Vláda schválila novelu školského zákona, podle které bude ministerstvo školství vyhláškami zakazovat „nezdravé“ jídlo na školách. Ministr Marcel Chládek si asi neuvědomuje (což předvádí u mnoha věcí), že škola nemá dětem nařizovat, co mají jíst, ale má je hlavně naučit číst, psát, počítat, zpracovávat informace a přispět k jejich uplatnění ve společnosti. O svačinách, ať si rozhodují rodiče.
Z článku Andrey Holopové v Reflex.cz vybíráme:
Také to vypadá, jako kdyby si ministr školství myslel, že ví, co je nejčistší dobro. To ale nezjistí, ani když se poradí s experty. Pro každého je dobré něco jiného. Mně dělá největší radost pár lžiček Nutelly denně, které by mi vláda zjevně neschválila.
Nejnaivnější na tom celém je, že si ministři myslí, že když z kantýn odstraní sladkosti, tak je děti přestanou jíst. Děti si prostě cukrovinky koupí před školou nebo si sladké donesou z domova. Podobné příkazy a zákazy prostě nefungují.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
31 comments:
Myslím, že o stravovací nabídku ve školách, a to včetně automatů, by se měli zajímat jednak zřizovatel, jednak rodiče, ale ne stát reprezentovaný MŠMT (není-li shodou okolností zřizovatelem). Je samozřejmě těžké vyvážit zájmy všech, ale na přístupu k nabídce automatů se školy můžou vcelku dobře vyprofilovat. Bohužel se obávám, že místo profilace převládne postoj "aby se někdo nenaštval" nebo "vyhov tomu, kdo nejhlasitěji křičí nebo ukazuje největší svaly".
Nejnaivnější na tom celém je, že si ministři myslí, že když z kantýn odstraní sladkosti, tak je děti přestanou jíst. Děti si prostě cukrovinky koupí před školou nebo si sladké donesou z domova. Podobné příkazy a zákazy prostě nefungují.
To je logický klam. Samozřejmě si děti můžou koupit nebo přinést, ale už to od nich vyžaduje trochu námahy. Navíc vidět tyčinku za sklem automatu, to je panečku spouštěč touhy, která by bez toho klidně spala.
Zajímalo by mě, zda by podle stejné logiky neměly být na SŠ pro osoby starší 18 let automaty na cigarety, když si je můžou maturanti koupit v krámku u školy nebo přinést z domova. A cigaretka jednou za den nikoho nezabije, naopak udělá radost!
Jestli není už vůbec nic důležitějšího...
Pane Pytlíku, osobně mi tohle téma připadá jako významné. Děcka ve školce-škole žijí po většinu denního času skoro celé dětství a formují si tam životosprávné návyky.
O to více je fajn, když se ministerstvo začne zasazovat o omezení rizikových látek, když je v populaci rozšířený názor, že koláč na svačinku je fajn. Byl. Když se pak šlo na pole. Obezita je největší zdravotní riziko dnešní dětské populace. Ten článek je děsnej.
Obezita je největší zdravotní riziko...
...celé populace. Prý tloustnou i Číňani. Mám vážné obavy, aby se nám z toho nevyosila matička Zeměkoule.
Odhaduji, že i třetí hodnina tělocviku, posílená přítomností celebrit se mine účinkem, pokud životní styl rodiny, a celé společnosti, je spíše masňácký.
Ale pokud dopravdy není nic důležitějšího, je alespoň co dát do volebních programů.
Ostatně, pamatuji, že ve škole býval i automat na kondomy. Ale o trendech porodnosti a výskytu pohlavních chorob našich žáků přehled nemám. Takže projéééékt...
"Děcka ve školce-škole žijí po většinu denního času skoro celé dětství a formují si tam životosprávné návyky.!
Ani jedno není pravda. Návyky si přinášejí z domova.
