V rámci projektu „Pojďte do školky!“ hodnotilo devět neziskových organizací současný stav českého školství. Výslednou známkou je sice horší trojka, ale chceme věřit, že příští rok bude o trochu lepší.
Naději na zlepšení dávají dva dokumenty, které v druhém pololetí školního roku předložilo MŠMT k připomínkovému řízení. Je jím jednak dokument Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, která klade velký důraz na snížení nerovností ve vzdělávání, a návrh zákona, kterým se mění dosavadní školský zákon. V něm vítáme hlavně změnu v § 16. Ta povede k zásadnímu zjednodušení možnosti určit, jaký typ podpory jednotliví žáci potřebují. Díky změně financování těchto podpůrných opatření bude možné, aby v běžných školách zůstávaly tzv. hraniční děti a vyhnuly se tak přeřazení do praktické nebo speciální školy.
- Novela školského zákona také přináší určité procesní změny do poskytování poradenských služeb. Jejich uživatelé se budou moci v případě nesouhlasu s průběhem nebo výsledky diagnostiky obrátit na revizní pracoviště, které jednotlivé případy posoudí. Možnost přezkumu vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně nebo speciálně pedagogickém centru doposud chyběla.
O všech změnách, které přinese novela § 16 školského zákona, píše podrobně Lenka Felcmanová: ZDE.
Zároveň sledujeme snahy o zachování počtu žáků na základních školách praktických a udržení zákonné možnosti zařadit do těchto škol i žáky s hraničním intelektem a specifickými vzdělávacími potřebami, kteří by s podporou zvládli i docházku v běžné škole. Věříme, že ministerstvo školství těmto tlakům nepodlehne a dostojí svému záměru snižovat nerovnost v přístupu ke vzdělávání, jak se zavázalo v dokumentu Strategie 2020.
- Strategii vzdělávací politiky komentovali pro časopis Zvoní! odborníci z oblasti inkluzivního vzdělávání. Názory Martina Šimáčka (Agentura pro sociální začleňování), Tomáše Feřteka (EDUin), Kristýny Titěrové (META, o. s.) a Tomáše Habarta (Člověk v tísni) najdete (str. 18-19) ZDE.
Člověk v tísni
8 komentářů:
Neziskovky známkovaly? Kdo to bude příště? Svaz kolemjdoucích?
dostojí svému záměru snižovat nerovnost v přístupu ke vzdělávání
Za Výbor opodálstojících takovou iniciativu vítám. Výdycky jsem zastával názor, že zařazováním do praktických a především pak do speciálních škol jsou děti oproti hlavnímu vzdělávacímu proudu neoprávněně zvýhodňovány.
Což takhle oznámkovat neziskové organizace?
Kterých devět to bylo?
- IQ Roma servis
- Cheiron T, o.p.s.
- Diecézní charita Brno, pobočka Jihlava
- Tady a teď, o.p.s.
- Sdružení sociálních asistentů
- Diakonie ČCE Vsetín
- Občanské sdružení Salinger
- Amalthea, o.s.
- Člověk v tísni, o.p.s.
Máte pocit, že kterákoli z uvedených organizací je kompetentní posuzovat na školách cokoli jiného, než kvalitu kávy ve sborovně?
A jaké cíle má zmíněný "projekt"?
1) Vzdělávat děti, které kvůli svému sociálnímu vyloučení nechodí do běžných mateřských škol, a pomoci jim tak úspěšně nastartovat školní kariéru.
2) Inspirovat pedagogy, jak s dětmi s různými speciálními vzdělávacími potřebami pracovat. Nabízet jim konkrétní nástroje, které jim v jejich práci pomohou.
3) Ukázat politikům a úředníkům, že předškolní vzdělávání je naprosto klíčové pro pozdější úspěšnost dítěte. A to nejen ve škole, ale i v pozdějším životě.
4) Šířit myšlenky inkluzivního vzdělávání – poukazovat na to, že všechny děti mají společně chodit do jedné školy a tato jedna škola má každého svého žáka dokázat vytáhnout na jeho maximum.
5) Varovat před rozděleným vzděláváním - rozdělené vzdělávání znamená rozdělenou společnost.
Také máte dojem, že zvláště body 4 5 se nijak netýkají kvality školství, zato silně zavánějí snahou o implantaci Těch Správných Myšlenek?
Žáci s hraničním intelektem, kteří jsou zároveň zařazeni mezi žáky se SVP?
Tito žáci jsou v běžných základních školách chudáci, ať už asistenta mají nebo ne, zvláště na těch školách, na kterých je nechají projít bez propadnutí až do 8. nebo dokonce do 9. ročníku.
Za 3 je dobře.
Tito žáci jsou v běžných základních školách chudáci
Nejen na běžných základních školách. Na víceletých gymnáziích může být hraniční třeba i hodnota iq sto deset. Dítě, odsouzené k soustavnému ne právě velkému úspěchu na chvostu dění, trpí.
A protože soucit a pochopení je nedílnou součástí charakteru každého učitele, časem se uchýlí k nezanedbatelnému nadhodnocení výsledků práce hraničního žáka. Tedy mám na mysli soucit učitele se sebou samým, a pochopení se týká souvislosti mezi spokojeností elitního rodiče a svojí další pedagogickou kariérou.
Nakonec to může dopadnout i tak, jak bezelstně popisuje 'jedničkový' čerstvý maturant.
Viz http://bit.ly/1qbFB8B
Cituji z článku
Zrušení nevolnictví! Vůbec ale netuším, co lidé dělali, jak vypadal jejich každodenní život. Ani ň!
Cituji z diskuse (Zdeněk Sotolář)
Proč se na život nevolníka nezeptal učitele? Proč si o jeho životě nevyhledal (v rámci mimoškolní aktivity) něco sám?
Reakce (Tomáš Zahradník)
A proč mi to neposkytla škola, do které musím povinně?
Všimněte si, prosím, že nebohý žák žil celá ta léta v omylu, že i pro gymnázium platí výnos o povinné školní docházce.
nějaká Marie Terezie – hodně dětí, velká váha, plno reforem. Počkat! Nebyla to ona, co zavedla povinnou docházku? Tak to je gól! Ta se musí obracet v hrobě.
Nu, vypadá to na standardní rotaci 7200 obrátek za vteřinu.
"jedna škola má každého svého žáka dokázat vytáhnout na jeho maximum."
Stále si myslím, že Darwinova teorie je platná. Nechci to zlehčovat, ale při počtu žáků ve třídě 30 - 34 se to českému učiteli nedaří. S laťkou dolů, tedy snížit požadavky, už ve škole hlavního vzdělávacího proude jít nelze, protože by se tak běžné základní školy musely přejmenovat na praktické a speciální. Je to snad cíl?
Okomentovat