Z článku Zdeňka Svobody v KrajskéListy.cz vybíráme:
Studentka Eva dále popsala, že veškeré dostupné soubory a úlohy prošla, naučila se a doufala, že alespoň některé z nich budou u skutečných maturit k vidění. Ouha. Vše se ukázalo jako mylná představa. „Test z matematiky obsahoval 26 úloh. Marně jsem v testu hledala úlohu, která by čímkoliv připomínala úlohu ze souboru a žádnou, ano, žádnou úlohu jsem neobjevila. Jediná podobnost byla v tom, že v testu byla úloha s tématem Kocourkova, ale to bylo vše. Jestliže tedy v ilustračním testu byly typově stejné příklady, v ostrém zadání nikoli. I přesto, že jsem maturitu z matematiky úspěšně složila, nepřestávám vycházet z údivu nad tímto testovým sešitem a především úlohami v něm."
25 komentářů:
"... k čemu soubor vzorových úloh je, když se příklady z něj ve skutečné maturitě vůbec neobjeví."
Slečna maturantka si dělá srandu? Oni si skutečně maturanti myslí, že ke smysluplné přípravě na maturitu z matematiky postačuje projít si pár testů z předchozích let a spoléhat na to, že u maturity budou téměř stejné příklady? No tak to se už vysokému procentu nezmaturovaných z matematiky vůbec nedivím.
A opravdu je to poněkud šílené čtení o tom jaké představy mají maturanti o zkoušce z dospělosti a přípravě na ni.
Strašný blábol, odpudivý plátek, děsivá blbka (řečno žargonem mladistvých).
Tak takhle šíleně ujetě se vytváří veřejné mínění.
Ty Krajské listy vážně vycházejí? Tipovala bych to celkovou úrovní a demagogií obsahu na (mimo)školní časopis pubertálních anarchistů.
Já si nemyslím, že si to krajské listy vymyslely. Proč?
Máme ale pro diskutující zajímavou otázku: Kdopak tu maturantku, kterou možná právem kritizujete, učil 4 roky matematiku? Vyslovuje maturantka své původní názory?
Nemohu se zbavit pocitu, že mnozí maturanti jsou obětí nepředvídatelnosti cermatu a/nebo svých učitelů.
nenadávejte té slečně stuentce,ti pitomci a blbky jsme my,kteří jsme tu šílenost zvanou státní maturity dopustili a,ještě se divíte ,že vypadáte v očích mladých jako idioti...
k čemu soubor vzorových úloh je
Se slečnou souzním, protože tyto trendy sleduji už dobrých čtyřicet let.
Vzpomínám si, že když jsem si dělal řidičák, žádná z těch situací na křižovatkách ve vzorových testech neodpovídala těm, které jsem musel řešit při zkušební jízdě.
šteffle, nebyl jste to snad náhodou Vy, kdo plakal nad tím, že současná podoba maturity povede jen k tomu, že se děti budou učit jen na testy a nikoli obsáhle, jak tomu bylo doposud? Neměl byste být rád, že ti, co se učí jen podle ilustračních ukázkových testů, padnou na hubu? Ale vy ne - vám se to hodí k dalšímu okopávání kotníků Cermatu. Najednou se nemůžete zbavit pocitu, že jste se mýlil?
Je to jasný důkaz toho, že docela významné procento našich žáků vskutku nepatří na SŠ. IQ mnohých to prostě nedovoluje.
Dovolím si vyslovit názor, který tu nebude souznít. Ba co horšího, v něčem bude souhlasit s poslední větou příspěvku Ondřeje Šteffla:
Nehodlám hodnotit, zda maturitní test z matematiky byl lehký či jaký. Dívčina však má pravdu v tom, že byl NEPŘEDVÍDATELNÝ. Rozhodně méně předvídatelný, než byly testy z češtiny a cizích jazyků. Proto také ty statisticky významně horší výsledky.
