Milí studenti a bývalí studenti, mladí lidé mezi 14 a 28 lety,
žijeme v zajímavé době. Možná někteří z Vás slyšeli výrok Angličana Sira Kena Robinsona z r. 2010, odborníka v pedagogice: „Každý vzdělávací systém na světě prochází v současnosti proměnou. Reforma už je nedostatečná, protože pouze vylepšuje porouchaný model. Co potřebujeme, není evoluce, ale revoluce ve vzdělávání.“
I my se domníváme, že je potřeba od základu promyslet východiska samotného vzdělávání.
Na jednu zásadní skutečnost však asi většina těch, co mají na starosti vzdělávací politiku, pozapomíná. A to je zeptat se samotné mladé generace, co vlastně potřebuje, jaká by měla být škola, do které by rádi chodili, co by se v ní chtěli učit.
Aby se něco podařilo proměnit, potřebujeme s vámi diskutovat a znát vaše názory. Bez nich se neposuneme dál.
Podělte se s námi o to, jak vás škola připravila pro život. Co se hodilo, co bylo zbytečné, co vám chybělo. Kde jinde kromě školní výuky jste získali potřebné znalosti do svého života?
Na setkání se budete moci potkat se třemi zajímavými hosty, kteří ke změně vzdělávacího paradigmatu mají hodně co říci:
Dieter Schwartz, původem dirigent a třídní učitel na waldorfské škole. V současnosti je nejvýznačnějším německým odborníkem na intuitivní pedagogiku. Její kurzy vede nejenom v mnoha evropských státech. Je osobním žákem Pära Ahlboma, zakladatele Svobodné školy ve švédském Solviku. Ve školách je činný jako mentor. Vždy znovu se setkává s problémy v oblasti komunikace a vzájemného porozumění, které jsou odrazem změny společenského paradigmatu.
doc. Jaroslav Kalous, Ph.D. vystudoval MFF UK, v roce 1997 se habilitoval na PedF UK v Praze v oboru Pedagogika. Je mezinárodní vzdělávací expert, kmenově zaměstnaný na FSV UK. Pracoval ve výzkumu na národní i mezinárodní úrovni. Je přesvědčen, že pedagog má svým studentům a studentkám zprostředkovávat i pochopení širších souvislostí života a světa. Napsal několik desítek publikací a na mnoha dalších se podílel jako spoluautor.
Mgr. Pavel Kraemer, Ph.D., původem matematik, má 15 letou zkušenost s výukou na waldorfských školách u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. V zahraničí navštívil celou řadu svobodných škol – ve Švédsku Solvikskolan, v Rusku Ščetininovu školu, v Indii školy Krishnamurti ve Švýcarsku École de Humanité. Organizuje vzdělávání učitelů ve waldorfské a intuitivní pedagogice, založil portál www.inovativnivzdelavani.cz, na Kampě spolupořádá vzdělávací cyklus Škola života.
Kdy: 29. 6. 2014 v 15.00
Kde: ZŠ Praha 7, Strossmayerovo náměstí 4
Hlavní organizátor: Institut pro podporu inovativního vzdělávání ve spolupráci se ZŠ Strossmayerovo nám. 4
Více informací: Markéta Mazlová
E-mail: škola.pro.21.stoleti@gmail.com
Facebooková stránka: Škola pro 21. století
Letáky a pozvánka ke stažení na Disku Google
6 komentářů:
V zahraničí navštívil celou řadu svobodných škol
Promiňte, možná to bude trošku od věci. Ale v čem spočívá svoboda svobodných škol?
jak vás škola připravila pro život. Co se hodilo, co bylo zbytečné, co vám chybělo.
To se ptáte mládeže mezi čtrnáctým a dvacátým osmým rokem? To je vtip?
