Návrh ministerstva školství na zavedení jednotných přijímacích zkoušek znevýhodňuje žáky některých základních škol a omezuje jejich šanci získat středoškolské vzdělání. Jednotné zkoušky totiž neberou v potaz odlišnou kvalitu vzdělávání na základních školách a veškerou odpovědnost přesouvají na žáka. Na to doplatí především děti z méně majetných a sociálně znevýhodněných rodin, které představují část voličské základny sociálních demokratů.
Ministr školství Marcel Chládek odůvodnil svůj plán následovně: „K zavedení jednotných přijímacích zkoušek nás vede řada důvodů, jedním z těch zásadních je rozdílná úroveň znalostí dětí, které vycházejí ze základních škol.“
Výsledky jednotných zkoušek budou hrát klíčovou roli při přijímaní uchazečů na střední školy. Rozdílná kvalita vzdělávání na ZŠ ale prokazatelně znevýhodňuje žáky navštěvující školu, jež jim nedokáže adekvátní úroveň vzdělání poskytnout. Na rozevírající se nůžky mezi kvalitou našich škol přitom upozorňuje i OECD. Odkaz na podrobnější informace najdete v příloze pro editory.
Velké rozdíly mezi školami povedou jednak k diskriminaci, jednak k možnému obchodu s přípravou žáků na jednotné přijímací testy. Znevýhodněni budou opět ti, kdo na takovou přípravu nemají peníze. To jsou velmi často chudší, případně sociálně znevýhodněné rodiny. V mnoha případech právě voliči sociální demokracie. Tedy strany, jejíž ministr tento návrh připravil.
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Když v dubnu 2013 ještě jako stínový ministr školství a senátor zorganizoval Marcel Chládek návštěvu členů Finské národní rady pro vzdělání, připomínal, že ve Finsku se nezaměřují na testování žáků a jsou tam minimální rozdíly v úrovni základních škol. Přesto dnes prosazuje projekt, který má potenciál tyto rozdíly ještě zvýšit. Bylo by prospěšnější, kdyby místo zavádění jednotných přijímaček hledal cesty, jak rozdíly mezi základními školami snižovat.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
23 komentářů:
Jak rozdíly škol a rodin zohledňují dosavadní (třeba krajské) přijímačky? Nebo SCIO testy? Není znevýhodňující např. placená příprava právě na SCIO testy?
Jednotné přijímačky mají jistě své mouchy, ale argumentace uvedená v článku mi už připadá příliš vykonstruovaná.
Samozřejmě, že odpovědnost za přípravu k přijímacím zkouškám má primárně žák a ne škola. (Přesunovat svou odpovědnost na instituci je bohužel čím dál častější.) Samozřejmě, že děti z bohatších rodin budou mít výhodu, a to při jakýchkoliv přijímačkách, tak už to na světě je. Děti ze vzdělanějších rodin mají kromě lepšího zázemí i vyšší pravděpodobnost, že budou mít nadprůměrné předpoklady, inteligence a kognitivní schopnosti se totiž dědí.
Dále nechápu, jak jednotné přijímačky prohloubí rozdíly mezi základními školami -- budou-li vycházet z očekávaných výstupů RVP, které by měly všechny ZŠ dodržet, bude se jednat o testování společného základu. (Rozdíly by se prohlubovaly, pokud by v rámci přípravy k PZ děti přestupovaly mezi školami, a to se rozhodně masově neděje.)
Obávám se, že pan Feřtek vychází ze svých dojmů místo toho, aby se podíval, zda a jak se změnila situace v krajích, které jednotné PZ už několik let mají. Viz jiný článek zde.
Ad Zdeněk Sotolář:
U přijímaček Scio je test OSP, který je méně vázaný na kvalitu ZŠ a víc odráží dovednosti žáka. Příprava určitě zlepšuje šance, o tom žádná, ale zlepšuje je hlavně v tom, že žák natrénuje testovou situaci, takže pak může "prodat", co doopravdy umí, např. dokáže zvolit účinný postup a hospodařit s časem.
