit jednotné přijímací zkoušky na střední školy, má sloužit k tomu, aby se na maturitní obory dostali pouze ti žáci, kteří jej překročí. Je vysoce pravděpodobné, že důsledkem této snahy bude více žáků na učilištích. Podle výsledků v odborných kruzích respektovaného mezinárodního šetření PIAAC však žáci učilišť v základních gramotnostech buď stagnují, nebo je dokonce ztrácejí.
Cílem jednotných přijímacích zkoušek je posílit stavy žáků na českých učilištích. Tento cíl je vzhledem ke známým faktům o úrovni učňovského školství, uplatnitelnosti jeho absolventů na trhu práce i poměru žáků na jednotlivých typech středních škol velmi kontroverzní.
Podle průzkumu Programme for the International Assessment of Adult Competencies (PIAAC, organizováno OECD), který mezinárodně srovnává úroveň základních gramotností (čtenářské, numerické a dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií), jsou absolventi českých učilišť v průměru pod úrovní těch, kdo absolvovali pouze základní školu (pouze v numerické gramotnosti dosahují lepších výsledků). Z pohledu těchto gramotností je tedy vzdělání na učilištích vysoce neefektivní a pro žáky rizikové, protože selhává v rozvíjení dovedností, které jsou klíčové.
Podíl vyučených v české populaci je v současnosti více než 32 %. Poměr lidí s odborně zaměřeným středoškolským vzděláním (oproti všeobecnému) v ČR vysoce překračuje průměr zemí OECD. Na nezaměstnanosti v ČR se přitom, z hlediska dosaženého vzdělání, podílejí nejvíce právě vyučení bez maturity.
Bohumil Kartous, spolupracovník EDUin, řekl: „Pokud se podíváme na možné důsledky, jsou očividné. Přístup k maturitním oborům bude omezen a tím pádem přibude více žáků na učilištích. Při znalosti výsledků PIAAC je tato snaha zarážející. MŠMT by nejprve mělo vyvinout zvýšené úsilí o to, aby učiliště byla schopná vzdělávat své žáky v elementárních dovednostech. Jestliže v tomto učiliště selhávají, nelze žáky vystavovat riziku snížené gramotnosti. Taková snaha je nezodpovědná a stojí proti veřejnému zájmu. Prospěšná může být v podstatě jen některým průmyslovým odvětvím, postaveným na levné pracovní síle, kterou dodá stát. Dlouhodobý problém s nezaměstnaností lidí s nižším dosaženým vzděláním neřeší.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
23 komentářů:
Takže ti žáci, kteří dnes vykazjí hrozné výsledky na učilištích tím, že půjdou do škol s maturitou zlepší? Nebo jak je to myšleno? Já tomu asi nerozumím.Jestliže nějaké školy nedobře připravují žáky ,kteří navíc evidentně nejeví nijak velký zájem o další vzdělávání se),tak místo,aby se někdo na to zlepšit vzdělvání na učilištích zaměřil,tak bude lepší mít spostu maturantů. Teda,jestli tu maturu udělají,když ani nejsou schopni pořádně se učit, Nebo mě to tu někdo vysvětlí, má hlava to nebere!
Ještě přidám toto: je snad veřejným zájmem mít maturanty v pitomých oborech typu :manažer,podnikatel a žádné kominíky a zedníky apod? kdo tu práci teda bude dělat? Třeba gymnazisté? No hlavní je ta matura.Proto asi snaha snížit i úroveň maturit.
kdo tu práci teda bude dělat?
Kdo? No gastarbajtří, přecee.
To dá rozum. Vyjdou levněji a odvedou lepší práci. A to do té doby, než zparchantí i oni.
práci kominíků dělají dnes ing. absolventi všb
Je veřejným zájmem mít co nejvíce mladých lidí s všeobecným rozhledem a kritickým myšlením, nebo mít co nejvíce úzce specializovaných učňů, kteří navzdory tomu, že "kominíky dnes dělají ing. absolventi všb", evidentně tvoří nejpočetnější skupinu nezaměstnaných.
Třeba je to proto, že postrádají všeobecný rozhled potřebný k tomu aby byli schopni identifikovat a využít možnosti, které současný svět poskytuje.
Anebo je to možná tím, že s IQ 75 nemají jaksi potenciál na to získat všeobecný přehled.ˇ
Navrhuji zrušit odborné školy a učiliště a všechny střední školy transformovat na gymnázia. A problém s nezaměstnaností a chybějícím všeobecným přehledem středoškoláků bude vyřešen.
všechny střední školy transformovat na gymnázia
Přesně tak. Ale to my tady víme přece už dávno.
Co ale nevíme je, jestli je mezi vyučenými tolik nezaměstnaných proto, že není o tyto profese zájem, a nebo proto, že do učení chodí spíše lidé, kteří neumějí nebo nechtějí pracovat. A nebo proto, že vyučenci dorazí na pracovní úřady o dobrých šest až sedm let dříve, než vysokoškoláci. Jejich španělská vlna teprve přijde, víte?
