Z článku Jana Jiřičky v iDNES.cz vybíráme:
Zapojí se i školské odbory, které návrh vítají. „Dojde k posílení právní jistoty učitelů, museli to řešit různým způsobům. Je to signál terénu, že učitel není sezonní zaměstnanec,“ uvedl šéf odborářů František Dobšík.
Resort ani odboráři však nevědí, kolika procent učitelů se tato neblahá praxe týká. „Lidé nechtějí dát najevo, že se jich to týká. Bojí se, že se do školy nebudou moci vrátit. V posledních letech ale počty těchto učitelů klesají,“ uvedl Dobšík. Se smlouvou do konce června se potýkají často začínající učitelé či naopak kantoři v důchodovém věku.
32 komentářů:
Aby učitel nedostával "padáka" na prázdniny, je samozřejmě dobře. Školní rok začíná v září a končí v srpnu.
Na druhou stranu chápu ředitele, kteří dávali výpověď učitelům, s nimiž už na další školní rok nepočítají, tak, aby výpovědní lhůta skončila 30. 6 a tímto způsobem pošetřili mzdové prostředky pro ostatní učitele, které si naopak zachovat chtějí.
Je zde ale ještě jeden moment, který zatím nikdo nevzpomenul, a to je čerpání dovolené. To se totiž odehrává v kalendářním a nikoliv školním roce. Bude tak docházet k paradoxním situacím, kdy učitel ve výpovědní lhůtě bude muset chodit do práce o prázdninách a ředitel mu bude vymýšlet pracovní činnost.
hahahah ředitel nic vymýšlet nebude a učitel taky nikam chodit nebude,akorát když máte smlouvu na 10 měsíců tak se vám všechny volné dny (vánoční,jarní,podzimní prázdniny atd píšou jako dovolená zatímco ostatní taky sedí doma ale "pracují",takže tito námezdníci jsou odrbáni dvakrát!!
Slůvko "vymýšlet" bylo míněno ironicky.
Ale obecně jde vždy o to, zda zákon dodržujeme skutečně, formálně, anebo jej obcházíme.
Tak třeba ředitel může vždy nařídit na vedlejší prázdniny činnost, která "nevyžaduje přítomnost na pracovišti", nebo nařídit čerpání dovolené.
Ono taky topit o vánočních prázdninách pro tři učitele, kteří už nemají dovolenou, by asi byla dost velká blbost.
Rozumní lidé se vždy dohodou. Horší je, když dohoda není možná.
dohoda je možná vždycky: "buď se dohodneme,nebo můžete jít!"
tímto způsobem pošetřili mzdové prostředky pro ostatní učitele, které si naopak zachovat chtějí.
Pro ostatní učitele, pane poste.restante? A kteří to jsou? Dostáváte snad Vy nějakou část kolegova platu, který v sociální nejistotě po dva měsíce tone?
Jestliže ředitel obdrží mzdové prostředky pro učitele i na prázdniny, pak tedy neoprávněně nakládá za jednoho každého nejméně s dvakrát dvaceti tisíci. Je to ale nějaké divné, když učitel, který k třicátému červnu končí pracovní poměr, třímá úvazek na příští rok s tím, že má nastoupit už na přípravný týden. Jestli to je obcházení možná školského zákona, nevím nakonec, který obejítý zákon měl ministr školství na mysli, pak by byl náš právní řád hodně děravý, kdyby to nějaké porušení nějakého jiného zákona nebylo.
Také jsem slyšel, že je to výhodné pro obě dvě strany. Peníze zůstanou škole, učitel se zahlásí a čerpá na pracovním úřadě, a z vyšetřených peněz se mu pak za spolupráci něco poukáže na odměnách. A co ta třetí strana, to jest stát?
Ministerstvo, ani odbory netuší, ke kolika takovým případům prasečiny dochází. Učitelé se bojí, a pracovní smlouvy jsou uzamčeny v sejfech patrně s označením přísně tajné nejvyšší důležitosti. Nakonec ani z výkazů P1-04 o mzdách, platech a ostatních platbách za provedenou práci uváděných v tisících Kč s přesností na 3 desetinná místa nelze nic konkrétního vyčíst.
