Nechci se k těmto nekalým praktikám nijak podrobně vyjadřovat, ale co mě v současné době hodně trápí je to, že se mnozí redaktoři na této vlně „svezli“ a rozhodli se, že budou prezentovat používání tabletů jako špatné, pro žáky nepřínosné a pro daňové poplatníky dávat jasný signál, že jde jen o zbytečné plýtvání peněz z veřejného rozpočtu. Pro představu zde uvádím jen několik málo titulků: „Tablety do škol, mozek ven“, „Vyrábíme 2D děti. Indoš střídá Tabdoš, tablety do škol“, „Hrozí našim dětem digitální demence?“…
Pokud Vás nesrazí přečtení samotných článků na kolena a nezačnete přemýšlet, proč vlastně vůbec používáte tablety ve vaší škole, tak diskuze za samotnými články to udělá za autory. Z nich je zřejmé, že každý, kdo prošel vzdělávacím procesem (absolvoval nějaký typ školy), má pocit, že školství rozumí a může učitele poučovat, jak mají učit, ředitelům říkat, jak mají řídit školu atd. Na to jsem si za těch několika let ve školství zvykl.
Co mě však mrzí je, že se do těchto diskuzí zapojují kolegové ze škol, kteří se dokonce vydávají za osvícené učitele informatiky s dlouholetou praxí. Jejich slušně řečeno „argumentace“ u mě evokuje otázku: „Jak je vůbec možné, že s takovou negací ke všemu novému mohou ještě každodenně docházet do školy a smysluplně učit?“ Jim zřejmě vyhovovala doba, kdy mohli používat jen křídu, ukazovátko a občas zpestřit výuku tím, že použili nějaký ten nástěnný obraz. Jejich žáci pak museli celé dny sedět s rukama za zády, o přestávkách sice mohli vyvinout pohybovou aktivitu, ale tak, že společně kolovali se svačinami v uspořádaných formací po dlouhých školních chodbách. Na takovou dobu se mi nechce vzpomínat.
Kolegové, proberte se, vždyť musíte na vašich školách připravovat dnešní děti na zítřejší problémy. Jsme už prosím v 21. století, kdy každý den intuitivně používáme moderní technologie. Nevytvářejte „školní muzea“, kam se budou z okolních států jezdit dívat na to, jak se učilo před třiceti lety.
Chcete přeci každodenně zažívat ten pocit, že vycházíte ze třídy, která s vámi po celou dobu aktivně spolupracovala, žáky to bavilo a tuto svoji pohodu si přenesli i domů? Potom jsou spokojeni i rodiče, že jejich děti rády chodí do vaší školy. Neříkám, že tablet udělá ze špatného učitele dobrého, nebo že tablety mohou ve výuce nahradit učitele. Je to jen nástroj, který v rukou schopného učitele dokáže třídu proměnit na příjemné a tvůrčí prostředí.
Novináři, učitelé, rodiče, široká veřejnosti, chcete se více dozvědět o tom, že se tablety, v našem případě iPady, dokáží smysluplně používat i na našich českých školách? Podívejte se na tyto internetové odkazy, kde najdete dostatek inspirace pro vaši práci s dětmi, nebo si udělejte jen ucelenou představu o tom, že to jde, jen se musí chtít:
- www.i-sen.cz
- www.ipadvetride.cz
- www.ipadvevyuce.cz
- www.i-school.cz
- www.avs.vyuka.info
- www.uctesnami.cz
- www.cojsemvyzkousela.cz
- inapadnik.blogspot.cz
- www.facebook.com/centrum.iTeach
Za těmito projekty stojí konkrétní učitelé, kteří mají chuť se sdílet. Obětují spoustu svého volného času na to, aby učili své žáky takovými formami, které odpovídají jejich hendikepu, nadání, pracovnímu tempu nebo současnému zdravotnímu stavu. Tito učitelé jsou ochotni přes půl republiky jet a setkat se s podobně nadšenými kolegy a je jim jedno, jestli je sobota nebo mají prázdniny. Takových lidí si, prosím, naučme v naší společnosti vážit, nemají to vůbec jednoduché. Mnohdy na svých školách zažívají závist a pomluvy, protože svoji práci dělají jinak, než většina učitelského sboru. Nad přípravami na vyučování tráví daleko více času, hodiny si promýšlejí do posledního detailu, aby se jednotlivé aktivity střídaly a přinesly potřebný efekt. A to vše na úkor času, který by mohli třeba věnovat své rodině.
