Z článku Hany Čápové v RESPEKT/EDUin.cz vybíráme:
Chládkův nápad skrývá ještě jedno nebezpečí. Dává mu takovou moc, jakou tu ještě žádný ministr před ním neměl. Laťka, kterou všichni zájemci o maturitní obor musí přeskočit, se totiž dá nastavit do libovolné výšky. Každý průměrně zdatný odborník na testování umí zařídit, aby ji přeskočilo padesát procent dětí – nebo jenom tři procenta. Už jsme tu měli ministry a krajské politiky, kteří razili vizi, že na učiliště má jít více dětí a na gymnázia méně než dnes. Rodiče si obvykle něco takového nenechali líbit. Proti rušení míst na gymnáziu se demonstruje snadno. Ale proti testům? Co říci na tvrzení, že dítě neuspělo proto, že je buď málo chytré, nebo není dost pilné.
39 comments:
Nedá mi to, musím paní Čápovou v několika tvrzeních korigovat :)
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) věří testům natolik, že podle něj stačí jeden, aby rozhodl o budoucnosti dítěte.
Tak především to nebude jeden test, ale minimálně dva -- z češtiny a matematiky. A to je velký rozdíl.
Dále: v psychometrii je opravdu zcela korektní, pokud se na základě jediného testu činí rozhodnutí o účastníkovi. Test ale musí splňovat podmínku validity a dostatečné reliability (někdo říká 0,85; já bych opatrněji chtěl reliabilitu aspoň 0,9). Jakou validitu a reliabilitu budou mít testy CERMATu, se neví, přijímačky Scio podle souhrnné zprávy měly v testu OSP reliabilitu mezi 0,85 a 0,9 -- tj. už jen samotný test OSP by postačoval k rozhodnutí o přijetí; pokud se rozhoduje na základě součtu bodů za trojici testů (Čj, Ma, OSP), souhrnná reliabilita se dostane někam na 0,92 nebo i výš.
Třeba když se v den testu necítí dobře, je nastydlé či se vinou trémy nedokáže soustředit.
Když je dítě nemocné, může jít na náhradní termín. Trému lze do značné míry eliminovat nácvikem testové situace, k čemuž slouží vhodná příprava. Mimochodem, při letošních přijímačkách byla průměrná vnímaná míra stresu na škále 1--10 mezi 7 a 8.
Výsledek testu prostě neodpovídá vždy tomu, co dítě skutečně umí a jak je chytré.
Pokud je test validní, pak odpovídá.
Na test se dá samozřejmě připravit, učitelé proto drilují děti především v tématech, která se testují.
Na předmětové testy jistě ano, ale test OSP se nadrilovat nedá.
protože dítě může dělat test několikrát, třeba na každé ze tří středních škol, kam se hlásí
Přihlášku lze podat jen na dvě SŠ. Tři to byly před několika lety.
Škole nic nebrání v tom, aby kromě "státních" testů předepsala žákům i test OSP. Tím se diverzifikuje riziko selhání a zvýší souhrnná reliabilita.
Test OSP se nadrilovat nedá, ale SCIO na něj připravuje, ne?
Na test se připravit nedá,ale na systém a typy otázek ano.
Jsem jen prostý nosič vody v chrámu Pythagorově, ale hlava mi nebere rozdíl mezi přípravou na systém a typy otázek a drilováním OSP. Mohl by mi to fundovaný tester vysvětlit, za nás se takové vymoženosti nebraly.
A ještě jednu otázku si troufám položit - co vlastně zjišťuje ten OSP test? Jestli dítě umí číst, pochopit text, vyvodit z něj závěry? A to by testy z matematiky a českého jazyka nezvládly?
Re: Jan Hučín,
Wakey wakey, Tajnej is in da house.
Nedá mi to, musím pana Hučína v několika připomínkách připomínkovat.
Psychometrie se od svého počátku marně pokouší aplikovat empirickou vědu na člověka. Člověk však není předvídatelný stroj s univerzálně předvídatelnými reakcemi. Člověk, stejně jako zlobři a cibule, má vrstvy. Některé jsou povrchní a měřitelné a některé nikoli. Psychometrie má své nepřehlédnutelné limity. Například:
Nebere v potaz možnost dozrání/proměny zdánlivě neakademického jedince v nadaného studenta.
