Přečtěte si: Rodiče se bouří. Chtějí pro děti zábavnou matematiku

úterý 3. června 2014 ·

Otevřený boj mezi rodiči a ředitelem školy se rozhořel v pražských Letňanech na základní škole generála Fajtla. Důvodem je strašák mnoha žáků na všech stupních – matematika.

Z článku Oldřicha Dandy v PRÁVO.cz vybíráme:

Nespokojení rodiče poté sepsali petici, ve které vedení školy žádají, aby výuku matematiky nerušilo. Svůj podpis připojilo 166 rodičů. Za rodiče se postavil i starosta Letňan Ivan Kabický (ODS), za metodu profesora Hejného zase ministerstvo školství. Rodiče hájí alternativní metodu výuky jako přístupnější i pro děti, které matematika nebaví.

"Děti díky této metodě mají matematiku rády, samy nalézají vhodná řešení, učí se argumentovat a prezentovat vlastní názory," tvrdí rodiče v petici.

Ředitel školy má opačný názor. Podle něj se Hejného metoda nehodí pro spádovou školu. Nejde podle něj o výběrovou školu, je zde "mnoho cizinců, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků průměrných", jak sdělil rodičům v reakci na petici. Na alternativní výuku si podle něj stěžovali hlavně rodiče dětí, které na jejich školu přestoupily. Slabým místem podle něj je, že na druhém stupni vyučují klasickou metodou, chtěl tedy sjednotit postupy.

47 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
3. června 2014 v 9:24  

Je symptomaticky smutné, že kvalitní výuku pro děti prosazují rodiče a ne učitelé samotní, kterých prací výuka jest.

Eva Adamová řekl(a)...
3. června 2014 v 10:11  

Nic proti Hejného metodě nemám, ale vyjádření pana Hejného "Pokud dětem vnucujeme naše algoritmy a pravidla, zabíjíme v nich ..." mi přijde přinejmenším sporné.

V čem vidím problém? Matematika jeden z mála předmětů, kde se děti mohou zavedená pravidla a algoritmy naučit používat. I to budou, ať chceme nebo nechceme, v budoucích zaměstnáních potřebovat. Nebo se snad domníváme, že např. každý účetní bude vymýšlet své vlastní postupy a způsoby řešení? No to bychom tedy dopadli.

Musíme si uvědomit, že na jedné straně jsou lidé, kteří jsou schopní objevovat nová řešení, ale na druhé straně jsou lidé, kteří mají spíše schopnost pečlivě uplatňovat určitý systém práce, no pak jsou lidé, kteří nejsou schopní ani jednoho. A ať se nám to líbí nebo ne, v praktickém životě jsou dost často úspěšnější ti druzí než ti první.

Takže Hejného metoda ano, ale s mírou a zdravým rozumem.

Radek Sárközi řekl(a)...
3. června 2014 v 14:13  

Nebylo by řešením otevřít dvě paralelní třídy? Jednu s matematikou podle Hejného a druhou s matematikou podle ??? (Kdo vlastně vymyslel tu výuku matematiky, kterou chce pan ředitel?)

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. června 2014 v 23:24  

Kdo vlastně vymyslel tu výuku matematiky

No! TO je otázka!
Snad Pythagoras? Euklides? Archimedes? Eratoshtenes? Thales? Apolonios?
Kdo ví...

Radek Sárközi řekl(a)...
4. června 2014 v 0:56  

Pokud vím tradiční metodu výuky matematiky vymysleli v 70. letech v Sovětském svazu a pojmenovali ji "rozvíjející učení". Vycházelo se z toho, že žáci mají být cíleně přetěžování po vzoru trénujících hokejistů. Tato koncepce byla zavedena i do satelitů SSSR, a to včetně Československa...

krtek řekl(a)...
4. června 2014 v 4:28  

To je zajímavá myšlenka. Že v Číně a Japonsku učí násobení jinak, to vím, obecně je dril v Asii větší, asi taky vycházejí z přípravy hokejistů, ale v Evropě že by se nedřela násobilka? Pokud člověk nemá v mozku spoje zodpovědné za násobilku, těžko pak chybný výsledek nepovažuje za chybný.
Mimochodem - proč Tajný učitel považuje boj za Hejného metodu prosazováním kvalitní výuky, zatímco rozhodnutí ředitele ne? Ona totiž žádná zázračná metoda neexistuje a pokud někdo bude učit podle Hejného, ale ve skutečnosti to bude jeho modifikovaná metoda, může to dopadnout ještě hůře.

Unknown řekl(a)...
4. června 2014 v 11:58  

r.s. otevření dvou tříd to by bylo pěkné peklo,to první,když by se nedejbože prokázalo,že rozdíl jest po dvou letech značný,a pak by následovalo každoroční přelévání žáků z jedné do druhé,ikdyž svoboda jest neocenitelná zkušenost stejně jako totální demokracie,která se zvrhne v chlív a chaos,výsledkem čehož bývá jistá zaostalost a kolektivní tupost

poste.restante řekl(a)...
4. června 2014 v 11:59  

Já bych tu matematiku zakázal a bylo by po problému.

Opravdu nevidím důvod, proč by měli rodiče diktovat učiteli konkrétní metody výuky. Ale také nevidím důvod, proč by měl ředitel konkrétní metody zakazovat. (Pokud nejde o konflikt se zákony, samozřejmě.)
Dokonce si myslím, že nejlepší je možnost vybírat si a kombinovat metody podle konkrétní situace a konkrétních žáků.
Volba metod a výukových postupů je bytostným právem učitele. Jinak můžeme rovnou naprogramovat roboty, aby žákům odříkali učivo.

Tento problém je v podstatě zástupný, ale naznačuje mnohem hlubší konflikt pro budoucnost. Různé rodičovské iniciativy si osobují právo diktovat učitelům způsoby a metody jejich práce. V duchu ideje "Já to platím, tak taky rozhoduji."
Potíž je ovšem v tom, že nejvíce slyšet jsou obvykle ti, kteří inklinují k extrémům. A tak tu máme snahy zakázat sexuální výchovu nebo jógu, nebo naopak vnutit Comenia Script, či třeba Hejného metodu.
Úředník na straně zřizovatele chce mít hlavně klidek na kafíčko. Ředitel je obvykle servilní k rodičům a zřizovateli. A učitel je sám a nemá se jak bránit výpadům různých "aktivistů".

Měli bychom se zhluboka zamyslet, jaké školy vlastně chceme.
V Americe mohou rodiče kupříkladu zakázat výuku Darwinovy teorie. Nejsem si jist, jestli bych v takové škole chtěl učit.

P.S.:
proč Tajný učitel považuje boj za Hejného metodu prosazováním kvalitní výuky, zatímco rozhodnutí ředitele ne
Protože v případě Tajného učitele je obsah a kontext příspěvků samo o sobě symptomatický. Důležitá je možnost z něčeho učitele obvinit.

Jan Hučín řekl(a)...
4. června 2014 v 12:47  

Různé rodičovské iniciativy si osobují právo diktovat učitelům způsoby a metody jejich práce. V duchu ideje "Já to platím, tak taky rozhoduji."
Potíž je ovšem v tom, že nejvíce slyšet jsou obvykle ti, kteří inklinují k extrémům.


Pane kolego, dovolil bych si trochu poopravit citovanou ideu. Aspoň za sebe. V mém případě by zněla: "Já jsem primárně odpovědný za výchovu svého dítěte, proto chci mít vliv na to, jak na ně výchovně působí škola."

