Ondřej Šteffl: Když jsou testy zaškrtávací, učí se žáci zaškrtávat, není divu.

pátek 27. června 2014 ·

Šéf Cermatu k množství propadlíků říká „Jednu příčinu vidím v tom, že výrazně klesla schopnost žáků řešit otevřené úlohy." To je ovšem pouhá drobnost. Od začátku všichni, kdo se zabývají testováním, varovali, že každá high-stake zkouška (doslova „testy, kde je mnoho v sázce“) vede k tomu, že se celá výuka soustředí na to, co je obsahem zkoušky, a vše ostatní bude potlačeno. Když jsou testy zaškrtávací, učí se žáci zaškrtávat, není divu. To je ovšem spíše technická věc, ale z českého jazyka i matematiky zmizelo jakékoliv hlubší uvažování. Kde je v matematice logické myšlení či matematizace reálné situace atd.? Z matematiky zbyl nácvik algoritmů. Ale to jsme pořád na začátku. Nějak jsme se státní maturitou (která je jen z čj, ma, cj) zapomněli na jiné předměty: Co třeba odborné předměty na odborných školách? Jejich úroveň se za 4 roky, co máme státní maturitu, co? Zvýšila? Pochybuji. Nebo dějepis, společenské vědy, fyzika, chemie na gymnáziích, neubíraly se jim hodiny kvůli nácviku na státní maturitu?


Řada zemí, já vím o šesti (NZl, Austrálie, Skotsko, Ontário, Švédsko a Singapur), má dost podobné hlavní cíle vzdělávání, jsou čtyři:

  1. Slušný morální člověk
  2. Chtít a umět se učit
  3. Rozumět sám sobě, sebedůvěra (selfconfidence)
  4. Angažovaný občan

Mně se ty cíle jeví velmi rozumné, pro mě to jsou i odpovědi na otázku, na co se soustředit, abychom připravili děti na budoucnost, o níž víme jen to, že bude proměnlivá. Proto mě zajímá, jak k nim přispěla státní maturita. Takže:

ad 1. slušný a morální člověk: Celý vývoj včetně vyhozených peněz kolem maturit (patrně rozkrádaní) – mínus. Podvádění u maturit, a to často i s nápomocí učitelů – velké mínus. Reakce na podvádění – předloni mohly třídy, které byly přistiženy, opakovat zkoušky asi za 14 dnů, na rozdíl od těch, kteří neopisovali a měli 29 bodů namísto požadovaných 30, ti až v září – mínus. Mlžení a utajování testů v prvních dvou letech – mínus (zlepšilo se).

ad 2. Chtít a umět se učit: Ve většině případů se příprava na státní maturitu zvrhává v memorování, učení se algoritmů (výjimkou je snad cizí jazyk). Nevidím, kde přinesla zlepšení oproti klasické maturitě. Učení se soustřeďuje jen na některé oblasti a techniky (viz výše např. zaškrtávání) – mínus. Co se týká cíle „chtít se učit“, tam je mínus veliké. Pro řadu žáků, zejména na gymnáziích, je úroveň nízká, pro jiné např. na učňácích naopak vysoká, v obou případech demotivující. Zcela základní chybou je pak princip vnější motivace (čemuž se u high-stake zkoušky nelze vyhnout), který je pak dokonce vydáván za její hlavní přínos, učiteli využíván ke „strašení“ dětí a velkou částí veřejnosti chválen – velké mínus. Chtít se učit, to ale znamená především vnitřní motivaci k učení, učit se proto, že chci něco umět, státní maturita je ale pro většinu hlavně o tom papíru.

ad 3. Rozumět sám sobě, sebedůvěra (selfconfidence): Umožňuje státní maturita zjistit a předvést maturantovi, co opravdu umí, anebo jen zjišťuje, co z toho úzkého, co předepsala, neumí? Neúspěšným sebedůvěru bere. A netýká se to jen těch slabých: v minulosti například některé výborné děti propadly ve slohu. Pomohlo to někomu? Takže zase mínus.

ad 4. Angažovaný občan. Občan může být angažovaný, pokud věří státu. Neustálé změny v podobě maturity, nepředvídatelná obtížnost verzí (ukázkově předloni u vyšší úrovně matematiky, ale i letošní matematika byla těžší než loňská), složitý způsob podávání odvolání, neochota úřadů zabývat se stížnostmi – velké mínus. Největším přínosem tak snad byly před lety úspěšné demonstrace proti maturitě a pak úspěch některých studentů v odvoláních v první roce a skutečnost, že to nakonec donutilo CERMAT ke změně chování. Co si asi tak žáci, učitelé i ředitelé odnesli z toho, když v prvních dvou letech stát (CERMAT) zyby nehty bránil vadné úlohy. Celkově musí mít všichni ze státní maturity pocit, že se musí podřídit státní mašinerii a nemohou s tím nic dělat. K angažovanosti státní maturita nevychovává.

Shrnuto: Pokud bychom se dohodli, že uvedené čtyři cíle jsou přece jen důležitější než to, zda děti umějí řešit kvadratické rovnice nebo správně napsat popis postupu přípravy palačinek, pak nezbývá než konstatovat, že státní maturita našemu vzdělávání spíše škodí než prospívá.¨

Hlavní problém státních maturit tak není v tom, co se v nich děje, ale v tom, že jimi marníme čas, síly a peníze. Strhávají na sebe pozornost veřejnosti, učitelů i žáků, bavíme se o prkotinách, místo abychom přemýšleli o skutečném smyslu a cílech vzdělávání a o tom, jak naše děti učinit lepšími.

Ve vnímání míry korupce patří země z výše uvedené šestice do prvních deseti (jen Skotsko není samostatně a GB je 14.). Podobně patří těchto šest zemí mezi nejlepší podle kvality života. Že by to nějak souviselo?

