Z článku Veroniky Sedláčkové a Kateřiny Prachařové v Rozhlas.cz vybíráme:
Podle ministra je jednotnost logická u přijímacích zkoušek na střední školu, protože základní školy učí ve stejné míře totéž. U maturity je to však už jinak.
„Jen hodinová dotace na gymnáziu na některý z předmětů je několikanásobně vyšší než třeba na odborné škole. A pokud bychom chtěli mít maturitu stejnou pro všechny tyto typy škol, byla by pro někoho příliš těžká a pro někoho příliš lehká. Proto se nám nedaří nastavit laťku státní maturity,“ tvrdí.
5 comments:
Po vykastrovane statni maturite, kterou prevzal Chladek po svych predchudcich, nacrtl tento ministr desivy nekoncept maturit, ktery je nerealizovatelny, pokud ma byt zajistena srovnatelnost, bezpecnost nebo znemoznena lokalni korupce na skolach. Nekoncept vychazi z potreby sefa rezortu vystupovat ve svetlech reflektoru dokonce i v okamziku zadavani pisemnych praci, coz bude jiste zejmena u cizich jazyku dostatecne pikantni. Technologicka nemoznost zajistit datovou bezpecnost pri distribuci zadani didaktickych testu na skoly za soucasneho technologickeho vybaveni skol ministrovi nebrani ve tvorbe dalsich narcistnich vizi, ktere nebudou fungovat.
Neopomina napadat hypotetickou nakladnost maturit, aniz by se zminil o astronomickych nakladech, kterym bychom museli celit v pripade, ze by sve vize nedejboze zrealizoval. Nastesti je statni kasa tak prazdna, ze na megalomanske experimenty noveho muze v Karmelitske nezbyvaji....
Ministr školství nehovoří jen o změnách maturit - v souvislosti s nimi hovoří správně o změnách v celém systému stupňů vzdělání ve středním školství. To možná je reálnější, než snaha zachovat za každou cenu všechny obory dnes vedoucí k střednímu vzdělání s maturitní zkouškou jako jeden vzdělávací stupeň (...). Mělo by to ale další implikace - například jak je to se studenty, kteří vykonají státní odbornou (mistrovskou) zkoušku, o níž ministr Chládek hovoří, a s jejich možností vstoupit na VŠ? Budou si muset dodělat státní maturitu?
Za sebe vidím řešení jinde: nechat dnešní systém vzdělávacích stupňů středního vzdělání a umožnit více adaptivní testování (test probíhá podle toho, jak úspěšně student řeší úlohy) - tedy i daleko větší rozptyl výsledků úspěšných maturantů: tedy nejlepší gymnazisté a průmyslováci budou mít matematiku za 100 bodů, nejslabší úspěšní absolventi středních odborných škol oborů třeba L5 budou mít 25 bodů (ale oba uspějí a získají ten stupeň - papír pro živnosťák) - důležitý pro další uplatnění bude ALE právě dosažený výsledek (skór) zkoušky (je to vlastně britský systém): VŠ si pak mohou vybírat lidí třeba nad 50 bodů z matematiky, ty nejprestižnější pak jen studenty s třema hvězdama u maturity, a podobně; a nemusel by se měnit systém oborů vzdělání a stupňů středního vzdělání...
Otázka visí v luftě nezodpovězena:
Kdo a k čemu maturitu potřebuje?
Nechci být uštěpačný nad únosnou mez, ale nestačí, když má člověk svoji práci rád a vše potřebné si o ní na netu přečte? Všechno, co dnes potřebuji pro svoji práci, jsem se naučil prakticky zcela sám, totiž.
Vzpomínám si, že když jsem před třiatřiceti lety v labině ladil pro diplomku svoje analogově řízené polohování ramene manipulátoru, bylo tam něco jako osobní počítač přikryto plexideklem jako syreček, a docenti nad tím postávali a mumlali svoje průpovídky.
Studenti odborných škol mají v současnosti maturitu vlastně těžší, protože maturují navíc z odborného předmětu. Naopak gymnazisté žádnou praktickou zkoušku absolvovat nemusejí. Cestou by bylo doplnění maturit na gymnáziích o veřejnou obhajobu absolventské práce.
Mít různé oficiální úrovně maturit na různých typech škol není dobrá cesta...
Mimochodem, nezdá se vám, že ministr Chládek se už blíží četností nekoncepčních návrhů ministru Dobešovi?
nezdá se vám, že ministr Chládek se už blíží četností nekoncepčních návrhů ministru Dobešovi?
Nezdá. My to víme už několik let.
Hodně lidí si myslí totiž, že pokud jim nějaké jídlo nechutná, vyřeší se to uvařením jiného jídla. Jen pár lidí napadne uvařit stejné jídlo, ale konečně už dobře. A tak se zpravidla místo vepřového stejným způsobem přesolí a nedopeče hovězí.
Studenti odborných škol mají v současnosti maturitu vlastně těžší
Kromě praktické maturity, jsou jen obtížně srovnatelné i mimojazykové maturitní předměty. Tedy nevím přesně, jak je to teď, ale vzpomínám si, že třeba takový maturitní předmět Elektronické počítače zabíral rozsah informatiky, číslicové techniky, mikroprocesorové techniky, elektronických počítačů, programování a já už nevím čeho všeho ještě v rozsahu dobrých čtyřiadvaceti hodin. To se třeba se šmrdlačkou typu gymnaziálního dějepisu nebo zaměpisu nedá dost dobře srovnat.
Nejspíš to ale bude tím, že maturita z průmyslovky kdysi něco znamenávala, kdežto maturita z gymnázia opravňuje tak akorát k tomu, aby se absolvent několik následujících let porozhlížel po vysokých školách, který z oborů by jej asi tak svojí zábavností mohl oslovit, popřípadě moderněji někam posunout.
To si vždycky představím, jak se při úklidu posouvá ten pradávný bílý kredenc s těmi zaoblenými skleněnými rohy, víte? Babičky tam vystavovaly na památku svaté obrázky z poutí.
Post a Comment