Nebere v potaz vliv špatných učitelů na úroveň znalostí dítěte.
Nebere v potaz vliv špatného socio-ekonomického zázemí dítěte na úroveň jeho znalostí.
Nebere v potaz testovou úzkost.
Jednoduše nebere v potaz fakt, že člověk je bytost mnohem více komplexní, komplikovaná a nepředvídatelná, než by se psychometrikům mohlo hodit do krámu.
Takže, stavět budoucnost člověka na testech, ať jsou to srovnávací testy, přijímačky či maturita, je pedagogická prasárna nejhrubšího zrna a ti, kteří je obhajují, vyrábějí a kvůli poptávce pomýlených a mamonu distribuují do škol jsou skot. Boom.
Kolego krtku, to jsou velmi dobré otázky.
Pokud jde o rozdíl mezi drilováním a nácvikem testové situace -- drilování se zaměřuje na obsah testu (např. opakování větného rozboru, technika řešení rovnic), nácvik na průběh testování (např. jak si rozvrhnout čas, zda se vyplatí tipovat, od jakých úloh začínat).
Obsah testu OSP na rozdíl od češtiny a matematiky není omezen RVP, a tudíž se nemůže jednoduše přelít do předmětových testů.
Kolego Tajný učiteli,
budete se divit, ale v podstatě s vámi souhlasím, i když ne ve všem. Mám jen jednu otázku: jak to chcete prakticky a za existujících omezení dělat jinak a lépe?
Že se na test OSP nelze připravit? Nesmysl...
Musel jsem se radši znovu přesvědčit, jestli se náhodou nejedná o testy rozhodující o přijetí předškoláka do vůbec nějaké základní školy. Nebo snad o doživotní a nezvratitelné roztřídění občánků do nějakého kastovního systému.
Naštestí ne. Jde tu doopravdy o přijímačky na nějakou střední školu. Jedná se tedy o mládež starší patnácti let. Mnohdy už o jedince šestnáctileté. Za dva roky z nich budou občané, budou moci zakládat firmy, rodiny, budou moci chlastat, zabíjet se v autech. Moná i nějaká ta branná povinnost by se našla.
'Po nejméně devíti letech školní docházky je taková testovací úzkost bezesporu na pořadu dne. Žák zřejmě ještě nemá ani tušení, jestli je spíš na práci rukama nebo hubou, natož aby rozpoznal, že vinou učitelů vůbec nic neumí. Možná by stálo za to, nějak legislativně podchytit, že si může nevydařené příjímačky na elitní školu zopakovat i za rok.'
Jen čekám, kdy některého z našich sportovních reprezentantů napadne, aby se na startu nějaké mezinárodní soutěže dožadoval zohlednění, že mu to přes rok nějak neběhalo, že má špatný boty, a že se vždycky lekne toho výstřelu...
Dekuji Janu Hučínovi za vysvětlení, ale hned mne přepadly další otázky a abych se jich zbavil, tak je zde předkládám:
Drilování a nácvik v atletice: trénink a rozbor závodu?
A proč drilování vyvolává nechuť?
A pokud OSP není omezen RVP, jakou má hodnotu?
"Možná by stálo za to, nějak legislativně podchytit, že si může nevydařené příjímačky na elitní školu zopakovat i za rok."
No já myslím, že to legislativa umožňuje, protože je to už běžný jev. Znám 22leté maturanty, kteří nastoupili na gymnázium k dennímu studiu v 18 letech.
Promiňte, paní Adamová, rozhodně Vás nechci uvádět do rozpaků, ale pro jistotu jsem celý ten odstavec uzavřel do apostrofů...
Re: Pytlík
Err...příměr se závody pokulhává. Nikdo nenutí reprezentanta aby se závodu účastnil a jeho celý další život na výsledcích závodu nezávisí.
Mrkněte na testovou úzkost na webu, abyste věděl o čem je řeč. např. zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Test_anxiety.
Když vás matika pět let nudí a matikář štve, asi se moc nenaučíte, že. A když nemáte osvíceného rodiče, co vás dokope k doučování, pak zbýva už jen adolescentní sebe-motivace.
