Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska: Připomínky k materiálu „Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů“.

Ústava České republiky říká, že státní moc slouží všem občanům bez rozdílu. Každý občan dle Listiny základních práv a svobod má právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, tudíž i na školách jiných zřizovatelů než je obec a kraj. Listina základních práv a svobod ovšem umožňuje poskytovat vzdělání za úplatu, a to bez jakéhokoli omezení. Obce a kraje také poskytují vzdělání a školské služby za úplatu v mateřských, základních uměleckých školách, na vyšších odborných školách, apod. Stát zde obdobně jako u soukromých škol přispívá formou dotace na platy pracovníků a ONIV.

Nemůžeme ale souhlasit, aby občan byl ekonomicky trestán za to, že svobodnou volbu dle Ústavy si vybral jinou vzdělávací cestu, tedy jinou školu, než obecní či krajskou. Pak dochází k formě dvojího „zdanění“ občana, kdy místo státu by platil provoz školy. To pokládáme za neústavní postup a tento návrh zákona to prohlubuje do neúnosné míry. Stát musí garantovat jak metodicky, tak finančně standard na žáka a obor. To je ukotveno ve školském zákoně, kde se financování odvíjí od standardu RVP. Proto nemůžeme souhlasit s návrhem na změnu financování soukromých škol krácením dotací od roku 2015 formou odebrání dotací na provoz ( ONIV). Velice se podivujeme, proč stát má zájem zlikvidovat svůj nejlevnější systém počátečního vzdělávání. Podle posledních analýz OECD (2011) získává žák na soukromé škole v ČR o 37 % méně veřejných finančních prostředků než žák v obecní nebo krajské škole.

Připomínky k obecné části

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU A ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

bod 2.3.:

Nesouhlasíme s textem, protože je zavádějící a nepravdivý.

Jestliže cílem právní úpravy je sjednocení určení financování soukromých škol a školských zařízení s účelovým určením prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu školám a školským zařízením veřejných zřizovatelů tak, proč se zůstává zachován nerovnoprávný a znevýhodňující systém krácení výše dotací dle typu škol a školských zařízení? Ze zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, by příspěvek za plnění veřejné služby škol a školských zařízení, které stát zařadil do rejstříku škol, by měl dostávat za shodný výkon shodnou cenu. Viz. předkládací zpráva str. 2 „V zákoně č. 306/1999 Sb. se v souladu s usnesením vlády mění účelové určení finančních prostředků pro soukromé školy a školská zařízení tak, aby odpovídalo rozsahu účelového určení prostředků pro obecní a krajské školy, tzn. bez výdajů na provoz (§ 1 odst. 2 až 4).“

Tato připomínka je zásadní.

B) SOULAD NÁVRHU S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM, PRÁVEM EVROPSKÉ UNIE A MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, VČETNĚ VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE

Bod. 1.1.Čl. odst. 1

Nesouhlasíme s textem, protože je nepravdivý.

Z hlediska principu rovnosti tedy nepředstavuje navrhovaná právní úprava jeho narušení, ale naopak, sjednocuje podmínky, za kterých jsou finanční prostředky ze státního rozpočtu právnickým osobám vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení poskytovány. Zúžením rozsahu položek financovaných ze státního rozpočtu se u dotčených škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí, dostávají nikoli na úroveň, ale pod úroveň rozsahu stanoveného zákonem pro školy a školská zařízení zřizované územními samosprávnými celky. To je dáno nezměněnými § 4 - 5 zákona, kde je % krácení dotací na jednotku výkonu poskytované veřejné služby – žáka.

Takže závěrečné tvrzení „Z hlediska principu rovnosti tedy nepředstavuje navrhovaná právní úprava jeho narušení, ale naopak, sjednocuje podmínky, za kterých jsou finanční prostředky ze státního rozpočtu právnickým osobám vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení poskytovány.“ Je nepravdivé a autoři novely nezachovali důsledně tento princip rovnosti.

Tato připomínka je zásadní.

Nesouhlasíme s textem, protože je zavádějící.

U návrhu zákona nelze použít tento soulad s rozsudkem Evropského soudního dvora C-263/86 ze dne 27. 9. 1988 ve věci Belgie vs. Humbel , [1988] ECR I-5365. Citace „Stát není při zavádění a správě vzdělávacího systému zapojen do výdělečné činnosti…“ . V samotném zákoně v § 6 Pravidla pro poskytování dotace odst. 5) je uvedeno, že “Pokud škola nebo zařízení nedoloží vynaložení zisku na výdaje na výchovu a vzdělávání, běžný provoz...“, proto nelze české soukromé školy a školská zařízení považovat za „výdělečná“. Pojem „výdělečné“ lze použít i u příspěvkových organizací krajů a obcí, které mají tržby z hospodářské činnosti. Nepopíratelné je to u mateřských, základních uměleckých a vyšších odborných škol zřizovaných obcemi, svazky obcí, nebo kraji, které vybírají příspěvek/školné od rodičů a vykazují tržby vč. zisku, který si přerozdělují do fondů shodně jako soukromé školy.

Tato připomínka je zásadní.

C) HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY A NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Bod 1. Dopad úpravy na státní rozpočet

Nesouhlasíme s textem, protože je nepravdivý a záměrně neinformuje o možných dopadech do celé české vzdělávací soustavy a státního rozpočtu.