Převzato ze sociální sítě Facebook

49 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
27. června 2014 v 12:57  

Šteffle, čekala bych více nadhledu a profesionality, než uboze účelové vytahování někdejších chyb, které se už navíc neopakují. Marná snaha podkopávat další rozvoj státní maturity jen ukazuje na nepřekonanou hořkost z vlastního neúspěchu. Sám tam píšete, že neúspěšným maturita bere sebedůvěru. Vidíte, vy jste maturoval ještě v době, kdy sinus x byl větší než jedna a státní maturita vás nezasáhla, ale je pro vás těžké si přiznat, že v projektu zvaném státní maturita jste to byl VY, kdo byl a je i nadále neúspěšný. Přiznejte si to, vyrovnejte se s tím a neotravujte lidem život.

Biene řekl(a)...
27. června 2014 v 13:01  

"Od začátku všichni, kdo se zabývají testováním, varovali, že každá high-stake zkouška (doslova „testy, kde je mnoho v sázce“) vede k tomu, že se celá výuka soustředí na to, co je obsahem zkoušky, a vše ostatní bude potlačeno. Když jsou testy zaškrtávací, učí se žáci zaškrtávat, není divu."
1) Kdo jsou to ti "všichni"?
2) Koho varovali?
3) Od okamžiku, kdy začala příprava na státní maturity došlo k účelové redukci všeho, z čeho se "státně nematuruje". Jestliže úroveň českého školství stále klesá, státní maturity na tomto poklesu mají lví podíl. A smutné je, že nemusíte být nijak zvlášť inteligentní, abyste mohli tyto dopady předvídat..Ryba smrdí od hlavy a dokud ti, kdo řídí rezort školství nezačnou používat mozek, nikdy to lepší nebude.
Ale budiž..takhle společnost stejně potřebuje přihlouplé, snadno manipulovatelné lidi, kteří si nechají vymýt mozky arogantní, zlodějskou elitou. Tak proč se starat o nějaké vzdělávací instituce. :o(

Eva Adamová řekl(a)...
27. června 2014 v 13:20  

"Nevidím, kde přinesla zlepšení oproti klasické maturitě. Učení se soustřeďuje jen na některé oblasti a techniky (viz výše např. zaškrtávání) – mínus."

Kristepane, pane Šteffle, vždyť tu zaškrtávací mánii jste v tomto národě spustil Vy svými SCIO testy cca před 20 lety. A slušně na nich vyděláváte dodnes. Dokonce vyděláváte i na blbosti ředitelů škol, kde testují tím vaším zaškrtáváním i měkké dovednosti, což je prasečina. Jen Vás mrzí, že nevyděláváte i na státní maturitě. EVIDENTNĚ!

Unknown řekl(a)...
27. června 2014 v 15:33  

Ono se to má tak, že nejen blbost ředitelů škol, ale především hloupost učitelů, s níž pan Šteffl umně kalkuluje, způsobuje, že formativní vliv scio testů na výuku matematiky je ve skutečnosti větší, než se komu zdá. Komerčně nejatraktivnější uzavřené testy totiž žáci nekonzumují pouze ve formě přijímacích či pseudopřijímacích zkoušek, ale na nemálo školách se staly běžnou součástí výuky, o mimoškolní přípravě na zkoušky ani nemluvě. Pro učitele bezpracná forma testování vede k tomu, že postupně a polehoučku přizpůsobují výuku modelu uzavřených testů. A rodiče žijí tím, že předzkoušková přípravky jejich děti spasí a tlačí na školy, aby takovou přípravku přímo implementovaly do školní výuky. A to by bylo, aby se výsledky po tolika letech nedostavily.
Pan Šteffl není hloupý a dobře ví, co tím způsobuje. Dobře ví, že jeho byznys je vysoce funkčním katalyzátorem všech těchto negativních tendencí, které kritizuje. A bojí se, že to časem někdo pojmenuje pravými slovy a nastane odliv zájmu o scio. Proto ta demagogie. Ví, ke komu hovoří.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. června 2014 v 18:53  

Článek jsem nepsal pro Českou školu. Ale reakce jsou podle očekávání.

Hlavním tématem článku je, že existují i jiné podle mého mnohem důležitější cíle, než ty co zkoumá maturita, a ba dokonce jde státní maturita proti těmto cílům. K tomu se zatím nikdo nevyjádřil. Škoda. Ale když už jste mi nahráli na smeč :-).

Co se týká úspěchu či neúspěchu státní maturity a společnosti Scio. Naše testy, Národní srovnávací zkoušky se využívají na 40 fakultách v ČR, 17 na Slovenku a jedné ve Švýcarsku, státní maturitu využívají 3. Takže Scio porazilo státní maturitu na hlavu 40 : 3. A to i přes masivní státní podporu, 1,5 miliardy nákladů, mnohamiliónový projekt z OPVK zaměřený jen na to, aby VŠ maturitu využívaly, a dokonce i přes nezákonný tlak na vysoké školy. Opravdu nemám pocit neúspěchu.

Za svůj osobní úspěch pokládám i to, že jsem v roce 2006 téměř ne chup přesně popsal, jak to se státnímí maturitami dopadne. Tady si to můžete přečíst: https://www.scio.cz/download/o-steffl/SM-Ano-nebo-Ne.doc Škoda, že se toho páni nahoře nedrželi.

A že bychom tuhle maturitu stejně nechtěli dělat, to už jsem se vyjádřil. Práce máme dost.