I kdyby byla nějaká základní příprava pro všechny zdarma (a pokud by to společnosti Scio nějaký kraj zaplatil, určitě by s tím nebyl problém), vždycky si budou moct majetnější zaplatit nějaký nadstandard, individuální přípravu, intenzivnější kursy. Tomu nezabráníte.
Pane Hučíne, nechci tomu bránit, jen mi Feřtekovo tažení připadá opravdu příliš vykonstruované. Se stejnými argumenty by musel odmítnout vlastně všechny přijímačky.
Mimochodem: jakou kvalitu prostřednictvím SCIO testu střední škole tedy předkládá žák, který jen natrénoval testovou situaci (výborně řečeno)? Má snad proto opravdu lepší studijní předpoklady? Pozná z toho střední škola, zda bude dobrým ajťákem nebo stavařem?
Samozřejmě lze uvažovat o zavedení nějaké formy pozitivní diskrimanace dětí méně vzdělaných rodičů. Přece to už bylo a osvědčilo se to (dělnický původ).
Tak nějak výše uvedeným argumentům opravdu nerozumím. Můj otec je vyučen, matka má základní vzdělání. Rodiče mé ženy jsou na tom stejně. A že bychom byli bývali znevýhodněni nízkým vzděláním našich rodičů? Nevím, oba dva máme vysokoškolské vzdělání ... naši rodiče se právě snažili, abychom dosáhli vyššího vzdělání a měli se lépe. A jak míní střední školy a kraje přizpůsobit přijímačky různým úrovním ZŠ a jednotlivých žáků oproti jednotným celostátním mi hlava nějak nebere ...
"U přijímaček Scio je test OSP, který je méně vázaný na kvalitu ZŠ a víc odráží dovednosti žáka."
Testy OSP, jak je přejmenovalo SCIO, nejsou, pro Boha živého, žádné testy dovedností. Jsou to výkonové testy schopností, či inteligence, chcete-li tyto testy nazývat správným označením. Reflektují schopnosti a inteligenci žáka a proto nejsou vázány na aktuální úroveň jeho školních dovedností. Testy SAT jsou užívány v zahraničí nejen na základních a středních, ale i vysokých školách (Scholastic Aptitude Test = školní test schopností, Scholastic Assessment Test a SAT Reasoning Test – test logického myšlení). Žáci jsou tedy vybíráni nikoli na základě toho, co umí, ale podle toho jako jsou inteligentní. V tom je trochu rozdíl. Příliš proto nerozhoduje, zda žák je pilný, má studijní návyky či vědomosti z češtiny nebo matematiky, či zda pochází z chudých poměrů nebo má bohaté rodiče.
V zahraničí, ale i u nás (např. SCIO) jsou užívány i předmětové testy SAT Subject Tests (matematika, biologie, dějepis, chemie, fyzika ), které jsou o školních dovednostech či vědomostech, chcete-li.
Pan Feřtek má bez pochyby právo na svůj vlastní názor. Nemá ale právo na vlastní fakta, která naštěstí nezmění.
Jednotné testy neřeší to, co si ministr (a ostatní tleskající) myslí. Zaprvé je to negativní motivace, která je vždy méně účinná, než pozitivní. Zadruhé jednotné testy nereflektují, že nemáme jednotné střední školy (kadeřnice, strojař, gymnazista, umělecký obor atd.), tudíž jednotnost není problém k řešení. Zatřetí test testuje vědomosti, nikoliv studijní předpoklady, a proto bude absolvent ZŠ ve vyloučené lokalitě VŽDY znevýhodněn, i když to bude potenciálně úspěšný budoucí atomový fyzik[*]. Začtvrté test vždy testuje jen jednotlivosti a nikoliv propojení vědomostí, nadto také testem omezený okruh (testovatelných) vědomostí. Zapáté v praxi bude každému žákovi úspěšné vyplňování testů úplně k prdu a školství se tak jen vzdálí realitě a skutečným potřebám studujících. Zašesté chcete-li pozvednout úroveň školství, výuky, studentů/žáků, nelze to dělat testováním žáků, nýbrž zlepšením úrovně kantorstva a následně pozitivní motivací studujících, aby sami CHTĚLI VĚDĚT.