Pro jistotu opakuji znovu a velmi důrazně: Nehodlám diskutovat o tom, zda test byl lehký, přiměřený či obtížný. Odmítám polemizovat, co všechno by měl a neměl maturant umět.
Každopádně podmínky na přípravu maturantů k letošnímu testu z matematiky byly jiné než u ostatních testů. "Jiné" v tomto případě znamená "méně předvídatelné". Neboli horší.
Sám Cermat vypustil džina z láhve, když do svých maturitních zpravodajů začal cpát návody na řešení testů psané stylem doslova jak pro blbce. Ke správnému napsání písemné práce z češtiny dokonce vydal rozsáhlou příručku s polopatickými radami jak to nezvorat. To vše doplněné sprškou ilustračních testů.
Slečna správně usoudila, že letošní "ostrý" test z matematiky se od toho ilustračního lišil více, než test z češtiny a předpokládá (dle mých poznatků správně) i testy s cizích jazyků. Což je špatně.
(Diskuse, do jaké míry by ilustrační testy měly být podobné testům skutečným a zda by jejich nácvikem měla maturitu zvládnout i cvičená opice, se účastnit nehodlám.)
Mohli bychom nad tím mávnout rukou, kdyby matematika byla pro všechny povinná. Jenže není. Takže konečným důsledkem nebude to, že se studenti budou více učit matematiku (jak si mnozí naivně přejí), ale že se na celou matematiku prostě úplně vyprdnou.
Protože i ten nejblbější maturant si spočítá, že u tak důležité zkoušky je nutné volit tak, aby riziko neúspěchu bylo minimální. Z pohledu matematiky je letošní relativně obtížný maturitní test (a souhlasné volání, aby příště byl ještě obtížnější) typickým příkladem medvědí služby.
Ne, opravdu si nemyslím, že ten test byl pro úroveň maturity tak, jak si ji představuji já, obtížný. Opakuji to pro jistotu po třetí, neboť - jak smutné to zjištění - ani mnoho zdejších diskutujících ne zcela přesně chápe, kam kritika toho testu (a přístupu Cermatu obecně) míří. Nechápeme-li to my, učitelé, jak to potom může pochopit běžný občan? Nebo dokonce politik či novinář.
7. července 2014 22:47
Jde evidentně o to, že vztah současných studentů k matematice je diametrálně odlišný od minulosti (1989- zhruba 2005). Souvisí to evidentně se vznikem osmiletých gymnázií a tím, že docela významná část populace prostě na SŠ nepatří. Již v současnosti je maturitní úroveň matematiky na úrovni základních znalostí.
Neměl byste být rád, že ti, co se učí jen podle ilustračních ukázkových testů, padnou na hubu?
Paní Carcy, této výtce nerozumím. Jako bych z vás cítil zklamání, že pan Šteffl se zachoval jinak, než jste předpokládala. Či snad být rád, že ti učící se jen podle ukázkových testů padnou na hubu, je v dané sitauci tou nejlepší reakcí? Pojďte zkusit přemýšlet, jak se situaci, jaká byla popsaná, mělo příště předejít.
Kdopak tu maturantku, kterou možná právem kritizujete, učil 4 roky matematiku?
To je legitimní otázka. Ale je podle mě potřeba jít ještě blíže ke kořenům a ptát se, jak se dotyčná na maturitní obor vůbec dostala a jak se jí tam podařilo setrvat?
Je možné, že ji někdo učil blbě a spolehl se na to, že nějak proleze. Ale taky je možné, že ji někdo chtěl vylít, leč normativ, ředitel a rodiče se postavili proti tomu.
Nehledejme tajemství tam, kde není - naprostá většina maturantů z matematiky (ve společné části) si ji zvolila jako menší zlo, aby nemuseli maturovat z cizího jazyka. Jde tedy většinou o studenty podprůměrné.
