Ředitelé mají mít právo a odpovědnost vybrat si pedagogický tým podle potřeb a směřování školy.
O novele zákona o pedagogických pracovnících, kterou předložilo ministerstvo školství, bude tento týden jednat školský výbor a v polovině července by ji měla schválit mimořádná schůze Sněmovny. Novela může vyřešit nejvážnější problémy, přesto způsobí odchod mnoha vynikajících učitelů. Poslanci by to měli vzít v úvahu při jednání o podobě zákona.
Pro řadu poslanců je znění novely příliš benevolentní. Ale i když ji přijmou v podobě, jak ji navrhuje ministerstvo školství, dostanou ředitele škol do obtížné situace. Často se jim totiž podařilo získat pro práci ve škole lidi z praxe s pedagogickým talentem, ti ale obvykle mají už jeden či více titulů a nevyhovuje jim současná podoba doplňkového studia na pedagogických a učitelských fakultách. Ti budou muset ze škol odejít, velmi často ke škodě studentů i kvality a úrovně studia.
Ani odchod lidí bez požadované formální kvalifikace situaci trvale nevyřeší. Ředitelé budou stát před podobným dilematem i v příštích letech. Lidem se zkušenostmi z reálného života by měly školy cestu k pedagogické profesi usnadňovat, ne je odmítat. K vyřešení této situace je třeba:
- Dát ředitelům jasnou pravomoc a odpovědnost, aby si vybrali, koho chtějí do svého pedagogického týmu. Svůj výběr a tedy i míru kvalifikovanosti členů sboru by ale museli být schopni obhájit při kontrole školní inspekce.
- Stát by měl připravit program, který bude dlouhodobě připravovat lidi z praxe pro učitelskou profesi a umožní jim získat znalosti pedagogiky a didaktiky pro ně přijatelným a časově dostupným způsobem. Inspirací pro nás mohou být osvědčené programy Teach For America (USA) nebo Teach First (UK).
Jiří Benda, ředitel Gymnázia Nad Alejí, řekl: „I ve světě je běžné, že je spousta lidí, kteří v sobě až během života objeví chuť a talent učit. Jako ředitel o takové stojím, protože mají hodně zkušeností, zažili svět mimo školu a mají studentům co předat. Pro školu jsou mimořádně cenní, ale obvykle nechtějí jít studovat pedagogickou fakultu. Sbor nemůže být složen jen z takových lidí, ale jejich přítomnost v něm je důležitá. Často nás vracejí na zem, když se utápíme v přílišném pedagogickém teoretizování.“
Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „Existuje většinová shoda, že současný učitel má být pedagogicky vzdělaný člověk. Je ale mylná představa, že něco takového automaticky zaručí jen studium na fakultě. Každý ředitel vám doloží z praxe, že cesty k učitelské profesi jsou velmi rozmanité. Měli bychom to vzít v úvahu. Pokud bude hlavním důsledkem zákona o pedagogických pracovnících, že ze škol odejdou ti, které tam ředitelé horko těžko získali, bude to velmi paradoxní výsledek. Zákon fakticky kvalitu vyučování na mnoha školách zhorší, což jistě nebyl jeho záměr.“
19 komentářů:
Faktem zůstává, že u nás i ve světě je také mnoho škol, na kterých končí lidé, kteří sice v sobě neobjevili pedagogický talent, ale zjistili, že pokud budou dodržovat určité elementrání postupy a neudělají průšvih typu sexuálního harashmentu apod., dají se katedrou vydělat malé, ale celkem jisté peníze bez ohledu na to, jestli jejich výuka je dobrá nebo špatná. A chudák ředitel (v lepším případě) je rád, že někoho sehnal, v horším případě pak, že nějakému známému či příbuznému přihrál džobík... A politika komkurzů na ředitele a proces jejich případného odvolávání je o něčem úplně jiném, než jestli jeden učitel "Franta Vomáčka" má správnou pedagogickou kvalifikaci či ne.
Pokud připustíme, že statistika „nuda je, má však cenné údaje“ a že učitelé se jistým dílem účastní vytváření společenských hodnot, níže uvedené statistické vyhodnocení češství není právě dobrým vysvědčením pedagogické práce generací plně kvalifikovaných učitelů.