Testy vymyslí jako nástroj zlepšení leda tak technokrat, který sám testován být nechce, protože by se přišlo na to, že je to ---. Technokrat, který si myslí, že zlepšení lze zajistit nařízením něčeho od stolu...
[*] Notabene když se dneska řeší problém sociálně slabých integrací a zapomínáme na to, že bychom si své úspěšné a chytré děti měli hýčkat a pobízet je k lepším výkonům. My ovšem je používáme k tomu, aby nám pomohli s těmi slabými, se kterými si sami nevíme rady... což je jednak hanba a jednak plýtváním našimi lidskými zdroji (dětmi, které by mohly zlepšit naši budoucnost)!
zkoušky znevýhodní děti z méně vzdělaných rodin
Jenom blbec, ale doopravdy naprostý blbec bez ohledu na dosažené vzdělání, může vymyslet takovou pitomost.
Ale to bych nebyl Pytlik, abych jej netrumfl. Tedy, pokud chtěly na střední školu, měly se dětičky halt narodit do jiné rodiny.
Jinak, mám tomu rozumět tak, že pokud si žák nezaplatí přípravu na přijímačky, nemá šanci? A pak, znamená to, že u nás existují školy, kde se učí tak málo, že absolvent nemá vůbec šanci?
Trvám na tom, že pokud má osmák k dispozici mobil, má přístup k televizi, k netu, a pokud chodí do nějaké školy, není, zdůrazňuji není, kromě mentálního a zdravotního omezení jediný důvod k omluvě případného neúspěchu v přístupu k nějakému vzdělání vyššího stupně. Tedy, pokud sám chce.
Ještě bych chtěl připomenout, že nižší vzdělání rodičů není samozřejmě příčinou zanedbávání jejich dětí. Vůbec se nebudu zabývat dokládáním případného opaku. To jest, že i formálně nevzdělaní rodiče o své děti pečují příkladně, a že otitulovanci ze všech stran mohou na svoje děti kašlat bezprecedentně. O tom by mohla mluvit drtivá většina učitelů. A blbec blbcem zůstane i kdyby pindal v televizi obden. Mít jen základní vzdělání, dám pitomci aspoň jednu přes držku.
Pane Pytliku, díky, napsáno perfektně.
Ještě mám přání - nebylo by možné slýchat občas v médiích Vás, místo těch "expertů"? Mám z nich vyrážku, fakt!
"v praxi bude každému žákovi úspěšné vyplňování testů úplně k prdu"
A to samozřejmě platí o plošných, ale i současných neplošných testech, ať už krajských nebo SCIO.
nebylo by možné slýchat občas v médiích Vás
Tak zatím nikdo nevolal. Popravdě z toho začínám být už trošku nervózní. Možná se ale rozkřiklo, že jsem poměrně dost drahý.
a které rodiny jsou ty více vzdělané?dnešní matky to je soubor blbek...
Argumentace uvedená v článku je zcela mimo mísu a je poměrně hřejivé zde vidět, že se najdou lidé, kteří to prohlédnou, na rozdíl třeba od pana Takáče (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/214411058270814 - od 18. minuty)
Když jsem psal před časem do ČT, proč neustále vídáme ve vysílání tohoto "experta na školství", který o vzdělávací politice má skutečně pramalé tušení, bylo mi odpovězeno:
"Tomáš Feřtek byl do "Studia ČT24" pozván jako odborný konzultant EDUin, organizace, která se zabývá vzděláváním v ČR a jeho propagací. EDUin se nezaměřuje výhradně na státní maturity, ale komplexně na celostní vzdělávání u nás. Pan Feřtek dle našeho názoru poskytl zcela kompetentní komentář k vyjádření ministra školství Marcela Chládka a zhodnotil i význam státních maturit z pohledu pracovníka organizace, kterou zastupoval.
Mrzí nás, že jeho projev hodnotíte negativně, v každém případě si ale vážíme zpětné vazby, kterou jste nám takto poskytl."
Podotýkám, že jeho analýza důvodů vysoké neúspěšnosti u státně-maturitní matematiky byla tehdy opět zcela mimo mísu a jednalo se o pouhopouhou dojmologii bez opory v realitě. Jak smutné...