Obojí je a je a je :)
Každý máme různé návyky v různých prostředích. Způsob, jakým osebe budou děti pečovat v práci, se odvíjí od jejich pobytu v institucích. Nejvíce MŠ, pak ZŠ.
Co není pravda na tom, že po většinu denního času jsou děti ve škole? 7:30-16:30 MŠ, 7:45-14 + družina a odpoledky ZŠ.
Zejména mateřina má zásadní vliv na životosprávné návyky. Rodinu dítě vpodstatě navštěvuje večer a o víkendu. Ani mě netěší, že to tak je, ale ... už to tak je.
Mimoto, co znamená slovo "rodina" je dnes už taky jiné než jak to bylo. Ani mě netěší... atd. atd.
Škola je prostředí, kdy žijí učitelé s dětmi. Když mmohou ovlivnit jeho obezitogeničnost, udělají tím službu i sobě. I v kantorských řadách je běžná nadváha a málokdy vidíte sbor bez obézního člověka. Je myslím fajn, když si dobrou životosprávu dopřejí děti i učitelé :)
Den má 24 hodin. Ve škole jsme maximálně třetinu tohoto času.
---
Hlavní vliv na tvoření osobnosti je v prvních třech letech a tam zatím škola nechodí.
Většina dětí v jakémkoliv věku si dá raději brambůrky než jablko; sušenku než mrkev.
Když ale zříct se vlastní zodpovědnosti za své děti je tak pohodlné.
To ne já, ale učitelé ve škole jsou zodpovědní za to, že moje dítě, kterému jsem neměla čas ráno udělat svačinu si za peníze, které jsem mu dala, koupilo v automatu pepsikolu a čipsy.
Já přece nemám čas vzít dítě o víkendu na kolo. Proto jej od nadváhy zbaví hodina tělocviku navíc. Ale nesmí se příliš namáhat a běhat dlouhé tratě. Na to jsme mu u doktora nechali napsat úlevu...
NEříkám, že rodiče nemají odpovědnost. Říkám, že dle mého názoru ji učitelé mají taky. Právně (par 29 škol.z.), ale na to xxxx pes, že jo. Tak... alespoň lidsky. a říkám, že mnoho rodičů odpovědnost sice má mít, ale neumí ji nést. A mnoho rodičů ji cítí, ale neumí zajistit tak kvalitní péči, jakou může vyškolený a motivovaný profesionál.
Proto mi dovolte parafrázi: "Když ale zříct se vlastní zodpovědnosti za svěřené děti je tak pohodlné." ;)
Neříkám, že všichni učitelé umí nebo chtějí pomáhat dětem nastavovat životosprávu. Říkám, že všichni mohou, někteří chtějí a někteří i umí. A to je pak fajn.
zajistit tak kvalitní péči, jakou může vyškolený a motivovaný profesionál
vyškolený a motivovaný profesionál
vyškolený a motivovaný profesionál
vyškolený a motivovaný profesionál
A ještě asi tak sto tisíckrát...
vyškolený a motivovaný profesionál
No nic.
'Represe, donucování je nepřesvědčí... Musí být vnitřně přesvědčený, že to pro něho má cenu.'
To jsem si s dovolením vypůjčil z článku Jitky Boučkové 'Smysl školy?..'
Nezlobte se, ale to je blábolismus. Jak má učitel vést děti ke zdravé stravě?
Přednáškami a výkladem o škodlivosti přejídání? Vybavím si scénu z třetího dílu "Básníků", kde mladý obvoďák Šafránek drží přednášku o zdravé stravě, zatímco publikum se láduje chlebíčky a zákusky. Dítka neposlouchají ani výklad o oblíbeném večerníčku. A najednou po sugestivní přednášce o stravování doma odstrčí talíř s vepřovou kotletou a vyndají z ledničky brokolici? Komická představa.
Co že to vlastně dítka za celý pobyt ve škole jedí a jak to může učitel ovlivnit?
