Bořivoj Brdička: Horizon Report 2014 pro základní a střední školy

Každoroční informace o prestižní výzkumné zprávě pojednávající o budoucím vlivu technologií na školství v mezinárodním měřítku tentokrát zaměřená na základní a střední školy.

V minulých letech byl u nás Spomocník jediným, kdo pečlivě sledoval každoroční vydání zprávy dvou amerických společností New Media Consortium a Consortium for School Networking (dříve Educause), která pod názvem Horizon Report získala postupně značnou prestiž a je uznávána odborníky na celém světě jako seriozní předpověď, jak budou technologie v příštích letech ovlivňovat školství. Nic ale netrvá věčně, a tak dnes mohu s potěšením konstatovat, že sledování zahraničních zdrojů v oblasti vzdělávacích technologií již přestalo být výhradní doménou Spomocníka (podobně jako tomu bylo již téměř před 10 lety v oblasti mezinárodních školních projektů, kterým se po našem vstupu do EU začala za nemalé peníze věnovat agentura NAEP).

Již více než před dvěma roky začalo výzkumné oddělení společnosti Scio, jmenovitě paní Irena Smetánková, zpracovávat Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání – viz Trendy ve vzdělávání. Zde se občas můžete o různých důležitých novinkách dozvědět dokonce rychleji než na Spomocníkovi. Tento přehled totiž nezachází do hloubky, a proces jeho zpracování je tudíž mnohem kratší. Jak se můžete přesvědčit sami, v mnoha případech, kromě anglických zdrojů, odkazuje též podrobnější informace, které jsou k dispozici v češtině třeba právě na Spomocníkovi.

Typickým příkladem je právě Horizon Report. Výběr ze zpráv SCIO o tom letošním informoval poprvé již 10. února hned poté, co vyšla hlavní zpráva pojednávající o vysokém školství. V tom okamžiku jsem stihl jen aktualizovat příslušnou stránku své prezentace použité pro přednášky v letním semestru.

Vzdělávací technologie - LS2014, str. 173

Po více než 10 letech, co je tato zpráva zpracovávána, je zajímavé spíše než jednotlivé typy technologií sledovat hlavně vývojové trendy. Právě o nich byl náš zatím poslední loňský přehledový článek - 10 let Horizon Reportů. O většině ve zprávě uváděných technologií totiž referujeme neustále. Ty, které se letos objevily nově (sebekontrola, virtuální asistent), jsem zařadil mezi prioritní témata seminárních prací, takže se již nyní můžeme pochlubit alespoň jedním vysoce aktuálním studentským článkem - Sebekontrolní zařízení.

S rostoucím významem Horizon Reportu, který se původně soustředil jen na oblast vysokého školství, se objevují snahy vytvářet různé klony této zprávy pro jednotlivé země či jiné typy škol. Mezi publikacemi NMC najdete speciální zprávu knihovní a muzejní, australskou, norskou, brazilskou ad. Letošní pokus o evropskou, zdá se, nevyšel – viz The Horizon Report Europe. Již několik let vychází během léta také zpráva zabývající se obecně základním a středním školstvím. Předchází ji předběžný přehled obsahu, který oznamuje, která témata v ní budou rozpracována. Výběr SCIO o něm referoval 25. května. V červnu pak byla konečně publikována úplná zpráva The NMC Horizon Report: 2014 K-12 Edition [1]. Jednotlivé technologie opět není třeba popisovat, ty již dobře známe. Zastavme se ale u hlavních trendů a překážek rozvoje, které by měly ovlivňovat budoucnost školství nejvíce. Jsou, jak je u Horizon Reportu zvykem, členěny do tří kategorií.