Obvykle se do těchto diskusí nezapojuji, ale opravdu mě hodně nadzvedlo tvrzení: "a které rodiny jsou ty více vzdělané?dnešní matky to je soubor blbek..."
Naopak, s potěšením sleduji, jak roste počet rodičů, kteří se velmi zajímají o vzdělávání svých dětí, pídí se po kvalitních informacích a přemýšlí, co je pro jejich děti dobré a co ne.
...se velmi zajímají o vzdělávání svých dětí...
...přemýšlí, co je pro jejich děti dobré a co ne
Dopady těchto dvou tvrzení bych nedával do až tak těsné vazby. Vůbec spolu nemusejí souviset, protože druhé tvrzení neimplikuje to první.
Tím, co je pro děti dobré, nemusí být vůbec myšleno kvalitní vzdělání, ale způsob, jak to vošolíchat, povinnosti obejít a dobrati se šťavnatého ovoce bez jakékoli práce, totiž.
Ono se to pozná podle toho, na jaké úrovni rodiče se školou komunikují. Upřímný zájem se odvíjí na úrovni učitele. Pak to pokračuje na úrovni ředitele, a končí to někde na úrovni založení nějakého sdružení a vecpáním se do sdělovacích prostředků přes experty, konzultanty a mluvčí, idejí maje plná ústa.
A kde zůstal argument, že by stačilo zrušit učiliště a střední odborné školy, protože gymnázia poskytují nejkvalitnější vzdělání a tudíž by na ně měl jít každý? A pak jsou přijímací zkoušky zbytečné, stejně jako známkování, stačí děti vhodně motivovat vnitřně.
Tak to mají v USA...
zajímají se o vzdělání svých dětí:"a proč má trojku,když to uměl","jak si dovolujete zkoušet v pondělí",nebo "proč dostal tojku,když v bakaláři má průměr 2,75?",jo pídí se po kvalitních informacích,nejčastěji na internetu,nejlépe u přátel z fejsu a pak s nimi aktivně pracují např. delegace matek-blbek v ředitelně:"kdybyste pane řediteli byl in,tak byste se na fejsu dozvěděl,jaké neschopné učitele tady zaměstnáváte!" a s tím přemýšlením? přemýšlejí jak ochránit jejich nadané dítko před zaostalým školstvím a neschopnými učiteli..
Tak TO v USA nemají...
v usa nemají tolik nadaných dítek jako my v česku,kde se ovládaní chytrého telefonu považuji již za náznak lehké geniality,také v usa nemají tak uvědomělé rodičovstvo,tam na děti víceméně kašlou a často ani nezaznamenají ,že odešli zdomova,zde se rodiče oděti také moc nestarají,nicméně děti jsou nástrojem upevnění jejich vlastní sebedůvěry,sociální pozice,prostředkem vymezení,přičemž škola a kantoři jsou tím nejsnadnějším objektem k vybití těchto vášní,to co si rodiče dovolí ke škole,by si nikdy nedovolili v práci k zaměstnavateli,na úřadě k úředníkovi,v ordinaci k doktorovi,ani ke kámošúm v hospodě či kámoškám ve fitku...
K člověku si můžete dovolit jen to, co si sám nechá líbit...
Pokud vím, v USA jsou střední školy spádové - tudíž chodíte do té v místě bydliště a bez přijímaček. Studujete hodně volitelných předmětů, takže se můžete profilovat v průběhu studia. Když chcete navštěvovat jinou školu, musíte se přestěhovat. To je základní struktura tamního školství. Pak jsou ještě "svobodné školy", které musejí přijmout každého i mimo spádovou oblast...
Co je v USA, je možná dobré vědět. Ale co s tím? To je úplně jiný systém. Přijímačky v něm opravdu nepotřebují. Učiliště a střední odborné školy nemají. Takže je zrušíme (jak píše krtek)? Naším problémeme je asi maturita, kterou nechceme dávat zadarmo (je tu c. a k. tradice jakési exkluzivity), ale současně bychom rádi nabídli všem více všeobecného středoškolského vzdělání.
Okomentovat