Ve zdůvodnění návrhu zákona týkající se snížení veřejných prostředků na činnost tzv. církevních a tzv. soukromých škol je citováno, že má pozitivní dopad na státní rozpočet, spočívající v úspoře finančních prostředků poskytovaných na činnost škol a školských zařízení. Opak je pravdou. Předložený návrh se neopírá o výsledky předcházející širší odborné diskuse podložené podrobnou modelací dopadů do celé vzdělávací soustavy, ani o důkladnou ekonomickou analýzu důsledků tohoto kroku.

Z provedeného našeho průzkumu u soukromých odborných a speciálních škol vyplývá, že tato novela zákona způsobí jim podstaný a existeční dopad. Zejména se to projeví ve vysoce odborném učňovském školství a speciálních škol, které jsou v jednotlivých regionech nezastupitelné ostatními zřizovateli. Také část soukromých škol jsou školy odborné a učňovské spojené s největšími firmami v ČR :


Střední průmyslová škola dopravní a.s., Praha
Škoda Auto a.s., SOU strojírenské  Mladá Boleslav
Střední škola technická AGC a.s.. Teplice
Střední škola EDUCHEM a.s., Meziboří
Školy SČMSD - celkem 11 škol po území celé ČR
Střední škola-Podorlické vzdělávací centrum Dobruška
Vítkovická střední průmyslová škola a.s., Ostrava 
Střední odborná škola Třineckých železáren

Nelze ostatně považovat za samozřejmou ani výchozí úvahu, že stát, kraje a obce jsou schopny zajistit ve vlastní působnosti kvalitní dostupnou a optimální síť veřejného školství bez nároku na další finanční zdroje, k níž by soukromé školství nabízelo pouze duplicitní nadstandard se školami se všeobecným vzděláním. Roční dotace představuje u řemesel vysokou částku, kterou rodiče ani firmy nemohou platit :

Mechanik seřizovač - 12 423,-Kč

Mechanik opravář - 14 917,-Kč

Umělecký truhlář - 14 996,-Kč

Instalatér - 12 408,-Kč

Zednické práce - 14 945,-Kč

Umělecký štukatér - 15 132,-Kč

Gymnazista - 4 590,-Kč

Základní škola - 5 828,-Kč

Proto lze odpovědně říci, že s největší pravděpodobností 80–90% účastníků vzdělávání a příjemců školských služeb v soukromých školách a školských zařízeních by ukončilo činnost. Negativní ekonomické dopady spočívají v tom, že místo uvažované úspory veřejných zdrojů vznikne výrazná ztráta cca 3,2 mld. Kč, poskytovaná z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále se podstatně zvýší provozní náklady zřizovatelů, tedy obcí a krajů na nové žáky v krajských školách min. o cca 1 mld. Kč/rok. Krajské a obecní rozpočty pak budou řešit další ztráty z pronájmu za prostory poskytované soukromým školám, kde se odhaduje nájemné cca 0,5 mld.Kč/rok.

Takže nelze počínaje rokem 2017 očekávat úsporu ve výši 500 mil.Kč , ale celkový dopad do veřejných rozpočtů likvidací 80–90% soukromých škol a školských zařízení je v optimistické variantě 4,7 mld. Kč.

Důrazně upozorňujeme, že samostatnou kapitolou bude řešení vazby soukromých škol na programy EU a zejména OP VK. Soukromé školy a školská zařízení vzhledem ke své akceschopnosti jsou zapojeny do mnoha projektů a je problém jejich dokončení a udržitelnosti projektů po likvidaci školy. Tato část není v návrhu absolutně zmíněna jako ekonomický a mezinárodní dopad..

Tato připomínka je zásadní.

Bod 2. Dosah na podnikatelské prostředí České republiky

Nesouhlasíme s textem, protože je nepravdivý.

Zde autoři přiznali , že rizikem spojeným se změnou nejenom financování církevního školství je možnost zániku některých škol a školských zařízení, jejichž zřizovatelé nebudou schopni nést finanční náklady na jejich provoz a povaha jejich činnosti (zejména v případech škol poskytujících vzdělávání dětem a žákům s těžkým zdravotním postižením) neumožňuje vybírat školné. To samé je i u soukromých škol ( viz. předchozí kapitola ) , kde na středních soukromých školách neplatí školné 16% a do 10 000,-Kč/rok 22% žáků. Z těchto fakt je patrné, že jak žáci s speciálních škol, tak žáci účňovských oborných škol nesjou ekonomicky schopní hradit si náklady na poměrnou část provozu školy.

Tímto návrhem je zásadně ovlivněno podnikatelské prostředí na straně soukromých škol a školských zařízení. Změna pravidel financování způsobí neřešitelné problémy. Provoz u speciálních a účňovských škol představuje 30 – 50% veškerých nákladů školy a školského zařízení.

Tato připomínka je zásadní.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K 2.) část - Změna zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

K článku III

K bodu 1 až 3 (§ 1 odst. 2 až 4 , § 4 odst. 1 a 2)

Nesouhlasíme se změnou textu. Požadujeme zachování původního textu zákona se zachováním „shodných podmínek“ dotace školám z veřejných rozpočtů ve vztahu k dodržení ústavního pořádku a práv občana ČR.

Tato připomínka je zásadní.

V Praze 8.července 2014

Mgr. Vladimír Kolder

předseda

Související dokumenty:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů