Prvním řečníkem byl Vojtěch Veselý, který představil projekt Studenti píší Wikipedii, jehož název přesně vystihuje i obsah. Jedná se o způsob, jak zlepšit a smysluplně rozvíjet českou Wikipedii (ta každý den zobrazí přibližně 3 miliony stránek). Vyučující zapojením svého předmětu do projektu získá nejen přístup do jednoduchého administračního rozhraní, skrze které může sledovat, jak studující pracují na svěřených heslech (nemusí přitom vždy psát jen heslo nové, mohou zpracovat překlad hesla zahraničního, pořizovat ilustrační fotografie atd.), ale i podporu ambasadora. Výsledná práce studujících na konci semestru tak nekončí v šuplíku (viz podrobný přehled výhod pro všechny strany), jak je pro seminární práce typické.
O projektu Českého rozhlasu Hezky a Česky promluvila Helena Petáková, a prozradila i několik zajímavostí ze zákulisí (např. že nejpopulárnější jsou testy a kvízy - navzdory názvu projektu však největší ohlas prozatím sklidily testy zaměřené na slovenštinu). Jeho jazyková policie se nevyhýbá ani střelbě do vlastních řad (mnohé jistě rozesměje překlep editora jejich sociálních sítí v titulku článku o vítězi prezidentských voleb), portál však nabízí i celou řadu velmi dobře zpracovaných článků i jazykovou poradnu (přitom otázky v ní kladené se netýkají jen pravopisu, jak bychom možná předpokládali). Díky osobnímu zápalu H. Petákové má projekt velké ambice i do budoucnosti (např. interaktivní mapu národních nářečí se zvukovými ukázkami), které se při troše štěstí podaří díky zájmu široké i odborné veřejnosti realizovat.
Nejtěžší chvíle na pódiu zažila Freya alias Kateřina Borovanská, která stojí za festivalem pro milovníky knih Belles Lettres, přibližně ve čtvrtině jejího vystoupení totiž vypověděla službu technika a ona se rázem ocitla na pódiu "nahá". Přitom její prezentace byla podle všech dostupných střípků skvěle připravená, plná užitečných odkazů, otázek k zamyšlení a dobře zvolených mott (snad bude k dispozici na SlideShare účtu ŠS). Nenechte si ujít druhý ročník "festivalu literatury pro opravdové booklovery" Belles Lettres, rozhodně je to událost, která si zaslouží vaši pozornost. A pokud snad váháte, jestli má stále kniha mít místo ve vašem životě, najděte K. Borovanskou a zeptejte se jí: "Proč milovat knihu?" Je to nepřenositelný zážitek!
Čtvrtým příspěvkem v dopoledním bloku Inspirace bylo představení projektu Hravě.cz - online přípravy k maturitě pro všechny, kdo to nechali na poslední chvíli. Václav Formánek ukázal výsledky dvouleté práce týmu Educasoft, které si zaslouží naši pozornost. A pokud máte ve svém okolí někoho, kdo státní maturitu nesložil v řádném termínu, nebo bude maturovat příští rok, bez váhání jim projekt ukažte. Vyvinutý systém totiž využívá velmi sofistikovaným způsobem nejen celé řady gamifikačních a motivačních prvků (a umožňuje atraktivním způsobem srovnávat své průběžné výsledky s přáteli), ale jeho algoritmus je navržen tak, aby se uživateli průběžně přizpůsoboval (nejde přitom o žádné triviální binární rozhodování typu (ne)splnil 75% z tohoto okruhu, není tedy nutné už mu znovu otázky z této oblasti klást). Projekt má dle mého názoru velký potenciál při přípravě na všechny typy standardizovaných testů, mohl by být využíván i jako podpůrný nástroj při doučování i jako řešení pro další vzdělávání. Věřím, že o něm ještě uslyšíme.
Za zmínku stojí určitě i projekt Mluvící hlavy, v němž profesoři a docenti FF UK hovoří o literárních dílech či myšlenkových směrech, které se nejčastěji objevují v okruzích maturitních otázek. Představily jej Klára Soukupová a Eva Krásová, cenná přitom byla i jejich kritická reflexe a bilance celého projektu (projekt totiž primárně necílil přímo na maturanty a dle slov prezentujících se mu ani nepodařilo k nim dostat, ohlas sklízí zejména v akademické obci). Délka promluv jednotlivých hlav je příjemných cca 8 minut a v aktuálním seznamu najdete Petra A. Bílka, Jana Čermáka, Sylvu Fischerovou, Tomáše Halíka, Martina Hilského, Annu Houskovou, Václava Jamka, Vladimíra Justa, Jiřího Pelána, Miroslava Petříčka, Milana Sobotku, Vladimíra Svatoně, Milana Tvrdíka a Josefa Vojvodíka, přičemž do budoucna by se měl dále rozšiřovat.
Stručnou zprávu o využívání chytrých telefonů mezi středoškoláky podal Lukáš Vávra, vycházel přitom z výsledků výzkumu realizovaného na jednom pražském gymnáziu pro účely svojí bakalářské práce. Věcný a zajímavý příspěvek ukázal, k jakým proměnám ve způsobech, jak spolu středoškoláci komunikují, dochází v důsledku dostupnosti smartphonů a datových tarifů. Ve svém výzkumu by rád pokračoval, možná i na našem oboru Studia nových médií, na který se hlásí (výsledky přijímacího řízení budou známy 8. 7. 2014).
Pozornost a vzrušenou debatu vzbudil projekt Československo 38-89, který studentům přiblíží klíčové okamžiky českých soudobých dějin z pohledů různých aktérů, v závěru dne jej představil kolega Vít Šisler, a vhodně jej zasadil do v českém prostředí ne příliš známé oblasti game based learning. Jednotlivé simulace (projekt je sérií výukových simulací, které kombinují prvky interaktivního komiksu a počítačových her) budou studentům prezentovat klíčové okamžiky českých a československých soudobých dějin, umožní jim "prožít" dobové události z pohledů různých aktérů a rozvinout tak hlubší porozumění komplexním politickým, sociálním a kulturním souvislostem. Simulace jsou určeny zejména studentům a učitelům středních škol, přístupné budou ovšem i široké veřejnosti, a to začátkem roku 2015.
Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho blogu
0 komentářů:
Okomentovat