A jak by měla závarečná zkouška na SŠ vypadat, to už jsem také dávno popsal, zde: https://www.scio.cz/download/o-steffl/Kroky-ke-zmene-SM.doc

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. června 2014 v 18:56  

Eva Adamová píše: „zaškrtávací mánii jste v tomto národě spustil Vy svými SCIO testy cca před 20 lety. A slušně na nich vyděláváte dodnes.“ Na tom něco je, byli jsme to my, kdo testování do ČR ve větším rozsahu zavedl, a zavedli jsme taky určitou představu (normu), jak vypadá kvalitní test (CERMAT se to zatím učí, ale zlepšuje se :-)) a přinášíme další a další inovace: Computer adapted testing, IRT, MDT (více viz zde). Pročpak to nedělá CERMAT nebo Pedagogické fakulty?

Nicméně testovalo by se i bez nás. Podle výsledků Talisu‚ http://www.ceskaskola.cz/2014/06/ceska-skolni-inspekce-predstavila_26.html, se u nás stále používají standardizované testy méně, než je běžné jinde.

Ale to hlavní: Test je pouhý nástroj, dost nebezpečný, proto má být kvalitní. Může pomáhat i škodit, jako oheň nebo nůž. My vyrábíme a prodáváme kvalitní „nože“, není v našich silách ovlivnit, co s nimi kdo udělá, třeba plošné testování v mateřských školkách, jak plánoval Dobeš.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
27. června 2014 v 19:15  

Biene:
1) Kdo jsou to ti "všichni"?
2) Koho varovali?


Varovali jsme, ne že ne.

Kromě řady článků v tisku, psal jsme o tom nejen já, ale i mnozí další.
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=9997
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=10121
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=10166
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=10424
http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=11203
Kdo si dá tu práci a přečte si je, zjistí, že říkám pořád totéž. Opakovaně vyvracím nejrůznější omyly, a ony se opakovaně znovu a znovu objevují.

Pamatuji si například setkání u paní ministryně Kuchtové, byl tam Botlík, Straková, Hausenblas, prorektor VŠE a zástupci dalších VŠ i někdo za SŠ, ti všichni byli proti nebo se nevyjádřili. Jediný kdo byl pro byl Pavel Zelený, ředitel CERAMTu (dnes MATA HARRY) a Jaromír Krejčí z MŠMT (stále MŠMT).

Text Státní maturita ANO nebo NE od roku 2006 posílám ministrům, náměstků, poslancům, poradcům. Ale je to marný, je to marný, je to marný.

Eva Adamová řekl(a)...
27. června 2014 v 22:21  

A nemáte pane Šteffle pocit, že jste svojí megasebedůležitostí začal požírat sám sebe a svůj vlastní byznys?

A co se týká té nahrávky na smeč, tak smeč se dá i vevalit do saka nebo vyhodit do autu, takže body naskakují na soupeřově straně.

Gustav řekl(a)...
28. června 2014 v 7:37  

Pane Šteffle, jak Vy to děláte, že jste tak skvělý a Vaše firma také tak! Smekám. Jen mi pár věcí tak nějak nesedí:

"Nicméně testovalo by se i bez nás. Podle výsledků Talisu‚ http://www.ceskaskola.cz/2014/06/ceska-skolni-inspekce-predstavila_26.html, se u nás stále používají standardizované testy méně, než je běžné jinde." - a co má být? SCIO testy jsou úplně stejné jako maturitní, jedna správná uzavřená odpověď. Takže vše, co vytýkáte těm maturitním, sám děláte. Vaše testy rozhodují o přijetí nebo nepřijetí na VŠ a SŠ, jsou tedy pro budoucnost mladého člověka možná důležitější než ty maturitní, přinejhorším jsou důležité stejně. Z toho se nevykroutíte.

"Ale to hlavní: Test je pouhý nástroj, dost nebezpečný, proto má být kvalitní. Může pomáhat i škodit, jako oheň nebo nůž. My vyrábíme a prodáváme kvalitní „nože“, není v našich silách ovlivnit, co s nimi kdo udělá, třeba plošné testování v mateřských školkách, jak plánoval Dobeš." Mám v živé paměti jeden ze SCIO testů, kde se v češtině zaměňoval pojem věta a souvětí - to je vidět vskutku vysoce kvalitní nůž (ovšem typu čím víc proužek, tím víc Adidas). Přijímací zkoušky na SŠ loni v Moravskoslezském kraji - řešení matematiky se během dne 3x měnilo. Bravo, bravo, bravo. Kvalita vskutku nevídaná, ovšem na západ od našich hranic. Tam by podobný šlendrián zřejmě možný nebyl.

"Nebo dějepis, společenské vědy, fyzika, chemie na gymnáziích, neubíraly se jim hodiny kvůli nácviku na státní maturitu?" - cha cha, che che, chi chi. Chápete prosím pěkně, jak funguje RVP/ŠVP? To si opravud myslíte, že mávnutím proutku změníte jeho strukturu? Že si případné změny ve prospěch jednoho předmětu nechají učitelé ostatních předmětů líbit? A že se toto děje zrovna na gymnáziích, kde s maturitou má problém naprosté minimum žáků?

Jak souvisí státní maturita z češtiny, cizího jazyka / matematiky s úrovní odborných předmětů na odborných školách? Není náhodou tato úroveň závislá na kvalitě žáků a pedagogů? Tohle už je demagogie nejhrubšího zrna. Za chvíli se zřejmě budete ptát, jaký má statní maturita vliv na průměrnou dojivost krav v severním Vietnamu.

Dávat do souvislosti hlavní cíle vzdělávání řady cizích zemí s maturitou v Česku je také účelové kravininum non plus ultra. Maturita je zkouška ověřující něco jiného. Stejné kravininum je závěr bodu č. 4: "Celkově musí mít všichni ze státní maturity pocit, že se musí podřídit státní mašinerii a nemohou s tím nic dělat. K angažovanosti státní maturita nevychovává." O tři řádky nad tímto sdělením píšete: "Největším přínosem tak snad byly před lety úspěšné demonstrace proti maturitě a pak úspěch některých studentů v odvoláních v první roce a skutečnost, že to nakonec donutilo CERMAT ke změně chování." - není snad právě toto vítězstvím občanské angažovanosti? Necítíte ten brutální rozpor obou tvrzení? A pak že jsou přírodovědci racionální a logicky myslící tvorové...

