Podle šetření, které se uskutečnilo v rámci projektu „Pojďte do školky!“, se učitelé, respektive učitelky (neboť v oslovených školkách pracují pouze dvě procenta pedagogů, mužů) neshodnou na tom, jak dítě sociálně znevýhodněné identifikovat. Většina dotázaných si myslí, že sociální znevýhodnění rovná se chudé, romské rodiny. Zároveň tyto rodiny označují za problémové a nemotivované ke vzdělávání dětí.
Co ale děti cizinců, které přicházejí z odlišného kulturního prostředí a leckdy česky téměř neumějí, děti diagnostikované s ADHD, děti z chudých rodin, jejichž rodiče mohou dlouhodobě bojovat s nezaměstnaností nebo děti s logopedickými potížemi? Z šetření vyplývá, že například děti cizinců respondentky za sociálně znevýhodněné nepovažují, hodnotí pouze, zda umí, či neumí jazyk. Podobně pak i u dalších zmíněných skupin. Znamená to, že u těchto dětí učitelky nevnímají specifické vzdělávací potřeby?
Na projektu "Pojďte do školky!" se podílí devět neziskových organizací včetně Člověka v tísni, o.p.s.
Ředitelka Juliana Gardošová o přístupu MŠ Beruška k dětem se specifickými vzdělávacími potřebami: „Rodiče nám své děti vozí i z okolních měst, dokonce jsme zde měli holčičku, jejíž rodina se za námi přestěhovala až z Ostravy. Holčička měla velké problémy se sluchem a její rodiče ji nechtěli separovat od zdravých dětí. Pamatuji si, jak její ošetřující pan primář pochyboval o tom, že se jí u nás bude dařit. Její přeřazení k nám dokonce pokládal za neodpovědnost. No a vidíte, za čtyři roky se nám sám přišel omluvit. Naše holčička uměla výborně mluvit a měla zdravé sebevědomí. Na rozdíl od ostatních dětí, o které pečoval, a které za tu dobu chodily do speciálních zařízení.“
Celý rozhovor s Julianou Gardošovou si můžete přečíst v časopise ZVONÍ!
3 komentářů:
Jejda. Chtělo by se říct, že pokud profesionálka nerozpozná u dítěte sociální problém, pak buď není kvalifikovaná, a nebo to s tím problémem nebude až tak žhavé. Ale neřekne se, protože se až doposud myslelo, že sociální znevýhodnění ditěte je dáno případnými sociálními problémy rodinného zázemí.
A hle! Sociálním znevýhodněním je dnes leccos. Neznalost jazyka, logopedické problémy, ADHD, možná i nějaké mozkové disfunkce, fyzické i mentální hendikepy, smyslové nedostatečnosti, nemoci, charakterové vlastnosti, špatná nálada a nevychovanost.
A velmi se divím, že se někdo diví, že sociální znevýhodnění je vnímáno jako synonymum romského. Zpravodajci nás zásobují sděleními, jako že sociálně znevýhodnění sběrači kovů byli zavaleni ruinami, nebo že žáku školy sebrali mobil sociálně znevýhodnění spolužáci a podobnými perlami.
V každém případě jsem přesvědčen, že ve školce je jedním z nejsociálněji nejznevýhodněním, když dítě doma nenaučili si samo dojít na záchod, umýt si ruce a nestrkat nohy do rukávů mikiny. A to se pozná raz dva.
"V každém případě jsem přesvědčen, že ve školce je jedním z nejsociálněji nejznevýhodněním, když dítě doma nenaučili si samo dojít na záchod, umýt si ruce a nestrkat nohy do rukávů mikiny."
Chápu, pane kolego, vaši snahu o odlehčení problému, ale sociálním znevýhodněním jsou postiženy nejen romské děti a děti ostatbním minorit, ale i většina dětí z nekompletních rodin. Stačí, aby matka byla samoživitelka. Už jenom to je dost výrazné sociální znevýhodnění, které si většina z nás ani neumí představit.
Chápu, pane kolego, vaši snahu o odlehčení problému
Mohu Vás ubezpečit, paní kolegyně, že jsem už dlouho nebyl vážnější. Není to tak dávno, co jsem nějakou dobu byl v pravidelnějším kontaktu s dětmi, které zmiňujete v tvrzení, že si jejich znevýhodnění nedovedeme představit. Byly to zdravé, docela veselé děti, které alespoň navenek nedávaly najevo, že by případně mohly mít problém, a měl jsem pocit, že se svůj úděl snaží nést statečně.
Ale o to až tak nejde. Pro jistotu jsem lehce zagůglil, a zdroje hovoří poměrně jasně:
'Za sociálně znevýhodněné jsou pokládáni žáci (studenti), kteří nemají stejné příležitosti ke vzdělávání jako většinová populace žáků, a to hlavně v důsledku nepříznivých sociokulturních podmínek svých rodin nebo jiných prostředí, v nichž žijí. (Průcha, 2009)
Zákon č. 561/2004 Sb. začleňuje děti se sociálním znevýhodněním mezi subjekty se speciálními vzdělávacími potřebami. V § 16 a 47 výše uvedeného zákona vymezuje sociální znevýhodnění takto:
- rodinné prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením nebo ohrožení sociálně-patologickými jevy,
- nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
- postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR.'
Nechci jít až na dřeň, ale být matkou samoživitelkou, možná bych se ohradil, protože tu může vzniknou pocit, že co neúplná rodina, to sociálně patologický jev.
A co otcové samoživitelé, živící kromě sebe i zbytek svojí úplné čtyřčlenné rodiny třeba z učitelského platu po vynucené změně pracovní smlouvy směrem k částečnému úvazku a při desetileté praxi navrácení do prvního platového stupně?
Proč musím poslední dobou nabývat čím dál tím pevnějšího přesvědčení, že cokoli se ve školství šustne, je hnáno především snahou opodstatnit smysl existence způsobu, jak si připočerpat nějaké ty projektově evropské penízky.
Okomentovat