Je to zkrátka pech.
Dostáváte snad Vy nějakou část kolegova platu, který v sociální nejistotě po dva měsíce tone?
Já nejspíš nikoliv, protože u nás se tyto prasečinky, pokud vím, neprovozují. Kolegové, kteří letos i loni dostali výpověď, dostávali ji v průběhu června, takže na prázdniny padli do režimu výpovědní lhůty a čerpání dovolené.
Ale vím, že vedení některých škol ve snaze ušetřit za každou cenu vymýšlí všeliké finty a obstrukce na učitele i nepedagogické pracovníky. Něco snad i dokážu pochopit, ale obecně podobné chování považuji za nešvar, který je třeba eliminovat.
Ale nutno podotknout, že dokud se lidé sami nezačnou ozývat a brát za svá práva, tak se takové věci prostě dít budou.
Účelové výpovědi pouze na prázdniny jde snadno přiřadit k účelovým výpovědím stavebních dělníků na zimní sezonu. Tím, kdo je na tom škodný především, je vždy stát, tedy potažmo my všichni.
Mimochodem, jedné věci trochu nerozumím. Pokud bude smlouva s učitelem muset být vždy nejméně na rok, znamená to, že nebude možné vzít učitele třeba na trojměsíční záskok za nemocného?
Pokud bude smlouva s učitelem muset být vždy nejméně na rok, znamená to, že
se jedná o případ zřetězení dob určitých. Třeba v případě mnohaletého zastupování při rodičovské dovolené.
Ovšem ono 'obecně podobné' chování, o kterém se tu jedná, nelze s dovolením považovat za nešvar, ale za zhovadilost, jakkoli náš právní systém takový pojem nezná. Zná jej ovšem systém občansky normálně morální.
Jak takoví lidé pak mohou od učitelského sboru, a zejména těch postižených učitelů, vyžadovat etické jednání, spravedlivý a lidsky vstřícný přístup k žákům, a nevím, co všechno ještě. No můžou, a i vyžadují bez uzardění, samozřejmě. Protože mimo jiné jsou to navíc i pokrytci. Pokrytci, kteří si ke všemu ještě pletou například klientelismus a protekci s oním tolik žádaným akceptováním individuálních vzdělávacích potřeb žáka.
Vedoucí pracovníci, kteří takto činí, by měli být pro výstrahu vyvěšení na webu mšmt. A pedagogická obec by jim měla přidělovat palce dolů. Když už prý nejsou trestně postižitelní za neoprávněné nakládání s jim svěřenými mzdovými prostředky. Nebo tak nějak.
vážení "nepolíbení" pracovně právní theorií i rrealitou,stejně jako pan ministr,takže stručně,zaměstnáni můžete být:1.jako zaměstnanci (nejlépe na neurčito či x měsíců) 2.na dohodu o pracovní činnosti (na školství se šikne ideálně) 3.na dohodu o provedení práce 4.na žl,..a protože máme ve školství ony kouzelné 2 měsíce prázdnin,tak pan ministr nemůže realizovat ani "řetězení",když jest pauza,není řetězení.....
naše státní školství žije stále v pracovně-právním socialismu,penízky tečou,ředitelé škol jsou učitelé,fungující podle mustru,na školách soukromých kde jsou majitelé,zakladatelé,manageři,ekonomové či právníci to funguje jinak: z 15 kantorů:3 jsou zaměstnanci na určito,2 na pracovní činnost,3 na živnosťák a zbytek "na dílo",polovina personálu se každoročně mění,tento systém zaručuje kvalitu výuky,jelikož všechny předměty jsou vyučovány kvalifikovaně,aprobovaně,je ekonomicky úsporný a celkově velmi efektivní,bohužel jest neslučitelný se stávajícím socialisticko-kamaráčoftským,mafiánským,politicko-ekonomickým systémem našeho školství...
polovina personálu se každoročně mění,tento systém zaručuje kvalitu výuky
V systému, kde se polovina personálu každoročně mění není možné učit kvalitně. Když i zkušený učitel vyučuje některý předmět prvním rokem, je obvykle rád, když se stíhá připravit na hodinu. Druhým rokem už své loňské přípravy kriticky hodnotí a upravuje. Teprve třetím rokem začíná být výuka konečně "co k čemu".