Některá ráno ve dveřích třídy snídani, kterou v ranním fofru nestačila sníst doma. Pak svačinu o velké přestávce, kterou si (ne)přinesou z domova. Pak školní oběd a odpoledne vyrážejí k domovu.
Oběd podléhá přísným normám a řekl bych, že je často z celého dne tím nejzdravějším jídlem.
Svačinu mají děti z domova. To jim mám jako zjevně nezdravé jídlo zabavit? Proč? A na základě jakého předpisu, či právní normy?
Teď ale opravdu vážně. Co je nějakému učiteli po tom, co dám svému dítěti ke svačině?
odstrčí talíř s vepřovou kotletou a vyndají z ledničky brokolici
To mi dneska provedla družka. A já se s tím tak klohnil...
Tak družku vyměňte. Například za obraz Krajinka v zimním hávu...
"Co je nějakému učiteli po tom, co dám svému dítěti ke svačině?"
Nic, pokud je svačina OK. Každý den bábovička ke svačině vede k obezitě. Co je nějakému učiteli po tom, že bude dítě obézní? Přece dítě je jen schránka pro mozek, který má umět myslet, žejo...
... nezlobím se... poslouchám tohle poslední roky každý třetí den, kdy se o tom s učiteli bavím. Už jsem si zvykl, že to takhle mnozí mají, a naučil se mít radost z toho, že to tak nemají všichni.
Co je nějakému učiteli po tom, že bude dítě obézní? Přece dítě je jen schránka pro mozek, který má umět myslet, žejo...
Nezlobte se, ale to je poněkud trapné osočování. Myslím, že většině učitelů na jejich žácích opravdu záleží. A to nejen pokud se jejich zdraví a přístupu k životu týče.
Heleďte, já bych do dětí ládoval špenát a rajčata, až bych brečel. Ale Vy jste mi neodpověděl na tu nejzásadnější otázku. Na základě jakého právního předpisu má učitel právo odebrat dítěti z ruky hamburger a místo něj mu dát na svačinu salát nebo mrkev?
Všechno ostatní jsou jen krásné pohádky o tom, jak učitelé svým výchovným působením odstartují revoluci v přístupu ke stravovacím návykům ve společnosti.
Dokud si maminky a tatínkové nedají ráno práci, aby dětem připravili do školy zdravou svačinu, a pak se pokusili zkontrolovat, zda ji dítko opravdu snědlo, dokud o víkendu jim při sobotním nákupu místo hranolků neobjednají ovocný salát, mohou si učitelé klidně plíce vymluvit, ale nic zásadního se nezmění.
Můžeme ze škol odstranit automaty s nezdravými potravinami a přeslazenými limonádami. Nemám s tím ani ten nejmenší problém a například umístění automatu na kávu na chodbě základní školy považuji za absolutní zhůvěřilost ze strany ředitele, který něco takového dovolil. Ale neovlivníme cestou školních zákazů a příkazů to, co si dítě cestou do školy koupí v obchodě za kapesné od rodičů.
Můžeme zavést školní svačiny, jako byly za minulého režimu a někde jsou dodnes. Můžeme podpořit různé programy, jako je třeba "Ovoce do škol". S tím vším souhlasím a podobné snahy mají mou podporu.
Ale děsí mne představa paní učitelky, která stojí nad prvňáčkem a dohlíží na něj, aby dožvýkal celozrnný bochánek na svačinu a vařený květák na oběd.
Jako učitel odmítám vykonávat roli "nutričního dozorce" a vracet na obědech dítka od "okýnka" s talířem nedojedeného špenátu zpátky ke stolu.
Jako rodič odmítám pokorně přijmout diktát různých nátlakových skupin, kterým spíše než o zdraví mých dětí jde o zajištění odbytiště pro jejich produkci.