Když před dvěma lety úřadovala za Fialova vedení "maturitní kastrační komise", zněla oficiální legenda, že za to hlavně může "zpackané" centrální hodnocení písemek z češtiny. Kdyby to byla pravda (a to rozhodně nebyla), proč se potom stopla povinná maturita z cizího jazyka, která měla platit od r. 2013? Proti centrálnímu hodnocení CJ přece tehdy nikdo ani nehlesl. Odpověď je jednoduchá - politická reprezentace si hrkla do kaťat, když si uvědomila, jaký masakr by tato povinná maturita přinesla. A protože čeští politici jsou ve své podstatě zbabělci, odmítající nést odpovědnost za cokoliv, tak zkrátka zařadili zpátečku (pomíjím teď silný lobbying dua Šteffl & Botlík a jim nakloněného EDUinu). Koho by volali k odpovědnosti rozvášnění rodičové, jejichž děti by neprošly maturitním sítem (při střízlivém odhadu cca 40 % neodmaturovavších z CJ)? V první řadě učitele, pak politiky - konečně by se totiž ukázalo, jaký je reálný stav českého středního školství a že jde o důsledek absolutní nekoncepčnosti jeho řízení.
"Dívčina však má pravdu v tom, že byl NEPŘEDVÍDATELNÝ"
Jistě, jenže pro mnohé naše současné maturanty je bohužel díky jejich mizivému IQ nepředvídaltelné, že se v testu může objevit místo logaritmické rovnice rovnice exponenciální, protože si díky svým základním neznalostem nedovedou vzorový příklad ani zařadit do systému probíraného učiva. A, i když danou možnost někteří předvídají, tak naučit se všechny typy rovnic je obtížné, proto se naučí jen ty logaritmické a neúspěch pak budou svádět na ten vzor.
"Nehledejme tajemství tam, kde není - naprostá většina maturantů z matematiky (ve společné části) si ji zvolila jako menší zlo, aby nemuseli maturovat z cizího jazyka. Jde tedy většinou o studenty podprůměrné."
Jenom dodám: ..., kteří by nezmaturovali ani z toho cizího jazyka.
Z toho vyplývá jen jedno jediné a to, že porovnávat neúspěšnost v ČJ, AJ, M a Nj a vyvozovat nějaké závěry bychom mohli jedině za předpokladu, že by všechny testy dělal stejný vzorek žáků. Takto stále srovnáváme nesrovnatelné.
Dívčina však má pravdu v tom, že byl NEPŘEDVÍDATELNÝ
Pro mnohé žáky má charakter smrtící nepředvídatelnosti i pouhá změna hodnoty vstupní proměnné.
Pokud se dnes počtáři včas nedozvědí 'na co' ta úloha je, tak dlouho něco počítají, dokud jim nevyjde nějaké celé číslo. To potom dvakrát podrhnou.
kteří by nezmaturovali ani z toho cizího jazyka
Já jenom dodám, kteří by z toho cizího jazyka nezmaturovali určitě. Proto šli radši do aspoň nějaké naděje, že tam třeba něco padne.
Eva Adamová:
Já to raději zopakuji po čtvrté: Nehodnotím ani náročnost testu, ani IQ maturantů. Jen souhlasím s názorem, že v porovnání s didaktickými testy z ČJ a cizích jazyků (především AJ) byly ilustrační testy více vzdáleny "ostré" variantě.
-------------
Josef Krátký:
Máte prosím nějaké relevantní údaje, které opravňují k názoru, že se na matematiku hlásili v průměru větší pitomci než na jazyky?
V našem gymnáziu to bylo opačně: Maturanti z matematiky měli v porovnání s maturanty z AJ (jiné jazyky si nikdo nezvolil) statisticky lepší studijní průměr za čtyři roky studia a především lepší průměr ze státní maturity z ČJ. Přesto jeden z nich neuspěl (důvod nehodlám konkretizovat), zatímco z angličtiny prošli všichni. Máme pro to docela jednoduché vysvětlení: Podle našich angličtinářek i podprůměrný gymnazista angličtinu "udělá", protože ji mimoděk vnímá při svých zábavních aktivitách (videa, filmy, klipy, sociální sítě...), zatímco k matematice musí něco umět "ze školy". Uznávám, zkušenosti z jedné jediné školy nejsou argumentem.