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. června 2014 v 9:33  

hlavní cíle vzdělávání jsou...
1. Slušný morální člověk


Otázka ovšem zní:
Musí člověk, který má vychovávat ke slušnosti a morálce, být sám slušný a morální?

Unknown řekl(a)...
28. června 2014 v 10:14  

K Ondřeji Štefflovi:
"Pamatuji si například setkání u paní ministryně Kuchtové ...."
Abychom to, Ondřeji, alespoň trochu nahodili na koleje (takhle mám pocit, že jsem tehdy chyběl): šlo o jednu z řady schůzek k úpravě modelu státní maturity (diskuse nebyla o tom ZDA, ale o tom JAK - připravovala se novela školského zákona). Bylo tam tehdy přes 20 lidí, kromě jmenovaných tam byli zástupci školských asociací, krajů a ladily se detaily modelu. Dostali jsme tehdy pár zásadních připomínek (především od asociací a od krajů) týkajících se zejména otázky tří povinných maturitních předmětů a několika detailů. Všechny tyto připomínky jsme tehdy do modelu i zákona v plné míře zapracovali. Otázku zrušit celý projekt státní maturity jsi tam na začátku nadnesl ty, podpořil tě tehdy Olda, Ondřej a částečně Jana, nikdo další se tím pak už nezabýval, protože to byl vysloveně marginální názor ... Kromě těch úvodních 5 minut zbývající více než dvě hodiny se jednalo o tom JAK.
Pokud sis z toho odnesl tento závěr, jde zřejmě o projev vzpomínkového optimismu. Já jsem si pro jistotu našel zápis z toho jednání, abych se nedopustil obdobného "zjednodušení".

Radek Sárközi řekl(a)...
28. června 2014 v 13:14  

Jestli to bylo to setkání, kterého jsem se zúčastnil, závěrečný výstup zněl: "Když už státní maturity zavádět, tak takovým způsobem, aby napáchaly co nejméně škod." (Nevím, zda to je v zápisu, protože jsem žádný neobdržel.) Takže zhruba takový byl étos státních maturit před jejich spuštěním...

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. června 2014 v 13:57  

Pavel Zelený:
Tak bys možná, Pavle, mohl ten zápis poslat třeba mailem mně nebo na ČŠ. je to pěkný historický dokument, který jistě stojí za publikování na České škole.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. června 2014 v 14:06  

Gustav
... a největším přínosem státní maturity k občanské angažovanosti by bylo, kdyby se studenti konečně dali dohromady a masovou demonstrací dosáhli jejího zrušení. To jste měl na mysli? Anebo to měli na mysli tvůrci celé koncepce?

Josef Soukal řekl(a)...
28. června 2014 v 16:21  

Už jsem se na těchto stránkách před časem ptal, kdy SCIO zpřístupní zadání již realizovaných testů, abychom si mohli ověřit, že řeči o kvalitě nejsou jen samochválou s hodnotou propagačních spotů. Takže kdy, pane Šteffle?

Josef Soukal řekl(a)...
28. června 2014 v 16:35  

Pane Šteffle,

už jsem k vašemu textu napsal několik stručných poznámek na EDUinu, pro osvěžení vaší paměti je překopíruji:

"Pokud O. Šteffl dodnes nepochopil, že k ověření základní úrovně znalostí v češtině nestačí pouhý test, nemá smysl se jeho analýzami vůbec zabývat.
Pokud O. Šteffl opovrhuje „zaškrtávacími“ testy, tak co si počne s tím, že jakékoli náročnější testy zvýší počty maturitních „obětí“, možná i v násobcích? Asi stále nechápe elementární maturitní problém.
Ke čtyřem cílům vzdělávání: První dva body se ve skutečnosti vyslovují k tomu, co je na maturitě „nestátní“. To, že maturita obnažuje, jak si v oblasti vzdělávání lžeme do kapsy, je její chybou? To je, jako kdybychom všichni věděli, že podvádíme, a trestali toho, kdo na to poukáže.
Bod 3: Ve skutečnosti maturita alespoň trochu napravuje stav, kdy se maturitní vysvědčení dává za nic. Takže jde spíše o o upozornění na sebedůvěru falešnou."

Mohl bych pokračovat dále, ale zatím jste neodpověděl ani na toto.

Ještě by mne moc zajímalo, jak Sciopředstava "lepší" maturity koresponduje například s maturitním katalogem požadavků z češtiny. A pokud s ním nekoresponduje, tak v čem a proč. A mohl byste zveřejnit, s kterými češtináři jste podobu a funkčnost své maturity konzultovali, nebo alespoň uvést závěry z jejich dobrozdání?

Jan Hučín řekl(a)...
28. června 2014 v 18:01  

Reakce na pana Gustava:

SCIO testy jsou úplně stejné jako maturitní, jedna správná uzavřená odpověď.

To bych mohl tvrdit, že tygr je to samé jako žába, obratlovec se čtyřma nohama. Zásadní je to, že státní maturita má wash-back efekt na výuku, kdežto přijímačky (tj. nejen NSZ) nemají nebo jen marginální, tam se připravují uchazeči individuálně.

Přijímací zkoušky na SŠ loni v Moravskoslezském kraji - řešení matematiky se během dne 3x měnilo. Bravo, bravo, bravo.