Homo Bohemicus
Alkoholik
Závistník
Porno liberál
Fanda sledování zoofilie
Gambler
Úplatkář
Supermarketový zloděj
Tlusťoch
Rozvodový šampión
Pejskař
Chalupář
Pasivní manžel
Sebe-proklamovaný obdařený samec
Černo-humorista
Bytový stydlín
Host se sklony k hygienické kontrole
Sběrač
Mobilní volač
Bazénový nadšenec
Domácí palič
Šetřílek
TV sportovec
Pracant, přičemž práce ho nebaví
Nevěrec
Recyklátor
Umírající v opuštění
Fanda kremace Zdroj: Týden, 27/28, 2014, str. 54-60
Říkám to stále, je potřeba dosáhnout co možná nejvyšší kvalifikovanosti českých učitelů. Nyní pominu výjimky na obou stranách. Není přece možné, aby od roku 1989 učilo na některých místech v ČR takové množství nekvalifikovaných. Kdo jim bránil získat vzdělání? Pravdou však také je to, že neatraktivnost této profese je především na druhém stupni velmi vysoká a platy docela nízké. Školství je poslední oblastí, kde ještě nekvalifikovaní mají šanci. Kdo z nás se nechá ošetřit zedníkem, kdo z nás si nechá výplatu spočítat pokrývačem? Kdo z nás si nechá učit své děti absolventem SŠ? Jak je vidět, tak to některým spoluobčanům vůbec nevadí!
řekněme si pravdu páni ředitelé: nekvalifikovaní patří spolu s vašimi kvalififikovanými dlouholetými kamarády k základnímu pilíři vaší moci nad sborem,jelikož jsou vám zavázáni,protože vědí,že kdykoliv je můžete vykopnout,nemají finanční požadavky,jsou rádi za to co jim pohodíte,jsou vašimi spolehlivými informátory a věrnými prosazovateli vašich ideí....
učitelé se jistým dílem účastní vytváření společenských hodnot,
Maně si tak procházím abecední seznam svých spolužáků a přemýšlím, co který z nic dělá. je to zajímavé spektrum. Od průvodčího ve vlaku až po učitele, od pokladní v supermarketu až po renomovaného lékaře. Někteří jsou už po smrti, přičemž minimálně jeden se uchlastal, někteří jsou toho času ve výkonu trestu.
Jak je to možné, nemohu pochopit. Vždyť nás učili ti stejní, povětšinou kvalifikovaní učitelé.
Nejistě docházím k závěru, že škola a výchova je jedna věc, ale to jestli se člověk stane Matkou Terezou, anebo bezohledným hovadem, to si rozhoduje každý sám.
Co myslíte Vy, Tajný učiteli?
nekvalifikovaní patří spolu s vašimi kvalififikovanými dlouholetými kamarády k základnímu pilíři vaší moci nad sborem
Jednoznačný souhlas.
A: základním pilířem moci špatných ředitelů nad sborem je permanentní připokakanost onoho sboru, kterou sice chápu, ale pak si nestěžujme.
B: pane poste restante, zatím nevidím souvislost mezi výčtem zaměstnání a životních osudů Vašich spolužáků a faktem, že učitelé se, dle mého názoru, zcela zásadně podílejí na formování životních hodnot dětí v jejich péči už jen tím, že ti dobří učitelé představují pro děti příklad hodný následování ve smyslu: "Až vyrostu chci něco umět, chci to umět dobře, chci být jako ona moudrá osoba." Ti ne tak dobří pak mají ve své moci zanechat v dětech celoživotní pachuť a odpor k čemukoli, co jen zavání učením/vzděláním atp...
Lze samozřejmě bezzubě tvrdit, že za smutný stav české společnosti může neviditelná ruka trhu, politici či podnikatelé.
nevidím souvislost mezi výčtem zaměstnání a životních osudů Vašich spolužáků a faktem...
Nešlo ani tak o ty konkrétní osudy, jako spíš o fakt, že své osudy si především určujeme sami.