Comenia Script je mi jako rodiči vcelku ukradené, protože to není součást výchovy. Zato o sexuální výchově nebo józe v podání školy bych dost rád věděl co nejvíc a v případě potřeby měl možnost zasáhnout.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
4. června 2014 v 12:50  

poste.restante.
Já bych tu matematiku zakázal a bylo by po problému.“
Ale, co třeba volitelná? ;-)


Ale vážně.
Volba metod a výukových postupů je bytostným právem učitele.
Měli bychom se zhluboka zamyslet, jaké školy vlastně chceme. V Americe mohou rodiče kupříkladu zakázat výuku Darwinovy teorie.


Je to složitější, než jsem si dosud myslel.
Co třeba, když si učitel uprostřed třetí třídy osvojí množinovou metodu a se svým bytostným právem ji začne uplaňovat? A co když se empiricky opravdu potvrdí, že dobře uplatňovaná Hejného metoda přináší lepší výsledky. Platí i ve škole pravidlo lege artis, mají rodiče právo žádat nejlepší dostupné metody a školy (učitelé) povinnost je používat (jako je to v medicíně)? Jaký je rozsah práv rodičů a kdo tedy opravdu odpovídá za vzdělání dětí? Stát? Ředitel? Rodiče? Jistěže každý za něco, ale kdo za co? Víte to? Jak by to bylo správné podle Vás?

A co když se ukáže, (což bych očekával) že Hejného metoda je prokazatelně lepší v tomto:
Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní. Ale o něco horší v testech Scio. Kdo rozhodne, co je důležitější? Ředitel proti třeba vůli rodičů?

Nicka Pytlik řekl(a)...
4. června 2014 v 16:19  

otevřít dvě paralelní třídy?

Troufám si tvrdit, že už po roce fungování této dvoukolejky budou mít všichni žáci z obou tříd z matematiky jedničky, ale matiku nebudou umět ani v jedné z nich.

právo žádat nejlepší dostupné metody... (jako je to v medicíně)?

To jako že se mohu dožadovat, aby mi v nemocnici nějakou zábavnou formou vnukli zdravá játra, aniž bych si tam musel jít lehnout a pak držet dietu?

Unknown řekl(a)...
4. června 2014 v 17:51  

Takový boj zavání i něčím jiným. Nemá z toho někdo nějaký profit, že to tak prosazuje? Budeme radit doktorům, co nám mají předepsat? V bance jim nadiktujeme, jaký nám mají dát úrok? Zemědělcům nadiktujeme jak lépe podestýlat kravám? Lidi, probuďte se. Toto není demokracie. Kde je vážnost pedagogů? Jak si jich děti mají vážit...

Ondřej Šteffl řekl(a)...
4. června 2014 v 19:27  

Kdyby se zemědělec staral o moje krávy, možná bych chtěl i do podestýlky mluvit...

"To jako že se mohu dožadovat, aby mi v nemocnici nějakou zábavnou formou vnukli zdravá játra, aniž bych si tam musel jít lehnout a pak držet dietu?"

Inu, pokud si u svého léčení stanovíte jako prioritu, že má být zábavné, tak si ano. Rozdíl mezi medicínou a vzděláváním spočívá ovšem v tom, že v medicíně na prioritách panuje vcelku shoda, zatímco ve vzdělávání nikoliv. Otázka pak zní, kdo určuje priority, a jak moc. Souhlasím s vámi v tom, že někteří (myslím, že vlastně nemnozí) žáci a rodiče přijali zábavnost za prioritu a některé školy se tomu snaží podřídit. Hejného metoda ovšem není prioritně zábavná, je prioritně účinná a rozvíjí některé věci, na které tradiční výuka nedbá či je dokonce potlačuje, a účinná je proto, že je pro děti smysluplná a proto většinou i zábavná.

Že editor článku mu dal nadpis Rodiče chtějí zábavnou výuku, neznamená, že to tak je, resp. že to je pro rodiče priorita. Mnozí rodiče jistě chápou, že se děti víc naučí, když je to baví.

Unknown řekl(a)...
4. června 2014 v 19:53  

Účinná??? A jak to víte? Navíc rozvíjet u dítěte logické myšlení lze i jinou metodou než Hajného. To ani není v metodě, jako v kvalitě a šikovnosti učitele. Každý rodič má právo vybrat si pro dítě tu správnou školu. Jenže ono je pohodlnější podlehnout davové hysterii.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. června 2014 v 23:43  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 0:13  

Ondřej Šteffl
Moji odpověď na Vaši otázku nejspíš tušíte. Za to, aby výuka byla "lege artis" má primárně mít garanci profesní komora. Stejně jako u lékařů.
Aby nedocházelo k excesům a škodlivým činnostem, ať už z neznalosti, či profesního pochybení, na to máme kontrolní a dozorové orgány. Ředitel a jeho zástupci mají chodit na hospitace. ČŠI má provádět inspekce, podobně jako třeba revizní lékař. "Pornoučitelkám" a podobným má odejmout profesní komora právo profesi vykonávat.
Rodič si může vybírat školu, do které dítě zapíše. Podobně jako pacient si může vybrat lékaře, nemocnici, nebo klidně léčitele, který přikládá pijavice a pouští žilou a diagnózu stanovuje pomocí siderického kyvadélka. V tom případě ovšem mimo systém nemocenského pojištění, tedy hotově a za své.
Mé hodiny jsou rodičům otevřeny a jsem ochoten se s nimi bavit o jejich obsahu a průběhu. Ale pokud mi přijde otec traktorista, nebo anesteziolog vykládat, že nemám psát písemku v pondělí, ale ve středu, nebo že mám do hodiny připravit prezentaci ve Flashi a zvyšovat zájem o fyziku žonglováním, slušně mu vysvětlím, že já mu také nekecám do hloubky orby, nebo dávkování thiopentalu.

Chápu, že výběr školy není často jednoduchá záležitost a mnohde ani volba není možná. Ale rodič má právo stěžovat si na neschopného učitele. Je na tom tedy mnohem lépe, nežli já, protože já si na rodiče evidentně nezvládajícího svou roli stěžovat nemohu a učit musím i nevychované spratky, kteří svým chováním brání ostatním žákům v právu na vzdělání a bezpečné prostředí pro výuku.

Tajný Učitel řekl(a)...
5. června 2014 v 0:16  

ad poste restatne
"Protože v případě Tajného učitele je obsah a kontext příspěvků samo o sobě symptomatický. Důležitá je možnost z něčeho učitele obvinit."

Trefa. Booom. Do černého.
Bude to proto, že za generace zpackaných životů, školních traumat, nenávisti k učení, proměnu zvídavých dětí ve zlomené automaty papouškující učebnice a ostatně i za globální oteplování můžou....er z 88% právě oni kvalifikovaní packalové, kteří se vezou na skomírající vlně vlastní důležitosti.
Pokud by dělali kantoři svoji práci dobře a děti by do školy chodily se zájmem a s radostí, nebyl by důvod k peticím a protestům.

Proto vítám jakýkoliv projev rodičovské a dětské neposlušnosti, ať už jde o matematiku, obědy či čistotu záchodků. Je to signál, že lidé už konečně po dvaceti letech přestali být ochotni držet hubu a krok před representanty sebe-ukájejícího školního sytému.
Velmi doufám, že jednou dojde i na žaloby za ne-kompetenci, zneužívání pravomocí a ublížení na zdraví.