Shodneme se, že čím více má stát VŠEOBECNĚ vzdělaných-kriticky myslících odborníků, tím lépe? Nebo je radno klonovat omezené-zabedněné-úzce specializované masy do montoven?
Co třeba nabídnout akademicky úspěšným studentům ne-gymnázií, kteří budou chtít studovat, čtvrtý rok sš jako přípravku na maturitu a vš? (myslím, že to tak je v Německu.
Eh! Už podruhé v krátké době se mi stalo, že jsem nepostřehla třeskutou ironii ostatních diskutujících. Je poznat, že s blížícím se začátkem školního roku ztrácím smysl pro humor.
Nikdo nenutí reprezentanta
Tak ještě jednou, pro jistotu připomenu, že se rafinovaný plán týká vstupu na střední, opakuji na STŘEDNÍ školu!!! A že se tedy týká lidí, kteří už základní, tedy povinnou školní docházku úspěšně absolvovali.
Za ta léta jsem teprve předloni zažil žáka, který mi hned první vyučovací hodinu sdělil, že je na této škole z donucení. Snad, abych to zohlednil při případné klasifikaci testů budoucích.
Do dneška jsem nepochopil, a on mi to nevysvětlil, jak se mu dodařilo udělat přijímačky proti svojí vůli.
Teď půjde to třetího ročníku. Bez okolků a setrvale dává všem a všemi dostupnými prostředky najevo, jak moc jej to na té škole sere.
Na základku koneckonců chodí z donucení všichni a zejména v 8. a 9. třídě nám dává minimálně polovina žáků bez okolků a setrvale a všemi dostupnými prostředky najevo, jak moc je to na základce sere. Ono je to školství začne "bavit" až začnou "chodit" na VŠ, protože, kdyby tam nechodili, museli by makat někde v práci. Případně poslouchat napálené rodiče, že ani nemakají ani nestudují.
Ale zpátky k tomu "rafinovanému plánu." Za pár let budeme mít na VŠ 80 % populačního ročníku a žádný "rafinovaný plán" tomu nezabrání.
Zdeněk Sotolář řekl(a)... 21. srpna 2014 22:36
Že se na test OSP nelze připravit? Nesmysl...
Tak znova :-):
Připravit se na test OSP je možné, nikoli však v pravém slova smyslu naučit.
U předmětových testů se lze naučit látku, z níž test vychází, a pokroky mohou být i velmi významné. Snadno si lze představit u testů zaměřených na znalosti, že testovaný má výsledek v hlubokém podprůměru (např. nedostatečný) a po několika měsících má výsledek velmi dobrý (např. chvalitebný či dokonce výborný). Zda a v jaké míře se to děje např. u státních maturit, k tomu má data CERMAT z podzimních maturit. Proč to nespočítá a nezveřejní? Bylo by to jistě zajímavé srovnání, i když test z matematiky ani z českého jazyka nejsou typicky na znalosti zaměřené testy.
U testu OPS výrazné zlepšení za dobu řádu měsíců není možné, neboť test nezkoumá znalosti ani dovednosti, které lze rychle získat. Výsledek testu OSP je velmi stabilní. A připravit se jde v zásadě jen na testovou situaci, rozumět typu otázek a správně si počínat v průběhu testu. Co jde velmi, velmi omezeně, je zlepšit své studijní předpoklady.
Každoročně testujeme desetitisíce uchazečů. Mnozí z nich podstupují testování opakovaně, takže můžeme porovnávat jejich první pokus a pokusy následující. Dokonce máme informace i o rozsahu přípravy, kterou si zakoupili. Takže na základě těchto dat (nikoliv dohadů a odhadů) můžeme konstatovat, že výsledek testu OSP je velmi stabilní. Např.:
Přezkoumávali jsme výsledky 39000 uchazečů (za rok 2009). Z cca 2000 lidí, kteří překonali 95. percentil pouze jedenáct (11 !), mělo během opakovaných testování horší výsledek než 70. percentil. 80% z nich mělo pokaždé lepší výsledek než 90. percentil. Čili z 37 000 uchazečů se jen 11 dokázalo během několika měsíců (mezi prvním a posledním testováním je více než půl roku) připravit tak, aby dosáhli skutečně výborného výsledku. Vzhledem k tomu, že účastníkům jde o přijetí na vysokou školu, lze předpokládat, že se připravovali, a někteří jistě dost usilovně. Ve stejném roce (ale je to každoročně podobné) byl rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výsledkem všech účastníků v průměru 8 bodů na percentilové škále. Tedy typicky mezi první a některou z následujících účastí.