Učitelé mohou opravdu mnohé ovlivnit. Jenže život jedince záleží také tak trochu na náhodě, trochu na rodičích, trochu na okolních lidech, trochu na prostředí a především na spoustě vlastních rozhodnutí, za které se mnohým nechce přijmout zodpovědnost.
Je velmi pohodlné svést svůj životní neúspěch na jiné. Za selhání vlastní i někoho jiného přece vždycky mohou ti druzí. (Ve Vašem případě, pochopitelně učitelé.) - Přece to učitelé ve mně vychovali odpor k matematice a já pak nebyl schopen zvládnout podnikatelský záměr, aniž bych zkrachoval, nenaučili mne tak, abych zvládnul přijímačky na střední a teď musím dělat tuhle podřadnou práci, ...
To ne já byl neschopný rodič, který neuměl být svému synovi oporou. To ti neschopní učitelé, kteří neodhalili ve škole šikanu, kteří se nepostarali o to, aby se z mého syna nestal grázl,...
Jak jsem napsal v paralelní diskusi: Svět je tak krásně jednoduchý, když si v něm umíme najít nepřítele, který za všechno může...
ti dobří učitelé představují pro děti příklad hodný následování
Jenže to by z nich rodiče, média, "VIP-ky", "odborní konzultanti" a spol. nesměli při každé příležitosti dělat neschopné hlupáky a pitomce, kteří neumí učit, jsou líní a neznají blíže nespecifikované "nové metody". Na které stačí si došlápnout a zamést s nimi, sockami namyšlenými.
A nemluvím teď o učitelích špatných, ale právě naopak o těch dobrých a výborných. Má zkušenost je taková, že mnohem více stížností je dnes právě na ty přísné, zásadové a spravedlivé kantory. Tedy na ty, kteří pro mou generaci byli právě tím vzorem. Ti neschopní jsou si totiž velice dobře vědomi, že mají máslo na hlavě a tak se záměrně snaží na sebe moc neupozorňovat. K tomu dnes stačí zbytečně děti "nepřetěžovat", známky rozdat raději ty lepší a hlavně nenechat nikoho propadnout.
za smutný stav české společnosti může neviditelná ruka trhu, politici či podnikatelé
O tom bychom mohli spekulovat dlouho. Můj názor je, že začátkem úpadku po relativně svobodných prvních letech po revoluci bylo především hlásání "trhu bez přívlastků", "neviditelné ruky trhu" bez jakékoliv kontroly a regulace, "útěku ekonomů před právníky", neznalosti "špinavých peněz", atd. Když podnikat, tak bez skrupulí, tedy bez slušnosti, bez etiky, bez morálky.
V oblasti školství to pak bylo prosazování "tržních principů" do sektoru, kde nemají co dělat. Ale o tom by Vám řekli více pánové Tomáš Sedláček, anebo zde v diskusích Pavel Doležel.
Nyní konečně začínáme "odhalovat" důsledky, na které mnozí upozorňovali už dávno. V ekonomice, i ve školství.
Takže jen pište dál o neschopných učitelích, kteří mohou za vše špatné. Tím obrovsky pomůžete tomu, aby se z učitele zase stal respektovaný vzor.
Anebo zkuste, alespoň jednou za čas, být objektivní.
Rozhodování o kvalifikaci v žádném případě nepřenášet na ředitele. To by byla holá katastrofa a to z mnoho různých důvodů. Rozhodnutí musí přijít centrálně, jiné cesty není. Žijeme v jiné době, než byl rok 1774. Všichni totiž známe "vysokou kvalitu" některých ředitelů.
Hlavní proud diskuse o kvalifikovanosti je už dávno pryč, zatímco do české kotliny konečně dorazila data ze šetření TALIS. Je to moc zajímavé, mám je v počítači a díval jsem se na určité souvislosti. Tak třeba otázka 12 se ptá, zda byl součástí formálního vzdělání učitele obsah předmětu a jeho didaktika. Otázka 13b se ptá, jak dobře se učitel cítí být připraven pro výuku v oblasti obsahu a didaktiky předmětu. Otázka 34 pak zjišťuje, do jaké míry učitel zvládá různé věci, např.
pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu
motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci
pomáhat žákům myslet kriticky
uklidnit žáka, který vyrušuje nebo je hlučný
využívat různé postupy hodnocení výsledků
poskytovat alternativní vysvětlení, např. jsou-li žáci zmatení
využívat ve třídě alternativní vyučovací metody
Můžete se podívat na celý dotazník.