Jistě, i Scio je tvořeno jen lidmi a lidi dělají chyby. Ale podívejte se na chybovost přijímaček a NSZ Scio dlouhodobě a uvidíte, že je celkově velmi nízká. Letos se např. z 27 variant testů přijímaček na SŠ vyřadila všeho všudy jen jedna úloha a s testy vůbec žádné problémy nebyly. Navíc má Scio nastavené postupy na řešení nestandardních situací -- např. se bez problémů zvládlo i zemětřesení během NSZ.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. června 2014 v 19:11  

Josef Soukal řekl(a)...
Už jsem se na těchto stránkách před časem ptal, kdy SCIO zpřístupní zadání již realizovaných testů,

Desítky, ne-li stovky použitých testů si můžete koupit pro ZŠ zde a pro maturitu zde,

Kromě toho je na našich stránkách řada volně dostupných online ukázek.

Pokud by Vás to bylo opravdu zajímalo, už dávno jste si vše mohl najít na našich stránkách. Že?

Na rozdíl od CERMATu, který je placen z vašich i mých daní, je ovšem Scio soukromá obchodní společnost, žádnou povinnost ani důvod zveřejňovat použité testy nemá. Samozřejmě, že každý, kdo se testování účastní, má testy k dispozici.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. června 2014 v 21:12  

alespoň trochu napravuje stav, kdy se maturitní vysvědčení dává za nic.

Vy víte, pane Soukale, o nějakém případu maturitní zkoušky, u které nebyl přítomen předseda maturitní komise?

Unknown řekl(a)...
28. června 2014 v 21:43  

Pane Šteffle,

Vy sám sebe jistě považujete za člověka, který je slušný a morální, chce a umí se učit, rozumí sám sobě, má sebedůvěru, je angažovaným občanem.
Mohu se Vás zeptat, kdy a kde jste se to naučil, když jste chodil do školy od 60. let, tedy v době tuhého režimu, jak často říkáte, a učili Vás režimu poplatní kantoři zřejmě bůhvíjakého charakteru... (domnívám se, že si to myslíte)?

To, že žáci přestanou v testech zaškrtávat, z nich slušné a angažované občany neudělá. Vychovávat lze jedině příklady, ne testy takovými nebo makovými (které si navíc jasně vynucují rodiče a samy děti, protože se při nich nemusí namáhat psaním textu). A jaké mají dnešní děti vzory, radši nemluvit.

Josef Soukal řekl(a)...
28. června 2014 v 22:03  

Pane Šteffle,

ale mne nezajímá maturitní trénink, mne zajímají ostré testy v jednotlivých termínech, zveřejněné ve chvíli, kdy se žák může odvolat proti výsledkům a kdy má smysl, že kdokoli zvenčí může na případné nedostatky poukázat.
A vůbec nevidím důvod, proč byste neměli mít povinnost učinit testy bezprostředně dostupné, obzvlášť, když se holedbáte, že vaše testy mají pro přijetí na střední či vysoké školy nesrovnatelně větší význam než státní maturita. Studium na většině škol je u nás dosud v základním principu bezplatné, tudíž placené z našich daní a ověření objektivity přijímacího řízení je v obecném zájmu.
Takže opět konstatuji: Vaše tvrzení o kvalitě testů není možné ověřit nezávislou veřejnou kontrolou.

Josef Soukal řekl(a)...
28. června 2014 v 22:06  

K předchozímu mému vyjádření: stání maturita se pochopitelně váže pouze k přijímačkám na VŠ.

Josef Soukal řekl(a)...
28. června 2014 v 22:07  

A co dál, pane Šteffle? Jak obhájíte svá další pochybná tvrzení?

Josef Soukal řekl(a)...
28. června 2014 v 22:25  

Pane Pytliku,

myslím, že už jsme si před časem na toto téma názory vyměnili.

Nicka Pytlik řekl(a)...
28. června 2014 v 22:48  

Ach ta paměť.
Kde já jen ten Váš názor, pane Soukale, mám.
A tak místo toho, aby se býval udělal trochu pořádek v tom našem školním binci, vyhodily se nekřesťanské peníze ze něco, co dnes odmítají snad i bývalí přitakávači. Přitom by to spravilo pár křesťanských šupů.

Simona CARCY řekl(a)...
28. června 2014 v 22:59  

Steffle, Scio je soukroma firma a kdyz po vas neco diskutujici chteji, odkazujete je, at si to koupi. Zatimco vam se nezveda zaludek z vaseho drancovani know-how Cermatu za pomoci zneuzivani zakona o verejnem pristupu k informacim. Pokud nase radobydemokraticka spolecnost bude nahravat vycurankum vaseho typu jen proto, aby si hrala na otevrenou a jeste treba multikulti a lidi jako vy budou podle hloupych zakonu teto zeme drancovat vlastni stat, budete svym prikladem davat (jakoze uz davate) ten nejhorsi priklad dalsim generacim nasich deti. Zapominate, ze dobre jmeno jste dlouho obtizne ziskaval, ale rychle ztratil. Jen tak dal....

Ondřej Šteffl řekl(a)...
28. června 2014 v 23:13  

Josef Soukal řekl(a)...
zajímají ostré testy v jednotlivých termínech, zveřejněné ve chvíli, kdy se žák může odvolat proti výsledkům a kdy má smysl, že kdokoli zvenčí může na případné nedostatky poukázat.

Ale přesně tak to je, každý účastník NSZ najde ihned po zkouškách na našich stránkách ostré testy a může vznášet námitky. Ke mnoha úlohám se rozvine diskuse, většinu námitek vyvrátí sami účastníci. Potvrzené námitky pak projednává Nezávislá námitkové komise, která tu a tam nějakou úlohu vyřadí nebo uzná dvě řešení. Teprve potom se test naostro vyhodnocuje. Obvykle desítky tisíc účastníků každého testu pokládáme za dostatečnou veřejnou kontrolu.

Víte, kdy naše testy nebyly v pořádku, těžko by je využívalo 40 českých fakult včetně právnických, kde rodiče, zpravidla právníci hledají každou skulinku.