Nebo jiný příklad: jak by jinak bylo možné, aby uchazeč i po šesti pokusech zůstával na 30. percentilu? Ano občas se stane, že někdo zpanikaří, nebo vidí test poprvé a vlastně nerozumí otázkám a má slabý výsledek. Pak je možné, že příště dosáhne o hodně lepšího výsledku, ale není to běžné (mimochodem stává se to dvakrát častěji ženám než mužům).
IQ testy a testy jim blízké (což je i případ OSP) se vytvářely mj. proto, aby se přešlo z hodnocení rychle proměnlivého "našprtaného" na hodnocení trvalých a neměnných nebo jen pomalu proměnlivých charakteristik uchazeče.
Mimochodem to je také důvod proč si někteří (neúspěšní) uchazeči na naše testy stěžují, že nejsou oborové a že se nezkoumá motivace. Ve skutečnosti jde o to, že při dostatečné motivaci si i uchazeč s nejmenšími studijními předpoklady může látku do detailu našprtat a u zkoušky uspět. U testu OSP nemá šanci, ani kdyby se snažil sebevíc.
"Každoročně testujeme desetitisíce uchazečů. Mnozí z nich podstupují testování opakovaně, takže můžeme porovnávat jejich první pokus a pokusy následující. Dokonce máme informace i o rozsahu přípravy, kterou si zakoupili. Takže na základě těchto dat (nikoliv dohadů a odhadů) můžeme konstatovat, že výsledek testu OSP je velmi stabilní."
Ale saprment pane Šteffle, Vy tady veřejně přiznáváte, že vyděláváte na blbosti lidí!!!
Proč tedy nabízíte přípravu na testy, když tato příprava výsledek testu v podstatě neovlivní? Proč balamutíte studenty?
Ještě je však druhá možnost, a to, že studenty na své vlastní testy připravit neumíte, případně, a to je ještě zajímavější varianta, že je ani kvalitně připravit nechcete, abyste mohli tvrdit to, co je uvedeno výše.
Něco jako, že za peníze doučuji svoje vlastní žáky?
Lehce jim pak povylepším klasifikaci, aby neměli pocit, že zbytečně vyhodili peníze. Ale zase ne natolik, aby přestali na to doučování chodit.
Pane Šteffle, já jen citoval větičku z webu SCIO.
Re: Šteffl a p. Hučín
Pane Šteffle, myslíte, že jednotné přijímačky na sš s i bez OSP povedou k přesměrování cíle a záběru výuky v 8-9 třídě?
Lze připustit, že i osp dítěte podléhají temporálnímu vývoji, třeba během 8-9 let na sš a vš?
Lze připustit, že časový limit testů je limitující, resp., je možné, že student by dosáhl vynikajících výsledků v delším časovém rozmezí, že zkrátka potřebuje více času? Je rychlost nalezení správného řešení pro další studium klíčová?
Pane Hučíne, domnívám se, že jednotné testy mohou být nahrazeny přijímačkami složenými s posudku dosavadních studijních úspěchů a individuálních pohovorů, během kterých by dobrý učitel, třeba při společném řešení matematického/textového problému, přišel na skutečný potenciál dítěte, nezkreslený špatnými učiteli či problémovým zázemím.
Maturity mohou být nahrazeny psanou esejí z čj a cj o cca 500 slovech a třemi hodinami času, společně se školní ústní částí a školní matikou.
Vysoké školy stejně Cermat maturitu ignorují a dělají si vlastní přijímačky. Je ovšem mnohem snadnější sáhnout po scio či cermat hotovkách, proto jsou tak populární. Méně práce za stejné peníze.