A teď trochu statistiky. Když se podíváte, jak souvisí sebehodnocení učitele (otázka 34) a jeho pocit připravenosti (otázka 13) s jeho formálním vzděláváním (otázka 12), přičemž ještě kontrolujete pohlaví, délku praxe, a velikost obce, zjistíte:
Učitel, který měl jako součást formálního vzdělávání didaktiku, se po didaktické stránce cítí lépe připraven a má lepší sebehodnocení, a to bez ohledu na pohlaví, délku praxe a velikost obce.
Učitel, který měl jako součást formálního vzdělávání obsah předmětu, se v tomto obsahu cítí lépe připraven, avšak pozitivní vliv zde má i délka praxe a do určité míry může nahradit formální vzdělávání v obsahu.
Čili zjednodušeně: pokud jste to nestudovali, dlouhou praxí to ovládnete, ale bez didaktiky ve formálním vzdělání se budete cítit hůř, ať učíte jakkoliv dlouho.
dobří učitelé představují pro děti příklad hodný následování
Že jsem si ani nevšiml, jak až moc jste vtipný.
A zase chybí už jen prozradit, kde leží hrob neznámého dobrého učitele. Abychom jej mohli s dětmi navštívit, a položit tam kytičku.
Až vyrostu chci něco umět
Asi jako v té známé historce o tom, jak Serjoža s Voloďou opravovali porouchaný ventil v nevypuštěné jímce. Serjoža se čas od času vynoří z těch páchnoucích splašků a povídá Voloďovi dřepícímu u jímky, klíč čtrnáctku, nebo šroubovák plochý. Pak vyleze ven, a povídá, vidíš, Voloďo, kdyby ses pořádně učil, nemusel jsi jen podávat nářadí.
To mě zase filištíni EDUíni pobavili: "Lidem se zkušenostmi z reálného života" - mám to chápat tak, že coby učitel žiji v nějakém matrixu nebo v surrealistické hříčce? Nepřijdu do styku s jinými lidmi než učiteli a žáky? Nějak soudruzi zapomněli na fakt, že mnoho učitelů má ještě vedlejší příjmy, aby slušně uživili rodiny, takže - a to je k nevíře - možná takéněco málo i o tom tav. reálném životě vědí. A i ti, kdo se věnují jen kantořině, mají vědomosti srovnatelné třeba s lékaři, žijícími mikroklimatu nemocnic. Inu zase jsme zde svědky staré dobré dehonestace učitelské profese, resp. učitelů. Ještě že odbornýkonzultantnovinářscénárista Feřtek necitoval v této souvislosti svobodníka Halíka: "Narval bych je do mišelinky, tahat pneumatiky! Hajzly intelektuálský!"
Hrob neznámého dobrého učitele najdete v obci Dolní Haprov, Řada 78, čp. 15.
Stojí na něm: RIP "Zde leží učitel, kterého měly děti rády a který naučil." Postavte se do fronty, jezdí tam klást kytky zájezdy až z Japonska
pane poste.restante,
Nejde zde o válení viny za své problémy na učitele, Romy či kohokoli jiného.
Svá životní rozhodnutí činíme my sami, nicméně to kterým směrem se dáme, ovlivňují hodnoty nám vštěpené v rodině a škole. Vzdávat se tohoto formativního vlivu na životy žáků je pohodlný alibismus.
To, že děti a jejich rodiče si nejvíce stěžují na pamatování-hodné, přísné učitele, je pravda jen zčásti. Vy považujete učitele, který je přísný, zásadový a spravedlivý, za výborného.
Otázkou je, zda je ten učitel také lidský, má smysl pro humor, zda ho žáci respektují kvůli tomu, jaký člověk to je. Pokud ano, ani je nenapadne si stěžovat na osobu, kterou mají rádi a jejich rodiče jejich názor sdílejí. Je tomu tak dnes, stejně jako tomu tak bylo před dvaceti či čtyřiceti lety.