Takže opět konstatuji: To všechno jste si mohl sám zjistit na našem webu, kdybyste opravdu chtěl. Že? a vaše tvrzení o kvalitě testů není možné ověřit nezávislou veřejnou kontrolou. prostě není pravda, a vy jste si to neověřil.

Josef Soukal řekl(a)...
29. června 2014 v 0:51  

Pane Šteffle,


ověřil jsem si pouze to, že
a) nerozumíte pojmu veřejnost a veřejná kontrola,
b) si myslíte, že diskuse se dá vést tak, že na mnoho věcí neodpovíte a ze zbytku se nšjak vykroutíte,
c) si myslíte, že máto právo dělat z lidí zabývajících se školstvím blbce,
d) snad svým blbostem sám věříte.

Josef Soukal řekl(a)...
29. června 2014 v 0:54  

A nakonec jsem si ověřil, že si mám po sobě diskusní příspěvky před odesláním přečíst.

Gustav řekl(a)...
29. června 2014 v 8:30  

Pane Hučíne, máte nějaký důkaz pro tvrzení, že "státní maturita má wash-back efekt na výuku"? A jestliže ano, tak jak konkrétně? Katalogy požadavků se přísně odvíjejí od RVP, takže státní maturita, resp. didaktický test, o který zde jde, ověřuje jen to, co dle RVP mají žáci znát. Nebo jste nabyl dojmu, že v každé hodině např. češtiny většina učitelů řeší didaktické testy? A pokud nám ve školství jde o jedince, o rozvoj žákovy individuality, pak je vskuktu jedno, jestli zaškrtává ve škole nebo doma. Vaše odpověď zkrátka míří stále špatným směrem. SCIO testy jsou koncipovány stejně jako testy CERMATu a rozhodují o osudu jedince stejným způsobem - bez jejich úspěšného zvládnutí nelze pokračovat v dalším studiu. Proto opakuji, že veškerenstvo námitek přednesených proti systému DT CERMATu je možno (soudím, že úspěšně) aplikovat i na SCIO testy. A apologetické piruety na tom nic nezmění.

Je mi jasné, že lidé dělají chyby, daný přiklad jsem uvedl, protože pan Šteffl tvrdil, že vyrábí a prodává kvalitní "nože". Nevím, jak Vy, ale já bych nůž, který mi výrobce musí několikrát vyspravit, za kvalitní nepovažoval. Přitom stačilo málo - napsat, že se snaží vyrábět a prodávat co nejkvalitnější "nože". Jenže to nezní marketingově přesvědčivě...

Pane Šteffle, mám za to, že můj příspěvek obsahuje hned několik bodů, k nimž byste se mohl vyjádřit. Vy jste se místo toho, abyste má tvrzení vyvrátil, uchýlil ke quasiironickému převrácení jedné námitky, což ukazuje, že o diskusi, potažmo kritickou, zájem nemáte. I to je dobré vědět.

Jan Hučín řekl(a)...
29. června 2014 v 9:26  

Gustav: Pane Hučíne, máte nějaký důkaz pro tvrzení, že "státní maturita má wash-back efekt na výuku"? A jestliže ano, tak jak konkrétně?

Ano, např. nick Biene na této stránce (druhý shora) vydává toto svědectví:
'Od okamžiku, kdy začala příprava na státní maturity došlo k účelové redukci všeho, z čeho se "státně nematuruje".'

Proto opakuji, že veškerenstvo námitek přednesených proti systému DT CERMATu je možno (soudím, že úspěšně) aplikovat i na SCIO testy.

Nikoliv, už jen z toho důvodu, že Národní srovnávací zkoušky (jako přijímačky na VŠ) obsahují test obecných studijních předpokladů. A v něm matematizace reálné situace je, ale i srovnávací čtení, logická koherence textů apod. Můžete se podívat na ukázku.
(Navíc z principu nemá buď žádný, nebo jen minimální wash-back efekt na středoškolskou výuku.)

Josef Soukal: A vůbec nevidím důvod, proč byste neměli mít povinnost učinit testy bezprostředně dostupné, obzvlášť, když se holedbáte, že vaše testy mají pro přijetí na střední či vysoké školy nesrovnatelně větší význam než státní maturita.

Kdybych přišel do mladoboleslavské Škodovky nebo do vývojového oddělení Microsoftu a dožadoval se, abych se jako zástupce veřejnosti mohl podívat do kódu Office nebo na technické řešení vstřikování paliva, asi by mě nenechali. A neuspěl bych asi ani s argumentem, že jejich produkty si pořizují státní úřady i z mých daní.

Ve vztahu zákazníka a soukromé firmy je to tak, že kontrolu a reklamaci provádí zákazník. Může si pak auto klidně rozebrat do posledního šroubku, může si zavolat kamaráda odborníka, může ho dát na expertízu. Takže, pane Soukale, můžete se nabídnout některému ze zákazníků společnosti Scio (uchazeči o VŠ, střední školy, krajské úřady) jako expert nebo si sám produkt kupte.

Simona CARCY: Zapominate, ze dobre jmeno jste dlouho obtizne ziskaval, ale rychle ztratil.

Domnívám se, že toto tvrzení je jen vaše zbožné přání, ale nepotkává se s realitou. Letos využilo přijímací zkoušky na SŠ od Scio jako jednotné přijímačky sedm krajů ČR oproti šesti loňským. I těch 40 fakult v ČR nevypadá, že by Scio nějak ztratilo dobré jméno.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. června 2014 v 11:18  

např. nick Biene... vydává toto svědectví

To je vpravdě důkaz jako noha. Nicko Pytlik, například, vydává svědectví zcela opačné. Vše bují a kvete maturitám navzdory.

nevypadá, že by Scio nějak ztratilo dobré jméno

Dějí se věci na tom světě. Jednou jsi nahoře, jednou dole. Kdo si dnes vzpomene, jaké volební úspěchy zažívávala třeba taková ods. Kolikrát stačí paňácova lehce potracená soudnost...