Nicka Pytlik řekl(a)...
5. června 2014 v 0:27  

rozvíjí některé věci, na které tradiční výuka nedbá či je dokonce potlačuje

A která pak to je, ta tradiční výuka.
Je to snad synonymum pro zastaralou, neúčinnou, či snad škodlivou výuku?
Je to ta výuka, která mne v dětství poznamenala tak zdrcujícím způsobem, že jsem se sám stal učitelem?
Nebo je to ta, kterou se už tisíc let předávají systémy asijských bojových umění?
Všem, kteří jsou posledních pár let přesvědčeni, že už konečně kápli na ten doopravdy pravý způsob, jak se vypořádat s problémy současného vzdělávání, ve vší pokoře doporučuji pověnovat se lehce právě tradiční výuce boje.
Mám takové povědomí, že mistr, to je ten, který dosáhl hodně vysokého stupně poznání, předvádí svým žákům, to jsou ti, kteří se chtějí něco naučit, co mají dělat. A to, aniž by jim vysvětloval, co dělají a proč. A žáci se jej ani na nic neptají, protože svému mistru důvěřují, protože vědí, že on je chce tomu umění naučit.
A tak všichni cvičí. Ne měsíce, ale léta. Cvičí, cvičí, cvičí. Cvičí tak dlouho, až se jim základní úkony zažijí natolik, že je začnou provádět na pozadí svého vědomí, které se jim tímto osvobodí pro vyšší úroveň aktivit. Pak si teprve začnou zpětně uvědomovat smysl svého dřívějšího počínání a mohou přemýšlet o počínání budoucím. Jen ti nejpracovitější dosáhnou takového stupně poznání, že budou moci svoje umění předávat dalším generacím žáků.
Některé věci se prostě vygůglit nedají.
Prvek zábavnosti mi do takového vývoje nějak nezapadá. Spíš uspokojení z dobře odvedené práce a z dosažené úrovně její kvality.
Ostatně, sám proces poznávání a následného poznání mi vždycky přišly natolik zábavné, že ani nevím proč a čím to ještě nějak vyšperkovávat.

Nicka Pytlik řekl(a)...
5. června 2014 v 0:49  

nevychované spratky, kteří svým chováním brání ostatním žákům v právu

Ano, to je jeden z podstatných problémů a příčina neutěšeného stavu. O tom tu hovoříme už mnoho, přemnoho let.
Je na čase začít se dětí ptát, jestli se chtějí spíš učit, nebo spíš bavit.

doufám, že jednou dojde i na žaloby za ne-kompetenci

Nedoufejte a podávejte, seč sily stačí. A jestli mohu požádat, rád bych byl mezi prvními žalovanými. Ty zlomené automaty bych si měl odsedět v díře. Prosííím...

poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 0:56  

Tajný učitel píše:
Trefa. Bude to proto, že za generace zpackaných životů, školních traumat, nenávisti k učení, proměnu zvídavých dětí ve zlomené automaty papouškující učebnice a ostatně i za globální oteplování můžou....er právě oni kvalifikovaní packalové, kteří se vezou na skomírající vlně vlastní důležitosti.
Jak už jsem psal dříve. Vám museli ve škole asi hodně ublížit... Sice nechápu, jak souvisí globální oteplování s kvalifikací učitelů, ale chápu, že existují neschopní, hloupí i zlí učitelé, lékaři, inženýři, průvodčí, prodavačky a bohužel i rodiče.

Proto vítám jakýkoliv projev rodičovské a dětské neposlušnosti, ať už jde o matematiku, obědy či čistotu záchodků. Je to signál, že lidé už konečně po dvaceti letech přestali být ochotni držet hubu a krok před representanty sebe-ukájejícího školního sytému.
Co na tohle říci? Jste si jist, že problém se sebeukájením má v tomto případě systém?
Jste si jist, že "neposlušnost" je projevem vyzrálosti?

Velmi doufám, že jednou dojde i na žaloby za ne-kompetenci, zneužívání pravomocí a ublížení na zdraví.
Také doufám. Konečně to snad přinutí učitele, aby začali v sebeobraně používat prostředky, které jim zákon dává už nyní. Třeba aktivovat systém sociální péče vůči rodičům a žákům, porušujícím prokazatelně své povinnosti stanovené zákonem.

Pokud by dělali kantoři svoji práci dobře a děti by do školy chodili se zájmem, nebyl by důvod k peticím a protestům.
Chtělo by se napsat: "Ať žije utopický komunismus."
Já opravdu neznám mnoho dětí, které by daly přednost malé násobilce před hraním on-line her na počítači. Které by dobrovolně věnovaly čas procvičování používání tabelátorů a oddílů ve wordu, místo "lajkování" videí, na které našly odkaz na facebooku.
Které by daly přednost Thaletově kružnici před Playstationem.
A vlastně ani neznám moc dospělých, kteří by dali přednost chození do práce před čuměním na televizi, nebo válením si šunek na Bora Bora.

Víte, v Japonsku se zvedla svého času vlna nevole, když byla zrušena výuka v sobotu. Rodiče chtěli pro své děti více školy a více náročnosti.
U nás se petice dělají zásadně za zjednodušení, více zábavnou a méně náročnou výuku.
Krásně to bylo vidět letos v nárůstu počtu tzv. PUP-íků u maturit. Žák, který po čtyři roky byl zcela psychicky zdráv a svou duševní vyzrálost dokazoval schopností sám si podepisovat omluvenky, se najednou vytasí s posudkem od psychologa, který jej opravňuje k získání výhod a úlev u maturitní zkoušky. Jak příznačné, což? Ale příčina určitě spočívá v neschopných a kvalifikovaných učitelích, viďte?

Tajný Učitel řekl(a)...
5. června 2014 v 3:03  

Pane Poste restante.

1. Myslím, že byste se divil, za co všechno mohou špatní učitelé, stačí popřemýšlet.

2. O tom zda občanská neposlušnost je či není projevem vyzrálosti byste si asi lépe podiskutoval s Gandhim.

3. Rodiče na rozdíl od 88% učitelů nestudovali léta rodičovství a nemají papír. Chtějí od učitelů, o kterých předpokládají, že chtějí být učiteli, aby byli dobří, od vedení vedení, od kontrolních orgánů kontrolu a nápravu pokud je co napravovat, protože je psáno tuším v nějakém zákoně, že to stát má zajistit a občané k tomuto účelu platí daně.

Kvalita, kontrola ani náprava však jaksi nepřichází. Pro učitele je vše ok, jen děti nerady chodí do školy, jsou drzé a mnoho toho neumí. Učitelé za to nemohou. Oni přece tak moc chtějí učit, ale spratci holomci ne a ne projevit ten správný akademický chtíč.

Sociálku na rodiče můžete poslat vždycky, třeba jim dítě sebere a dá ho do péče systémové matky instituce. Každopádně vás už nebude otravovat. Taková malá domů, ne?

5. Překvapím vás. Děti i adolescenti, které výuka inspiruje, přijdou do školy navzdory konzolám či internetu, chovají se tam slušně, či dokonce přátelsky a vstřícně a chtějí se učit i nepříjemné věci. Chtějí se učit kvůli učiteli. To je má osobní, čistě subjektivní zkušenost. A teď bomba na konec. Dokonce přijdou i ty mírně nachlazené. Třeba proto rodiče píší petice.


krtek řekl(a)...
5. června 2014 v 5:34  

Za každé zvýšení hlasu - vlaštovkou do čela!
Přiznávám se: zapisoval jsem do třídnice studenty, kteří maje před sebou počítač dali před databázemi přednost facebooku a - když už jsem jim počítač zakázal - sáhli po mobilu; dále jsem volal k tabuli studenty, kteří často chyběli, až chudinky získali pocit, že jsem si na ně zasedl.
Pane Tajný učiteli, mám sám na sebe podat žalobu, provést upřimnou sebekritiku ve třídě, nechat se uvlaštovkovat nebo zaházet křídami, anebo po vzoru japonských mistrů spáchat seppuku? Upřímně bych se rád napravil, ale vím, že mne vysoké školství dovedlo tam, kde jsem, a náprava je nemožná!

poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 8:57  

Tajný učitel
Ad 1. Myslím, že byste se divil, za co všechno mohou chyby rodičů, a to nejen ve výchově. Stačí popřemýšlet.

