Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) chce zavést povinnou maturitu z matematiky. Fakt, že letos si matematiku jako druhý maturitní předmět vybralo jen 36 procent studentů a 24,1 % z nich u maturity propadlo, pana ministra školství sice nepříjemně překvapil, ale od zavedení povinné matematiky ho zřejmě neodradí. Povinná maturita z matematiky by mohla být zavedena v roce 2020.
Z článku Hana Formánková v blog.iDNES.cz vybíráme:
Ale bohužel pan ministr Chládek a pan poslanec Vystrčil se drží přísloví - podle sebe soudím tebe.
Měli by však vycházet ze znalosti schopností populace. Už jenom výsledky maturit z matematiky a počet studentů, kteří si ji vybírají jako maturitní předmět, by jim měly napovědět, že realita je jiná, než si oni matematicky myslí.(...)
Jak matematika rozvíjí logické myšlení, se můžete přesvědčit sami na příkladu, na němž studenti letos nejvíc ztroskotali. Vypočítalo ho jen 24% maturantů. Jde o příklad, který prý lze vyřešit z hlavy.
Výsledek je: 33k+2
Kdo nemá matematické buňky, nepochopí příklad ani, když zná správný výsledek.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
27 komentářů:
Tak zrovna u tohoto příkladu nejde o žádnou "matematiku". Stačí znát pravidla pro počítaní s mocninami a pochopit příklad musí i mírně podprůměrný člověk. Nemusí ho trknout řešení, dobře, ale se znalostí výsledku to MUSÍ pochopit.
A kdo ne, tak by neměl mít maturitu.
Paní Formánková pouze ukazuje, že ona sama konkrétně je normálně b..á (vlastně nemá buňky na matematiku)
Ještě pro paní Formánkovou, která to stejně číst nebude.
Např. na http://www.zsnamesti.cz/dum/VY_32_INOVACE_470.pdf
(co mi vypadlo po gůglování mezi prvními)
Ten jí uváděný těžký příklad je z "učiva", se kterým se seznamují i žáci pravděpodobně mnoha základních škol a měli by jej tedy (byť po vysvětlení) pochopit. Na rozdíl od ní...
Formánková sice vytýká dvěma politikům, že podle sebe soudí tebe, ale sama nedělá nic jiného, než že lobuje ve prospěch matematicky nevzdělaných. Chvála podprůměrnosti, kterou předvedla je tristní.
Pro někoho je těžká matematika trojčlenka a pro někoho diferenciální rovnice. Naši maturanti i záklaďáci však nedávají ani trojčlenku. Inu, s advokátkou Formánkovou jistě chápou, že se jí (trojčlenku) nebudou muset nikdy naučit a bude z nás národ trotlů.
Kdo nemá matematické buňky
S matematickými buňkami je to potíž. Pár jsem jich měl v brzlíku, a tuším dvě nebo tři v levém nadvarleti. Zvláštní, 'nebýt na tu matiku', frčí. Kdo na ni ale je, bývá shledán exotem.
Už jsem to tu několikrák psal. A asi ještě několikrák napíšu, a tak jen připomenu. Mám poměrně dobře podloženo, že kdo nemá problémy při studiu medicíny nebo práv, neměl zpravidla ani problémy s uchopením představy informace v binární podobě a s použitím rozhodovací funkce IF. A naopak. Kdo studuje ledvá, tak tyto věci prostě nezvládal.
Ono to nemusí být jen buňkami na matematiku, ale také buňkami pro píli a zodpovědnost.
Nechme matiku matikou. Matematici mívají velmi propracovaný systém hodnocení na desetinky procenta úspšnosti, který naprosto nekompromisně aplikují bez ohledu na ostatní, i lidštější aspekty klasifikace. A pak je někdo seřve v telefóně, a tak dlouho šátrají v pytlíku, dokud tu lepší známku nevytáhnou.
A což radši pouvažovat o povinné maturitě z informačních a komunikačních technologií. V dnešní době skoro pozdě...
To by byl mazec, panečku!
A úplně bych zapomněl. Zrušil bych povinnou maturitu z češtiny. K čemu to? Dneska. Česky tu umí každý, a jinak se s ní nedomluvíte. Ať si jazyk cizelují literáti a mluvčí.
AFAIK,na esemesku bez hacku a carek nam to staci.
Mám kolegy, kteří se k dnešním možnostem technologií staví mj. slovy "Nechápu, co některé lidi vede k přesvědčení, že můžou jen tak něco napsat a zveřejnit."
