Testovanými oblastmi byly Člověk a jeho svět (4. ročníky ZŠ), přírodovědná gramotnost a jazyková gramotnost-cizí jazyk (8. ročníky ZŠ) a jazyková gramotnost-cizí jazyk (2. ročníky SOŠ, obtížnost nastavena na požadavky konce základního vzdělávání, tedy na úroveň A2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky). Cílem testování bylo poskytnout všem účastníkům vzdělávacího procesu relevantní zpětnou vazbu o aktuální míře naplnění výstupů příslušných rámcových vzdělávacích programů.
Souhrnná konstatování k výsledkům
Žáci 4. i 8. ročníků ZŠ prokázali úroveň odpovídající v testovaných oblastech očekávanému stavu rok před koncem prvního, respektive druhého stupně základního vzdělávání. Ukazují to průměrné úspěšnosti testů (mezi 56 % a 65 %), ale také fakt, že dvě třetiny žáků 4. ročníků (oblast dle RVP Člověk a jeho svět) by požadavky standardu naplnily již nyní, totéž platí o třetině žáků 8. ročníků (přírodovědná gramotnost i jazyková gramotnost-cizí jazyk).
„I když se do výsledků jistě promítly rozdíly mezi školními vzdělávacími programy, výsledky potvrdily, že podobná výběrová šetření mohou poskytnout relevantní a validní informace o úrovni žáků i mimo uzlové body vzdělávací dráhy a i v jiných než stěžejních vzdělávacích oblastech,“ sdělil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Jiná byla situace u výsledků žáků 2. ročníků SOŠ v cizím jazyce, ty totiž zůstaly za všeobecným očekáváním. Například jen zhruba polovina testovaných žáků v angličtině naplnila požadavek minimálního standardu platný pro konec 9. ročníku ZŠ, a to po dvou letech výuky jazyka navíc. „Ukazuje to na neuspokojivý stav, který vyžaduje hlubší analýzu a efektivní opatření jak v individuální jazykové přípravě žáků, tak v celkové podpoře segmentu SOŠ a odborného vzdělávání vůbec,“ doplnil ústřední školní inspektor Zatloukal.
Podrobnější komentáře k výsledkům
Člověk a jeho svět - 4. ročník ZŠ: Celková průměrná úspěšnost v testu 65 %, 72 % žáků dosáhlo úspěšnosti nad 60 % (25 % dokonce nad 80 %). Jde tedy o jednoznačně pozitivní výsledek. Vyrovnané úspěšnosti jednotlivých tematických částí (Historie 65 %, Člověk a příroda 63 %, Naše vlast 61 %, Náš svět 71 %) dokládají harmonické nastavení obsahu testu, který neznevýhodňuje žáky některých škol s ohledem na rozdíly ve školních vzdělávacích programech.
Přírodovědná gramotnost - 8. ročník ZŠ: I přes fakt, že šlo o ne zcela obvyklý formát testu a obsah úloh odrážel spíše mezipředmětové vazby než přísně předmětový pohled, který je pro žáky i učitele obvyklejší, výsledky lze hodnotit jako nad očekávání dobré. Průměrná úspěšnost 59 %, 45 % žáků dosáhlo průměrné úspěšnosti nad 60 %, největší část žáků (44 %) průměrné úspěšnosti v pásmu 41–60 %. Výsledky ukazují, že šetření sledující i jiné než separované předmětové dovednosti jsou vhodnou cestou.
Anglický jazyk - 8. ročník ZŠ: Průměrná úspěšnost je o 5 procentních bodů nižší než průměrná úspěšnost, které dosáhli v minulém školním roce žáci 9. ročníků ZŠ – rozdíl odpovídá chybějícímu roku výuky. Dvě pětiny žáků dosáhly průměrné úspěšnosti nad 60 % a požadavky minimálního standardu (které by měly splnit za rok) tedy splnily v podstatě již nyní. Lze tudíž konstatovat, že žáci směřují ke zhruba stejnému, tedy uspokojivému výsledku, jako jejich o rok starší spolužáci. Významně pozadu prozatím žáci zůstávají v úlohách založených na poslechu. Porozumění slyšené angličtině by tedy mělo být v centru jejich pozornosti ve zbývajícím roce základního vzdělávání.
Německý jazyk - 8. ročník ZŠ: Velmi dobrý výsledek, průměrná úspěšnost o 9 procentních bodů vyšší než u loňských žáků 9. ročníků ZŠ. Šlo přitom o paralelně připravované verze testů se zcela shodnou obtížností. Žáci letošních 8. ročníků ZŠ měli vyšší úspěšnost také ve všech tematických částech testu.