Ad 2. Přiznám se, že při čtení Vašich příspěvků mne jméno Gándhí nenapadlo ani náhodou. Možná to bude tím, jak se lišíte ve způsobu formulace myšlenek.

Ad 3. Jistěže rodičovství se nestuduje na vysoké a není na to papír. Skoro by se chtělo říci: "Bohužel". Protože když občas člověk vidí, kdo a jak vychovává, tak by málem zavedení "řidičáku na výchovu" měl tendence požadovat. Každopádně ale rodičovství se opravdu vystudovat nedá.
No a to má být snad omluva?

Nebyl jste to právě Vy, kdo zde horoval pro neformální vzdělávání a kdo zpochybňoval význam toho formálního? Netvrdil jste, že žádný papír dobrého učitele neudělá a najednou je pro Vás jeho absence divže ne alibi pro rodičovskou neschopnost?
Přijímám Vaši argumentaci a tvrdím, že i kdyby bylo nějaké formální studium rodičovství, stejně by z nikoho dobrého rodiče neučinilo.
Přijímám vaši argumentaci a tvrdím, že rodičům nikdo nebrání v neformálním studiu, gůglení a samostudiu toho, kterak se státi lepším rodičem. :-)
A ještě jedna poznámka. Když tedy podle Vás rodiče požadují od učitelů, aby byli profesionály, ba dokonce to právem předpokládají, proč tedy se za těmito profesionály nepřijdou poradit? Na prstech jedné ruky bych spočítal případy, kdy se mne rodič ptal na výchovnou radu.
Kdepak, vážený pane, Ani za časů všeobecného respektování významu a postavení učitele ve společnosti tomu tak nikdy nebylo. Každý rodič byl vždy přesvědčen, že jen on zná své dítě nejlíp ze všech. A někteří pak byli také překvapeni.
Ve skutečnosti je to tak, že každý známe kousek obrázku. A máme-li umět pomoci těm žákům, kteří to potřebují, pak musíme spolupracovat a nikoli na sebe navzájem nasazovat. Pokud Vám půjde více o děti, nežli o vlastní ego, pochopíte to.

poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 8:57  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 9:06  

Ad (asi4.) Ale pendrek, velebnosti. Sociálku mi nedovolí kontaktovat ředitel, protože nestojí o negativní publicitu. Když k tomu přesto občas dojde, je postup natolik zdlouhavý a problematický, že se do něj nechce ani příslušnému úředníkovi. A koneckonců proč hned odnímat dítě rodičům? To je opravdu až extrémní opatření pro pár extrémních případů, v řádu procent v celé republice. Většinou jde jen o to, aby dítě do školy (vůbec) přišlo, bylo umyté, odpočaté a aby si plnilo studijní úkoly, nebylo pod vlivem návykových látek a chovalo se ve škole jako každé normální a zdravé dítě. Tedy občas zazlobilo, ale po napomenutí poslechlo a neškodilo ostatním. My učitelé toho vlastně ani víc nechceme, věřil byste tomu?

Ad 5. Nepřekvapím Vás. Děti i adolescenti se mají chovat ve škole slušně a učit se tam, neboť za tímto účelem tam byli vysláni. Jestli zrovna Karlíka inspirují počty a Helenku botanika, to přitom nesmí hrát roli. Nebo Vy se snad chováte slušně jen k těm lidem, kteří vás inspirují?
Existují pravidla chování ve společnosti a dítě se jim má naučit bez ohledu na to, jestli je právě ten či onen předmět baví.
Když učitel vytvoří hodinu zajímavou, nemusí okřikovat žáky. Ale jedině učitel, který nemusí co pět minut okřikovat vyrušujícího žáka, má vůbec šanci vytvořit hodinu zajímavou a inspirující alespoň pro ty ostatní. Tahle vazba platí prostě oběma směry, chápete?

A opět jde o spojité nádoby. Jistěže máte pravdu v tom, že skvělý učitel učiní výuku pro žáky zajímavou až tak, že se do školy těší. Ale moje zkušenost je taková, že i skvělí kantoři, kteří mne vyučovali, některým spolužákům prostě nesedli. "Není na světe člověk ten, aby se zachoval lidem všem."
Leckdy to dokonce ani nemusela být chyba učitele. Když má pubertální dívka nadváhu a tělocvikář po ní chce výmyk na hrazdě, tak se prostě do tělocviku těšit nebude. Žákovi, který prostě nemá matematické myšlení, můžete snést modré z nebe, stejně ho matematika nikdy bavit nebude, protože v ní prostě nikdy nebude ani průměrný. A to většinou lidem vadí.

Aby žáci chodili do školy s nadšením kvůli učiteli, to se stává na prvním stupni běžně, na druhém stupni a na střední jen velmi zřídka. Říká se tomu hledání vlastní identity prostřednictvím vymezování se vůči autoritě a potkává to pubertální mládež po staletí. A nijak to nesouvisí s kvalitou učitele a jeho výuky.

Vám ale uniká jeden naprosto klíčový moment. Že totiž slušný člověk nenarušuje výuku ani předmětu, který nejen že ho neinspiruje, ale dokonce i když ho přímo nesnáší. Slušný člověk, slušně vychované dítě se ve škole i jinde chová slušně zprvu proto, že mu bylo rodiči i učiteli vštípeno, že tak je to správné. A později, s postupujícím sebeuvědoměním se chová slušně vůči vyučujícímu z pouhé elementární úcty vůči dospělému a s respektem vůči jeho učitelskému úsilí. A i kdyby se mu nedostávalo respektu vůči učiteli, pořád je tu ještě základní slušnost vůči spolužákům, kteří se chtějí učit i to, co mne osobně vůbec nebaví.
Zkrátka, slušný člověk se ve škole chová slušně. A vztah k vyučujícímu či předmětu s tím nemá co dělat. Všechno ostatní jsou jen kecy, kterými ti neslušní a nevychovaní chtějí své nevhodné chování omlouvat.

Nicka Pytlik řekl(a)...
5. června 2014 v 9:34  

Chtějí se učit kvůli učiteli...
Dokonce přijdou i ty mírně nachlazené.


Normálně jsem se vyvrátil z židle.
Takže neustále uchrhlaná Frýbortová a do rukávu smrkající Hudák jsou vlastně dokladem mého pedagogického mistrovství!
Ona se ta nebožátka učí kvůli mně. Slzy se mi derou do očí...

Tajný Učitel řekl(a)...
5. června 2014 v 11:30  

Pane Poste restante,
Vy ale chápete děti i adolescenty jako malé dospělé. Od dospělých se čeká slušnost za každých okolností. Děti však tuto schopnost nabývají jaksi za pochodu a některé, řekl bych 1 až 2% se musí na střední spálit, aby pochopili výhody civilního chování či studijního úsilí. Otázkou je zda a jakým způsobem je rolí učitele poskytnout ono spálení.

Existuje názor, že je také rolí učitele tuto slušnost do dětí vpravit a disciplinárními opatřeními je přinutit chovat se slušně. Pokud si učitel zvolí tuto cestu, dopadne to většinou tak, že pak stráví většinu výuky udržováním disciplíny a eventuálně skončí v polích s nepřítomným výrazem v obličeji.