Mně ta skutečnost sama o sobě nevadí. Nechápu ale, proč takovouto slátaninu přetiskuje Česká škola. Co nám, čtenářům, mělo přečtení tohoto díla přinést?
Česká škola informuje i o kontroverzních názorech, o kterých je dle mého přesvědčení dobré vědět.
Proc se tedy dozvidame tak malo o uspesich pedagogu v Keni?
A co je, prosím, na úspěších keňžských pedagogů kontroverzního?
Le da že by je 'dosahovali' zkreslováním skutečného stavu, nebo za použití násilí na žácích i jejich rodičích.
Hloupostě publikovati nutno!!!
Nakonec ve zpravodajství, televizních poudačkach i tisku se v oblasti vzdělávání až na výjimky nic jiného než fantaskní smyšlenky neobjevuje.
Není divu, že čeští žáci nemají rádi matematiku. Mnozí učitelé matematiky úplně klidně prohlásí, že uvedený příklad je snadný, zcela ignorujíce fakta, totiž že jej vyřešilo jen 24 % maturantů, kteří si zvolili matematiku. Jak to, když je tak lehký?
Ano, pro vás i pro mě je opravdu lehký, jsem absolvent matfyzu. Já vidím řešení ihned. Ale také vidím, jak musí být pro laika složité se v takovém příkladu vůbec orientovat, natož ho vyřešit, jak je těžké se je orientovat ve značení, v netriviální využití proměnné, výrazu v exponentu atd. atd. Je komické, když anonymní z 21:30 odkazuje na nějaký přehled práce s mocninami. Svědčí to o jediném: nikdy se pořádně nezamyslel nad tím, co se děje v hlavách dětí, když se učí matematiku, a že to většinou je něco úplně jiného, než má v hlavě on.
Učení neprobíhá v hlavě učitele ani v jeho ústech ani na tabuli ani v učebnici, ale jedině v hlavě žáka. Z této i z řady jiných diskusí je zřejmé, že si to mnozí, ne-li většina učitelů matematiky (ale i ostatních předmětů) neuvědomuje. Jejich vyučování pak nevede k pochopení, ale k memorování.
Otázky paní Formánkové vůbec nejsou hloupé:
Jak to, že studentům, kteří maturovali z matematiky nerozvinula ta úžasná matematika za 13 let školní docházky logické uvažování?
A proč se matematice, která tak rozvíjí logiku, vyhýbá u maturity většina studentů, když logické uvažování je pro život tak potřebné?
a nikdo se ani nepokusil na ně odpovědět.
Možná lidem s matematickým mozkem, zase chybí více pochopení pro druhé.
Vám pane Štefle ani ten matfyz nepomohl, jak vidím.
"Nemusí ho trknout řešení, dobře, ale se znalostí výsledku to MUSÍ pochopit.
A kdo ne, tak by neměl mít maturitu."
A co se týká "komického přehledu" - ta podstata se opravdu poprvé vyskytuje na základní škole v osmé třídě. Na základě toho by MATURANT měl příklad alespoň pochopit.
Zkuste maturantům dát příklad:
Cihla váží kilo a půl cihly. Kolik váží dvě cihly?
A uvidíte. Pak přemýšlejte nad tím co se děje v hlavách žáků. Vsadil bych se, že by to taky většina maturantů nedala.
Chybu nevidím jen na straně učitelů matematiky. Jsou to lidé, které matematika baví a mají ji rádi. Chyba nastává již na prvním stupni, protože žáci tam ani nejsou vedeni k pochopení problému. Důraz je často kladen pouze na počty a velmi jednoduché slovní úlohy. Za to jsou žáci hodnoceni. Na velmi nízké úrovni je často i geometrie. Druhý stupeň pak nemá na co navazovat a přijdou složitější úkoly a učivo. Žák pak často nechápe, stává se pasivním, matematika ho přestává bavit. To je jedna stránka věci. Otázka zní. Kdo vlastně zůstává na 2. stupni ZŠ a kdo odchází na osmiletá a šestiletá gymnázia? Odpověď je jednoduchá. Zůstávají vesměs žáci průměrní, dostateční a nedostateční. To víme všichni. Motivovat většinu takto nově vytvořeného kolektivu je pak opravdový problém. Někteří žáci navíc díky nižšímu IQ nepochopí ani základy. I po těchto žácích sáhne téměř většina SŠ. Roli hraje naplněnost, finanční dotace na žáka. Lze se potom divit výsledkům maturity z matematiky?