Děkuji pánům poste.restante a Nico Pytlík, že pochopolili požadavek doby a přidali se k mému tažení za zrušení odborných škol a zřízení SVVŠ (středních všeobecně czdělávacích škol).
Teď je potřeba bojovat za krok druhý - přeměnit učiliště na rekvalifikační střediska, kde budou zájemce o řemeslo učit řezat, brousit, pilovat, ...
Na druhou stranu pan Feřtek dokončenou vysokou školu nemá, tak nevím, jestli má dokončené kritické myšlení a všeobecný rozhled. A ještě nevím, jak jde požadavek na všeobecné vzdělávání dohromady s vůlí ustoupit před učiteli, kteří nemají vzdělávání dokončené.
Apropó - co s těmi žáky, co neumí zlomky, procenta, o proměnné a výrazech nemluvě. Co s nimi SVVŠ může vůbec udělat? Asistenty?
Další poznámka - a oni ti žáci chtějí mít všeobecný rozhled? Neboť Eduin hlásá,jak škola ztrácí svou pozici informátora a učitele a jak se všichni můžeme učit pomocí internetu a E-lerningových kurzů atd. Tak proč se ti absolventi učňáků pilně nezvdělávají pomocí těchto aktivit,chca dosáhnout lepšího rozhledu a dovedností?Když vidím ,že jsem ve skupině,které hrozí nezaměstnanost,tak se snažím,ne? Ono to asi bude drobátkojinak.Mnozí kolem nás prostě o vzdělání nemají zájem.A to je to,co tady nikdo nechce vidět.
to je to,co tady nikdo nechce vidět
My to TADY, paní Karvaiová, nejenže chceme vidět, ale my to dokonce i vidíme.
jediným veřejným zájmem ve školství je držet co nejvíce,co nejdéle a co nejlevněji mladou generaci organizovaně pod kontrolou ve školních lavicích,proto naším ideálem je levná všeobecná osmnáctiletka,pak pokračuje stát prostřednictvím úp -stážemi a rekvalifikacemi další dva tři roky no a nakonev se ti skoro třicetiletí buď přestěhují do prahy a tam si konečně něco najdou nebo zůstanou sedět doma u svých rodičů-důchodců,kteří je živí....
Ať si každý studuje, co ho zajímá, a ať stát nestaví nikomu zbytečné překážky...
Toť. A ať si každý zajde na pracovní úřad ve městě, ve kterém se mu líbí.
omlouvám se, pokud si někdo vztáhl slova "tady to nikdo nevidí" na sebe. Myslela jsem tady - na ministerstvu, ale i v dalších institucích, které se montují do školství a snaží se dle mezinárodních výzkumů - to je dnes skoro jako abrakadabra- předělávat školství.
Doopravdy se nemusíte, paní Karvainová, za nic omlouvat.
My to TADY tak nebereme. Zpravidla tušíme, co kdo jak myslí. A i kdyby se přesto někoho něco dotklo, je to otázka právě a jen jeho psychiky a měl se s tím umět vyrovnat sám.
Problematičtější je, když zvídavý, zasažený a lehce poťouchlý čtenař, nemaje důvtipnou slinu a dostatečnou slovní zásobu na štěpnou odpověď, začne žhavit činovnické informační kanály, aby to šťouralovi zavařil a srovnal si tak poněkud pošramocené sebevědomí. Zážitků za ta léta dosti.
A tak se omlouvám za zkomolené příjmení.
Ono by možná pro začátek stačilo, aby se po základních školách začalo vyžadovat, že některé, pro život základní věci prostě 15leté děti musí umět, i když na jejich inteligenci příroda zrovna neplýtvala. Trochu by se středním školám i učilištím uvolnily ruce. Není-li třetina skorodospělců schopná napsat několikařádkový souvislý smysluplný text v češtině a neumí-li tři čtvrtiny dospělců procenta, přeorávat střední školství nepomůže. problém leží hluboko na základních školách.
"děti musí umět, i když na jejich inteligenci příroda zrovna neplýtvala" A jak to "musí" chcete docílit? Máme je zavírat po škole o chlebu a vodě? A proč by to měli umět, když po nich střední školy rády sáhnou, i když to neumí?
"děti musí umět"
1. Možná by bylo zajímavé, kdyby každý napsal, co si myslí, že to je. (Za mě třeba napsat několikařádkový souvislý smysluplný text, procenta, trojčlenka)
2. A možná by bylo lepší děti přesvědčovat tím, že to v životě budou skutečně potřebovat (A ne tím, že je to třeba k přijímacím zkouškám, což zjevně přestalo fungovat).
Potíž možná je, někteří si pod 1. představují věci, na které nelze snadno použít 2. např.:
* zapojit diodu
* rozlišit přívlastkovou a podmětnou větu vedlejší
* objasnit funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
* vypočítat složení roztoků, připravit prakticky roztok daného složení
* využívat Ohmův zákon při řešení praktických problémů
* využívat při tvořivých činnostech prvky lidových tradic
* vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích
* přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu
* prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty
* vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí
* modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel
Rozumně vysvětlit VŠEM dětem, že tohle "musí umět", je už dnes nemožné.
když po nich střední školy rády sáhnou
Takže na základě jednoho systémového nešvaru odůvodníme existenci nešvaru dalšího?
