Údaje o všech známkách a docházce jsou přístupné online, žáci i rodiče mohou sledovat veškeré výsledky, zadání domácích úkolů i poznámky od učitelů. Kritici tohoto přístupu však poukazují na to, že se škola a vzdělávání tímto způsobem omezují na čísla a grafy, podporují soutěživost a opomíjejí faktory, jako je zaujetí pro výuku, zájem a možnost chybovat. Žáci se naučí, že důležité jsou jen známky. Na druhou stranu rodiče uznávají, že datové systémy pomáhají žákům uvědomit si odpovědnost za vlastní učení a nezapomínat domácí úkoly. Podle učitelů je důležité, jak rodiče s informacemi nakládají. Data však nevypovídají nic o tom, jak žáci rozvíjejí např. dovednosti kolaborace a komunikace a týmové práce (k problematice velkých dat ve vzdělávání více zde).
Zdroj: Mind Shift
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
4 komentářů:
1. přispívají k lepšímu učení žáků
Snad lepším výsledkům v učení? Ostaně, slovo 'učit se' je už zase povoleno?
2. podporují soutěživost
Co je na přiměřené míře soutěživosti špatně? Je snad nějaká činnost, kde by se medaile rozdávaly jen za účast?
Viz medailonky: 'Kdo to bude mít hotové, může jít na koberec.'
3. opomíjejí faktory, jako je... možnost chybovat
Tomu nerozumím. Takové mumlání mantry jako třeby biflování. Není nic hezčího, než když se vedle hodnocení nepovedené práce objeví indikace opravy.
4. Jsem přesvědčen, že na tohle informační rojení jako civilizace dojedeme. Permanentní kontrola, ztráta soukromí, prakticky bez možnosti úniku zanachává na psychice dítěte nesmazatelné stopy. Všechno se ví, ještě dřív, než žáček přijde domů.
Neberme dětem možnost něco zatajit, nepřiznat, a třeba i zalhat. I s těmito faktory se musí naučit žít, zpracovat svoje vlastní selhání, hledat východisko a nápravu.
Co se týče domácích úkolů, děláme z dětí zadáváním úkolů v informačním systému nesamostatné, nepoužitelné jedince.
Když jsme my před 40 lety zapomněli, co máme za DÚ, tak jsme sedli na kolo a mazali zjišťovat informace ke kamarádům, protože jsme většinou doma neměli ani pevnou linku.
Dnes mají děti k dispozici mobil a facebook a nejsou si schopné (a bohužel některé ani ochotné) potřebné zjistit. My jim pak v pudu sebezáchovy před dotěrnými rodiči posíláme zadání mailem či ho zveřejňujeme na internetu.
Ještě by to chtěli online webku. Ať to máme pod kontrolou.
posíláme zadání mailem či ho zveřejňujeme na internetu
Ani náhodou. Ne-e-xis-tu-je. Nikdy!!!
Žádné domácí úkoly! I samostatné práce děláme ve škole.
A zásadně nic na webu nevystavuju. Kdo se chce podívat, ať se ráčí obtěžovat.
Okomentovat