Je to pořád jedna a ta stejná debata. Matematici chápou, že středoškolská Matematika, musí stát na zvládnutí "záklaďácké matematiky", ale hlavně "středoškolských a záklaďáckých Počtů". Jinými slovy, existuje cca několik procent žáků, kteří řešení prostě "vidí". Jejich výuka spočívá v tom, že se jim vysvětlí princip a oni jej většinou hned napoprvé pochopí a pak už jen procvičují. Ten zbytek žáků musí získat rutinou, opakováním, a (nebojím se použít to slovo) drilem do mozku stejně zautomatizovaný postup, jako když řadím v autě rychlosti, aniž bych přemýšlel, kde je dvojka a kdy zmáčknout pedál spojky. Úplně stejně jsme se naučili chodit, psát, jíst příborem, nebo kroky valčíku.
Teprve po zvládnutí rutiny přichází prostor pro umění, kouzlo a krásu. U tance, u kaligrafie, tenisu, karate, nebo i matematiky.
Zmiňovaný příklad je přesně toho typu, že stačí použít nacvičený postup uvažování a je snadno řešitelný. A jistě, těch pět procent "přirozených matematiků" vidí řešení rovnou.
Kámen úrazu tedy nespočívá v složitosti zadání, ani v neschopnosti vyučujících matematiky. Je to pouhý důkaz nezvládnutí rutiny na všech stupních výuky. A proč tato rutina současným žákům chybí, na to zde bylo odpovězeno mnohokrát.
Matematika je vlastně jediným předmětem, kde se problém nezvládnuté výuky na základním stupni projevuje v plné síle a nahotě. V českém jazyce lze díky zvládnutí středoškolské literatury odmaturovat, aniž by jedinec uměl pořádně větný rozbor. A pouze tyto dva předměty jdou průřezově oběma stupni vzdělávání. Kdyby byla například povinná maturity z fyziky, viděli bychom ještě mnohem drsnější propad. Odmaturovalo by sotva pár procent, protože ve fyzice se znalosti matematiky musí přímo aplikovat.
Matematika nám jen plně demonstruje bídu vzdělávacího systému jako celku.
A mimochodem, ten příklad s cihlou jsem dal třeťákům. Z 26 jej vyřešili dva a jeden už znal řešení předem. Není to relevantní vzorek, ale signální průzkum ano.
A do třetice podobný pohled - samozřejmě, že matematici přemýšlí o tom, jak přemýšlí jejich žáci, co dělat jinak, lépe, přístupněji, ale když mluvíte na někoho, kdo se na Vás dívá a nevnímá Vás, je to - řečeno se Smoljkame - marné, je to marné, je to ... marné. Část důvodů vysvětluje Petr Procházka, část poste.restante. Souhlasím i s tím, že pokud učitelé pochopí Hejného metodu ne jako Svatý grál, ale jako snahu vtáhnout děti do matematiky a přivést je k hledání souvislostí, pak jsem všemi deseti pro. Pokud to ale skončí - navzdory Hejného dobrým úmyslům - tak, jako většina hurá akci ("Ne Pepíčku, nemůžeš sčítat na prstech, musíš chodit po žebříku na zemi; Andulko, do schodů a ze schodů, to, že ti tatínek naučil měřit na rtuťovém teploměru mne nezajímá, ..."), pak budeme přesně tam, kde jsme teď.
Poste.restante:
Ten zbytek žáků musí získat rutinou, opakováním, a (nebojím se použít to slovo) drilem do mozku stejně zautomatizovaný postup, jako když řadím v autě rychlosti, aniž bych přemýšlel, kde je dvojka a kdy zmáčknout pedál spojky.
Víte já stále méně chápu, k čemu že tohle těm dětem je. Ani takové auto řídit nikdy nebudou... A kde je pak matematika, která rozvíjí logické myšlení, použití matematiky v reálném světě?
To, co se v matematice na SŠ učí, je pořád jen rozředěné to, co se učilo na počátku minulého století na klasických gymnáziích. Ale tam chodila 2 až 3 % populačního ročníku, a prý to nějak fungovalo. Dnes má maturovat 75 % populačního ročníku. Podle mě je to hanba především didaktiků, co jich za ta léta bylo, že se nad tím nezamysleli, nepřehodnotili to a do osnov (RVP) pořád cpou to samé.