A jako dospělý, svéprávný a svobodný člověk chci mít právo zničit si své zdraví tlačenkou, bůčkem, hranolky a kávou se dvěma cukry. A nést za své nezodpovědné chování důsledky, pochopitelně.
Doporučuji shlédnout film Demolition Man se Sylvestrem Stalonem. Je tam krásný projev vůdce podzemního (doslova) hnutí Edgara Friendlyho, který odmítá žít v San Angeles - megapolis budoucnosti, kde je zakázáno klít, kouřit doutníky a jíst hamburgery a tak raději hladoví v kanálech pod městem.
Role školy spočívá ve vzdělávání, v osvětě. Nikoliv ve vynucování absurdních pravidel a prosazování jedině správných názorů.
Učíme děti kriticky myslet, nejvyšší čas je začít učit kriticky jíst.
Nezlobte se, ale to je poněkud trapné osočování. Myslím, že většině učitelů na jejich žácích opravdu záleží. A to nejen pokud se jejich zdraví a přístupu k životu týče.
- Nevím, nevím, pane. Vy to víte? Mimoto, neřekl jsem, že učitelům nezáleží na dětech. Říkám, že většině učitelů nepřipadá důležité věnovat se podpoře fyzického zdraví dětí tolik jako rozvoji kognitivních schopností.
Heleďte, já bych do dětí ládoval špenát a rajčata, až bych brečel. Ale Vy jste mi neodpověděl na tu nejzásadnější otázku. Na základě jakého právního předpisu má učitel právo odebrat dítěti z ruky hamburger a místo něj mu dát na svačinu salát nebo mrkev?
- Nevím proč byste to dělal. Na dobře připraveném hamburgeru podle mě není nic superzávadného, ze samotného salátu se dítě nemůže najíst ani vyrůst. Kdybyste se takhle choval, dítě byste ohrožoval. Nutriční gramotnost učitelů je podobně nízká jako rodičů - neříkám že vaše, třeba píšete s nadsázkou, neznáme se, nechci soudit. Každopádně právní normu jsem uváděl dříve, než jste se zeptal - par. 29 škol.z. a dále pak znění školního řádu, ve kterém může ředitel specifikovat, které věci do školy nepatří (třeba kolový nápoj apod.).
Dokud si maminky a tatínkové nedají ráno práci, aby dětem připravili do školy zdravou svačinu, a pak se pokusili zkontrolovat, zda ji dítko opravdu snědlo, dokud o víkendu jim při sobotním nákupu místo hranolků neobjednají ovocný salát, mohou si učitelé klidně plíce vymluvit, ale nic zásadního se nezmění.
- Ale změní. Třeba ne u všech dětí, ale u mnohých ano. Čím mladší dítě, tím větší dopad, u větších dětí (poslední ročníky ZŠ, SŠ) už by myslím učitel neměl poučovat, ale ukazovat, jak se o sebe v práci stará - jak v klidu, pravidelně a s ostaními jí, jak si sám během hodiny zacvičí nebo zaujme netradiční tělesnou polohu (co třeba dřep?), jak často s dětmi chodí ven... životospráva se nedá dělat jen soustředěním se na složení potravin.
Ad svačiny: doporučuju, aby si svačinu děti chystaly samy, s dopomocí rodičů (kontrola čištění zubů taky ustupuje, když máte pocit, že to děti umí; kvalitní svačinu si dokáže připravil prvák, který se to pár let učí). Lepší je svačinu připravit večer, více v klidu, možnost dokoupit co chybí, popovídat si o tom ...
Ale neovlivníme cestou školních zákazů a příkazů to, co si dítě cestou do školy koupí v obchodě za kapesné od rodičů.
- To ne. Ale dostupnost ovlivňuje volbu. Zcela to nevymizí, ale výrazně se to sníží.
Můžeme zavést školní svačiny, jako byly za minulého režimu a někde jsou dodnes. Můžeme podpořit různé programy, jako je třeba "Ovoce do škol". S tím vším souhlasím a podobné snahy mají mou podporu.