Zdeněk Sítař řekl(a)...
29. června 2014 v 12:03  

Stále to samé již několikátý rok. Maturity skončí, O.Šteffl napíše protimaturitní filipiku, která se nese v duchu CERMAT všechno špatně, SCIO je nejlepší, učitelé jsou blbci a neumí učit, maturita je k ničemu.Učitelé ho přesvědčují o opaku, leč celé to nikam nevede, a proto si kolegové pojďme užít prázdniny.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. června 2014 v 12:13  

pojďme užít prázdniny

To jo. Zítra nastupuji do nemocnice na pravidelnou údržbu základních pedagogických funkcí. To jest udržení dálkového ovladače dataprojektoru, konkurenceschopnosti do roku 2020 a stolice.

Jindřich Zelenda řekl(a)...
29. června 2014 v 17:28  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jindřich Zelenda řekl(a)...
29. června 2014 v 17:30  

Po pročtení této diskuse jsem došel k závěru, že umění vést opravdovou diskusi by mělo být součástí maturitní zkoušky. Pro ty z nás, kteří máme maturitu za sebou, by pak neškodilo podívat se alespoň na wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse

P.S. Škoda, že se komentáře nevěnovali skutečné podstatě příspěvku.

Nicka Pytlik řekl(a)...
29. června 2014 v 19:28  

Škoda, že se komentáře nevěnovali skutečné podstatě příspěvku.

A to bez výjimky, pane Zelendo. Bez výjimky.
Skoro jako když se jeden rozhořčil, jak že jsou dnes ti lidé bezcitní. Že viděl, jak na zem upadl nějaký starší člověk, a prý po celou dobu, asi tak čtvrt hoďky, co to sledoval, mu nikdo z kolemjdoucích nepomohl. A že ani neví, jak to nakonec dopadlo, protože pak odešel, neboť jej už nebavilo to sledovat.
Jste si jist, že to, co tady sledujete, má být diskuse? Není to třeba debata nebo výměna názorů?

Simona CARCY řekl(a)...
29. června 2014 v 21:21  

Pane Hucine, soude z reakci v diskuzi, neni muj nazor na devalvaci jmena Scio nijak ojedinely. Rada bych poznamenala, ze se statecne bijete za zvyseni obratu Scio nabidkou prodeje byt jedineho testu. Tak ale nebudte srab a vysvetlete mi, jak se tento vas komercni pristup shoduje s kontinualni loupezi know how Cermatu, kterou Scio podnika za bileho dne zneuzivanim Zakona o verejnem pristupu k informacim a pozaduje soustavne dalsi a dalsi materialy ke spolecne casti maturitni zkousky. Cim to, ze se (i dle vyjadreni diskutujicich) testy Cermatu a Scio tak podobaji a zatimco Sciu pocet chyb roste, Cermatu klesa. Taky bych byla nervozni!

Jan Hučín řekl(a)...
29. června 2014 v 23:30  

Paní Carcy, vezmu to od konce. Nevím, podle čeho soudíte, že počet chyb Sciu roste a CERMATu klesá. Kolega Gustav tu zmínil dva nedostatky, žádný z nich se, pokud vím, nevztahuje k tomuto školnímu roku. Těší mě, že CERMAT letos nezopakoval hrubou chybu, kterou bylo extrémně těžké zadání matematiky, takže správné by asi bylo konstatovat, že počet chyb klesl meziročně u obou subjektů. Jestli víte o konkrétních chybách v letošních testech Scio, a to prosím takových, které někoho poškodily, neváhejte to sem napsat.

Nevím, o co nyní žádá Scio CERMAT podle Zákona č. 106, nicméně vás můžu ujistit, že produkty Scio, nakolik jsem o nich informován, plundrovat know-how CERMATu nepotřebují, protože k nim firma vyvinula know-how sama. Např. test SCATE (angličtina se zařazením podle Evropského referenčního rámce) využívá measurement-decision theory (MDT) ve spojení s počítačovým adaptivním testováním (CAT), nová metoda harmonizace testu OSP v NSZ je postavena na dost sofistikovaném použití item-response theory (IRT), které bylo tématem jedné diplomové práce (oponentem byl Dr. Martin Chvál z PedF UK), a tak dále.

Jak jsem už psal, testy Scio a CERMATu se možná podobají formátem úloh (a to jen pokud mluvíme o přijímačkách), ale nikoliv obsahově. Předpokládám, že chápete rozdíl mezi srovnávacím testem OSP (jistě jste si jeho ukázku, na kterou odkazuji v jednom svém příspěvku výše, pozorně prohlédla) a ověřovacím předmětovým testem státní maturity -- pokud vám tento rozdíl jasný není, můžete se zúčastnit některého semináře o tvorbě testů, který bude Scio od podzimu pořádat.

Je mi jasné, že od společnosti Scio by někteří zdejší diskutující nevzali nic, nicméně -- a chápu, že vás to netěší, ale obávám se, že to budete muset přijmout -- klientů má Scio stále dost a některé dokonce mnoho let, např. tři kraje použily přijímačky Scio pro všechny maturitní obory tři roky po sobě, v dubnu získalo Scio vyhrálo ve veřejné soutěži velkou zakázku v Moravskoslezském kraji.

Dobrou noc a hezké léto všem na České škole!

Jan Hučín řekl(a)...
29. června 2014 v 23:36  

které bylo tématem jedné diplomové práce

Ještě poznámka, ta diplomka vznikala samozřejmě ve spolupráci se Scio a autorka se spolu s analytiky Scio na vývoji know-how podílela. Aby si někdo nemyslel, že know-how bylo z diplomky ukradeno :-)

Radek Sárközi řekl(a)...
30. června 2014 v 0:13  

Martin Chvál - jeden z ředitelů CERMAT?