Jiná cesta je pak učinit výuku i svou osobu zajímavým do takové míry, že ti rušiči ve třídě budou napomenuti vlastními spolužáky. Výhodou je, že nemusíte řvát, děti se učí, rodiče jsou spokojeni a vy máte pocit dobře vykonané práce. Tím nemyslím klaunovské poskakování před tabulí či žonglování. Spíše jde o to, aby děti měly pocit, že to co dělají, má smysl a že něčeho dosahují a že učitel má radost z jejich úspěchů.

Rodiče přeci nemohou ovlivňovat svého potomka dálkovým ovládáním z práce. Dítě a jeho chování ve škole je v moci učitele. Rodiče mohou pomoci tím, že školu a její učitele doma vnitřně i skutky podporují, ale učiní tak pouze za předpokladu, když vidí, že je jejich dítě ve škole spokojeno a učí se; vnímají vstřícnost a ochotu učitelů jednat s nimi jako s rovnocennými partnery, kteří jak říkáte doplňují obraz dítěte a umožňují nám ho pochopit v jeho celosti a komplexitě.

Napsal jste:
"Když má pubertální dívka nadváhu a tělocvikář po ní chce výmyk na hrazdě, tak se prostě do tělocviku těšit nebude. Žákovi, který prostě nemá matematické myšlení, můžete snést modré z nebe, stejně ho matematika nikdy bavit nebude, protože v ní prostě nikdy nebude ani průměrný. A to většinou lidem vadí."

Dobrý učitel nebude adolescentní dívku s nadváhou nutit dělat výmyk a tím ji ponižovat před spolužáky.

Matikář ví, kde má dítě strop a omezí svá očekávání. Pro čtyřku z milosti mu bude mu stačit vidět zájem a snahu o úspěch namísto kyselého odmítání.

Zájem a spolupráci dětí nelze vynutit externí hrozbou či silně naivním očekáváním, že se přeci musí chovat ve škole slušně protože je to škola. Zájem, inspirace a dobrovolná spolupráce dětí jsou jevy založené na osobnosti učitele. Je bolestné toto připustit, pakliže nám to ve třídě nefunguje, protože nás to nutí podívat se do zrcadla a přiznat, že bychom třeba někde něco měli změnit v nás a ne vinit z našich selhání rodiče, děti, ředitele či malou výplatu.

Ad: kvalifikace
Je možno předpokládat, že rodiče apriori učiteli věří, protože je učitelem. To znamená, že chce jejich děti učit a ví co dělá, jinak by učitelem nebyl, byl by třeba ševcem. Rodič doufá, že ředitel uznal učitele vhodným a způsobilým učit. Rodič předpokládá, že učitel má své povolání rád a že dovede zajistit takové podmínky ve třídě, aby se děti učily. Nejde mu o papír, protože sleduje reakce dítěte na školu a pokud jsou tyto kladné, nikdy si na papír nevzpomene. Papír začíná být pro rodiče problém, pokud je dítko nešťastné.

Nicka Pytlik řekl(a)...
5. června 2014 v 11:54  

Rodič předpokládá, že učitel má své povolání rád a že dovede zajistit takové podmínky...

Učitel předpokládá, že rodič má své dítě rád a že dovede zajistit takovou výchovu, aby dítě spratkem být ani nezačalo.

Tajný Učitel řekl(a)...
5. června 2014 v 12:43  

Pane Pytlík, některé děti jsou spratky doma a ve škole ne či vice versa. Řekl bych že se sprakovství odvíjí od osoby se kterou právě mají tu čest, čehož dokladem je ostatně to, že potenciální spratci spratkovatí jen v některých hodinách a v jiných ne. Kdo neslyšel ono bolestné: "Na mých hodinách je Pepík slušný a pracuje."

Nicka Pytlik řekl(a)...
5. června 2014 v 13:33  

spratkovatí jen v některých hodinách

Spratkovi, který se jako spratek chová podle příležitosti, se říká hajzl. Je třeba jej řezat dvojnásob, aby se mu aspoň trochu ponarovnal jeho poněkud pokřivený karakter.

poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 14:03  

Na mých hodinách je Pepík slušný a pracuje.
Promiňte, ale Vy v tom máte prostě naprostý zmatek. Pakliže je dítko spratkem, pak míra jeho spratkovitého chování závisí jednak na tom, zda náhodou zrovna v příslušném předmětu jeví zájem - což může být způsobeno excelentním výkonem vyučujícího, ale také vůbec nemusí, anebo na tom, zda jej příslušný vyučující dokáže "srovnat" - což je ovšem schopnost, která se získává až letitou praxí a nezřídka jsou při ní používány techniky a metody neslučující se s názory o moderní výchově. Více viz p. uč. Igor Hnízdo.
Jestliže je pak spratek podporován rodičem, je učitel dle zákonných pravidel naprosto bezbranný.

Vy ale chápete děti i adolescenty jako malé dospělé.
To je ale právě hluboký omyl a důkaz Vašeho povrchního čtení. Úkolem učitele je mimo jiné i vychovávat. K tomu ovšem potřebuje nástroje, které v tuto chvíli nemá k dispozici. Jediné, na co se teoretikové a televizní odborníci zmohou, je blábolení o přirozené autoritě.
To je pitomost. Žák musí poslechnout i nově nastupující kantorku s ještě neoschlým diplomem, která se teprve učí, kterak autoritu získat. Ona má totiž po dobu výuky za žáka neodejmutelnou zákonnou odpovědnost.

Jiná cesta je pak učinit výuku i svou osobu zajímavým do takové míry, že ti rušiči ve třídě budou napomenuti vlastními spolužáky.
To je sice hezké, ale naprostá teorie. Pochopte už konečně, že pokud žák neposlechne učitele, neposlechne ani spolužáka. Když by si spolužák na narušitele o přestávce "došlápnul", dopouští se šikanózního chování a paradoxně je to on, kdo bude potrestán.
Schválně mi zkuste popsat, jak byste si sjednal pořádek u takového malého sociopata, který Vás bez mrknutí oka pošle někam?

poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 14:04  

Pochopte konečně, že jsou žáci, kterým je nějaký úspěch a smysl výuky naprosto a totálně ukradený. Pochopte, že existují rodiče, kterým jsou naprosto a totálně ukradené jejich děti.
Ale učitel musí i tyto žáky vzdělávat.

Dobrý učitel nebude adolescentní dívku s nadváhou nutit dělat výmyk a tím ji ponižovat před spolužáky.
Fajn. V tom případě můžete s poklidem výuku tělocviku na základních i středních školách zrušit.
Učitel je povinen naplňovat RVP. I v tělesné výchově. Žák buďto má od lékaře předepsané úlevy, anebo je zcela z výuky uvolněn. V opačném případě je zdravý a podléhá klasifikaci. Samozřejmě, že soudný učitel se občas může zachovat podle Vaší rady. Ale nemůže poskytnout žákovi generální pardon na celou výuku. Potíže přitom riskuje tak jako tak.

Matikář ví, kde má dítě strop a omezí svá očekávání. Pro čtyřku z milosti mu bude mu stačit vidět zájem a snahu o úspěch namísto kyselého odmítání.
Proboha, to je přece naprosto samozřejmé. Ale debata šla stejně jako u příkladu s tělocvikem o vztahu žáka k vyučovanému předmětu. A ten se nezmění jen proto, že dáte matematickému antitalentovi čtverku z milosti. Pořád bude nenávidět předmět, ve kterém je za hlupáka.

