Autorka uvádí následující zásady:
- Budeme se vzájemně respektovat a cenit si každého jako jedinečné osobnosti.
- Nebudeme se nikomu smát nebo ho zesměšňovat či srážet.
- Chováme se slušně, poděkujeme a poprosíme, omluvíme se – zde jsou základy pro pěstování nezištnosti a empatie.
- Navzájem se povzbuzujeme k úspěchu – všichni se zlepší, když se zlepší každý z nás.
- Navzájem si pomáháme, kdykoli je to možné – dovednost týmové práce je nezbytná pro další život.
- Oceníme každé úsilí – každý dělá chyby, ale potřebuje pochválit snahu.
- Navzájem se podporujeme ve snaze dosáhnout co možná nejlepších výsledků.
- Budeme žít spravedlivý život, dodržovat zdravý životní styl, budeme budovat svůj charakter.
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
8 komentářů:
Málem jsem se rozplakal.
Nevíte někdo, kolik stojí letenka do té Oklahomy, a kde se dá oklahomsky naučit snadno a rychle?
Jen mi trošku splývá rozdíl mezi povzbuzením a podporou (zásady 4 a 7). Ale to je nakonec jedno. Tolik ušlechtilosti, to by povalilo koňa.
nám jednoduchým evropským slovanským buranům stačí tři zásady: systém-pořádek-selký rozum,bohužel tu zatím máme bordel-chaos-kreativní idiotismus!
Chybí:
Budeme si navzájem říkat pravdu.
k čemu pravdu? pamatujte si:pravda komplikuje lidské vztahy!zapomeňte na ty plky o pravdě a lásce,když vám kámoši řeknou že jste paroháč ,vaše láska k choti bude narušena,stejně jako v první chvíli vztahy ke kamarádům-pravdomluvkům,zatímco s kamarády se v hospodě udobříte, domácí láska je fuč,pochopil?
V mém kraji se říká:
"Všeci majú pravdu. - Enom žádný nemá recht."
Anebo slovy klasika.
"Protože protikladem každého mylného tvrzení je pravda, počet pravd je stejně nevyčerpatelný jako počet omylů."
;-)
Budeme si navzájem říkat pravdu.
Včera, na našem pirátském sezení, říkal jeden, že pravda je prý to, co zbude, když odebereme všechny lži.
Pak by možná úplně stačilo normálně nelhat.
Jinak, už jsem tu o tom psal, po zajímavém hovoru se zástupcem zřizovatele školy na téma Atributy slušného jednání nadřízeného s podřízeným, jsem se dopracoval k povědomí, že pro některé představitele státní správy a samosprávy ve školství
kritériem pravdy je počet hlasujících, víte?
Jo, to je hezké. Akorát mám pocit, že to už někdo vymyslel, kdopak jenom... aha, už vím:
VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJU ZNÁT o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil:
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku – kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví.
Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku – všichni umřou. My také.
A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil – největší slovo ze všech – DÍVEJ SE.
Všechno, co potřebujete znát, tam někde je. Slušnost, láska a základy hygieny. Ekologie, politika, rovnost a rozumný život.
Vyberte si kterékoliv z těch pravidel a řekněte to složitými dospělými výrazy a vztáhněte si na to svůj život v rodině nebo práci, na svou vládu nebo svůj svět a uvidíte, že to platí, je to jasné a sedí to. A představte si, oč lepší by byl svět, kdybychom si všichni – na celém světě – každý den ve tři odpoledne dali koláček a mléko a pak si lehli a zdřímli si s polštářkem pod hlavou. Nebo kdyby základní politikou všech vlád bylo vždycky vracet věci nazpátek a uklízet po sobě.
Potěšil jste mne, pane Hučíne.
Má první reakce na článek byla totiž v duchu - no ono by šlo použít třeba taky Desatero, Morální profil budovatele komunismu, nebo zásady pana Fulghuma...
Ale pak jsem si řekl, že tento směr diskuse nechám pro někoho jiného. A nečekal jsem ani tak dlouho. :-)
Takže souhlasím a podepisuji.
Napsal to pastor Fulghum fakt dobře.
Okomentovat