Možná, že připuštění dílu odpovědnosti učitelského stavu za problémy současné společnosti, by bylo prvním krokem k nápravě věcí.
největší nepřítel českého školství (úředníků,zřizovatelů,ředitelů,žáků,rodičů a všech individuí i firem parazitujících na šškolství) je učitel-kvalifikovaný,s praxí,nejlépe na zš i sš,znající jazyky,muž!je li v kategorii 45+ je nezaměstnatelný,neboť takového elementa si žádný ředitel do školy nevezme...takže české školství se skládá z učitelek 50+,mladých učitelek po škole co 2-3 sezony kolují než školství opustí, a hodných tetiček-nekvalifikovaných 40+ co těm dětem skutečně rozumí...
Vzdávat se tohoto formativního vlivu na životy žáků je pohodlný alibismus.
Opět si situaci překrucujete podle svého.
Předně nikdo se vlivu školy a konkrétních učitelských osob a osobností nevzdává. Řekl bych, že právě naopak.
Jenže nás, učitele, bytostně trápí právě to, že i kdybychom se rozkrájeli, tak prostě nemáme šanci svým vlivem kompenzovat všechny negativní vlivy okolního prostředí a mnohdy, bohužel, také negativní vlivy rodiny žáka. A je bohužel pravdou, že mnozí už na tuto svou roli rezignovali.
Navíc celé okolní prostředí dělá maximum pro to, aby zbytky našeho vlivu podkopalo a nás jako profesi i konkrétní osoby dehonestovalo, pouráželo a vzápětí nás obvinilo jako příčinu divže ne všech negativních jevů v naší společnosti. Vy osobně v tom přímo vynikáte, viz Váš příspěvek ze 7.7 14:21.
Vy považujete učitele, který je přísný, zásadový a spravedlivý, za výborného.
Opět překroucení. Napsal jsem:
A nemluvím teď o učitelích špatných, ale právě naopak o těch dobrých a výborných. Má zkušenost je taková, že mnohem více stížností je dnes právě na ty přísné, zásadové a spravedlivé kantory.
Čili nikoliv, že já považuji přísné, atd. učitele za vynikající, ale že učitelé, které považuji (nejen) já za dobré a vynikající, jsou obvykle také zásadoví a spravedliví, k čemuž patří i jistá dávka potřebné přísnosti.
Pokud ano, ani je nenapadne si stěžovat na osobu, kterou mají rádi a jejich rodiče jejich názor sdílejí. Je tomu tak dnes, stejně jako tomu tak bylo před dvaceti či čtyřiceti lety.
Nezlobte se, ale odkud a kdy jste sem spad?
Jedna známá je velmi kvalitní češtinářka. Důkazem pro toto tvrzení je snad fakt, že se k ní její bývalí žáci pravidelně hlásí, chodí ji navštěvovat a příležitostně i vyslovují poděkování za to, co a jak je naučila. Rodiče, z nichž mnozí jsou její bývalí žáci, toto obecné přesvědčení sdílejí.
S výjimkou rodičů jednoho klasického protekčního spratečka. Ti jaksi nemohli přenést přes srdce, že jejich dítko nechala na konci roku propadnout a vyvolali stížnost k řediteli. Ten se jich po krátké diskusi zeptal, co čekali, když chlapec přinesl pětku v klasifikaci v prvním, druhém i třetím čtvrtletí a kromě pětek a čtverek jinou známku za celý rok nemá? Proč si nezkontrolovali jeho známky během roku na internetovém portálu, kde nemají za celý rok jediný přístup, anebo nepřišli alespoň na jednu ze tří rodičovských schůzek během školního roku?
To ovšem nebyla odpověď, kterou si bohatý sponzor mnoha krajských i komunálních politiků přál slyšet. Následovala tedy stížnost zřizovateli, školní inspekci a krajské hygienické stanici. Včetně několika intervencí příjemců oněch sponzorských darů.
Zkrátím to. Ředitel i učitelka to nakonec ustáli. Ale pro všechny ostatní členy sboru a vlastně i učitele z okolí to byl vcelku jasně čitelný signál.