Komenský psal:Stěží naučíš toho, kdo není zralý, aby mohl býti vyučován.
Například nemluvně hovořit podle gramatických pravidel, řídit se při zpěvu hudebními zákony, užívat perspektivu atd. Také běhat dříve, než se seznámilo s chůzí a chodit dříve, než se postavilo na nohy atd. Toto se totiž vyrovná tomu, jako kdybys žádal po neopeřeném ptáku, aby létal, nebo se stromu, který je teprve v květu, chtěl trhat plody. Všechno má svůj čas. Zde však zralostí musíš chápat nejen zralost věkovou, nýbrž i vývoj, poněvadž se všemu učíme postupně. Není-li člověk obeznámen se stupněm, který mu otevře cestu k nejbližšímu a opět k jinému, není možno, aby tam byl posunut, leda s obtíží.
Vygotský tomu později říkal zóna nejbližšího vývoje. Ale když si čtu příspěvky Petra Procházky, poste.restante i Krtka, nemohu se zbavit dojmu, že raději dodržujeme osnovy (RVP) než tyto pedagogické zásady. A znovu opakuji, za to mohou především tvůrci těch osnov.
Otázky paní Formánkové vůbec nejsou hloupé...
a nikdo se ani nepokusil na ně odpovědět.
Trošku mi ty otázky připomínají, jako když se obžalovaný urputně vyhýbá soudu, a pak žádá o odškodnění psychické újmy z vlekoucího se procesu.
1. Žákům (jsme na střední škole), kteří u maturity neuspěli, nemohla matematika nic rozvinout, protože se jí za všechna ta léta nevěnovali. Maturovat z ní šli jenom proto, že nabyli patrně oprávněného přesvědčení, že maturita z jakéhokoli cizího jazyka by byla debaklová zaručeně, a že budou-li mít štěstí, do nějaké té odpovědi se trefí.
2. Jako že, proč mnozí cyklisti nejezdí s přilbou na hlavě, když jim může zachránit život. Buď nevědí, co jim s hlavou při dvacetikilometrové rychlosti udělá náraz do stojícího náklaďáku, nebo si myslí, že je to prostě nepotká.
Žáci dílem vůbec nevědí, že matematika něco rozvíjí, nebo jsou přesvědčeni, že to rozvinutí nebudou nikdy potřebovat.
Ale o to tu ani tak nejde. Spíše mne zajímá:
nikdy se pořádně nezamyslel nad tím, co se děje v hlavách dětí, když se učí matematiku
Kdyby tak někdo mohl vysvětlit, co to je, to 'rozumět tomu'. Jak se to projevuje. Jak se pozná, že tomu někdo rozumí. Je nějaký rozdíl od 'vědět to'? Jak při tom, či onom mozek pracuje?
Jak, pane Šteffle, třeba otestujete, že dítě rozumí operaci sčítání?
"To, co se v matematice na SŠ učí, je pořád jen rozředěné to, co se učilo na počátku minulého století na klasických gymnáziích. Ale tam chodila 2 až 3 % populačního ročníku, a prý to nějak fungovalo. Dnes má maturovat 75 % populačního ročníku. Podle mě je to hanba především didaktiků, co jich za ta léta bylo, že se nad tím nezamysleli, nepřehodnotili to a do osnov (RVP) pořád cpou to samé."
Pane Šteffle probůh, uvědomujete si někdy dosah toho, co píšete? Dřív také vlastnilo řidičák minimum lidí a dnes ho vlastní téměř každý. A je snad ostudou, že se po absolventech autoškoly stále vyžadují znalosti dopravních předpisů? Nemělo by se to taky přehodnotit, upravit a zjednodušit, když on ten řidičák chce každý? Co tak dávat ho každému bez snahy a úsilí už občankou?
Doporučuji! Na rozdíl ode mě je to aktivní učitel a přesně popisuje, v čem je problém i jak ho řešit:Čo a ako učit v matematike
Eva Adamová
S řidičákem je to sice vtipná analogie, ale zcela nepatřičná. Z maturanta klasického gymnázia první republiky byl typicky lékař či advokát, nikoliv už učitel (ten neměl ani VŠ) a už vůbec ne holič či policajt (těm stačila obecná). Význam maturity se změnil a tomu by měla odpovídat i změna obsahu. Představa, kterou vy naznačujete, že budeme na 75 % populace klást nároky, jako dříve na 2 % nejlepších je neudržitelná. "...uvědomujete si někdy dosah toho, co píšete?"