Psne Šteffle,
uváděný příklad je zajímavý, ale pro vytvoření objektivního obrazu nedostatečný. Podstatnější je průměrný nárůst výkonnosti u všech absolventů vašich testů a pak nárůst výkonnosti u těch studentů, jejichž osud testy skutečně zásadně ovlivní, tzn. rozhodne o jejich přijetí či nepřijetí na jimi preferovaný daný obor či VŠ. Mohl byste svoje informace doplnit?
Není pochyb o tom, že testy OSP jsou testy schopností či inteligence. Školy, které dávají přednost těmto testům, nesledují studijní předpoklady žáků, ale jejich mentální schopnosti. Z daného vzorku testovaných jsou tedy vybíráni ti chytřejší, nikoli ti, kteří mají studijní předpoklady. Je to tedy svým způsobem matoucí informace pro žáky i školy, která vypovídá o nízké validitě testu OSP, přestože jeho realiabilita je jistě vysoká. Test totiž neměří studijní předpoklady, ale schopnosti. To je nesporně důkazem nízké validity testu OSP. Zajímavý by byl současně i další testový parametr, kterým je predikční validita testu. Je-li ovšem sledována.
Ano. A jak se měří míra píle, pracovitosti a cílevědomosti?
Nebo dnes spíš vychytralosti, podvádivosti a pletichaření.
A neměly by studijní předpoklady zjišťovat především PPporadny?
Za současné personální situace nejsou poradny schopny věnovat pozornost nejen studijním předpokladům žáků, ale i dalším věcem.
Mimochodem, kdo z žáků z vlastní motivace navštíví nějakou poradnu?
Jestli jsou to 2 procenta z populace školáků, je to případ spíše středoškoláků.
Studijní předpoklady na rozdíl od mentálních předpokladů poradny nejsou mj. poradny schopny sledovat, protože není přesně jasné, co to ty studijní předpoklady vlastně jsou. Je to pedagogický konstrukt, který je ještě vágnější než konstrukt mentální předpoklady.
Studijní předpoklady = inteligence + školní dovednosti a vědomosti + technika učení a studijní návyky + specifické osobnostní rysy (motivace, volní vlastnosti etc.)
Ne, PP poradny prosím ne! O sotva průměrných dětech nám do zpráv píší, že jsou nadprůmrně inteligentní, protože ty nadané a nadprůměrné v PP poradnách v životě neviděli.
A jakkoli nemám s PPporadnami nijak zvlášť velké zkušenosti, tak podle společensko pedagogického kvasu a státně správního třeštění dovozuji, že děti poněkud ušmudlané jsou zde vykazovány jako děti mentálně retardované.
Kolego Tajný učiteli, děkuji za příspěvek a za návrhy.
Nejprve k otázkám, které kladete panu Štefflovi, ale asi na ně můžu odpovědět i já.
Studijní předpoklady se v čase určitě vyvíjejí, dokonce je žádoucí, aby rodiče rozvíjeli studijní předpoklady svých dětí (a škola svých žáků). Ovšem rozvoj "OSP" je pomalejší proces než učení konkrétních vědomostí.
U některých testů je čas skutečně důležitý a domnívám se, že schopnost rychlého vybavení antonyma, nalezení vztahu mezi pojmy, vyhledání informace v textu či tabulce je pro studium výhoda. Rychlost přitom není klíčová věc, v testu OSP můžete dosáhnout dobrého výsledku i pomalejším tempem, ale pak musíte mít všechno, co stihnete, dobře.
Ne všechny testy jsou na rychlost. Např. letošní přijímačkový test Scio z češtiny na 4leté SŠ má v průměru VŠECH účastníků (tj. i těch na SOŠ nebo SOU s maturitou) jen 5 vynechaných úloh ze 40. Do konce testu se stihli ve vymezeném čase dostat skoro všichni (podíl nečtených úloh je pod 1 %). Ten test se dal tedy řešit poměrně v poklidu.
Individuálním pohovorům jako dalšímu kritériu přijetí bych se určitě nebránil, dokonce se mi zdá, že v kombinaci s didaktickým testem by mohl fungovat velmi dobře. Bohužel jako samostatné kritérium výběru má zase jiné problémy než didaktický test.
Jak jste správně zmínil výše, žáci mají u přijímaček trému. Ta se může výrazněji projevit u pohovoru, kde jde vedle znalostí i o interakci, než při samotném testu. Navíc při trojici testů může tréma ovlivnit leda ten první, kdežto u pohovoru je čas příliš krátký.