Vzpomínám si, jak negativně jsme jako studenti hodnotili, když jsme měli na angličtinu každý rok nového vyučujícího.
Na nejmenované škole došlo v maturitním předmětu ve čtvrtém ročníku ke změně vyučujícího, který navíc učil předmět poprvé. Byla to katastrofa. Studenti, kteří chtěli z onoho předmětu maturovat, si za vlastní prostředky sháněli doučování. Přitom ten učitel nebyl špatný, jen byl hozen nikoliv do vody, ale rovnou do peřejí a vodopádu. Každý, kdo připravoval třídu k maturitě, mi potvrdí, že to není sranda, pokud to chcete udělat pořádně.
Vámi popsaný model může fungovat dobře na vysoké škole, nebo VOŠ. Ale základní a střední škola je něco zcela jiného.
Je velký rozdíl mezi dobře fungující školou z pohledu finančně-manažerského a z pohledu zajištění kvalitní výuky.
Právě současná snaha o ekonomické úspory vede k ještě většímu prohlubování marasmu škol. Mnohé střední školy musí propouštět i kvalitní učitele. Přitom úvazek by se našel, ale zřizovatelé trvají na tom, aby třídy byly naplněny na 34 žáků, místo dvou paralelek po 17 žácích. Na mé škole byly postupně odbourány veškeré laboratorní práce a praktická cvičení, protože třída se při nich musela půlit a někdy i třetit. Hodina teoretické výuky vyjde pochopitelně levněji...
A kvalita výuky? Koho to zajímá?
Úkolem je pohlídat děti, než jim bude 18.
záleží koho naberete,zažil jsem státní střední školu,kde můj syn měl v maturitním ročníku šestou učitelku z aj,z těch šesti byla jedna operka s maturitou,jedna ing. ekonomie,tři učitelé jiné aprobace a pouze ve 2. roč. měli skutečnou angličtinářku,a zašil jsem střední soukromou kde všichni byli kvalifikovaní,aprobovaní,starší 35 let a všechno šlapalo.ono totiž za stávajícího systému,při ubývajících žácích,malému počtu tříd je obtížně vykrýt aprobovanost,jak by se uživil chemikář na zš s 6 hod a tak na základkách učí (konkrétní příklad) čj tělocvikářka,dějepisář fyziku a zeměpis ing. ekonomie....
problém je v tom,že máme poloprázdné základky a nikdo nemá odvahu je začít slučovat,co s těmi prázdnými budovami ,zatímco na sš.mimo prahu!.proběhla brutální optimalizase,kdy z 10 sš zůstaly 3! a tak máme v údolí 6 zš s kapacitou 750-900 žáků naplněnou 150-200 žáky!
Není dobré zjednodušeně zobecňovat vlastní zkušenost. Já zase zažil krajskou střední školu, odkud kvalifikovaná a certifikovaná hodnotitelka anglického jazyka musela být odejdena, ačkoliv současně byl zrušen volitelný seminář z cizího jazyka a dvě paralelky se pro povinnou výuku jazyků dělí na tři skupiny po dvaceti žácích, i když by bylo možné je mnohem smysluplněji dělit na čtyři skupiny po patnácti žácích.
A vím o soukromé střední škole, kde majitel záměrně bere vždy čerstvé absolventky na rok, případně, po prodloužení smlouvy, na dva roky a poté jim už smlouvu nedá. Bere začátečníky, kteří půjdou dělat za jakýkoliv plat, jen aby získali praxi a on aby tím ušetřil. Neprodloužením smlouvy se zbaví rizika, že mladá učitelka odejde na mateřskou. Kvalita výuky tomu odpovídá.