Jedinou relevantní oporou pro Vaše tvrzení by bylo porovnání, jak celkově dopadli účastníci zkoušek z matematiky v češtině (především v didaktickém testu, který byl jako jediný hodnocený objektivně a celostátně) v porovnání s účastníky zkoušek z cizích jazyků. Existuje nějaké?
Skutečnost, že na maturitu z matematiky se hlásili spíše ti horší, je v podstatě dohledatelná na https://vysledky.cermat.cz/. Po důsledném prozkoumání zjistíte, že problém je především v tom, že matematiku si zvolilo velké množství dálkařů, kteří na cizí jazyk nemají ani náhodou, a kteří se cítili "spíše" na matematiku. Tito pak svou velkou neúspěšností podstaně zvyšují procento nezmaturovaných z matematiky. Tento problém už postřehl i Feřtek a upozorňoval na něj.
Eva Adamová:
Ty publikované výsledky jsou sice loňské, ale to není podstatné. Škoda, že tam nelze najít odpověď na moji otázku (jak dopadli účastníci zkoušky z matematiky v češtině). Ale máte pravdu, lze tam vyčíst jednoduchý údaj, který veškeré diskuse činí jalovými: Nejvyšší podíly maturity z matematiky jsou na SOŠ a učebních oborech a zvláště pak u dálkařů. (Já jsem jaksi podvědomě posuzoval situaci na gymnáziích.)
Z těch výsledků (znám je už od loňska) vyplývá i mnoho dalších zajímavých závěrů. Například že na gymnáziích je úspěšnost u ústních zkoušek z češtiny velmi (ale opravdu velmi) výrazně nižší než u didaktického testu, zatímco u SOŠ a SOU jsou výsledky zhruba stejné nebo ústní zkoušky dopadly lépe než testy. Z čehož vyplývá, že buď jsou na gymnáziích soustředěni trotli, kteří neumějí mluvit, nebo že zkoušející ústních zkoušek na gymnáziích měli mnohem tvrdší hodnocení než zkoušející na jiných typech škol.
Samozřejmě B je správně, což je špatně.
Znamená to, že hodnocení ústních zkoušek závisí na typu školy, kde se odehrávají. Češtináři z gymnázií jsou z minulosti zvyklí na náročnější úroveň zkoušek, což se navzdory "jednotným kritériím" přeneslo i do státních maturit. Ukazuje se, že "státní" maturity jsou totálně znehodnoceny zkouškami závislými na subjektivních faktorech, což platí nejen o ústních zkouškách z češtiny, ale i o všech písemných pracích. Oboje do státní maturity, má-li být absolutně objektivní, prostě nepatří. Čímž jen opakuji to, co už mnohokrát zaznělo předtím: Státní maturity jsou nekoncepční paskvil, který neplní ani jeden z proklamovaných cílů.
"jsou výsledky zhruba stejné nebo ústní zkoušky dopadly lépe než testy." - tohle se ukázalo už v roce 2011, a proto o rok později začalo centrální hodnocení písemných prací, které mohlo přispět ke zvýšení objektivity maturity a její reliability. Z rozhodnutí komise, o níž píše Josef K., došlo (v oblasti hodnocení PP z ČJ) k ústupu z těchto pozic.