A teď se zeptám. Kolik takových ředitelů, kteří půjdou za své učitele s vlastní kůží na trh, znáte?
Kolik asi ostatních učitelů si následně a včas rozmyslí, jakou známku tomuto a jiným podobným "chlapečkům" zapíše?
Kolik z nich bude chtít riskovat svůj plat či pracovní místo?
Ale hlavně.
Co vyroste z onoho spratka, který je od dětství zvyklý, že mu ostré lokty a drzé chování nejenže projdou, ale naopak přinesou výhody oproti ostatním?
A co vyroste z těch ostatních žáků, kteří budou svědky mnohem obvyklejšího a častějšího scénáře. Tedy že učitel pod tlakem buďto uhne, anebo padne?
Možná, že připuštění dílu odpovědnosti učitelského stavu za problémy současné společnosti, by bylo prvním krokem k nápravě věcí.
Možná, že přestat svalovat odpovědnost za problémy současné společnosti na učitele a místo toho hledání způsobů, jak jim jejich práci vůbec umožnit a přestat ji podkopávat, by bylo skutečným prvním krokem k nápravě věcí.
"Kolik takových ředitelů, kteří půjdou za své učitele s vlastní kůží na trh, znáte?"
Upřímně, pane poste.restante, neznám nikoho. A také si za posledních 30 let nepamatuji, že by se školní inspekce postavila za kantora. Po nějakém podobném konfliktu jsem si přečetl inspekční zprávu. Všechno bylo špatně! I to Slunce nevycházelo na východě, ale na západě.
Váš příklad je příkladný. Nicméně, jak "umožnit" práci učiteli? Učitel učí (aspoň já to tak ve slabých chvilkách provozuji). Co víc mu lze nabídnout? Jistě, víc peněz, méně papírování. A co ještě? Učitelskou imunitu? Namísto "rodiče vítáni", "rodiče ven"!? Respekt a úctu společnosti, které si lze zakoupit kde? Chtěli bychom raději slyšet něco jako:
"Učitelé, milujeme Vás. Vždy, všude a za každých okolností. Jste skvělí. Všichni. I ti otrávení, hloupí, nafoukaní, sarkastičtí a neosobní suchaři vyhrožující známkami, poškolami a extra domácími úkoly jsou skvělí. Prosíme Vás, učte naše děti. Stačí jen říct hop a my se zeptáme jak vysoko. Nebudeme Vás kritizovat, protože profesionálové jako Vy si kritiku za žádných okolností nezaslouží. Budeme Vám plně a bezvýhradně důvěřovat, že si uděláte pořádek ve vlastních řadách. Jste přece profesionálové. Budeme Vám důvěřovat i když se naše děti 13 let netěší do školy a i když neudělají maturitu, protože my jsme laická veřejnost, bezejmenné masy rodičů, plebs který vlastně neví o čem je řeč. Vy přece naše děti znáte nejlépe, víte co, kdy a jakým způsobem se potřebují naučit, ty výborné, dobré i ty pomalejší. Studovali jste pět let k tomuto cíli. Věříme Vám."
No, vidíte, že to jde.
Tak ještě poděkování ze to, že bez působení školy by děti byly stiženy svrabem a neštovicemi, podpis
'za všechny pitomce, hlupáky a nedovzdělance předseda petičního výboru...'
a může to jít do tisku.
Učitelé, milujeme Vás.
No za lásku rodičů si sice nic nekoupím, ale potěší. :-)
Jistě, víc peněz, méně papírování.
No, kdyby se JEN tohle povedlo, tak budou učitelé nadšeni.
Učitelskou imunitu?
Za prvně nevím co to je, za druhé mně to uráží. :-)
Teď vážně.
Více peněz do platů nám v prvním kole popularitu nezíská. Jen obrovskou vlnu závisti.
Ale v dlouhodobé perspektivě jsou prostě peníze ověřeným motivačním prvkem. ;-) V daném případě by znamenaly motiv pro studenty a absolventy, aby do škol šli pracovat. Znamenalo by to, že mnozí odborníci z praxe a s talentem vyučovat by, pochopitelně po absolvování příslušného studia, mohli přejít do školství, aniž by to pro ně znamenalo spadnout na třetinu dosavadního příjmu, atd.