Souhlasím, že ekonomický rozměr ve vzdělávání je důležitý. Jak na lokální školní, tak na regionální, nebo rovnou celostátní úrovni. Jen si myslím že optimalizace škol, i jejich provozu by se měla řídit především výukovými parametry. Tedy že chceme zajistit činnost určitého počtu vzdělávacích institucí v určité kvalitě, a pro tento účel hledáme modely financování a zajištění provozu.
Děje se tomu ale přesně naopak.
Politickým rozhodnutím se sloučí zdravotní škola s gymnáziem a pak se ještě hledají cesty, jak provoz co nejvíce zlevnit.
Model velkých spádových škol v kombinaci se school-busy je funkční v USA. U nás je trochu problém, že jakmile se v obci zavře škola, začne se okamžitě vylidňovat, což starostové dobře znají. Podle mne je rozumným kompromisem zachování prvního stupně v obci a dojíždění do spádové školy na stupni druhém. Větší škola pak může najmout více učitelů, pro které je pak menší problém naplnit úvazek v jejich kvalifikaci (dříve aprobaci).
jakmile se v obci zavře škola, začne se okamžitě vylidňovat
Je to zpravidla v pořadí fara, škola, hospoda.
Najímání externistů, především na středních odborných školách pro některé speciální vzdělávací oblasti, je bezesporu věc k hlubšímu promyšlení a má svoje nezpochybnitelné výhody. Stejně jako určitá míra specializace členů učitelského sboru. Minimálně pak pro dobu, než se učitel v daném předmětu daného ročníku usadí. Že to trvá zpravidla ty tři roky není snad nutno ani zdůrazňovat. Tedy vývoj, ladění, ověření.
Pokud škola není směřována k nějaké vizi rozvoje, proč ne. Učitelé mohou být najímání i na dílčí kapitoly nebo části klasifikačního období. Mělo by ale být všem zúčastněným odpovědným pracovníkům jasno v tom, že těžko pak očekávat nějakou odpovědnost za odvedenou práci, návaznost a provázanost, tedy kontinuitu.
Pokud s žáky pracuji vícero let, vím, že pokud něco zanedbám zkraje, vrátí se mi to posléze. Pokud se něco z nějakého důvodu, třeba vyšší moci, nezadaří, může se to může později dohnat. Dětičky poznám víc než jen dobře, mohu sledovat jejich vývoj, činit opatření, nabírat zkušenosti, mohu pracovat v delším časovém horizontu. Těžko mi pak bude některý z žáků argumentovat, že tohle tedy rozhodně nebrali.
Zažil jsem různé režimy. Od učení každou chvíli něčeho jiného, bez možnosti si předmět řádně zažít, až po takové usazování, že člověk, nedal-li si pozor, zpuchřel. Jde doopravdy jen o to, co který vedoucí pracovník od té školní práce očekává.
Spíš si říkám, že se na prázdniny nepropouštějí i ředitelé. Škola by se mohla na dva měsíce v pohodě zakonzervovat... Co tam třeba dělají učitelé, kterým je povoleno z nějakého blíže neznámého důvodu čerpat dovolenou mimo prázdniny, za které se běžně supluje, a kteří si to pak chodí o prázdninách odpracovat. Dřívávějc se aspoň kontrolovaly třídnice. Ale dneska, v době elektronický podob? Žeby smýčení prachu v zákoutích žákoprázdných chodeb?
učitel je profese jako každá jiná a učitel-kvalifikovaný profesionál by měl být schopen učit jak na zš-vesnické,sídlištní,tak na sš,soukromé i státní,na gymplu i na učňáku,soc. plky o poslání jsou passé,stejně tak ředitelé-nejslabší článek školství,by měli být manažeři neučitelského oůvodu a nebo ,a to by bylo ideální původně učitelé,kteří vystudují druhou vš-ekonomickou či podobnou,ředitele by měl jmenovat nějaký státní profesní orgán mšmt a ne starosta se svou kamarádskou partou či krajský politik dle pokynů svě stranické mafie
učitel je profese jako každá jiná
No, prý není. Jestli, tak semiprofese. Už jenom fakt, že nemáme profesní komoru...
