Ondřej Neumajer: Sedm mýtů o tabletech ve škole

Článek je dalším dílem seriálu o aktuálním zavádění tabletů do našich škol. Tentokrát se zabývá typickými případy nesprávného chápání této problematiky.


V minulém článku jsem se věnoval výhradám, které se k problematice zavádění počítačových tabletů do škol objevily v médiích. Každou výhradu jsem se snažil vysvětlit a uvést, jak je možné se k ní postavit. Dnešní článek (navazující též na Mýty a mylnosti o ICT ve vzdělávání) popisuje sedm mýtů, které mezi řediteli a učiteli o tabletech ve školách kolují. U každého se snažím vysvětlit, proč jej za mýt považuji.

1. Tablety ještě nejsou pro zavádění do škol zralé.

Tablety jsou ve školách relativně žhavou novinkou a v některých oblastech skutečně neexistuje vhodná a lokalizovaná podpora pro jejich širší využívání. Jde například o multilicenční politiku, nástroje pro jejich hromadnou správu, synchronizaci a aktualizaci, nástroje pro podporu a řízení výuky (tzv. classroom management), speciální edice pro školy atp. Na vývoji v těchto oblastech se pracuje, brzy budou pro školy dostupné.

Čekat na dobu, kdy bude vše perfektně připravené, ale není možné. Svět se značně zrychlil. Dnes je dříve uplatňovaný model pilotování změn ve vzdělávání, zjišťování zpětné vazby, její reflexe, následné opakování, zapracování do legislativy a zavádění do škol v horizontu 5-10 let beznadějně pomalý a tudíž již nerealizovatelný. Doba se zásadně změnila, jsme ve fázi experimentování a toto je také fáze konečná, která již nikdy neskončí (viz Problémy standardizace podle Socola). Čekat na výsledky experimentů, nejlépe ověřené na desítkách škol, popsané ve výzkumných šetřeních a shrnuté v odborné pedagogické literatuře je zcela liché (pomiňme, že čeští akademičtí výzkumníci se skutečnému ověřování tabletů v praxi škol nevěnují).

To ovšem rozhodně neznamená, že k používání tabletů ve výuce nemáme být kritičtí a že výuka má probíhat výlučně s tablety. Pouze promyšlené a smysluplné využívání může vést k výsledkům, které překonají možnosti, kterých můžeme dosáhnout jen s tužkou a papírem. Pouze o takové využití tabletů má význam ve škole usilovat. Začít musíme bezprostředně.

2. Tablet je plnohodnotná náhrada počítače.

Mnoho ředitelů předpokládá, že nově budou učitele vybavovat levnějšími tablety (oproti přenosným a stolním počítačům), a tím ušetří. Jenže tablety jsou vhodné pouze pro některé aktivity a rozhodně nejsou pro učitele plnohodnotnou náhradou počítače. Jsou spíše jeho vhodným doplňkem, který je pro některé činnosti vhodnější, pro některé méně. Jistě jsou i tací učitelé, kteří tablety nebudou oproti stolním či přenosným počítačům preferovat. Není důvod jim je nutit.

Od tradičních počítačů se liší ještě v jednom aspektu – morální životnost tabletů je kratší. Díky spontánnímu vývoji tabletů a jejich operačních systémů jsou tři roky staré tablety dnes pouze omezeně použitelné, nelze na nich provozovat nejnovější verze operačního systému a tudíž ani některé nejnovější aplikace. Daleko více spadají do kategorie konzumní elektroniky. Pro srovnání: etablovaný a do nedávna nejrozšířenější operační systém osobních počítačů Microsoft Windows XP byl do ukončení jeho podpory v letošním roce k dispozici uživatelům celých 14 let.

Ani na straně žáků tablety zcela nenahradí klasické počítače. V tomto případě je ale předěl daleko méně výrazný a kromě způsobu používání také spojený s věkem žáků a jejich potřebami a zálibami. A i zde jistě budou existovat výjimky.

3. Cloudové služby jsou dobrým doplňkem tabletů.

Tvrzení, které je zásadně nepřesné. Cloudové služby jsou totiž základním synergickým prvkem moderního školního digitálního ekosystému (viz Rozvažte ICT koordinátorům ruce aneb cloud computing). Právě vhodně zvolené cloudové služby překonávají džungli diverzity různých značek tabletů a použitých operačních systémů. Cloudová prostředí pro spolupráci žáků i učitelů umožňují propojovat svět stolních a přenosných počítačů, tabletů a chytrých telefonů. A co více, propojují svět formálního vzdělávání ve škole s tím neformálním a světem informálního učení, které probíhá neorganizovaně, například doma. To je ostatně označováno za jeden z hlavních přínosů konceptu 1:1 (Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1), tedy co žák, to počítač. Jinými slovy, díky používání cloudu mohou ke svým školním službám a svým datům přistupovat žáci z jakéhokoli počítačového zařízení, z domova i ze školy, a to kdykoli.

Plánované využití cloudových služeb umožňuje školám opustit zažitou a náročnou praxi provozování vlastních školních serverů a úložišť a více se soustředit na samotnou didaktiku využívání digitálních technologií. Výhodou bezpochyby je, že dva největší balíky cloudových služeb (Google Apps pro vzdělávání a Microsoft Office 365 Education) jsou pro školy zdarma.

4. Využití tabletů individualizuje výuku.

Individualizace výuky pro každého žáka je jeden z největších potenciálů, který tablety do pedagogiky přinášejí. A podle mých zkušeností z hospitovaných hodin zároveň i jeden z největších nenaplněných sloganů, se kterým se ve školství setkáváme. Zkušenosti totiž ukazují, že učitelé používají tablety pro podporu výukových aktivit, metod a forem, které používali před jejich příchodem a na které jsou zvyklí. Většina učitelů využívá tablety pro podporu frontální výuky.

Tablety samy o sobě individualizaci do vzdělávání nepřinášejí. Je to učitel a jeho pedagogická dovednost využívat různorodé metody a formy práce, která může výuku pomoci pro každého žáka individualizovat. Samotný tablet je pouze jedním z prostředků, které k individualizaci mohou napomoci. Pro rozvoj některých dovedností pro 21. století (jako je například on-line spolupráce, komunikace, inovace, využívání ICT pro učení) jsou ovšem počítače (včetně tabletů) prostředkem nenahraditelným (viz Čtyři fáze personalizace výuky).

Celý článek na spomocnik.rvp.cz