Publikujeme odpověď EDUin na reakci Ministerstva školství, které se ohradilo proti znění tiskové zprávy EDUin, jež kritizovala znění jednoho z paragrafů novelizovaného školského zákona. Jde o § 183, ten popisuje, jakým způsobem bude posuzována míra postižení, jež zakládá důvod umístit dítě do speciální či praktické školy.
EDUin se nedomnívá, že by se ministerstvo stavělo proti inkluzi a znění zákona předjímalo umisťování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do režimu speciálních škol, jak se uvádí v reakci ministerstva na tiskovou zprávu EDUin.
Tisková zpráva upozorňovala na fakt, že v rámci vnějšího připomínkového řízení došlo k úpravě jednoho z paragrafů, který reálně může způsobit, že do speciálních a praktických škol nebudou odcházet jen děti se zdravotním či mentálním postižením, ale i ty, u nichž snížená schopnost zvládat požadavky školy může být způsobena sociálním znevýhodněním a špatným rodinným zázemím. V takové situaci už jsme jednou byli a právě ona způsobila, že v našich zvláštních, dnes praktických školách, je zcela nepřiměřené procento romských dětí.
Argumentace ministerstva, že s umístěním dítěte vždy musí souhlasit zákonný zástupce, tento problém bohužel neřeší. Mnozí romští rodiče s umístěním dítěte do praktické školy souhlasí, i když nejde o dítě s mentálním postižením. Častým důvodem je, že se nechají poradenským pracovištěm přesvědčit, že jejich dítě se v praktické škole bude cítit lépe a nebude vystaveno tak velké míře stresu jako v běžné škole. Romští rodiče také často berou praktické školy jako „své“ prostě proto, že je na nich velké množství romských žáků a nevnímají, že punc žáka „pomocné“ školy si děti ponesou celý život.
Účinnější může být v tomto směru kontrola poradenských zařízení a samotného oprávnění umístění dítěte do praktické či speciální školy ze strany inspekce a odborných lékařů. Takový kontrolní mechanismus považujeme za nutný a potřebný. Přesto se domníváme, že doplněné znění paragrafu 183 výrazně zvyšuje riziko, že do těchto škol budou odcházet i děti, které by, byť s podporou asistenta, mohly uspět i v běžné základní škole.
Tomáš Feřtek
vedoucí komunikace EDUin
Reakce MŠMT: Vyjádření MŠMT k tiskové zprávě Edu-in „Praktické školy budou opět pastí pro znevýhodněné děti“
MŠMT předložilo k projednání ve vládě návrh novely školského zákona, která v jednom ze svých navržených opatření zavádí nový systém podpory a práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. S účinností od 1.9.2016 budou do praxe zavedena podpůrná opatření, která umožní cílenou a individuální podporu dětí, které tuto pomoc potřebují a vytvoří podmínky pro další zvýšení míry integrace dětí v našem vzdělávacím systému.
Ustanovení §183 zmiňované v tiskové zprávě Edu-in zavádí poprvé ve školské legislativě zpřesnění posuzování mentálního postižení žáků, které vychází z diagnostických kritérií DSM V (Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické asociace, 2013), které vyžadují pro posouzení mentálního postižení řadu dalších charakteristik žáka, kdy vedle intelektu jsou posuzovány další například adaptivní funkce žáka, které umožní lepší zohlednění kulturních a sociálních specifik dítěte. Navíc vždy bude východiskem pedagogická diagnostika připravenosti žáka na školu. Všechny další okolnosti pro stanovení lehkého mentálního postižení budou uvedeny v souvisejících vyhláškách, které mohou na rozdíl od zákona přesněji stanovit kritéria pro zařazení žáka. Dosud se školská poradenská zařízení řídila manuály klasifikace nemocí, které jsou závazné především pro lékaře. Školství nemělo prakticky nijak nastavený závazný postup, vycházelo z mezinárodních klasifikací MKN 10/11 nebo DSM IV (Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické asociace, 2013). To se nyní zavedením Katalogu podpůrných opatření a zpřesněním diagnostiky významně mění, i tím, že se východiskem stává DSM V.
Tato úprava bude doprovázena novou vyhláškou, která mj. zavede seznam podpůrných opatření, který budou vyžívat jak školy, tak zejména školská poradenská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra) pro diagnostickou činnost. V souladu s vyhláškou budou stanovována konkrétní podpůrná opatření vztažená k jednotlivým dětem. Vyhláška může významně změnit i okruhy standardních činností školských poradenských zařízení, kdy právě mentální postižení může být vzhledem k charakteru obtíží žáka předmětem činnosti PPP nikoliv SPC.
MŠMT již od roku 2013 zavádí do činnosti školských poradenských zařízení nové diagnostické nástroje, které umožňují posouzení dítěte nejen z hlediska jeho intelektu, ale i socio-kulturního prostředí, ze kterého pochází. Tyto diagnostické nástroje jsou již dnes využívány v praxi a budou využívány i nadále po nabytí účinnosti novely školského zákona, která jejich využití upraví jako povinné. Součástí diagnostických posuzování jsou navíc dynamické přístupy, které umožňují lépe posoudit charakter obtíží žáka v kontextu jeho reálných dovedností v průběhu vzdělávání. Cílem celého procesu změn není nálepkování žáků, ale nastavování podpory pro žáky, kteří z různých důvodů ve vzdělávání selhávají. Opatření v sobě provazují podporu pedagogickou, speciálně pedagogickou, materiální, personální.