- V mnoha školách školní svačiny fungují, na malotřídkách i velkokapacitních. Ovoce do škol není podle mě moc šťastný program, ale to bych se asi musel moc rozepsat.
Ale děsí mne představa paní učitelky, která stojí nad prvňáčkem a dohlíží na něj, aby dožvýkal celozrnný bochánek na svačinu a vařený květák na oběd.
- Tak to máme společné. Měl jste dojem, že si něco takového přeju? Z čeho to bylo cítit, prosím?
Jako učitel odmítám vykonávat roli "nutričního dozorce" a vracet na obědech dítka od "okýnka" s talířem nedojedeného špenátu zpátky ke stolu.
- To je moc dobře, jinak byste se choval jako idiot.
Jako rodič odmítám pokorně přijmout diktát různých nátlakových skupin, kterým spíše než o zdraví mých dětí jde o zajištění odbytiště pro jejich produkci.
- To bych se asi choval stejně. Proč to tu zmiňujete?
A jako dospělý, svéprávný a svobodný člověk chci mít právo zničit si své zdraví tlačenkou, bůčkem, hranolky a kávou se dvěma cukry. A nést za své nezodpovědné chování důsledky, pochopitelně.
- Pokud při tom vystoupíte ze systému solidárního zdravotního pojištění a utajíte své chování před dětmi, kterým byste v něčem mohl být vzorem, pak přeju hodně štěstí a asi vám občas budu závidět :)
"Můžeme podpořit různé programy, jako je třeba "Ovoce do škol". S tím vším souhlasím a podobné snahy mají mou podporu."
+
"Jako rodič odmítám pokorně přijmout diktát různých nátlakových skupin, kterým spíše než o zdraví mých dětí jde o zajištění odbytiště pro jejich produkci."
Promiňte...Tohle je fakt dobrý :D
Je docela zábavné sledovat, jak se pan kolega Křístek, jindy neústupný zastánce alternativ a svobodného vyučování, najednou změnil na drába a přísného dohližitele co se týče výchovy ke zdraví :)
Můj názor: je to jako se vším. V něčem dítě výchovně ovlivníte, v něčem méně, v něčem už vůbec. Některé děti mají slušné a dobré (zdravé, zodpovědné, racionální) návyky a názory prostě z domova. Jiné - těch je podle jisté G. křivky většina - nemají pevné názory, více méně podléhají vlivům nejrůznějším, občas se hodně silné učitelské osobnosti, filmovému hrdinovi apod. podaří je v něčem ovlivnit, občas je to marné, nebo si na to vzpomenou až po letech. - A se třetí skupinou, zanedbanou výchovně ve vpečeťovacím období a vystavovanou jistým vzorům... - už nepohne ani svěcená voda. Až na výjimky, pochopitelně, i tam se najdou.
Zrušení nejkřiklavějších občerstvovacích zařízení na chodbách škol je správné, ale je to jen malinké mávnutí křídel, spíše rádoby gesto osvíceného panovníka nad školstvím, než čin rozhodujícího kalibru. Dokud se nechytí za nos rodiče...
Milá paní Kukačková, není to najednou, vedu program prevence nadváhy a obezity už řadu let a po celou dobu mám v této věci celkem ustálené postoje, které se nebojím prezentovat a které jsem připravený upravit, když někdo ukáže jejich slabiny.
Nevzpomínám si, že bych podporoval drábování a přísné dohlížení, pokud za to nepovažujete stimulaci k tomu, aby se učitelé poctivě věnovali životosprávě dětí v prostoru, který sdílejí.
Podsouváte mi něco, vůči čemu je třeba se ohradit, škoda ale našeho času.