Absolutní objektivita neexistuje, nikdy a nikde, nechtějte ji ani po státní maturitě. Problémem je to, že se na mnoha školách podvádí, buď proto, že si to někdo zaplatí, nebo proto, aby škola nedopadla ve srovnání s jinými špatně. To je problém kombinace mizerné morálky učitelů + sebezáchovného pudu (zde jde i o důsledek neexistující koncepční školské politiky, která by se dělala napříč politickým spektrem) a nezmění to ani ten nejobjektivnější zkušební nástroj. Na mnoha školách se podvádí i během psaní DT, případně se upravují testové archy před zadáváním do DDT. Tvrzení, že SM je nekoncepční paskvil, tedy neodpovídá realitě. My Češi velmi rychle poděláme a zkazíme to, co jinde funguje bez větších problémů - již tatíček Masaryk prý kdysi náš národní naturel popsal takto: "Národ lokajů, nemyslící lidé, zbabělí zloději". A od Nerudy víme, že "jaká země, taký lid" - doplníme proto "jaký lid, taká maturita".
Souhlasím, že současná podoba maturit je paskvilem, ale to jsme mnozí tvrdili ještě před jejím spuštěním.
Na druhou stranu ale musím připustit, že i tato špatná podoba maturit je pořád lepší, nežli období totální anarchie a "maturity za xicht", které tady bylo před jejím zavedením.
Možná by celkové úrovni maturit prospělo, kdyby každý rok na základě "vyhodnocení" jejích výsledků, navzájem neporovnatelných s předchozími léty, nechtěl někdo "zásadně měnit její podobu".
P.S.: K vyšší neúspěšnosti v matematice přispěly i výsledky opravných zkoušek. Například u nás z osmi loňských neúspěšných maturantů v matematice letos zvládl reparát jen jeden.
Mimochodem mnozí z nich si volili matematiku jednak proto, že jde pouze o jeden test na rozdíl od trojdílné angličtiny a jednak proto, že předloni výsledky z matematiky tak propastné nebyly. Žáci vcelku zákonitě volí cestu menšího odporu. Bohužel někdy spíše na základě domnělých a zdánlivých indikátorů. My bychom na jejich ale nejednali jinak.
Dívčina však má pravdu v tom, že byl NEPŘEDVÍDATELNÝ.
Matematika má v mnoha oblastech problém, že je podobně nezapamatovatelná, jak u historických dat odhalil Jára Cimrman. Má dcera ve 2. třídě měla krutý problém si zapamatovat násobilku sedmi. Když může fungovat "šestkrát čtyři dvacet čtyři, šestkrát šest třicet šest, šestkrát osm čtyřicet osm", proč autor násobků sedmi je udělal tak pitomé? A to má být sedmička šťastné číslo.
"Mnoho z nich viní senátora a ministra školství Chládka z toho, že pouze investuje stovky milionů z našich daní a nic za ně nepřináší."
Není divu, že jim nejde matematika. Ona dedukce, že Chládek může za několik let rozjeté projekty naznačuje, že by se žáci měli spíše zaměřit na zdokonalení logického myšlení.
Gustav:
Absolutní objektivita neexistuje, nikdy a nikde, nechtějte ji ani po státní maturitě...
Chci! Chci ji! Za ty miliardy, co stála. Za ty miliony žvanivých slibů. Za ty tuny ujištění, že "konečně bude státem garantovaná úroveň". O státem štemplované úrovni vzdělání nesmí rozhodovat subjektivní názor konkrétního posuzovatele písemné práce. O tom, jestli Vonásek bude mít maturitu, nesmí rozhodovat, zda jeho písemku hodnotila Marta nebo Věra. A ono rozhoduje. Je to zákonité, protože kritéria typu "míra odchýlení od tématu" či "míra dodržení stylu" jsou vždy subjektivní. Takže písemná práce prostě nemůže být součástí objektivně hodnotitelné zkoušky. V původní verzi maturit také nebyla, všechny maturity (a co jich tenkrát bylo!) se měly odehrávat výhradně formou objektivně skórovatelných testů s uzavřenými úlohami. Pak přišel někdo naivní s "objevnou" myšlenkou, že objektivně skórovatelné testy nedokážou podchytit všechny očekávatelné kompetence. No samozřejmě, že nedokážou, to ví každý, kdo ty testy provozuje (např SAT v USA). Jenže u nás se našli naivní nevědomci, kteří nakonec do maturit prosadili "písemné práce" a nakonec i "ústní zkoušky". A připodělaní "odborníci" z Cermatu poslušně sklapli podpatky a zcela marně se pokusili o kvadraturu kruhu. Veškerá objektivita šla do řiti. Za stovky milonů ročně tu máme zkoušky, které se od běžných školních písemek a ústních zkoušení liší jen tím, že k nim existuje pár stránek obecně psaných návodů a zkoušející musí mít papír se státním štemplem. Takovouhle "objektivitu" si ,milý státe, strč...