Simona CARCY řekl(a)...
30. června 2014 v 7:28  

Dobrá poznámka, pane Sárközi :-).

Jan Hučín řekl(a)...
30. června 2014 v 8:37  

Ano, Martin Chvál byl nějaku dobu ředitelem CERMATu. Jako oponent diplomové práce to přece v dané situaci není špatná volba, ne?

Unknown řekl(a)...
30. června 2014 v 12:35  

Simona Carcy napsala:

„Zatimco vam se nezveda zaludek z vaseho drancovani know-how Cermatu za pomoci zneuzivani zakona o verejnem pristupu k informacim.“

K tomuto argumentu mě kromě výše uvedených napadá jediné, Scio funguje od roku 1996, Cermat byl založen v roce 2006. Scio se tedy zabývá problematikou educational measurement o něco déle a know-how je hlubší a rozsáhlejší.

Eva Adamová napsala:
Kristepane, pane Šteffle, vždyť tu zaškrtávací mánii jste v tomto národě spustil Vy svými SCIO testy cca před 20 lety. A slušně na nich vyděláváte dodnes. Dokonce vyděláváte i na blbosti ředitelů škol, kde testují tím vaším zaškrtáváním i měkké dovednosti, což je prasečina.

Pro ověření míry některých měkkých dovedností skutečně vyvíjíme nástroje. Jsou ovšem vystavěné jinak než „klasické testy“. Využívají např. video a audio nahrávky, situace a texty ze skutečného života, používáme také pestrou škálu různých typů úloh (tj. nejde o zaškrtávání), vyvíjíme dotazníky. A zároveň pro ověřování vybíráme vždy jen takové typy dovedností, které lze nástroji tohoto typu ověřit. Test, jak už několikrát zaznělo, je jen určitý typ nástroje a není možné ho použít izolovaně a nelze s ním měřit vše. Spolupracujeme s řadou učitelů, kteří svou práci dělají velmi dobře, a víme o nich (potkáváme se s nimi, snažíme se jejich dobrou práci zveřejňovat na sociálních sítích i jinde), a právě od nich také víme, jak s testem měkkých dovedností pracují, jakými dalšími nástroji výsledky testování doplňují a jak výsledky využívají.

Simona CARCY řekl(a)...
30. června 2014 v 13:16  

Ale Danielo, to, co jste napsala, to je právě jádro absurdnosti Štefflova postupu. Založil se podle vás o 10 let dřív, tak už by o tom testování mohl něco vědět. Proč tedy neustále obtěžujete požadavky na podklady podle Zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle mne proto, že zdarma získáváte to, co musíte jinak draze vyvíjet, protože to za vás dělá Cermat. Až mi tohle vyvrátíte, koupím si třeba tři vaše testy!

Unknown řekl(a)...
30. června 2014 v 16:46  

Scio je poměrně otevřená firma, už několikrát jsem (i zde) nabízela možnost potkat se a otevřeně si o většině věcí popovídat. Zde v diskusi, kde se navíc většina ukrývá pod anonymní identitou, na to není prostor. A ještě k argumentu - Cermat je státem řízený, na informace, jak je nakládáno s našimi daněmi, má každý právo a je správné zajímat se o to.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
30. června 2014 v 18:19  

SCIO testy slouží především jedné věci: vyrábět si pro sebe zákazníky. Jako když dýler rozdává před školou marjánku. Nejdříve vyrobí přijímačky, pak na ně připravuje. Nevím, jaké odborníky má SCIO na testy, ale na byznys určitě ty nejlepší. Smekám.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
30. června 2014 v 18:43  

Simona CARCY řekl(a)...
Proč tedy neustále obtěžujete požadavky na podklady podle Zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ale na to je snadná odpověď. Protože CERMAT za pana Zeleného neustále mlžil ba lhal, ale dokázat ty lži nemůžete, když do věcí nevidíte. Jak chcete zkontrolovat, že jakákoliv publikovaná čísla jsou správně, když nemáte data. Dodnes třeba nevíme, jak v roce 2012 došlo k "harmonizaci" vyšší verze matematiky. Podle mého si to prostě vycucali z prstu, žádný matematický model za tím nebyl. Za několik set tisíc nechal CERMAT udělat studii o CAT, nikdy jsme ji nedostali celou, prý se půlka ztratila a na té druhé bylo v podstatě jen to, že CAT se v českých podmínkách nedá zavést, neb nemáme potřebné know-how. Atd. Atd. Nakonec jsme CERMAT donutili, že mnohé z těch informací, co jsem žádali, jsou dnes na WEBu (třeba složení validačních komisí, můžete si udělat představu jak jsou odborné). Ale pořád je tam řada záhad, víme třeba, kdo jsou tvůrci koncepcí testů? Kdo a jak rozhoduje o nastavení obtížnosti? Nevíme, resp. z našich nezodpovězených dotazů víme, že v tom žádný systém není a že to je v podstatě nahodilé.

Když mi pošlete mail, s radostí Vám pošlu všechny naše žádosti a všechno, co jsme o CERMTU, kdy dostali. Představa, že nám to někdy v něčem odborně pomohlo, je opravdu komická.





Nicka Pytlik řekl(a)...
30. června 2014 v 19:16  

Ale pořád je tam řada záhad

Původně jsem chtěl na Vaše příspěvky, pane Šteffle, také odpovědět. A to byste si za rámeček nedal! Především v souvislosti s tím páně Sotolářovým konopím.
Ale protože jsem v žádném z těch příspěvků nenašel textový řetězec 'wyq', nebudu na ně ale naprosto vůbec reagovat. A to ani písemně!

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.