Je známo, že dívky při stejných dovednostech dostávají v matematice lepší známky než chlapci, rozdíl je v 9. ročníku asi půl stupně. Přihlédnutím k předchozím studijním úspěchům (tj. prospěchu) byste tak dívky zvýhodnil. Nemluvě o tom, že při pohovoru mohou být z podobných důvodů subjektivně hodnoceny dívky lépe než chlapci (minimálně mají lepší verbální schopnosti).
Dále je známo, že známkování na různých ZŠ není stejně přísné, takže byste zvýhodnil i uchazeče přicházející z mírněji známkujících škol.
U pohovoru by neměl být jediný hodnotitel, pak ale pohovory s řekněme 60 uchazeči - aby k něčemu vůbec byly - jsou velmi personálně náročné. Jak zajistit, aby hodnotitel byl stejně přísný v odpočatém stavu ráno i v unaveném stavu před polednem? Jak zajistit, aby při únavě hodnotitel něco nepřehlédl? Jak se vyrovnat s tím, že někteří uchazeči šli na pohovor ráno v odpočatém stavu a jiní před polednem? Jak zabránit tomu, aby se u pohovoru opakovaly otázky, takže si je žáci mezi sebou řeknou?
Touto tirádou chci naznačit, že vámi navrhované řešení má přes svou dobrou myšlenku řadu slabin, hlavně kvůli vstupu subjektivity do hodnocení a kvůli velké časové (=> ekonomické) náročnosti.
Ještě k poznámce o špatných učitelích a problémovém zázemí. Negativní vliv špatných učitelů snižuje test OSP, který je na vlivu školy závislý mnohem méně než přdmětové testy. Jistě si umíme snadno představit vysoce inteligentní dítě z chudého prostředí; potíž je, že mezi prostředím a schopnostmi dítěte je v praxi silná korelace (jednak kvůli genetickému přenosu míry inteligence, jednak kvůli nižšímu sociálnímu kapitálu prostředí, což se konvertuje do rozvoje osobnosti dítěte). Pravděpodobnost, že přijímací pohovor v praxi odhalí talent, který by při didaktickém testu zůstal skrytý, je minimální, dokonce bych při takovém jevu měl sklon podezírat hodnotitele, že dítěti ze soucitu přidal.
Paní kolegyně Janáčková, děkuji za vaši definici studijních předpokladů. Takže bychom se asi mohli shodnout, že trojice testů z matematiky, češtiny a OSP studijní předpoklady (aspoň z podstatné části) pokrývá, ne?
Jsou tam školní vědomosti (předmětové testy), školní dovednosti (např. čtení s porozuměním nebo orientace v grafech v testu OSP) i inteligence (test OSP, jak píšete). Určité volní vlastnosti jako vytrvalost nebo odolnost musí uchazeč v testu také projevit.
Eva Adamová řekl(a)... 23. srpna 2014 8:56 "Vy tady veřejně přiznáváte, že vyděláváte na blbosti lidí!!!"
1. Podobné informace o tom, že na test OSP lze připravit především jen jako zácvik do práce s testem a seznámením s typem úloh, najde každý na našich stránkách. Nikde netvrdíme, že někomu zlepšíme studijní předpoklady.
2. Pro mnohé uchazeče je i těch průměrných 8 bodů na percentilové škále důležitých.
3. Ano, mnozí lidé našim slovům o stabilitě testů OSP nevěří. Třeba pan Soukal by chtěl další ujišťování… ale podobných je spousta. A pokud učí, a říkají to studentům, není divu, že si pak naši přípravu kupují i tací, co ji nepotřebují. Nemám pocit, že bychom za to byli zodpovědní :-).
"Nikde netvrdíme, že někomu zlepšíme studijní předpoklady."
A já snad tvrdím, že tvrdíte?
