Novela školského zákona přinese spravedlivější systém podpory dětí se speciálními potřebami. Zároveň však hrozí, že bude zajišťovat přísun žáků do praktických škol.
Ministerská novela školského zákona, která míří k projednání do vlády, obsahuje problematickou pasáž, která umožní zařazovat do praktických škol i ty žáky, kteří žádné zdravotní postižení nemají. Přičinila se o to petice za zachování současného počtu praktických škol. Pokud zákon projde v této podobě, ponesou nepříznivé důsledky zejména romské děti.
Hlavním přínosem novely školského zákona je zrušení diagnostických nálepek a férovější finanční podpora škol, které děti s handicapy vzdělávají. V rámci vnějšího připomínkového řízení se však podařilo prosadit formulaci, díky níž bude naddimenzovaná síť praktických škol existovat v České republice i nadále. Bez ohledu na to, že znevýhodněné děti potřebují pouze podporu, aby svůj handicap vyrovnaly, a nikoli vzdělávání podle redukovaných osnov, jež je diskvalifikuje na celý život.
Ministerská vyhláška z roku 2011 zamezila tomu, aby do praktických škol, které jsou určené dětem se zdravotním postižením, byly zařazovány i děti bez postižení. Ministerstvo tak reagovalo na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který poukázal na to, že romské děti jsou do speciálních a praktických škol umisťovány významně častěji, než odpovídá podílu dětí s postižením v populaci.
Navrhované znění paragrafu 183 však umožňuje vrátit se k praxi před rokem 2011. Do praktických škol tak budou posílány i děti s IQ nad 70, které nejsou mentálně postižené, ale např. pouze dyslektické a s podporou by se mohly vzdělávat v běžné škole a pokračovat ve vzdělávání na vyšším stupni. O diagnóze však rozhodují speciálně-pedagogická centra, která jsou součástí praktických škol, a umožní, aby tyto školy měly i nadále naplněnou kapacitu a zajištěnou existenci do budoucna.
§ 183 odst. 8
(8) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami a autismus. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z kombinace hodnocení intelektu s hodnocením kognitivních, adaptivních a paměťových funkcí dítěte nebo žáka.
Lenka Felcmanová, místopředsedkyně ČOSIV, řekla: „Úprava znění odstavce 8 v paragrafu 183 školského zákona nás vrací zpátky do stavu před rokem 2011. Opět bude možné posílat do ZŠ praktických i děti, které by se s podporou mohly vzdělávat v běžné škole a následně se uplatnit na trhu práce. Namísto toho ponesou nálepku mentálního postižení po celý život. Přidělení diagnózy nebude podléhat doposud platným závazným kritériím, ale bude vycházet ze subjektivního posouzení konkrétním poradenským pracovníkem. To vidím jako závažný problém zejména u speciálně pedagogických center, která jsou se ZŠ praktickými institucionálně propojena.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
A není to naopak? Nestaly se běžné základní školy pastí pro mnohé znevýhodněné děti na hranici lehkého mentálního postižení, které navíc trpí např. dyslexií a jejichž problémy ve škole jsou PP poradnami přičítány pouze dyslexii a LMP je opomíjeno?
Tato "past" umožní žákům, kteří by na běžné ZŠ pravděpodobně získali odpor ke vzdělání a školu by ukončili v 7. třídě, absolvovat ZŠ v malém kolektivu sobě rovných. Po dokončeném studiu SpZŠ mohou pak žáci pokračovat ve studiu SŠ nebo v učebních oborech. Na SpZŠ získají pracovní návyky, které jim umožní být úspěšnými na trhu práce.
Zatímco na běžných ZŠ tyto děti pracovní návyky ztrácejí, protože za ně z valné části pracuje asistent. Dítě pak ztrácí to základní, co bude v příštím životě potřebovat, a to samostatnost.
Vždycky jsem speciální péči o znevýhodněné děti považoval za výdobytek našeho školství s akcentovanou janámosovskou tradicí. Vnímal jsem ji jako nezanedbatelný náskok naší prozíravosti před zanedbaným světem.
Nu což, ve školství, obdobně jako v celé společnosti, převládá trend uchopení otěží veškerého dění různými neuměteli, tlučhuby a samozvanci. Ruší se to, co funkční bylo, aby se po klopotání a s nemalými finančními náklady dospělo k bodu, ze kterého se vyšlo.
Ve školách se budou aktivovat speciální vzdělávací skupiny, nulté ročníky, vyrovnávací třídy, odpolední doučování... Až jednoho krásného dne přijde inkluzivně aktivistický ředitel ráno do školy, kde mu rodič posledního žáka, který svými parametry odpovídá hlavnímu vzdělávacímu proudu, sdělí, že dítě přestupuje na školu, kam sice bude muset dojíždět, ale kde bude mezi alespoň několika sobě rovnými vrstevníky. Tímto se dotyčný ředitel stane ředitelem spontánně vzniklé speciální školy.
Bude se těšit jistotě trvalé naplněnosti tříd až do doby, kdy si toho nějaký mameluk všimne, ředitele odvolají pro protiinkluzivní tendence a školu zruší, protože se budou obávat tvrdé kritiky jasnozřivého evropského společenství.
Možná, že by mnohé odpůrce praktických škol udivilo, že absolventi těchto škol jsou leckde úspěšnějšími žáky klasických učebních oborů typu opravář zemědělských strojů než absolventi "intaktních" devítiletek. To svědčí o pořádném průseru, ale ne v segmentu PŠ.
Pokud vím, tak většinově probíhá zařazení do praktických ZŠ na základě posudku PPP, nikoliv SPC. V mém rodném městě navíc na tehdy ještě tzv. zvláštní škole bylo romské etnikum menšinou (a do dneška tomu je stejně).
Nebudu přepisovat příspěvky z Eduinu,ale dávám zde jen odkaz ,kde také proběhla diskuse i s mými příspěvky)ale samozřejmě nejen s mými)-
http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-prakticke-skoly-budou-opet-pasti-pro-znevyhodnene-deti/
Možná by už někdo těm inkluzivistickým kašparům mohl alespoň naznačit, jak velcí kašpaří jsou.
Ale pokud se jim bude stále dopřávat sluchu v dišputačních pořadech televizí, které do hlavní zpravodajské relace zařazují informace o tom, kolik mrkve dnes pochroustal králik Rychtářovo souseda...
Okomentovat