Rodiče se sami za nos nechytí, paní Kukačková, tahle přehazovačka "až bude rodina ..." je nešťastnou součástí kultury českých sboroven. Ano, bylo by dobře, kdyby byly rodiny funkční ve všech směrech, nejsou, a pokud sledujete vývoj společnosti, víte, že nebudou. Když se na (předem odpískaném!) předpokladu "až rodina" začnou stavět cíle veřejného školství, pak ono neplní svou základní funkci - dát stejnou šanci na kvalitní život dětem z různých rodin. "Až rodina" je, jak to vidím, jen alibi.
Ještě dodatek k vašemu pohledu na G. křivku ... doslova souhlasím a děkuju za přesnou formulaci.
Každá instituce má ve společnosti svoje místo, a mnohdy jen obtížně zastupitelnou úlohu. Pokud tyto spolupracuji, jen dobře. Bylo by ale velmi nešřastné, kdyby stav věcí vyžadoval, aby jedna druhou zastupovala v míře větší než malé. Třeba, kdyby si dítě muselo do školy chodit pro pořadí v žebříčku hodnot nebo pro vlídné slovo.
To není alibi, pane Křístku, to je ve vyváženém systému nemontování se do věcí nad rámec svojí působnosti. Jinak by byla na pořadu dne diskuse o odebrání dítěte rodičům nejpozději do dvou měsíců po porodu.
"Bylo by ale velmi nešťastné, kdyby stav věcí vyžadoval, aby jedna druhou zastupovala v míře větší než malé."
Kondicionál pane Pytlíku bohužel není na místě. Stav věcí to vyžaduje. Poučky z PedF co je funkcí rodiny se rozcházejí s tím, jak děti žijí. To je asi na delší pokec a v příjemnějším prostředí, ale modus "až rodina" je prostě neproduktivní.
Proto je fajn, když se za nos chytne rodina ... a taky škola.
Věřil byste tomu, že nárůst dětské obezity mezi 6 a 12 rokem (jde o 20-30%!) není způsobený tím, že by dítě vyměnilo rodinu? Základní škola je obezitogenní prostředí a lidi, kteří tam pracují, v něm žijí taky. Jen si mohou lépe upravit režim podle svých potřeb, k potřebám dětí stačí jen "přihlížet" (jak praví zákon). Nehas, co tě nepálí... pokud mě nepálí, že nadváha/obezita vzrostla během 15 let o 200%, nehasím...
Asi se budeme motat v kruhu.
Mám to tak, že plně odpovědná je vždy ta instituce, která o dítě v danou chvíli pečuje. Mimo školu rodina, ve škole škola. Není velká vůle na obou stranách po otevřené diskusi a dohodách.
Osobně si myslím, že v tu chvíli má začít situaci podněcovat člověk, který je v ní v roli profesionála - tedy učitel. Každopádně se věc hne jen dialogem... no a když si pročtete příspěvky učitelů třeba jen na této stránce, tak k němu velkou vůli asi cítit nebudete.
No nic, jdu se připravovat na diskusi ve škole, kde o tom chtějí mluvit :) Hezký den.
Pane Křístku, děláte dobrou věc, jen tu osvětu prezentujte a bojujte proti obezitě, to je skvělé. Neznám Vaše metody práce a pouze doufám, že jsou nezištné nebo zištné v míře přijatelné.