Já jen tvrdím, že tvrdíte muziku na poli testování v ČR, a že Vám jde jen o kšeft, proto také neustále brojíte proti státním maturitám (co kdyby přece jenom v budoucnu mohly nahradit přijímačky na VŠ, jak se původně zamýšlelo, a které Vám sypou) a teď vyjíždíte v plné zbroji proti jednotným přijímačkám, protože Vám hrozí, že přijdete o mnohamiliónový kšeft v 8 krajích. O nějakou kvalitu maturit a přijímaček na SŠ Vám rozhodně nejde. Ale nemám o Vás strach, Vy si nějaké další testy zase vymyslíte, jen se bojím, aby to zase nebylo něco tak trapného, jako Mapa školy.
mezi prostředím a schopnostmi dítěte je v praxi silná korelace... kvůli nižšímu sociálnímu kapitálu prostředí, což se konvertuje do rozvoje osobnosti dítěte
Nemyslím si, že onen nižší sociální kapitál vede zákonitě k nižším studijním, tedy v podstatě pracovním předpokladům. Skoro bych se vsadil, že dítě z takového prostředí má mnohem větší předpoklady poradit si s různými nepříjemnostmi a hraničními situacemi, a že je výrazně odolnější než dítě, kterému od mala stojí za zadečkem sociálně vyšší opečovávatel. Takové dítě se při sebemenším neúspěchu hroutí, a co je velmi nepatřičné, má sklony hledat chybu všude jinde, než u sebe.
jde jen o kšeft
Nakonec proč ne. Málokoho uživí ideály.
Úsměvné ovšem je, když třeba výrobce automobilů poukazuje, že auta jiné značky jsou prachbídná, protože mají čtyři kola.
Když vyjíždíme v plné zbroji, to vypadá jinak ;-). Ani ten článek jsme nepsali, to v Respektu.
Co se týká našich zisků. Nemohu zbavit dojmu, že zisk a podnikání není úplně váš obor. Tak nějaké informace: Ve všech zemích na světě platí, že čím víc stát testuje, tím víc vydělávají firmy, které umějí na testy připravovat. Třeba na přípravě státní maturitu máme obrat asi 3 milióny. A čím víc jsou rodiče vyděšení, tím víc si toho kupují. Tak jako býval Dobeš náš nejlepší marketér, tak teď na to aspiruje Chládek.
Testy sice pořád děláme a stále lepší a zajímavější: znáte třeba projekt Skate nebo Eskalátor nebo Gepard nebo DruháNoha? Ale myslím, že testování už je tady dost. A tak se stále více věnujeme jiným věcem. Třeba jsme otevřeli eshop s hračkama, které pomáhají děti vzdělávat a rozvíjet: hrackyvzdelavacky.cz. Znáte? Kupte si nějakou :-)
"O co nám jde" to vám asi bude unikat, ale v čem určitě máte pravdu, že se neztratíme.
Pane Šteffle, nechtěl jsem nic jiného než věcnou odpověď. Nicméně jste odpověděl podle svého zvyku - nijak, a přidal nesmyslné dohady. Zřejmě tedy přípravou na vaše testy absolventi skutečně získávají jistou výhodu, která nesouvisí jen s prostými testovacími dovednostmi.
S těmi hračkami, to je fajn tah. Jasné, už je přetestováno, tak musíte vyrazit na trh s něčím novým!! Teď už by to jenom chtělo vyvinout jich tolik, abyste mohl naplnit svou anarchistickou vizi mimoškolního vzdělávání. Přece nebudou děti v budoucnu chodit do dle Vás trapných a nudných škol, když se mohou doma vzdělávat hrou pomocí SCIO hraček!! Děti zítřka zavřeme do jedné místnosti s tabletem a SCIO hračkami, zajistíme přísun potravy a po devíti letech nám vylezou pastřičně vzdělaní géniové jeden vedle druhého. Teď už jenom stačí, aby Vám to MŠMT povolilo, ale to je schopné skočit na jakýkoliv špek, stačí se podívat, jaké učebnice na našem trhu dostávají schvalovací doložku, a o případu s několika schválenými novými písmy radši ani nemluvě. Tak s chutí do toho a půl je hotovo!! Doporučuji napsat si na to nějaký "mysluplný" projekt ESF v příštím programovém období.
Pane Hučíne,
Pokud se studijní dovednosti studenta vyvíjejí v čase, je správné na základě nižšího skóre uchazeče vyloučit ze „hry o vš“? Na druhé straně, pokud je skóre s testu z matiky a češtiny ubohé (třeba na základě špatných učitelů či zázemí) a test osp výborný, „přebije“ osp svou vahou znalostní nedostatky?