Znamenalo by to, že současní učitelé si nebudou muset shánět přivýdělky, aby vůbec zajistili své rodiny. A znamenalo by to koneckonců i úctu u těch jedinců, kteří nemají intelektuální potenciál na to, aby uměli vyjádřit "hodnotu" profese jinak, nežli výší výdělku.
Více peněz do školství by znamenalo, že budeme zase moci půlit třídy a vyučovat efektivněji, že kromě pouštění videí z youtube budeme zase moci provádět laboratorní práce, praktická cvičení, nakupovat pomůcky, jezdit na školení a konference, znamenalo by to více asistentů pro žáky, kteří je potřebují, znamenalo by to více peněz na bezbariérové úpravy, ...
Učitelská imunita je Váš ironický výmysl. Ale status chráněné osoby, jak o něm zatím uvažuje ministr Chládek tak úplně nesmyslně nezní.
Respekt a úctu společnosti si koupit nelze. Ale přestat svádět neúspěchy žáků na učitele, to lze poměrně snadno. Stačí aby média vždy kromě různých "konzultantů", "poradců" a "odborníků na vzdělávání", kteří jaktěživ nestáli před třídou ani celý školní rok, dopřála prostor pro vyjádření také lidem z praxe. A pokud možno těm, kteří se nebojí nazvat věci pravými jmény. (Myslím, že jen z prostředí místních diskusí by se našlo dost výrazných jedinců.)
Také by neuškodilo, kdyby občas některá z našich celebrit měla tu odvahu a navzdory obecnému trendu vyslovila pro změnu svým učitelům poděkování a úctu.
Další změny jsou už obtížnější. Je třeba zavést institut vyloučení žáka z výuky a detenčních místností.
Je třeba změnit systém financování škol.
Je třeba ustavit pedagogickou komoru a převzít spoluzodpovědnost za vzdělávací systém země.
Je třeba zavést smysluplný a fungující kariérní řád.
Je třeba nově stanovit nejen kvalifikační, ale také etické předpoklady pro výkon učitelské profese.
Je třeba pokusit se definovat alespoň některé parametry "kvality" práce učitele a usnadnit ředitelům propuštění těch učitelů, kteří je nesplňují a nejeví ani snahu o zlepšení.
Bylo by nanejvýš vhodné odebrat zřizovatelské funkce z místních úřadů a přenést je na kraj, ideálně rovnou na ministerstvo - ale to už jsme v oblasti sci-fi.
...
a vůbec, psal jsem zde o tom už mnohokrát. Zkuste si vyhledat v archivu. :-)
P.S.: S tím "těšením se do školy" už jděte vážně do háje. Vy se těšíte každý den do práce? Že ani nemůžete dospat? Každý den, každý rok?
Žáci, kteří o vzdělání nestojí, se do školy nebudou těšit do té doby, než jim vybudujete místo učeben herny s volným přístupem na internet.
A žáci, kteří se učit chtějí, se nebudou těšit do té doby, dokud jim ti první budou beztrestně v jejich snaze a zájmu bránit, aniž by s tím bezbranní učitelé mohli něco udělat.
O pomůckách a prostředcích na výuku už jsem psal.
poste.restante: Stačí aby média vždy kromě různých "konzultantů", "poradců" a "odborníků na vzdělávání", kteří jaktěživ nestáli před třídou ani celý školní rok, dopřála prostor pro vyjádření také lidem z praxe. A pokud možno těm, kteří se nebojí nazvat věci pravými jmény.
Tohle rozhodně podepisuji!
Tajný Učiteli, probůh jak jsem zavinila to, že Ivetka B. skočila pod vlak? (narážím na její společenské hodnoty). Řekla bych, že taková média dnešní doby, a hlavně špatná rodinná výchovná konstelace, můžou za mnohem, ale mnooohem víc, než my ve školách, co se týče výchovy. A buďte prosím stejně přísný a náročný na všechny ostatní profese, tuhle mě svým příkladem silně ovlivnila pošťačka, když mi vrátila půjčenou propisku.
Okomentovat