A protože vysoké školy a VOŠ rády sáhnou i po středoškolském nedovzdělanci, necháme vzdělávacím systémem volně proplouvat téměř analfabety nějakých dvacet let za nemalé prostředky ze státní kasy?
Matně si vzpomínám, že kdysi bylo možné ukončit povinnou devítiletou školní docházku třeba i v sedmé třídě. Takový jedinec pochopitelně nemohl pokračovat na maturitním oboru a nejsem si jist, na kterém učebním obou ano a kterém ne.
I v časech tisku domů pomocí 3D tiskáren a hydroponických pěstíren budou potřební kopáči kanálů, obsluhy míchaček, popeláři, uklízečky a spol.
Nebo "hlídači krav v čapce s bambulí nahoře", jak zpívá Jarek Nohavica. A jejich život přitom není o nic méně hodnotnější a šťastnější, nežli u vysokoškoláka se dvěma PhD. za jménem.
Možná spíš víc.
"Ať si každý studuje, co ho zajímá, a ať stát nestaví nikomu zbytečné překážky..."
A co když, pane Sárközy, plno lidí studuje něco, co je vůbec nezajímá, protože je to ten nejsnazší obor/program, co jsou vůbec schopni nějakým způsobem "vystudovat"? A stát tomu vůbec, ale vůbec nijak nebrání, ba ani překážky nestaví.... !! a platí a platí.
Přichomýtla jsem se dnes k státnicovému výkonu dvou budoucích bakalářů, společensko-vědní obor. Mládenci nevěděli skoro ani jak se jmenují. Z předepsaných tematických okruhů měli ve své písemné přípravě po půl hodině napsáno asi 10 nečitelných výrazů, které neuměli objasnit, souvislosti neznali, zkrátka odchyťte na ulici dva libovolné pomocné dělníky nebo uklizečky, a budou toho vědět a znát víc. Jen z denního života, protože obor se dotýkal například i reklamy a médií. Státnicová komise nakonec výkon uznala za tři, "aby už hoši vypadli do nějaké práce". Jeden dělá kulisáka, druhý osvětlovače v divadle. Na co musejí mít titul bc, nikdo nechápe, ale jejich šéf prý ano... ?? a vyžaduje ho.
Nemám co dodat. A toto nejsou výjimky, jak všichni vyučující dodávají.
Otázka je, jesti by tito hoši šli do učení něčemu pořádnému se vyučit. Obávám se, že TIHLE by už stejně nikdy pracovat doopravdy, tedy i rukama a hlavou a s tahem na bránu, nešli. Od malička jim někdo vtloukal do hlavy, že práce jistého druhu (nebo každá, to už je detail) je vopruz. Podle mě je to vše o výchově z domova, případně vzoru rodičů, příbuzných, jestli z člověka vyroste flink a hospodský povaleč třeba s titulem, nebo pracant, ať s titulem nebo bez. Ale to bude v tom našem pomýleném Kocourkově ještě trvat, než to zase lidem dojde.
Add. - znalosti ze základky: i já,učíc děti s nižším IQ (praktická škola), jsem posílala z devítky děti, které hravě zvládaly procenta a napsat několikařádkový text. To, že tam měly diakritické chyby připisuji dys funkcím, kterými tyto děti povětšinou trpí. Trojčlenku nezvládají, neb není v osnovách PŠ.Myslím ale , že i to by se naučily. Zmíněné texty jsem dokonce posílala do okresních novin a byly publikovány.Tyto děti poté odcházejí na učiliště ovšm nematuritních oborů.
Add vycházení z nižších ročníků - i dnes žáci vycházejí z nižších ročníků.Většinou jdou do učiliště, i když se najdou i šílenci rodiče, kteří je posílají k maturitě.
Znovu tleskám lidem jako posterestante a Evelina a další - pracovat rukama není ostuda.TO BYCHOM DĚTI MĚLI UČIT. Místo toho mnoho takyodborníků stále tvrdí, že nepotřebujeme učňáky.Potřebujeme.Možná to plyne ještě z té zastuzené touhy potlačit vše socialistické, kdy se dělník stával skoro Bohem (ale jen v hubách papalášů).Odpor k dělnickému se stále v hlavách některých intelektuálů mění v tyhle hloupé názory nepotřebnosti dělnických profesí a nutnosti mít na každou kravinu maturitu.
problém leží hluboko na základních školách
Problém leží už ve školách mateřských. Ne v předmatematické gramotnosti, ale v tom, že tam přicházejí děti nesoběstačné v oblékání i jídle, natož pak v základních hygienických návycích. A jsme u hlazení bříška rodiček.
Problém leží tak hluboko ve struktuře naší společnosti a ve směřování jejího vývoje, že si to ani nedovedeme představit.
Vášnivě diskutujeme o výdobytcích moderní doby, o super výukových metodách a hyper technologiích pro příští tisíciletí, a podstata problému nám uniká.
De-ge-ne-ru-je-me.
Okomentovat