ředitelé - nejslabší článek školství, by měli být manažeři neučitelského původu
A tento, tak často uváděný názor, je, zdá se, jeden ze základních problémů a nepochopení. Viz zákon č.561/2004Sb.–školský zákon, § 164.
Při ůvahách tohoto typu je nezbytné vycházet ze smyslu existence státní školy, který nespočívá v její existenci samé, jako zdroje obživy jejích zaměstnanců.
Nejsem si jist zcela, ale možná by podstatu osvětlila paralela s primářem nemocničního oddělení.
mluvím z v vlastní zkušenosti,2/3 života ve školství (zš i sš,venkov i město) a 1/3 mimo školství )s nějakám tím externím semestrálním záskokem na vš),školství je naše největší společenská tragédie,která nikoho nezajímá a funguje samostatně,skotačivě,jako skautský oddíl na výletě...
...jest ragédií,že učitelé jsou v naší společnosti záměrně tradičně,z různých důvodů, dehonestováni,viz ono idiotské "kdo nic neumí-učí" nebo "něco žvanit dokola dovede každý" ,přičemž jsem v soukromém sektoru mimo školství zažil mnoho profíků-původním povoláním kantorů-absolventů ff a přf,často to byli lidé,kteří ,kvůli své nové profesi,vystudovali i druhou vš,uměli jazyky,byli ve svých firmách vážení....
ředitelé - nejslabší článek školství
Pokud jsou ředitelé nejslabším článkem školství, pak jen a především proto, že to nejsou velešpičkoví učitelé.
ředitel,jako každý jiný řídící pracovník,musí být filozofií řídící pracovník,učitel,který si na managera hraje,to je tragedie,zažil jsem špičkové učitele a lékaře kteří jako ředitelé či primáři byli k ničemu a znám jednoho "cvacha" od kterých bych si nenechal ošetřit ani kuří oko,ale vedoucí je jako řemen...
specifickou tragédií českého školství po r 89 jsou ředitelé-tělocvikáři,jejich soutěživost byla mylně považována za moderní manažerskou kvalitu....
Každou práci lze vykonávat jako zaměstnání, nebo jako poslání.
Pokud se někdo cítí být námezdním vzdělavatelem, kterému je jedno kdo, kde, koho a jak vzdělává a jediné o co se zajímá, je za kolik, je to jeho problém. Osobně bych takového učitele hnal od žáků velmi rychle, anebo se ho alespoň pokusil urychleně nahradit. Na prvním stupni by pak měl být takový přístup téměř trestný.
Téma ředitel školy jako manažer už tu onehdá nadhodil jeden vyznavač volnotržních principů. Osobně bych dával přednost rozdělení mezi zástupce a ředitele. Jeden z nich se má starat o provoz a nezbytnou byrokracii, druhý o vzdělávací proces. Ideál, kdy jeden člověk zvládá obě funkce se potkává stejně často, jako jiné ideály - tedy ojediněle.
Doopravdy špičkový učitel, s náležitým přehledem a orientací, svými schopnostmi pedagogické 'procesy' ve škole ukočíruje. Na to provozní menežerování tu má být aparát zřizovatele, neb funkční škola by měla být především v jeho zájmu.
S tou soutěživostí máte ale naprostou pravdu. Kašparů všude dost. Skoro bych se vsadil, že jste bytem někde poblíž.
Nakonec i mnozí politici pojímají svoji službu národu a vlasti jako fotbalový mač. Pár faulů, nějaké to filmování, dýmovnice, uplacený rozhodčí a body za každou cenu. Točí se tam velké peníze, přecee.
