Anna Putnová: Vystoupení v projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících 30. července 2014

Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Stojíme krok před finálním hlasováním o novele o pedagogických pracovnících a já považuji za svoji povinnost sdělit vám některé důsledky, které případné přijetí této novely bude mít.

Nepřekvapuje mě, že schvalujeme tuto novelu na mimořádné schůzi, nepřekvapuje mě, že ji schvalujeme vlastně pět minut po dvanácté, protože způsob, jakým se v posledních letech řídí české školství, jenom dokazuje, že máme naprostý nedostatek koncepce a nejsme schopni činit principiální kroky. Vzpomeňme si na dlouhou diskusi, která provázela společnou část státních maturit. Obdobně jako v této novele, i tam se jednalo o několikátý odklad. Vzpomeňme na kompromis, který byl přijat, aby následně vzbudil řadu rozpadů. Vzpomeňme na ústupek, který jsme učinili v době, kdy jsme se rozhodovali, zda bude matematika povinným předmětem, či nikoliv. Dnes se k tomu tématu znovu vracíme a bolestně otevíráme toto téma, abychom matematiku znovu uvedli do života. Vzpomeňme na kompromisní řešení, která se týkala financování regionálního školství díky tomu, že jsme nebyli schopni být principiální, žádat transparentnost, nebyli jsme schopni ani provést regulérní optimalizaci regionálního školství. Mohla bych pokračovat například vyššími odbornými školami - nejdříve bouřlivá diskuse v roce 2008, poté klid, protože nikdo nechce píchat do vosího hnízda, a jsem přesvědčena, že vyšší odborné školy budou velkým tématem následujícího roku. Ponechávám stranou vysoké školství.

Chtěla jsem jen na těchto několika příkladech ukázat, že v posledních patnácti letech jsme nebyli schopni přijmout zásadní rozhodnutí, která by sledovala větší prospěch než jenom prospěch v prvním kroku. Kdybych se každého jednoho z vás zeptala, zda je učitel elita národa, pravděpodobně byste mi odpověděli, že ano, minimálně by jí měl být. Z toho ovšem vyplývá, že na elitní skupinu máme také své požadavky a že i taková skupina má svá pevná pravidla a je přísná sama na sebe.

Dnes tedy budeme přijímat novelu, která se opět vydává za kompromis - za kompromis, který je rozumný, za kompromis, který bude poměrně bezbolestný, za kompromis, který má své zdůvodnění. Kompromisní cesty nás dovedly k tomu, že nemůžeme být dnes spokojeni s českým školstvím. Doba, kdy jsme dělali kompromisy, trvá už příliš dlouho.

Dnes se tato novela zaštiťuje tím, že se umožňuje, aby některé skupiny, které jsou zřejmě žádané v českém školství, například hudebníci, filharmonici, rodilí mluvčí, měly možnost působit v regionálním školství. Ale řekněme si - pokud bychom chtěli otevřít cestu externistům do našeho školství, to by ta novela, pane ministře Chládku, vypadala jinak, že ano? Toto je ale novela, která je vlastně beranidlem, protože filharmonici a rodilí mluvčí jako beranidlo slouží a za nimi jdou ti, kteří si v posledních deseti letech nedokončili předepsané kvalifikované vzdělání. Když jsem žádala pana ministra školství, aby mi vyčíslil počty těch, kteří objektivně nemohli studovat, aby se vyjádřil k tomu, které programy skutečně nebyly otevřené, protože předpokládám, že takové asi existují, tak mi pan ministr odpověděl dopisem, který považuji za výsměch. To, že se vysmíváte mně, to bych považovala za součást své práce, ale je mi líto, že výsměch padá také na ty, kteří v průběhu posledních deset let si kvalifikaci doplnili. V tom dopise neuvádíte ani jedno číslo, ani jeden program, který skutečně nebylo možné naplnit, čili ukazujete, že vlastně vycházíte jen z nějakých vágních předpokladů, které nemůžete reálně doložit.

Když v roce 2010 vyšlo najevo, že zubařka ordinovala a neměla k tomu patřičné vzdělání, nebyla zubařkou, byla to jenom zdravotnice, propukl velký skandál. Česká stomatologická komora vytvořila velký tlak a vytvořila represivní situaci vůči této dámě. Nic nepomohlo, že pacienti, které ošetřovala, psali petice a žádali, aby mohli dále využívat její péče. Nic nepomohl ani fakt, že zubařů je málo. Pokud chceme, aby učitelé byli elita, musí také elitní požadavky a kritéria naplňovat.

Tato novela, kterou přijímáme, pravděpodobně projde. To, že pro ni budou mnozí hlasovat, ovšem neznamená, že se plně ztotožňují s jejím zněním. Tato Sněmovna je kvalifikovaná. Tato Sněmovna ví, o čem hlasuje a chápe, že je to kompromis, který má vytvořit zdání naprostého klidu v českém školství.

Pane ministře, vy jste jako voda, která jde tou nejsnazší cestou. Nepotěšil jste touto novelou 135 tisíc kvalifikovaných pedagogů, nepotěšil jste ani 6 tisíc těch, kteří si v průběhu deseti let za cenu značných finančních a časových obětí doplnili své vzdělání. A nejen že jste nepotěšil, ale také jste prohloubil frustraci 6 tisíc nezaměstnaných učitelů, speciálně mladých absolventů, kteří nemohou najít práci ve školách. Schválením této novely promarňujeme jedinečnou šanci, aby učitelé v českém prostředí byli bráni vážně. (Potlesk části poslanců.)