Obdobná zpráva pro oblast terciárního vzdělávání byla zveřejněna v únoru tohoto roku a referovali jsme o ní zde. Posuny, které ovlivní zapojení technologií do vzdělávání, jsou rozděleny do tří časových rozmezí:
- Horizont 1–2 let –
- proměna role učitelů – očekává se široká znalost a využívání ICT a sociálních sítí, samostatné vyhledávání a využívání možností dalšího vzdělávání, zapojení ve formálních i neformálních vzdělávacích aktivitách, využití online a kombinovaných forem výuky,
- rozvoj strategií učení do hloubky s využitím mobilních technologií a propojení učení s reálným životem.
- Horizont 3–5 let –
- zvýšený důraz na využití otevřených vzdělávacích zdrojů (OER),
- nárůst využívání kombinovaných forem výuky s důrazem na online vyučování, rozvíjení kolaborativní práce ve škole a možnost výuky mimo školu.
- Horizont 5 let a více –
- zrychlení vývoje intuitivních technologií a rozhraní pro ovládání prostřednictvím přirozených pohybů nebo hlasem,
- proměna fungování škol – snahy o proměnu tradičního uspořádání školy a školního dne, např. projektové vyučování nebo multidisciplinární výuka.
- Překážky, které umíme odstranit –
- tvorba autentických příležitostí k učení – propojení výuky s reálným životem,
- zapojení personalizované výuky – využití softwaru a aplikací ze strany jedince a rozvíjení možností adaptivní výuky na straně školy.
- Obtížné překážky s nejasným řešením –
- pěstování komplexního a systémového myšlení a dovednosti komunikace – vést žáky ke kolaboraci a rozvíjení sociální inteligence,
- zvýšená ochrana soukromí – obavy v souvislosti s vytvářením a využíváním rozsáhlých datových souborů získaných prostřednictvím řídicích systémů ve vzdělávání (LMS).
- Překážky těžko definovatelné a ještě obtížněji řešitelné –
- konkurence nových vzdělávacích modelů – online výuka, alternativní školy nebo charterové školy,
- udržení relevance formálního vzdělávání – odborníci se musejí zamyslet nad tím, co mohou žáci získat pouze ve škole a jaké příležitosti mají jinde, podívat se na nabídku školy pohledem žáka a přizpůsobit ji jeho potřebám.
- 1–2 roky –
- BYOD (bring your own device) – přineste si vlastní zařízení (tablet, mobilní telefon, počítač),
- využívání cloudu k ukládání dat, sdílení apod.
- 2–3 roky –
- hry a gamifikace – zapojení her se prosazuje ve vzdělávání, obchodu i armádě, studie ukázaly, že hry mohou ovlivnit chování,
- analýza výukových výsledků (learning analytics) – využití velkých dat pro lepší podporu žáků a jejich učení.
- 4–5 let –
- internet věcí – propojení webu s fyzickými objekty, okamžité zjišťování informací o nich, monitorování,
- nositelné technologie, jako je např. Google Glass, náramky monitorující fyzický stav apod.
Zdroj: The Journal
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
3 komentářů:
Můžeme si stokrát říkat, že to je USA a ne ČR, ale to vše přijde i k nám, možná jen o trochu později.
A celkem z 18 bodů v souhrnu se sice ne všechny přímo dotýkají strategie vzdělávací politiky, ale bohužel v dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (http://www.ceskaskola.cz/2014/05/strategie-vzdelavaci-politiky-ceske.html) se nepromítá žádný. A to ani tyto:
proměna role učitelů – očekává se široká znalost a využívání ICT a sociálních sítí, samostatné vyhledávání a využívání možností dalšího vzdělávání, zapojení ve formálních i neformálních vzdělávacích aktivitách, využití online a kombinovaných forem výuky,
nárůst využívání kombinovaných forem výuky s důrazem na online vyučování, rozvíjení kolaborativní práce ve škole a možnost výuky mimo školu.
proměna fungování škol – snahy o proměnu tradičního uspořádání školy a školního dne, např. projektové vyučování nebo multidisciplinární výuka.
Překážky
tvorba autentických příležitostí k učení – propojení výuky s reálným životem,
zvýšená ochrana soukromí – obavy v souvislosti s vytvářením a využíváním rozsáhlých datových souborů získaných prostřednictvím řídicích systémů ve vzdělávání (LMS).
konkurence nových vzdělávacích modelů – online výuka, alternativní školy nebo charterové školy,
udržení relevance formálního vzdělávání – odborníci se musejí zamyslet nad tím, co mohou žáci získat pouze ve škole a jaké příležitosti mají jinde, podívat se na nabídku školy pohledem žáka a přizpůsobit ji jeho potřebám.
Tato zjištění jen potvrzují moji obavu, že dokument MŠMT spíše než, aby směřoval do blízké budoucnosti, usiluje o zachování a vylepšování školství minulosti.
Myslím, že lidé zodpovědní za vzdělávací politiku by si měli americký dokument nejen přečíst, ale i promyslet.
podívat se na nabídku školy pohledem žáka a přizpůsobit ji jeho potřebám
Tak proč se, doparoma, ruší ty automaty na čipsy a kolu???
Americký stejně jako britský školní systém NEFUNGUJE. Američtí a britští učitelé sou ještě v mnohem horším srabu než čeští co se týká papírování a testování. Přečtěte si výpovědi amerických a britských učitelů na stránkách angloamerických periodik. Neberme si příklad ze systémů, které evidentně nefungují.
Okomentovat