Navíc je v současné době diskutována také příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání určená pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Vývoj diskusí nad obsahem této přílohy směřuje spíše k budoucímu zajištění specifické metodické podpory pro pedagogy ve všech školách, kteří vzdělávají žáky s potřebou podpůrných opatření z důvodů lehkého mentálního postižení, než k modelu upraveném v aktuálním znění přílohy. Současně je třeba mít na zřeteli, že lehké mentální postižení je často kombinovaným postižením a řada žáků s těmito obtížemi vyžaduje také specifické úpravy ve vzdělávání.
MŠMT zcela odmítá tvrzení uvedená v tiskové zprávě Edu-in. Obsah tiskové zprávy Edu-in je založen na nepochopení navrženého ustanovení § 183 odst. 8 školského zákona, které v žádném případě nepředjímá umísťování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do režimu speciálních škol, včetně základních škol praktických. Posouzení dětí se zdravotním postižení zůstává v rukou odborných pracovníků školských poradenských zařízení, kteří budou pracovat v režimu nastavování podpůrných opatření, využívat nové diagnostické nástroje, a usilovat o nastavení optimální podpory pro žáky ve vzdělávání. Navíc bude pro komplexnost posouzení vzdělávacích potřeb dítěte a stanovení optimálních podpůrných opatření zohledňováno stanovisko odborných lékařů. Činnost školských poradenských zařízení bude také podrobena inspekční činnosti a novým revizním mechanismům.
Pro MŠMT je důležité respektování rovných práv pro všechny žáky a současně má snahu zajistit všem srovnatelné, rovné podmínky pro vzdělávání. Zavádění inkluze do vzdělávání je dlouhodobou prioritou, a proto jako další z opatření se připravuje zavedení povinného posledního roku v předškolním vzdělávání, který bude zahrnut do novely školského zákona plánované v roce 2015. Pro zavedení tohoto opatření je nezbytné dobudování kapacit v předškolních zařízeních.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Tento článek jsem četl asi jen čtyřikrát, což je pro tak komplikovaný a intelektově náročný text bezpochyby málo.
Přesto vše nasvědčuje tomu, že Eduíni připouštějí, že velký počet romčat v praktických školách je způsoben především tím, že jejich rodiče považují zařazení svých dětí do těchto škol za pro ně všechny prospěšné. A vypadá to, že by jim v tom chtěli naši hlídači rovných příležitostí ve vzdělávání nějakou vyšší autoritou zabránit.
Na rozdíl od ministerstva, která se jako nástroj státní moci už tradičně této standardně pozitivní diskriminaci v skrytu ani tak moc nebrání.
Že romské lpění na výhodnějších podmínkách pro svoje děti nabourává rovnováhu systému, mšmt nijak neznepokojuje. Ono se to sice nelíbí evropskému zahraničí, které má obavy z možných, u nich doma jen obtížně akceptovatelných tendencí, ale zřejmě postačí nějaká ta kamuflážní aktivita jako minule.
"Účinnější může být v tomto směru kontrola poradenských zařízení a samotného oprávnění umístění dítěte do praktické či speciální školy ze strany inspekce a odborných lékařů."
Zajímavé je, že se všichni včetně EDUINU dívají na tuto problematiku pouze z hlediska chybného zařazení do speciální a praktické školy. Nikdo doposud nepoukázal na fakt, že stejným problémem je setrvávání žáků s mentálním postižením, kteří nemají šanci zvládat učivo alespoň v základní míře, na běžných základních školách. Ať už je důvodem chybná diagnostika PPP poradnou, nesouhlas rodičů anebo mnohdy i finance a počty žáků ve třídách (ve smyslu raději si je tu necháme, protože když odejdou budeme muset třídy spojit), nápáchá neschopnost zvládat učivo a z toho nutně vyplývající neustálá frustrace, nepředstavitelné škody na dušičkách dětí.
Existují žáci dlouhodobě nezvládající učivo základní školy. Příčin je více.
-jsou to žáci,jejich IQ se pohy buje kolem zmiňované hranice 70 bodů.Tato položka je totiž pohyblivá a ne konstatní. pár bodů sem tam a žák má problémy.
-dál jsou to vady kombyinované,kdy se k slabému iq přidávají dysfunkční vady.Ty samy o sobě nemusí souviset s poruchou intelektu.když už ale jsou v kombinaci s nižším intelektem )i když ten ještě stále nemusí splňovat kritéria snížené mentální retardace), můžou nastat dalekosáhlé problémy.
-dále je stále podceňován problém sociálního prostředí.Jestliže je to situace dlouhodobě setrvalá a v podstatě neměnná do dospělosti člověka, mnohá podpůrná opatření nepomáhají (viz sáhodlouhá kapitola záškoláctví a její spíš nemožnost řešení)
-jako dalším problémem se jeví problémy výchovné spojené s dlouhodobým selháváním ve vzdělávacím programu základní školy.