Význam maturity se změnil? Neměli bychom mluvit spíš o brutální devalvaci?
Nedosti na tom, že laťka už dávno leží na zemi, my budeme ze zkoušky dělat lidový obyčej při rozdávání vysvědčení.
(Asi bychom si také měli přiznat, že nemá smysl mluvit o maturitě z matematiky, jde-li spíše o test z počtů.)
A z rozředěného klasického gymnázia zůstaly na středních školách jen latinské prupovídky některých rádobysečtělých učitelů - Memento mori!
---
Už začínám chápat ty názory na změnu obsahu učiva - na základní školu podle pana Šteffla výrazy, mocniny a rovnice nepatří, o pravoúhlém trojúhelníku a sin/cos/tg ani nemluvě. Střední škola se promění na mírně rozšířený druhý stupeň základní školy a maturita budou těžší zkoušky na střední školu. A vysoké školy si doučí, co bude potřeba.
---
Přečetl jsem si pozorně, co mi je vytýkáno. Ano, souhlasím, že mohu učit žáka, který je rozumově a věkově schopný chápat, co ho učím, případně, že se mu škola musí přizpůsobit (taky redukuji, redukuji, redukuji) - proč tedy potom EDUin trvá na tom, že by mělo být co nejvíce všeobecné vzdělávání?
že by mělo být co nejvíce všeobecné vzdělávání?
Lépe snad:
'co nejvíce všeobecně zábavného šmrdlání.'
Někdy na podzim v prvních ročnících napíši na tabuli 1357, a položím vražednou otázku, co že jsem to napsal?
Pak se budeme pídit po tom, jaký je rozdíl mezi číslicí a číslem, která že jsou čísla reálná, celá, kladná, lichá, prvočísla a tak.
A pak položím druhou vražednou, co to znamená, když to někdo přečetl jakože tisíc třista padesát sedm.
Proč to tak přečetl?
Jak? Jako... proč...
Tak... proč...
A co jako... proč...
No, to jako... proč...
A vyjde najevo, že děti nerozumějí otázce. Prostě se to tak čte.
A kdy jste se to naučili, to takhle číst, a co to vlastně znamená?
No, to my ale nevíme?
A k čemu nám to, pančiteli, bude?
...
A až si to pěkně probereme, zavzpomínáme na první, druhou třídu, nahradíme si desítky dvojkami, protože dvě číslice k spokojenosti stačí... a nazdar hodiny. Budeme zase v pytli, jako ostatně každý rok.
Bity, bajty, jedovaté krajty...
Jo jo, desítková soustava. Všichni ji znají, používají ji běžně. Každý tomu rozumí.
"Význam maturity se změnil a tomu by měla odpovídat i změna obsahu."
Význam marurity se pane Šteffle nezměnil ani krapínek, stále a pořád jde o jakousi základní vstupenku ke studiu VŠ. Vždyť dnes nám chodí studovat odbornou historii absolvetky maturitního oboru kosmetička apod., kde se dějepis mnohdy ani nevyučuje! To že chceme maturitu po policajtech a holičích je jen a jen náš problém, nicméně jim tím dáváme možnost studovat na VŠ, takže nevidím důvod, proč bychom po nich nemohli chtít i prokázání jistých minimálních znalostí formou maturitní zkoušky.
Děkuji vám ministři, díky vám si zkrátím školu o dva roky, protože na maturitu z něčeho, co nenávidím a nejde mi, na to vám kašlu....
Vida, už to má své pozitivní plody.
Necítím se jako totální "negramot", ale příklad jsem nespočítala ani s výsledkem. Ráda bych tedy vrátila maturitní vysvědčení a diplom (I s tím by mohl pan ministr počítat.). Bohužel v dnešní době potřebují vysokou školu i lidé, kteří se starají např. o lidi s postižením či jinak nemocné. Z mého pohledu zde potřebujete více empatie a porozumění, než matematických schopností. Věřím tedy, že i lidé s matfyz budou do budoucna ochotní utírat svým spoluobčanům jisté tělesné partie od něčeho, co je nám všem tak lidské. Vidět problém jen z jednoho úhlu pohledu nejde. Jen těžko naučíte rybu létat, proč by však i ryba nemohla mít maturitu, když jedním z povinných předmětů je létání. :)
Okomentovat