Pro upřesnění, obracel jsem se na pana laimese a jeho tezi o specifické tragédii.
v tržní ekonomice je práce opravdu "jenom" zaměstnání,což ovšem neznamená,že člověk nemá být profesionl, ono _"poslání" jsme tu měli za totality a byla to jakási náhražka části platu (principu tržního odměňování,protože dělník měl více nežli učitel,což jinde nebylo možné),to co píšete je zhovadilost našeho školství,kdy nekvalifikovaná učitelka je tak hodná a děti ji mají raději než kvalifikovaného profesionála,tak ať ta paní učí a profesionál ať jde na pracák...
specifickou tragédií jsem měl na mysli,že v soukromém sektoru není to,co se děje v řízení školství možné,tam to znamená vyhazov,krach....ono nemusíme chodit daleko,i ve školství je rozdíl mezi státní a soukromou školou,na soukromé škole neschopný ředitel tu dobře fungující školu pohřbí,na ale státní funguje vesele dál..
pro poste rstante: v soukromé firmě vám šéf na nějaké poslání kašle,chce konkrétní výkony a podle toho vás hodnotí (někdy dobře někdy mizerně),kdežto ve školství jste hodnocen tarifně podle markýrovky prodžektování,šaškování schúzování,"análního ukazatele" aj.. což se označuje jako součást poslání... dovedete si představit že byste byl placen od hodiny,konkrétně odvedené práce či úkolu?na to by nikdo nepřistoupil,ani učitel,ani ředitel,ani zřizovatel.....
Trošku to zjednodušujete. I v soukromém sektoru hrají roli záležitosti jako vize firmy, etika podnikání, goodwill, firemní principy, atd. Že u nás se pod těmito pojmy skrývají většinou jen pseudošaškárny, to je věc jiná. Ale v některých zemích a firmách se sepětí s firmou a jejími principy bere opravdu a vážně.
Zaplaceno samozřejmě máte za výkon, ale to neznamená, že na Váš postoj vůči firmě manažer kašle.
Dovedu si představit mnohé. Kromě práce v krajské střední škole také pracuji ve škole soukromé a příležitostně pořádám kurzy a jiné činnosti na živnostenský list. Z pouhého platu učitele se nežije snadno...
Ale jinak máte pravdu. Kvalitu výuky změřit neumíme a ředitelé určují výši odměny podle vlastních, většinou nikomu neznámých pravidel. :-)
kvalitu výuky změřit můžeme:1.vstupní testy žáků 2.přesně zadané parametry cíle 3. výstupní test a neni co řešit,jestli dosranu na začátku kvalitu "materiálu" C udělím z něj A jsem pedagogický virtuos,jestli ho udržím na C jsem dobrý kantor,no a jesli bude po roce E,tak je třeba si položit otázku zdali-nejsem mizerný kantor,nebo jesli se u žáky nějak radikálně nezměnilo zdravotní či sociální postavení...
...podle vstupních testů by měly být vytvářeny i třídy, v jedné sk. A+B, ve druhé C (těch je nijvíce),ve třetí E (těch bude sice méně ale práce náročnější),přičemž každý rok,by se žáci znovu rozřazovali,rozřezovali....jenže to všechno chce uceléný systém,který utvořit je velmi pracné a nikomu se do takové zásadní reformy nechce,ono když se to udělá,tak už to pak funguje samo ...
každý rok,by se žáci znovu rozřazovali,rozřezovali
Něco jako fotbalová liga?
Do dvou let tu mame, Ivánku, kamaráde, sofistikovaný systém uplácení rozhodčích.
kdepak,důkez-test by byl archivován vzhledem k tomu,že by se od toho odvíjelo i financování škol,byla by za to pálka natvrdo,nevím jestli by se to "rozhodčímu" vyplatilo,nebo jestli by měl za svou učitelskou kariéru tolik našetřeno na kajmanech,že by si hohl dovolit na druhý den fouknou,kdyby to praskolo,všechno jest otázkou systému a jeho fungování....
Okomentovat