Jestliže si vezmeme ona podpůrná opatření,pak se v dnešním světle jeví jako naprosto nedostatečná a jalová. Poraden je málo a na klienty nemají čas.Zřídit další stojí peníze a ne málo.oradna je však jen pro péči nárazovou. pro soustavnou péči by měl fungovat systém přímo na školách. Tedy např. malé reedukační skupiny,speciální třídy,asistenti.Samozřejmě zase perfektně personálně obsazené.Ve školách spousta speciálních pomůcek. Asistenti pro sociálně postižení nutno zajisti i mimo školu,protože to je běh na 24 hodin denně. Že je to již od prvního pohledu sci-fi? Ano, někde se začít musí.Ale my začínáme tím, že něco rušíme. Něco, co fungovalo. Přitom to má být právě naopak.Systém našeho speciální školství jako celku,byl na světové úrovni. Takže cestou by bylo to vše jen pěkně vylepšovat a vzít na pomoc právě lidi z e speciálního školství a zapojit je do proškolování lidí ze základek,aby věděli, do čeho jdou,když se budou starat třeba o sluchově postiženého.
jestliže chceme, abychom všem poskytli vzdělání a neměli tu analfabety,budeme se muset smířit s tím, že někteří jedinci budou stále odmítat vzdělání jako hodnotu a my se jim budeme snažit poskytnout alespoň minimum toho, co by měli znát. Je lepší vzdělávat takové lidi v programu pro LMP než je tlačit do normálních osnov a vychovat z nich skoroanalfabety. Myšlenka možná kacířská,ale myslím, že správná.
Pochopila jsem to, když jsem si uvědomila, jak se svět (ten tzv. vyspělý)snaží např. implantovat myšlenky demokracie do různých zemí světa,možná v dobré víře.Výsledkem jsou války,vážení.Na některé věci se prostě nedá moc tlačit.Některé dobré myšlenky skončily katastrofami. Nedělejme to v našem školství.Kdo jste trochu vzdělaní,víte co se často děje ve jménu humanismu.
Mnozí romští rodiče s umístěním dítěte do praktické školy souhlasí, i když nejde o dítě s mentálním postižením. Častým důvodem je, že se nechají poradenským pracovištěm přesvědčit, že jejich dítě se v praktické škole bude cítit lépe a nebude vystaveno tak velké míře stresu jako v běžné škole. Romští rodiče také často berou praktické školy jako „své“ prostě proto, že je na nich velké množství romských žáků a nevnímají, že punc žáka „pomocné“ školy si děti ponesou celý život.—–
Vyvstávají tu otázky –
1/Proč se organizace,které se mají starat o Romy a mají to ve svých programech nestarají o tuto osvětu? Peněz na to mají dost a samotných organizací je na to taky až hanba.nestálo by Eduinu udělat článek s činovníky těchto agentur a zeptat se přímo jich, jakým způsobem pracují s Romy a jako osvětu pořádají mezi tímto etnikem?
2/Je tu DEMOKRACIE – a jestliže se někdo rozhodne dát dítě do školy montessori typu (který třeba jiný člověk neuznává), taky ho přece nebudeme přesvědčovat o opaku.Je to jeho volba.
3/Jaký punc že to je? Zkuste si najít statistiky vzdělanosti Romů v Evropě. Vyjde vám, že naši Romové jsou v podstatě nejvzdělanější a že je mezi nimi nejméně analfabetů,ne-li žádný. Protože i pokud absolvují vzdělávací program zvláštní(praktické ) školy, stále jsou vzdělaní a jejich vzdělání stačí na to, aby mohli pracovat v různých povoláních. Opět výzva pro Eduin, zda by třeba nemohl napsat článek o celkové vzdělanosti Romů v Evropě a poté srovnat s Romy v Česku.Když to napíšete v tomto světle, tak ty informace vypadají jinak. A ,mezi námi děvčaty, na vysvědčení dnes nikdo nemá napsáno – vyšel ze zvláštní. každý tam má napsáno – Vzdělávací program ….např. Na cestě. a vy z toho poznáte, že je to zvláštňák? jestli umí chytit za práci, tak mě to jako podnikatele nemusí zajímat ne? To přece propagujete ,když tu byla polemika o kvalifikaci na učitelství.
Kdo umí ten umí, ať je to zvláštňák nebo ne.
"Je lepší vzdělávat takové lidi v programu pro LMP než je tlačit do normálních osnov a vychovat z nich skoroanalfabety. Myšlenka možná kacířská,ale myslím, že správná."
Naprosto správná.
Děti, které nejsou schopné číst česky a říct česky smysluplnou větu, učíme angličtinu. Do dětí, které mají problémy s odčítáním přes desítku a valí to v 8. třídě na prstečkách, soukáme rovnice a výrazy s proměnnými. Dosáhneme tím skutečně jenom toho, že tyto děti nebudou umět ani ty základy. O frustraci, kterou musí zažívat po celou dobu školní docházky, ani snad už nemá cenu hovořit.
Okomentovat