Podle odborného konzultanta společnosti EDUin Tomáše Feřteka neexistuje v Česku jednotné střední školství. Pouze selektivní vzdělávací systém, který způsobuje veliké problémy.
Video: Feřtek: Pokud nepřijde změna, maturity dopadnou ještě hůř
sobota 21. června 2014
·
Štítky:
nová maturita,
polemika,
video
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
7 komentářů:
Proč nepozvou někoho z odborných škol, aby řekl jak to opravdu vypadá. Pan Feřtek je teoretik(i když poslední roky se zlepšuje) a vůbec nezná reálnou situaci(nebo zná a nemůže o ní mluvit). Možná ví, jak to chodí na výběrových gymnáziích, a vysokých školách, ale o skutečné situaci ve školství nemá, podle jeho vystoupení, ponětí.
Problém školství není v selekci, ale právě v násilném nucení všech do stejných výsledků.
Lidé jsu různí. Někteří jsou chytřejší a někteří šikovnější. Myslet si, že z dítěte s poškozeným mozkem při porodu bude po zázračné práci učitele v narvané třídě profesor teoretické fyziky je šílenost. Podobné věci mnozí šíří veřejně a nikomu to nevadí.
Důsledkem je, že děti s handicapem jsou na tom hůř než před léty a šikovné jsou brzděny žáky, kteří potřebují jen papír.
Špatná úroveň maturity na odborných školách a učilištích je způsobena nekvalitou žáků. Školy jsou nuceny brát žáky, kteří mají z klíčových předmětů čtyřky z milostii(Ti s trojkama jsou na některých gymnáziích) a mají je připravit ke strátní maturitě. Udělejte testy po ZŠ, porovnejte vstup a výstup a pak uvidíte.
Opravdu si pan Feřtek myslí, že když je neúspěšnost z jazyků desetkrát menší než neúspěšnost z matematiky, je všechno v pořádku?
Za dobu státních maturit jsem se nejednou setkala se studentem, který si vybírá maturitu z matematiky, přestože v ní má velmi špatné výsledky, protože v angličtině si věří ještě méně, jsou to tři dílčí zkoušky a nezvládne poslech. Problém úrovně angličtiny na některých školách a následně neznalosti těchto studentů, je žene do rizikové volby matematiky i na školách, kde výuce matematiky je věnován minimální prostor.
Školy jsou nuceny brát žáky
Pominu úvahy o tom, jaký je rozdíl mezi teoretikem, odborným konzultantem, expertem, vědátorem, mudrlantem a rozumbradou.
Pominu fakt, že školy nuceny nejsou. Školu tvoří učitel a jeho žáci. Od jaktěživa. Žáky, kdejaké, přijímá ředitel školy. A to pro, že s žákem přicházejí peníze, a ředitel s nimi chce nakládat podle svojí libovůle. Už dávno rezignoval na původní smysl existence školy, neboť smyslem existnace školy dnes je její existence sama.
Zajímá mne otázka, proč, z jakého důvodu se žáci na školy přijímat nechávají. Podlehli snad nátlaku svých rodičů, aby si je tito mohli jako nezaopatřené nechávat odečítat s daní? Proč se nechávají přijímat na školu, o které už během několika prvních dní školního roku hovoří jako o trapárně, což ostatně věděli už dávno před tím, než si na ni podali přihlášku? Stráví tam mnoho let s jedinou myšlenkou vyhnout se všemu, co by zavánělo nějakou prací. Přesně vědí, co všechno v životě nebudou nikdy potřebovat, ale ještě na maturitním večírku nevědí, na kterou z osmi vysokých škol, kam je přijali, vlastně nastoupí. Natož, aby věděli proč.
Po dvou letech, kdy konečně pochopí, že nelze splnit všechny studijní náležitosti, které si poodkládali, protože to odložit šlo, rozlásí, že oborem studia nebyli oslovení a posunuti, a že děkan je debil. Načež se odloží někam jinam.
Proč to dělají? Když vůbec nemusejí...
Proč se nezeptají expertů a odborných konzultantů, kterak dosáhnout světové vzdělanosti a neomezené konkurenceschopnosti, aby pak prožili zbytek života naplněni štěstím v neutuchajícím duchovním orgasmu.
Nico Pytlík. Líp to napsat a vyjádřit nešlo. Máte můj obdiv a úctu.
Bude hůř. Důvodů je mnoho a začínají již na prvopočátku školního vzdělávání našich dětí.
Díky zákonům jsou základní školy nuceny pracovat i s žáky, kteří nejsou schopni absolvovat klasickou ZŠ, ale podle IQ je nelze zařadit ani do speciálního školství. Vzhledem k šetření se naplní první třídy na 25 dětí a do páté třídy dojde k naplnění třídy až na 30 - 34 žáků. V každé takové třídě jsou minimálně dva žáci s integrací a asi 20% dětí s SPU a SPCH (ADHD).
Ambiciozní rodiče dávají své děti z páté třídy na víceletá gymnázia, tzn. že nám odejde celá jedna třída šikovných dětí na G a zůstanou děti průměrné a podprůměrné, se kterými se velmi těžko pracuje. Šesté třídy jsou naplněny na počet 34 žáků, ve kterých je 50% (někdy i více) dětí s SPU a SPCH a v některých případech i 4 žáci s integrací.
Další selekce nastane v sedmém ročníku, kdy nám odcházejí poslední zbytky vzdělavatelných dětí na gymnázia.
V následujících dvou letech se mnozí kolegové bojí dát známku horší jak 3, protože si na ně budou rodiče stěžovat. Současní jedničkáři jsou de facto trojkaři z doby před 10 lety. Co tedy mohou být trojkaři?
V devátém ročníku se setkávám s dalšími velmi ambiciozními rodiči, kteří cpou své děti na maturitní obory, ačkoliv podle PROFI testů a prospěchu na to prostě nemají.
A další jsou na řadě střední školy, které bez přijímacích zkoušek vezmou doslova každého. Deváťáci se jdou podívat koncem září - v říjnu na DOD a říkají, že jsou již přijati a že nevědí, proč by se měli učit, když to nepotřebují. Vím o školách, které na maturitní obor vezmou děti s nedostatečnými a s trojkou z chování.
Potom se nedivme, že středoškoláci nejsou schopni udělat maturitu.
Než mi začnete oponovat, chci upozornit, že jsem výchovná poradkyně u nás na škole (3 - 5 tříd v každém ročníku).
22. června 2014 15:21
Máte úplnou pravdu. Jen doplním, že v našem městě nabírá osmileté gymnázium i děti z šesté, sedmé, osmé a deváté třídy. Na druhém stupni v hlavním vzdělávacím proudu pak zůstávají žáci od středu k nedostatečným. A do tohoto stavu nám chce ministr strčit ještě další děti s IQ 70 a mnohdy méně.
1) Je pan Feřtek odborným konzultantem nebo tiskovým mluvčím? Podle EDUinu: odborný konzultant, manažer PR a mediální práce, co to ale znamená, čeho je odborníkem?
2) Vyučovat žáky na středních odborných školách jako na gymnáziích? A pak - co ten přídevek "odborná"?
3) Pan Feřtek si plete pojem "matematika" a "počty". Má být povinná maturita z matematiky zkouškou z počtů - procenta, trojčlenka, slovní úlohy - nebo z matematiky - základy analytické geometrie (funkce), základy geometrie, základy pravdepodobnosti a kombinatoriky?
Velmi poučné video.
Okomentovat