Kdy v životě máte na nalezení antonyma či vyhledání informace v tabulce či textu přesný časový limit? Ptá se někdo, za jak dlouho vynalezl Edison žárovku? To, že počet vynechaných úloh tvoří v průměru jisté číslo, neznamená, že času bylo dost. Uznáte, že někdo třeba pracuje rychle a jiný zas pomalu ale jistě a třeba i originálněji. Ten, který pracuje spíše pomalu, se jistě snaží vypracovat, často na úkor kvality, co největší počet otázek.Proč je znevýhodněn? Ve škole jsou chytří žáci, kterým stačí občas poslouchat výklad a vše rychle a správně pochopí. Pak jsou tam ti, kteří se musí ve škole soustředit, doma opakovat a někdy třeba i sehnat doučování, aby dosáhli velmi dobrých či výborných výsledků. Znamená to, že nemají studijní předpoklady?
Testová úzkost, čili úzkost, která má za následek podstatné zhoršení výsledku testu ve srovnání s ne high stakes situací (o 12%), kterou vy nazýváte trémou, se projeví u 25 až 40 % dětí při každém high stakes testování, ať už v písemné či ústní podobě. (Test anxiety wikip.) Při osobním pohovoru je možné vhodným přístupem tuto úzkost zmírnit. Děláme to při přijímačkách běžně.
Domnívám se, že pokud jde o přístup k všeobecnému vzdělání na sš, je vhodné, žádoucí a fér adoptovat co nejvíce individuální přístup k přijímání studentů, což jak správně tvrdíte, klade vysoké časové nároky na učitele v přijímací komisi. Souhlasím i s didaktickým testem, ovšem pouze jako s doplňujícím a dílčím nástrojem. Nesouhlasím s vámi v tvrzení, že talent nelze v pohovoru odhalit. Zkušený a dobrý učitel talent/osp/mentální kapacitu poměrně rychle při společném řešení problému vhodnými dotazy odhalí. Nezaslouží si děti v klíčových životních situacích, abychom toto úsilí vynaložili?
Scio a Cermat těží z lenosti učitelů a celkové tendenci sahat po snadných, hotových řešeních, která se vhodně zabalí jako snaha o co největší objektivitu. Lidské prožitky a dovednosti jednoduše nelze objektivizovat, zvláště pak, jedná-li se o přístup ke vzdělání. Scio a Cermat určitě budou nadále a radostně své hotovky do škol distribuovat, ale je dobré, aby věděli, že poměrně malý segment myslících učitelů považuje jejich aktivity za morálně, eticky a profesionálně sporné.
Kolego Tajný učiteli,
jsem rád, že se shodneme v tom, že didaktický test a pohovor mohou dohromady tvořit účinný nástroj. Scio školám nezakazuje použít vlastní kritéria hodnocení, naopak v příjímačkové aplikaci, pokud vím, má možnost přidat k bodům za test i body za další hodnocení, a to v libovolné výši. Že dodává na klíč nástroj, který může účinně pomoci při výběru uchazečů, za morálně sporné nepokládám, je to nabídka služby od soukromé firmy. Co je sporné (a v tom se s vámi shodnu), pokud se didaktický test (resp. série testů) od jediného poskytovatele uloží všem školám jako jediný nebo dominantní (tím myslím s vahou řekněme 80 % nebo více) způsob výběru uchazečů.
V čem se neshodneme, je míra předností a nedostatků různých forem přijímacího řízení. Domnívám se, že nedoceňujete míru subjektivity a přeceňujete spolehlivost ústních pohovorů. Ale mohli bychom oba popsat mnoho stránek dalšími argumenty a asi bychom mnoho nového zdejším čtenářům nepřinesli.
Pokud byste si chtěl o tom popovídat osobně, napište mi na honzahucin zavináč atlas cézet. Možná se na podzim podaří pražské FSV UK uspořádat konferenci o testování, třeba by vás to zajímalo.
Pojďme si užít v poklidu posledních dnů prázdnin, já to s rodinou udělám a s diskusí na ČŠ se na pár dnů loučím :)
Post a Comment