Za stovky milonů ročně tu máme zkoušky
A přitom by bývalo stačilo na pár 'podezřelých' škol pár let za sebou delegovat jako předsedu maturitní komise věrohodného odborníka, a ne trdlo, které je na vysílající škole postradatelné.
Už jsem si myslel, že se tím nebudu zabývat (vyhláška 177/2009), ale je to silnější než já:
a) v §36 se hovoří, že o klasikaci nehlasuje ten, kdo na zkoušce nebyl. Znamená to snad, že se o klasifikaci pořád ještě hlasuje?
b) v §47 se mluví o odměně pro předsedu komise. A to mu jde i plat na vysílající škole?
Milý kolego Hrbáči,
hluboce se mýlíte, když tvrdíte, že "písemná práce prostě nemůže být součástí objektivně hodnotitelné zkoušky." Může, ovšem za již zmíněného předpokladu centrálního hodnocení písemných prací. Četl jste někdy o mezinárodní maturitě IB? Ročně ji skládá přes 100 000 středoškoláků z více než 100 zemí a její součástí je také písemná práce. Již jen na základě tohoto faktu je Vaše trzení snadno zpochybnitelné. Jiří Kostečka v článku zde na ČŠ uvádí: "V civilizované cizině funguje centrální hodnocení esejů zcela uspokojivě a podle analogických kritérií, včetně bodové tabulky. Proto znovu upozorním na nejprestižnější mezinárodní maturitu International Baccalaureate: ze statistické ročenky vyplývá, že se během jednoho jejího cyklu opraví centrálně několikset tisíc esejů. Není pravda, že slohové práce se vymykají svou „jedinečností“ možnostem korektního hodnocení – jen je nelze hodnotit s takovou exaktností jako matematiku. To ale neznamená, že při stanovení smysluplných kritérií a sjednocení jejich výkladu nelze dospět k akceptovatelné evaluační shodě." (http://www.ceskaskola.cz/2012/09/jiri-kostecka-rekviem-za-statni.html)
Holistická kritéria, která jsou v tabulce hodnocení uvedena, odpovídají české tradici - byl zde pokus nahradit je analytickými, ale ten smetl takřka jednotný odpor češtinářů. Kritéria sama pak posunula metodiku opravy slohů o velký kus dopředu, protože do doby jejich vzniku nic podobného neexistovalo, hodnotilo se de facto ad libitum, takže se běžně stávalo, že maturant, který napsal brilantní text, v němž však měl tři hrubé pravopisné chyby, dostal dvojku.
Jen tak mimochodem - mezi ony naivní nevědomce prosazující do komplexní maturity jak písemnou práci, tak ústní zkoušku, řadíte i již zmíněného dr. Kostečku, špičkového bohemistu a odborníka na testologii. Vzhledem k faktu, že sám bohemista nejste, je to poněkud úsměvné... Nicméně Vaši rozmrzelost chápu.
Si lámu hlavu, k čemu že budou absolventi střední školy tu esej ve svém životě potřebovat.
Koza v kadeřnictví, tele za pultem, trdlo v klempíství, hruška v kuchyni, vyloučenec v lokalitě, feřtek v konzultantství, debil na úřadě, gauner v advokacii, pitomec v politice, pako za katedrou, týpek v sociálních sítích...
Okomentovat