Zájem a spolupráci dětí nelze vynutit externí hrozbou či silně naivním očekáváním, že se přeci musí chovat ve škole slušně protože je to škola.
Opět chaos. Pletete si pojmy zájem a dodržování pravidel.
Policistovi při silniční kontrole je naprosto jedno, zda řídíte s nadšením a jízdu autem milujete, anebo usedáte za volant se strachem. Tak jako tak jste povinen dodržovat pravidla a při jejich porušení musíte očekávat příslušnou sankci.
Jenže žákovi, který pravidla porušuje, se dnes nic nestane. Sankce, bude-li vůbec jaká, je prostě směšná. Copak si vážně myslíte, že dnešní žáci si cca od třetí třídy něco dělají ze dvojky z chování?

Vy se naprosto naivně domníváte, že pokud má dítě o předmět zájem, pak v příslušné hodině nezlobí. Už to je úplná hloupost. Dítě zlobí prostě proto, že je to dítě. Čím zvídavější, čím větší osobnost, anebo čím větší spratek, tím spíše bude zkoušet, kde jsou hranice a co se ještě smí. Já patřil mezi jedničkáře a učení mne bavilo. Ale občas jsem poznámku přinesl v žákovské knížce taky. Třeba proto, že jsem posílal v hodině psaníčka spolužačce, anebo proto, že jsem se o přestávce serval se spratkem, který si ze mne dělal posměšky.
Zcela navíc pomíjíte fakt, že prostě existují žáci, kteří nebudou mít o konkrétní předmět zájem, i kdyby jej učil reinkarnovaný Jan Amos.
A už úplně odmítáte přijmout fakt, že i Jack Rozparovač kdysi a kdesi prošel základkou.
Dokud neopustíte svá teoretická paradigmata a neshlédnete do reality školních učeben, nemá smysl v této diskusi pokračovat.

P.S.: A položí si Rodič také někdy otázku, zda příčinou nešťastného dítěte není on sám?
Promluvte si někdy s pracovníky Dětské Linky důvěry. Zjistíte, že v pozadí mnoha "školních" problémů jsou potíže doma.

Tajný Učitel řekl(a)...
5. června 2014 v 14:53  

Pane Poste restante,
já do reality učeben vstupuji každý den na plný úvazek a pár hodin extra. Buď pracujeme v jiné galaxii, nebo máte prostě smůlu na drzé a lhostejné žactvo, nebo je to v něčem jiném.

Vím, že jsou žáci, kteří nemají studijní ambice. To však neznamená, že je nemohou ve škole nabýt. Nemusíte se chtít učit, ale když poprvé dostanete do ruky Rubikovu kostku, chcete ji složit, aniž byste přemýšlel zda se vám chce či nikoliv.

Píšete, že učitel je především povinen naplňovat RVP. Vidíte, to já si nemyslím. Podle mně je učitel povinen především učit a naučit bez nátlaku, vydírání a ohledu na přechodné administrativní blbosti, které ten či onen ministr zrovna hurá zavede.

Učitel přece může dát obézní žačce jiný úkol, pokud se tedy RVP zrovna nedívá. Žák ne-matematik nemusí předmět zrovna nenávidět, pokud v něm dosáhne alespoň dílčích úspěchů. Pokud mu učitel dá šanci něco zvládnout, má motivaci k tomu aby toho zvládl víc. Nelze lámat hůl nad nenadanými žáky. Pak předmět budou nenávidět.

Domnívám se, že zájem a dodržování pravidel jdou ruku v ruce. Ani jedno nelze dlouhodobě vynutit násilím. Dodržují snad čeští řidiči pravidla? Pokud ano, tak pouze ty základní v pudu zachování svého zdraví a peněženky.

Odmítám Vaší teorii nepodchytitelných či neinspirovatelných žáků, stejně jako odmítám názor, že děti chtějí učitele v prvé řadě testovat a pak psychicky rozložit, protože jsou prostě děti.
Toto je možné interpretovat jako čirý alibismus, či v horším případě paranoiu.

Nejprve žehráte na nevychované žactvo a poté připustíte, že děti prostě zlobí, protože jsou děti.
Dovolím si pozorování, že pokud mají žáci co dělat, nezlobí.

Bylo by velmi zajímavé zjistit proč se naše zkušenosti se žáky natolik liší, že nejsme s to pochopit zorný úhel toho druhého.
Bude to školou? Studiem? Celkovou atmosférou v naších školách?

Tajný Učitel řekl(a)...
5. června 2014 v 15:06  

"Schválně mi zkuste popsat, jak byste si sjednal pořádek u takového malého sociopata, který Vás bez mrknutí oka pošle někam?"

Nevím, ještě jsem se s tímto malým sociopatem nesetkal. Neznám jeho rodiče. Nebyl jsem u něj doma. Nevím co má rád a co nesnáší. Nevím jak na něj reaguje třída. Nevím co si o něm myslí kolegové.

Nicméně, jak se znám asi bych si z něj dělal legraci.

Nicka Pytlik řekl(a)...
5. června 2014 v 16:42  

asi bych si z něj dělal legraci

Dělání si legrace s pravděpodobným zesměšněním dítěte považuji jednoznačně za nepřijatelné, a pro obě strany ponižující.
Přistoupil bych k němu ale v naprosto krajním případě až po vyčerání všech ostatních možností, to jest od napomenutí, důrazné domluvy, pohlavku busty Jana Ámose, rány lískovkou do stohu příprav na učitelském stole, až po zamezení přístupu k počítači.
A to třeba otázkou: Co jsi si dnes vybral k obědu, Kučero? Přesto, že by se jednalo o Jarkovského.

poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 17:12  

Opět si asi nerozumíme.
Mně osobně je RVP ukradené a celý koncept RVP-ŠVP považuji za špatně implementovaný paskvil, který je v důsledku jednou z příčin současného mizerného stavu. Což mne pochopitelně nezbavuje povinnosti jej plnit a dodržovat. Minimálně alespoň papírově. Proto jsem napsal, že onen tělocvikář riskuje potíže tak jako tak. Buďto bude striktní dodržovatel předpisů a pak možná riskuje zbytečný úraz, nebo bude benevolentní a v tom případě riskuje konflikt s nadřízeným a současně, že mu podobné "výjimky" rozloží výuku. Každopádně jde ale jen o ilustrativní příklad a nemusíte se na něj až tak příliš zaměřovat. Klidně použijme jiný.

ale když poprvé dostanete do ruky Rubikovu kostku, chcete ji složit, aniž byste přemýšlel zda se vám chce či nikoliv
Výborně. A teď si představte, že ani po několika pokusech nedokážete Rubikovu kostku složit. Pak Vám někdo poradí posloupnost kroků, které jednoznačně vedou ke složení kostky. A Vy ji přesto ani s návodem složit nedokážete. Pak Vám někdo, aby odstranil zdroj frustrace, předloží Lloydovu patnáctku a ukáže Vám, jak ji složit. Ale Vy na to prostě nejste...
Ještě pořád budete milovat předmět Hlavolamy a bez mrknutí oka snášet posměšky spolužáků? Myslím, že pokud nebudete tento předmět nenávidět, bude to malé pedagogické vítězství vyučujícího. Cokoliv navíc je samozřejmě možné, ale takových učitelů jsou jen hrstky.
To ale přitom nijak nesnižuje Vaše schopnosti ve výtvarné výchově a v dějepisu, rozumíte?