Trendy 1-2 roky	Proměna role učitelů	Rozvoj strategií učení
Odstranitelné překážky	Tvorba autentických příležitostí k učení	Zapojení personalizované výuky
Trendy 3-5 let	Zvýšený důraz na využití otevřených vzdělávacích zdrojů (OER)	Nárůst využívání kombinovaných forem výuky
Obtížné překážky s nejasným řešením	Pěstování komplexního systémového myšlení a dovednosti komunikace	Zvýšená ochrana soukromí
Trendy 5 a více let	Zrychlení vývoje intuitivních technologií	Proměna fungování škol
Překážky těžko definovatelné a ještě obtížněji řešitelné	Konkurence nových vzdělávacích modelů	Udržení relevance formálního vzdělávání

Celá zpráva je dost rozsáhlá, proto vyberu jen to, co považuji za nejdůležitější. Zcela záměrně jsem na rozdíl od původního dokumentu propojil trendy s překážkami, protože spolu ve většině případů souvisejí. Právě ty překážky, které tým expertů při hlasování označil za těžko definovatelné a obtížně řešitelné, patří do vzdálenějšího časového horizontu.

Trendy 1-2 roky
Proměna role učitelů je podle Horizon Reportu na spadnutí. Po 30 letech očekávání jsem již docela obezřetný. Přesto k určitým posunům zcela jistě dochází. Vybavenost technologiemi se dnes netýká jen žáků, ale i pedagogů. I ti potřebují ICT gramotnost, schopnost orientovat se v sociálních sítích, využívat možnosti dalšího vzdělávání a spolupráce online (PEPOUŠovo vlnobití aneb od šplouchání v tůňce po oceán). K proměně jejich role dochází díky tomuto vývoji docela automaticky. Žák vybavený přístrojem mobilně připojeným do internetu se najednou stává někým trochu jiným – někým, koho je třeba provázet i a cestě za neformálním vzděláváním, kdo se již nebude učit jen prezenčně, ale vždy kombinovaně částečně prostřednictvím technologií.

Rozvoj strategií učení je termín, který podstatu věci jen naznačuje. V originále se mluví o tzv. „deeper learning“, pro něž nejraději používám opis „rozvoj hlubšího chápání“ nebo „posun k vyšším formám myšlení“. Týká se zde výukového obsahu daného v USA novými standardy (Core Standards). Horizon Report se odvolává na definici Deeper Learning Alliance for Excellent Education, podle níž se jedná o „předávání bohatého obsahu žákům inovativními cestami umožňujícími učení i aplikaci poznatků“. Když se pak na věc podíváte trochu blíže, zjistíte, že se jedná o starou dobrou projektovou, problémovou či badatelskou výuku, která se snaží propojit učení s reálným životem.

Odstranitelné překážky
A právě ono propojení s reálným životem považuje zpráva za snadno řešitelný problém, který však dosud ve výuce přetrvává. Řešením je tvorba autentických příležitostí k učení, což máme chápat jako vtažení takové problematiky do výuky, s níž se žáci setkávají i mimo školu a vnímají ji jako vlastní. Nejedná se tedy opět o nic nového. V našem pedagogickém slovníku můžeme totéž nalézt pod označením „aktivizační metody“. Dlužno dodat, že o něco velmi podobného se pokoušel již Dewey svou progresivní výukou před více než 100 lety.

Jinou snadno překonatelnou překážkou je podle Horizon Reportu zapojení personalizované výuky. Nosným principem stojícím v pozadí je zde již samotný fakt, že dovršujeme vybavení žáků technologiemi ve formě 1:1. Je celkem zřejmé, že osobní přístup s možností ovládat vlastní přístroj automaticky vede minimálně k individualizaci výukových postupů. Tato problematika ale zdaleka není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Chceme-li dospět od individualizace (všichni postupují po stejné cestě vlastním tempem) až ke skutečné personalizaci (viz Čtyři fáze personalizace výuky), potřebujeme výuku realizovat v prostředí, v němž každý přebírá za své učení vlastní zodpovědnost, nebo musíme vyvinout tzv. systémy adaptivního řízení výuky, které dokážou modifikovat i cestu, po níž se vzdělání každého jedince ubírá (viz Současný stav vývoje systémů adaptivního řízení výuky). Jsem si jist, že i zde bude asi vhodné si určitou míru skepse ohledně snadnosti realizace zachovat.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz