Radomír Jež: Kurátorka Indiana Jenn

Informace o zajímavé školské kurátorce působící ve Spojených státech, která je určitě vzorem pro to, jak by měla být tato role učitele naplňována.


Nedávno jsem tady na Spomocníkovi četl v článku „Učitel jako online kurátor“ o dvou velmi šikovných kurátorkách, Beth Kanter a Sue Waters. Rád bych vás seznámil s jinou podobnou osobností – americkou učitelkou Jennifer Careya, která obsah tohoto pojmu též zcela naplňuje.

Nejdříve ale připomeňme, co je kurátor. Je to člověk, který sbírá informace, či různá díla, a pak je zprostředkovává v přijatelné formě druhým lidem – laikům. Předávané informace může případně přizpůsobit tak, aby byly pro příjemce jasnější a srozumitelnější. V dnešní době, kdy máme internet, knihovny a televizi, není nic lehkého v takové skrumáži informací vybrat ty, které jsou opravdu důležité a pro člověka platné. Takový člověk by měl mít přehled v aktuálním dění a měl by být schopný reagovat na nastalé situace a příjemcům nabídnout vždy co nejvhodnější informaci nebo řešení, ať už pomocí blogu, internetového fóra, webináře, či sociální sítě.

Ale vraťme se k naší kurátorce. Jennifer Careya se narodila se roku 1978. Již od mládí se věnovala historii a archeologii (na jejím webu najdete docela dost článků na toto téma) a stala se učitelkou právě těchto předmětů. Titul B.A. získala na soukromé University of Miamy a titul M.A. na veřejné University of California - Los Angeles. Už v mládí byla v kontaktu s nejmodernějšími technologiemi – otec jí ve třech letech koupil Apple II. Možná i proto se rozhodla nejít ve stopách „klasického“ učitele, ale svou práci pojala moderním a dynamickým způsobem. Dala si přezdívkuIndiana Jenn a vrhla se do své profese doslova po hlavě.

Její kariéra je velmi pestrá, nedá se říci, že by jí chyběly zkušenosti. Pracovala například v Centru pro talentovanou mládež na Johns Hopkins University i na několika dalších školách. Při působení na Texas Christian University se rozhodla naučit své žáky dějiny zábavnějším způsobem, než bylo dosud zvykem. Začala vyučovat metodou vyprávění příběhů, které s žáky nejprve nahrávala a jako zvukové podcasty a umísťovala na iTunes. Později přešla na tvorbu videa, které umisťuje na YouTube. Tvorbou videa tak žáci budují potřebné kompetence pro 21. st. a prostřednictvím sledování nahrávek ostatních získávají potřebné znalosti. Žáci se v hodinách historie zlepšili a začali v nich sami projevovat aktivitu. Zde je jeden příklad za všechny:



Celý článek na spomocnik.rvp.cz.