Anglický jazyk - 2. ročník SOŠ: Horší než očekávaný výsledek, průměrná úspěšnost jen na úrovni průměrných výsledků loňských žáků 9. ročníků ZŠ (61 % za celý test), jen 5 procentních bodů nad průměrem žáků 8. ročníků ZŠ. Mírně lepší výsledky měli žáci v úlohách založených na porozumění čtenému textu a v úlohách ověřujících slovní zásobu, pozadu naopak byli v úlohách založených na poslechu úryvku a v úlohách ověřujících elementární gramatiku. 45 % žáků skončilo pod hranicí naplnění požadavků minimálního standardu platného pro konec 9. ročníku ZŠ po dvou letech další výuky.
Německý jazyk - 2. ročník SOŠ: Slabý výsledek, horší než u žáků 8. ročníků ZŠ i než u loňských žáků 9. ročníků ZŠ. Vyjma úloh sledujících elementární gramatiku ztráta ve všech tematických částech (největší v poslechových úlohách).
Součástí testů také žákovské dotazníky
V rámci realizace testování vyplňovali žáci také speciální dotazníky, které byly rovněž předmětem vyhodnocení. Z něj je mimo jiné patrné, že nemalá část žáků nemá ambici zlepšovat svoje vzdělávací výsledky (konkrétně pětina žáků 8. ročníků ZŠ a třetina žáků 4. ročníků ZŠ). Odpovídá to zjištěním z mezinárodních šetření, v nichž vztah českých žáků ke škole a vzdělávání patřil mezi nejhorší. Dalším zajímavým zjištěním je fakt, že žáci se jen velmi zřídka věnují samostatným badatelským aktivitám. Téměř polovina žáků uvedla, že nikdy v rámci výuky přírodovědných předmětů nepřipravovali (49 %) ani neprováděli (45 %) samostatně pozorování, pokus nebo jinou badatelskou činnost, dvě třetiny žáků jen občas podle vlastního vyjádření sledují pokus nebo jinou praktickou činnost učitele.
„Česká školní inspekce bude v následujícím období provádět hlubší analýzy, které se zaměří na nejméně a nejvíce úspěšné úlohy v jednotlivých testech, na hledání a vysvětlení případných rozdílů v úspěšnostech ve skupinách škol rozdělených podle řady kritérií (region, typ zřizovatele, velikost školy, velikost sídla školy apod.) a také na vztah výsledků žáků v testech k jejich odpovědím v průvodním žákovském dotazníku,“ uzavřel ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s tím, že v oblasti dotazníků se pak další zkoumání výsledků výběrového šetření soustředí na hledání shodných a rozdílných rysů agregovaných zjištění za skupiny škol opět tříděných podle různých kritérií, na hledání souladů a rozporů v odpovědích žáků a učitelů v téže škole či třídě a v neposlední řadě na zkoumání korelací mezi výsledky žáků a odpověďmi v žákovských i učitelských dotaznících.
3 komentářů:
"Dalším zajímavým zjištěním je fakt, že žáci se jen velmi zřídka věnují samostatným badatelským aktivitám. Téměř polovina žáků uvedla, že nikdy v rámci výuky přírodovědných předmětů nepřipravovali (49 %) ani neprováděli (45 %) samostatně pozorování, pokus nebo jinou badatelskou činnost, dvě třetiny žáků jen občas podle vlastního vyjádření sledují pokus nebo jinou praktickou činnost učitele. "
Škoda, že těm studentům 2. ročníku SOŠ nestrčili i ten test Člověk a příroda pro 4. ročník. Pokud by se ukázalo, že i ten by zvládli hůř než čtvrťáci, což je docela možné, to by byl teprve mazec.
"Do vzorku bylo zařazeno celkem 384 škol, z toho 305 základních škol (včetně víceletých gymnázií) a 79 středních odborných škol. Školy byly do vzorku vybírány proporcionálně, podle sídla, velikosti či zřizovatele, v případě středních odborných škol byly zařazovány maturitní obory i obory vzdělávání ukončované výučním listem."
Jakoupak chce dělat pan Zatloukal hlubší analýzu špatných výsledků studentů SOŠ? Ze základek a osmiletých gymplů dělali testy žáci slabí, průměrní i vynikající. Na SOŠ však už míří jen ti průměrní a slabí.
Okomentovat