A hůl nad žákem tady také nikdo neláme. Znovu opakuji, že se bavíme o postoji žáka k předmětu. Nikoliv o postoji učitele k žákovi.

poste.restante řekl(a)...
5. června 2014 v 17:12  

Domnívám se, že zájem a dodržování pravidel jdou ruku v ruce.
Ach jo. Samozřejmě, že máte pravdu. Ale já Vám opakovaně popisuji situace, kdy prostě ruku v ruce nejdou. Přičemž netvrdím, že Váš model není možný. Ale běžné realitě odpovídá spíše ten můj model, nežli ten Váš. Nebo snad při svém úvazku nemluvíte s kolegy, nevidíte za okna kabinetu? Nejste to náhodou Vy, kdo žije v jiné galaxii?

Ani jedno nelze dlouhodobě vynutit násilím. Co je to dlouhodobě? Pokud stačí pár desítek let, pak by s Vámi asi většina diktátorů nesouhlasila. :-)

Dodržují snad čeští řidiči pravidla?
Zkoušel jste překročit rychlost při vjezdu do obce někde v zahraničí? Není tedy náhodou problém spíše v naší nedůslednosti a tolerantnosti vůči porušování pravidel?
Která pravidla jsou ta, nad kterými můžeme mávnout rukou?
Povolená rychlost v obci? Prodej alkoholu mladistvým? Tolerance lehkých a tanečních drog? Malý úplatek zadavateli veřejné zakázky?
Buďto jsou pravidla hloupá a pak je změňme, anebo jsou správná a pak vynucujme jejich dodržování. V opačném případě jsme totiž ... v Česku.

Odmítám Vaší teorii nepodchytitelných či neinspirovatelných žáků, stejně jako odmítám názor, že děti chtějí učitele v prvé řadě testovat a pak psychicky rozložit, protože jsou prostě děti.
Opět čtete povrchně. Nic takového jsem nepsal.
Jistěže jsou i takoví žáci, kteří jdou programově do hodiny s cílem učitele vytočit. Odmítejte si co chcete. Ale pak si zkuste najít pár videí na internetu. Jedno takové vedlo až k sebevraždě učitele.

Ale většina žáků taková není. Jsou to prostě jen děti, které objevují svět a testují hranice povoleného. O tom jsem psal a to jsem měl na mysli.
Přirovnání o mladém stromku, který potřebuje pevný kůl, aby rostl rovně, prostě platí. To neříkám já, ale jistý Jan Amos.

Nejprve žehráte na nevychované žactvo a poté připustíte, že děti prostě zlobí, protože jsou děti.
Pokud nedokážete chápat, že existuje rozdíl mezi obyčejným dětským zlobením, či pubertálním "pruzením" dospělých a nepřijatelným, asociálním chováním, často za hranou zákona, pak nevěřím, že jste profesionál.

Dovolím si pozorování, že pokud mají žáci co dělat, nezlobí.
Zlatá slova. Stačí jim dát tablet a nechat je na pokoji. A občas lehce okřiknout, když dosažené skóre komentují příliš hlasitě. :-)

Bylo by velmi zajímavé zjistit proč se naše zkušenosti se žáky natolik liší, že nejsme s to pochopit zorný úhel toho druhého.
To je velmi jednoduché. Já popisuji extrémy, ke kterým dochází občas, ale představují pomyslnou špičku ledovce.
Vy jste asi buď měl zatím štěstí na vlastní zkušenost, nebo vnímáte svět úzce selektivně. Nečtete zprávy o napadených učitelích, myslíte si, že zbraně a drogy ve školách jsou problém v Americe a nás se to netýká.
Nevidíte, co vidět nechcete. A pokud vidíte, pak znáte příčinu - neschopní kvalifikovaní učitelé.

jak se znám asi bych si z něj dělal legraci
Tak jen doufejte, že se nerozhodne rozšířit Vám úsměv. Třeba šroubovákem.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
5. června 2014 v 18:44  

Tato diskuse mi připomíná diskusi u Jílkové z minulého týdne - napadání vychovatelů v ústavech.

Vychovatelka z nějakého ústavu pořád nechápala, jak špatně to vedou v Králikách, že u nich se nic takového neděje.

Poté ji někdo upozornil, že u nich jsou mladiství jiné kategorie a ti kteří jsou nezvladatelní končí v ústavech jako jsou Králíky.

Celá ta diskuse byla stejně jako tady střetem realistů (poste.restante) a "ostatních" jako tady pan Tajný učitel.

Doporučuji shlédnout.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. června 2014 v 9:43  

Pan Poste restante,
děkuji za osvětlení Vašeho světa.
Asi máte pravdu a žiji v jiné galaxii. Mám to privilegium pracovat na nevýběrové škole, kde panuje důvěra a přátelství mezi kolegy a ve většině případů i mezi dětmi a učiteli. Naše názory jsou formovány prostředím v němž žijeme. Domnívám se, že jsme tohoto prostředí zároveň tvůrci a máme možnost volby. Vím, že je mnoho škol, kam učitelé chodí z nechutí a strachem o existenci.

Je to právě ona odevzdanost osudu většiny českých učitelů, apatie a resignace na nesnesitelné pracovní podmínky, hloupé ředitele a neschopné kolegy, která přispívá velkým dílem k mizerné atmosféře na školách a v konečném důsledku k vytváření odporu dětí ke škole.

Mám za to, že pokud je a škole atmosféra důvěry a jednotného cíle mezi učiteli, lze důvěru přenést i do vztahu učitelů se žáky a jejich rodiči, což velmi podstatně omezí socio-patologické jevy.

Odmítám tedy žít v drsném "realistickém" světě české školy a vytvářím si školu vlastní "idealistickou", do které chodím rád a na kterou se, než mne někdo zastřelí před tabulí, těším.



Nicka Pytlik řekl(a)...
6. června 2014 v 11:21  

vytvářím si školu vlastní "idealistickou"

Učitelé stižení idealismem jsou po patologických sadistech a zamindrákovaných egocentricích to nejhorší, co může děti potkat.
Dřív nebo později se jim v konfrontaci s realitou zhroutí svět, začnou mít pocit nedocenění, a od deprivace je už jen kousíček k agresi a odplatě.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. června 2014 v 14:52  

Ano, idealismus metla lidstva. Jsou ovšem idealisté bez iluzí.

Je to vždy a mnohem lepší než pragmatičtí realisté, kteří se ve své podstatě omezují na zapšklé kabinetní šeptandy o špatných časech, zlých ředitelích, neschopných ministrech, neposlušných dětech a drzých rodičích. Ve své zatuchlé školičce, kde se všichni všech bojí, odpracují svých pár hodin, vyplní papíry a pěkně potichu, aby nevzbudili něčí pozornost se odplíží domů ke svým počítačům, kde vystříkají své frustrace do cyberprostoru.




Unknown řekl(a)...
6. června 2014 v 15:41  

To Eva Adamová: řekla bych, že se snažíte být akademicky korektní, ale v tomto případě to není namístě. Sama dobře víte a lépe než ostatní, jaké jsou důsledky didaktického akcentu na "opičí" matematiku na konci střední školy. Naprosto scestný pojem nestandardní úlohy je produktem těch učitelů, kteří výuku rutinních dovedností přenesli na celou matematiku a tupě učí naše děti tzv. modelovým příkladům a paměťovému zvládání matematiky. Sama víte, jak tisíce i jinak nadprůměrně chytrých dětí vystavených léta těmto přístupům, tápou v triviálních úlohách, kde stačí k jejich řešení prostý selský rozum a elementární logika.
Matematické řemeslo nikdo nezpochybňuje, ale uvedený výrok pana Hejného podepisuji. Vaším akademickým oportunismem pouze nahráváte těm učitelům, kteří si z toho vyberou jen ten nejjednodušší způsob, jak odbýt svoji učitelskou práci.

poste.restante řekl(a)...
6. června 2014 v 18:00  

Po revoluci v roce 1989 byl populární vtip: Pesimista se učí rusky, optimista se učí anglicky a realista se učí střílet.
O idealistech se ve vtipu nemluví, ale myslím, že by se nejspíš učili esperanto.