S odstupem skoro čtyřiceti let po maturitě na tenkrát elitní odborné škole mohu konstatovat, že třeba s takovou kvadratickou rovnicí jsem se ve svojí profesi setkal asi tak dvakrát. Jednou při dovození zlatého řezu, a to druhé si už nepamatuji. Přesto ji považuji za velmi důležitou věc. Kdybych se ji totiž ve škole nikdy neučil, nemohl bych teď machrovat, že jsem ji nikdy až tak moc nepotřeboval.
bože,proč jsou dnes všude samí klauni,jaká divoká škola zase,jo pamatuju si matně,v 50. letech byly v sssr takové experimentální školy,to byly ale výjimky které vychovávaly speciálně zaměřené jedince propotřeby státu (kgb) ale netvořily systém,byla např škola fyzické odolnosti kde žáci,celý rok pouze v trenclích (i v zimě) v intervalech cvičili celých 24 hodin,pak byla "čínská škola tmy",to odchytávali po válce 10-12 leté sirotky ,kteří žili ve tmě čímž se u nich vypěstovaly nějaké vlastnosti.....
...ikdyž vzhledm k tomu jaká nás čeká bídná kapitalistická budoucnost bychom se měli poučit u sovětských soudruhů a vychovávat naši mládež tak ,aby byla schopna přežít s holým zadkem,v zimě,potmě a bez jídla!
Kdybych si měl krátce po vstupu do praxe postěžovat na to, co mě tehdy vysoká škola nenaučila, možná by zaznělo cosi jako:
"Neumím pořádně pracovat s IQ 151 a místo zbytečného Pascalu jsme se měli učit raději Basic, protože ten jako učitel budu skutečně potřebovat.
Měli jsme se naučit, jak se správně proškrtává třídní kniha, protože s tím mám neustálé potíže. A nejen já.
Měli nás naučit, jak se správně píše časově-tematický plán podle Nové koncepce, protože neustále zapomínám na polytechnickou výchovu.
Kazeťák sice zapnout umím, ale naprosto se nevyznám v různých typech pásek a jejich materiálech - v tom mě starší žáci hravě strčí do kapsy. Tohle by se mělo učit.
V některých školách prý už mají magnetoskop (lidově se mu říká "video"). Proč jsme se o téhle fantastické novince neučili?
Proč jsem musel zdlouhavě zjišťovat, jak se zařizují slevy v ČSD a ČSAD pro školní zájezdy? Vždyť jsme se to mohli učit.
Proč jsme se učili jen s jedním typem Meotaru, když takových typů je na školách více a každý má trochu jiné ovládání (a jinou žárovku)?
Proč nám nic neřekli o tom, jak nejlépe učit při směnném vyučování? Jak mám plnit povinné cíle politické výchovy, když se soutěže O partyzánský samopal konají odpoledne, kdy máme výuku?
...atd."
Je tedy jasné, že škola 80. let nás NAPROSTO nepřipravila na skutečný život. (A to jsem tehdy netušil, že za pár let přijde skutečná revoluce v podobě T602).
Ta dnešní, jak vidno, na tom není o nic lépe.
Cožpak jsme se, soudruzi, dosud nepoučili?
Proč, proboha, neučíte s technikou, kterou budou žáci používat za 20 let?
Skutečně jste tak pohodlní?
po technické tránce jsme byli připraveni dobře,nezvládli jsme to soudruzi politicky,nikdo nám ani nenaznačil.že se hodlí organizovat nějaký kapitalismus,a ani nám neřekli,jaký to bude nebetyčný chlív,dneska víme jedno,že o techniku se starat nemusíma ta vstoupí do našeho života sama,osvojíme si ji snadno,vždyť s chytrým telefonem může manipulovat každý dabil,ale politicky,soudruzi,politicky tápeme,jak dlouho si vydrží mladý nezaměstnaný hrát s chytrým mobilem či tabletem? je rabování supermarketů negativní jev nebo pozitivní krok na cestě do zítřejších dnů?politicky to nezvládáme,politicky!
To se taky rozpovídal absolvent o škole, kam několik let docházel:
'Pakárna, nic mě tam nenaučili.'
A tak mu řekli:
'TY jsi se tam nic nenaučil, vole.'
Okomentovat