Vaše příspěvky zde pod článkem jsou plné nedůvěry v rodiče a rodiny dětí. Asi čtete hodně článků dr. Hausenblase, ty mají podobnou poetiku. Já jsem na rozdíl od Vás asi stále idealista, protože věřím, že si začíná mnoho rodičů uvědomovat, že hlavní hodnotou v životě nejsou peníze, jejich vydělávání a získávání. A i když to nemám výzkumně podložené, budu tomu věřit a budu chtít tyto rodiče, nebo i ty váhající, podporovat v tom, aby se svým dětem věnovali jak nejlíp umí a mohou, protože to je to, co má v životě hodnotu a co se jim jednou vrátí. Moc toho sice nezmohu, ale aspoň nešířím všude, kam přijdu, skepticismus vůči rodičům - přijde mi to stejně kontraproduktivní jako neustálé shazování školství a učitelů těmi, kdo je - ale doopravdy - chtějí pohřbít. Jestli má moje výchovné působení mezi dětmi i mezi dospělými nějaký směr, tak hlavně ten, aby se všichni, kdo se starají o děti a říkají si "rodič", věnovali té péči naplno a od srdce, bez výmluv a planých řečí. I když Vám se to možná moc líbit nebude a označíte mě za mimoně, ono se to příliš nerýmuje s dnešní "pragmaticky kapitalistickou" filozofií života - vždyť heslo "smiřme se s tím, líp už nebude" razí i experti na školství. Já ale docela pevně věřím, že se lidi vzpamatujou. A začít můžou třeba i tím, že doma nastrouhají mrkev s jabkem, medem a citronem a spolu si na ní pochutnají víc než na 2 roky staré tatrance.
Taky jsem věřící... věřím, že někteří rodiče se vzpamatují (vzpamatujeme) ještě během dětství jejich (našich) dětí.
Moc nedoufám, že to bude celospolečnský jev, vidím to tak, že naše společnost se skládá z mnoha mikrospolečností, které spolu interagují.
Ohledně životosprávy: tady je problém v tom, že znalost toho "co je správné" nebo alespoň "co je dostatečné" je substandardní. Na úrovni rodičů, učitelů, dětí. Něco mám podloženo studiemi, něco kvalifikovaným odhadem opírajícím se o vzorky větší než jaké obvykle používají studie.
A jsem také idealista... dělám to už nějaký rok... a přeju si, aby
aby se všichni, kdo se starají o děti a říkají si "učitel", věnovali té péči naplno a od srdce, bez výmluv a planých řečí.
Díky, myslím, že si v něčem rozumíme...
Nebýt sám zarputile praktikucím odborníkem na super zdravý životní styl, byl bych takříkajíc v pytli. Tohle jsme v rámci doplňkového pedagogického studia nebrali. Ani v jednom.
Je povzbuzující, a nemyslím to ironicky, že aspoň v nějaké oblasti školního života je se obraceno na učitele s důvěrou. Jinak nás tu tepou jako bandu neumětelů a budižkničemů.
A tak půjdu příkladem, a svoji tuřínovou polévku s praženými chrousty budu pojídat veřejně.
To jste mi udělal ohromnou radost, děkuju. Vždycky, když se učitelů ptám, proč nesvačí a neobědvají s dětmi, se na mě koukají zaraženě (a ptám se na totéž rodičů, abych nevypadal jako kantorobijec :).
Tak dobrou chuť... :)
Já bych svačil, až bych brečel, i o jablko se rozdělil. Jen ty nezbytné dohledy nad žactvem a jiné nutnosti mi brání jít příkladem. Do dřepu chodím často, když na mne jdou mdloby ze školní reality. Šiml řehtá a rozum zůstává stát. To, co nás prudí je představa, že ministerský štempl změní stravovací návyky dětí.
Tak děti! Utište se... ááá posvačíme spolu.
Kája mi dá půl bagety se salámam, Venduka dva koláčky, a Radek? Radek mi dá napít koly...
Nico Pytlik řekl(a)... 2. září 2014 11:22
ve vyváženém systému nemontování se do věcí nad rámec svojí působnosti
Ano, ve vyváženém! Já zastávám názor, že systém českého školství již dávno není vyvážený. A potvrzují mi to mj. zkušenosti právě zdejších diskutujících.
Nebo snad vy všichni, co zde líčíte, jak žáci nechtějí poslouchat, učení je nezajímá, cpou se sladkostmi, rodiče jsou sprostí, rodin nevychovává atd. máte pocit, že stav je vyvážený? Jste s ním spokojeni?
Post a Comment