Tajný učitel nám opět demonstroval, proč je tak obtížné nalézt s lidmi jeho ražení jakoukoliv shodu a společnou řeč.

pragmatičtí realisté, kteří se ve své podstatě omezují na zapšklé kabinetní šeptandy o špatných časech ... vystříkají své frustrace do cyberprostoru
Neboť jsem Anonymním z 21:30 uveden jako exemplář realisty, nemohu chápat sentence Tajného učitele jinak, nežli jako rozbor myšlenkového rozpoložení mého a mně podobných zástupců realistické obce učitelské.

Je to ukázková demonstrace flagrantního nepochopení pojmu "realista".

Realisté totiž žijí v realitě, tedy ve skutečnosti a nikoliv ve snovém světě. Musejí reálně makat a rádi by za svou práci dostali reálnou odměnu. Při své práci se setkávají s reálnými problémy a snaží se pro ně hledat realistická řešení. V koutku duše jsou tak trochu idealisté, nebo spíše vizionáři, protože si uvědomují reálné nedostatky aktuální reality, a rádi by, aby se realita změnila k lepšímu. A právě za tím účelem si vytvářejí vize lepší budoucnosti. Na rozdíl od idealistů jsou ale jejich vize vždy stavěny na reálných základech a jsou tedy realistické. Realisté pak nejen promýšlejí reálné kroky k dosažení své realistické vize, ale snaží se je reálně provádět už nyní. Jsou si totiž setsakra dobře vědomí toho, že žádná idea se nezhmotní sama od sebe, ale její uskutečnění je potřeba reálně odmakat. (Třeba i tím, že se prostřednictvím kyberprostoru pokouší pro své vize získat reálnou podporu potřebnou k jejich realizaci.)

Kolega Pytlík by nejspíš mohl dodat, že Tajným učitelem popsané chování je právě typickým konáním idealisty, poté co již absolvoval tvrdou srážku s realitou, kteroužto nebyl schopen absorbovat a tudíž se následně přetavila ve frustraci.

krtek řekl(a)...
6. června 2014 v 20:31  

Ale proč tak akademicky, pane kolego poste.restante? Já se v tom vyjádření Tajného učitele našel: "Ve své zatuchlé školičce, kde se všichni všech bojí, odpracují svých pár hodin, vyplní papíry a pěkně potichu, aby nevzbudili něčí pozornost se odplíží domů ke svým počítačům, kde vystříkají své frustrace do cyberprostoru. "
Ano, v horku je každá škola zatuchlá, navíc nám za provozu začíná rekonstrukce elektriky, ano, odučil jsem své dvš hodiny, ano, namísto opravy písemky a hledání nových metod "vystříkávám frustraci" z toho, že studentky nepochopily rozdíl mezi sin alfa a alfa a tudíž jakákoliv snaha naučit je sinovou větu je nemožná. Já se prostě v té kritice vidím, jen se ptám Tajného učitele, jaké mám vyvodit závěry, když náprava je asi nemožná.

Nicka Pytlik řekl(a)...
6. června 2014 v 23:27  

vystříkají své frustrace do cyberprostoru

Nezbývá než zakejhat. Co si také počít při průměrné denní četnosti 2,47 výronu, a to v průběhu posledních dobře deseti let. Sedí to přesně. Tedy, až na to vyplňování papírů.
Otázka ovšem zní, v čem spočívá příčina oné zatuchlosti a skupinového strachu, a pak, je flustrován každý, kdo tady uroní nějaký ten příspěvek?

Tajný Učitel řekl(a)...
7. června 2014 v 1:09  

Budu se opakovat.
Je to právě ona odevzdanost osudu většiny českých učitelů, apatie a resignace na nesnesitelné pracovní podmínky, hloupé ředitele a neschopné kolegy, která přispívá velkým dílem k mizerné atmosféře na školách a v konečném důsledku k vytváření odporu dětí (a jejich rodičů) ke škole.

Kde jsou ta Vaše realistická řešení? Jsou to státní maturity? Plošné testování? RVP/ŠVP? Strategie 2000? Bílá kniha? Modrá kniha? Zákon o kvalifikaci? Tablety?
Kde jsou lokální či masové protesty učitelů proti hlouposti, a nekompetentnosti ředitelů, ministrů či korupci zřizovatelů, či aspoň za mrzký peníz?

Už šedesát let dobří učitelé spí. Nevím na čem, ale vavříny to nejsou. Spíše to bude mazlavě teploučký, byť trochu zavánějící polštář minimálního, avšak jistého bakšiše. Chytnou-li se iniciativy rodiče, jsou učitelskou obcí okamžitě označeni jako věci neznalí a nevítaní mudrlanti. Alternativy jsou moc alternativní. Domácí škola moc domácí. A tak se nadává ve virtuální hospodě.
Pokud se někdo pokusí popsat řešení (já) které není dostatečně cynické a "realistické" je idealistický snílek. (já)

Ve virtuálních hospodských záchodcích se s ranními zvratky spláchnou i odhodlané řeči a po příštím dni stráveném v dusnu zaměstnání můžeme začít chlastat, kecat a zvracet znovu.

Poté, co jsem "absolvoval tvrdou srážku z realitou", doufám, že toto je můj poslední idealistický cybervýron v tomto šr. Pokud nebude cyberchtíč neudržitelný, to jest. V pondělí se vrátím do své "idealistické" školy, kde se děti chtějí učit, kolegové se respektují a pomáhají si a ředitel, byť umu nevalného, aspoň nekecá lidem do práce.

Eva Adamová řekl(a)...
7. června 2014 v 13:51  

Víte paní Mouchová, já mám jen strach z jednoho, a to z toho, aby se z Hejného metodou nestalo něco podobného, jako s výukou pomocí množin před několika desítkami let. Taky vplula do našich škol, jako něco zázračného, co z našich dětí mělo udělat geniální matematiky. Vše, co šlo pojmenovat slovem množina, se tak pojmenovalo a děckám a učitelkám na 1. stupni, které přiznejme si to otevřeně, ve valné většině samy matematické myšlení nemají, se jen zbytečně zamotaly hlavy. Učitelky totiž samy něvěděly čí jsou.

On totiž hlavním problémem výuky matematiky na 1. stupni není použitá metoda, ale schopnosti učitele. Zkusme si uvědomit, kdo vlastně matematiku na 1. stupni učí. Už před 30 lety šla učitelství pro 1. stupeň studovat děvčata, která na tom v matematice nebyla nic moc, a pokud tam zamířil nějaký hoch, byl na tom většinou ještě hůř. A to se jednalo z velké části o gymnazisty. Dnes je situace ještě o dost horší. Zářným výjimkám se omlouvám, ale moc jich nebude.

A mám obavy, že v rukou těchto učitelů může být "opičí" uplatňování Hejného metody bez použití selského rozumu a logického myšlení dokonce nebezpečnou zbraní, podobně jako tomu bylo u metody výuky pomocí množin. Jedná se totiž o lidi, kteří ani nepoznaní nadání dítěte, natož aby poznali, která metoda je pro dané dítě vhodnější.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.