Vám všem aktivním kolegyním a kolegům přeji hodně sil, pevné zdraví a ať vaše nadšení a elán dlouho nevyprchá. A vám všem ostatním přeji, aby vaše dítě chodilo do školy, ve které působí tito progresivní učitelé. Pokud chcete rozšířit naše řady, jsme rádi za každého jedince, který přivane nový svěží vítr do českých škol.
Autor fotografie: Ondřej Chaloupka
34 komentářů:
kteří se dokonce vydávají za osvícené učitele informatiky s dlouholetou praxí
Vydávaje se za Pytlika, jsem z obliga.
Je to jen nástroj, který v rukou schopného učitele dokáže třídu proměnit na příjemné a tvůrčí prostředí.
Schopný učitel k takové proměně žádný nástroj nepotřebuje.
Podívejte se na tyto internetové odkazy, kde najdete dostatek inspirace
Pro inspiraci jsem se radši podíval na tento odkaz
http://bit.ly/1ifSN4A
Pro ty, kteří nechávají žáky 'společně kolovat se svačinami v uspořádaných formací po dlouhých školních chodbách' drobné doporučení:
potvrďte OK, chvilku počkejte, než se soubor ve formátu docx stáhne a pak klikněte na povolení úprav.
To je ma-sa-kr, pane šiditeli.
Je pravda, že vlna článků vymezujících se proti tabletům zaskočil i mne. Ale beru to prostě tak, že diskuze k tomuto tématu je potřeba a tato výzva ji fakticky odstartovala. Opět se ukazuje, že nám chybí více osobností a odborníků, kteří by se tématu tvořivého využívání digitálních technologií pro učení veřejně věnovali a na podobné články v médiích reagovali, vysvětlovali, argumentovali (mj. oni nám chybí i obecně na vzdělávání). Je potřeba chápat, že významná část lidí má o vzdělávání zásadně zastaralé představy pramenící ze zkušeností z doby jejich školní docházky. Veřejná diskuze je prostě demokratický nástroj, který musíme uplatňovat.
Můj příspěvek k tomuto tématu vyjde cca za 3 týdny, zveřejním jej i zde na ČŠ.
ON
Tuhle se kolegyně ptala, jaký tablet má koupit vnoučkovi na rozvíjení motorických dovedností. Doporučil jsem ji stavebnici z dřevěných kostek.
"Takových lidí si, prosím, naučme v naší společnosti vážit, nemají to vůbec jednoduché. Mnohdy na svých školách zažívají závist a pomluvy, protože svoji práci dělají jinak, než většina učitelského sboru. Nad přípravami na vyučování tráví daleko více času, hodiny si promýšlejí do posledního detailu, aby se jednotlivé aktivity střídaly a přinesly potřebný efekt. A to vše na úkor času, který by mohli třeba věnovat své rodině."
Tak s vážením dojdete leda víte kam? Proto to časem většinu učitelů pustí, protože šidit vlastní rodinu a dělat práci navíc a mít za to hovno, není moc efektivní.
Takže nikoliv vážit, ale PLATIT!
Vážení jsme (všichni) už dost!
"Opět se ukazuje, že nám chybí více osobností a odborníků, kteří by se tématu tvořivého využívání digitálních technologií pro učení veřejně věnovali a na podobné články v médiích reagovali, vysvětlovali, argumentovali (mj. oni nám chybí i obecně na vzdělávání)."
A potřebujeme jich tolik? Nestačí vyslyšet hlasy učitelů?
Nikdy nebudeme mít tolik odborníků (opravdových), jako lidí s dírou do ..., kteří se za odborníky budou vydávat.
Boj je marný, dokud bude odborníkem na vzdělávání každý novinář.
významná část lidí má o vzdělávání zásadně zastaralé představy
Nemálo našich předních šoubyznysových celebrit je přesvědčeno, že když se budou před televizními kamerami předvádět ověšeni posledními výkřiky módy, stanou se z nich žádanější zpěváci a herci světového střihu. Že kvalita projevu nepramení z bombastičnosti overalu zmíněního ve víajpí zprávách, netuší ani dost málo.
Některým z nich však úplně stačí, pokud na sebe aspoň upozorní, když už se hůře trefují do tónu i frázování a jejich hlas zní dutě. Spoléhají se na upadající míru vkusu nezanedbatelné části našeho místy poněkud bezduchého obecenstva.
Tím chci v zajetí zásadně zastaralých představ říci, že kvalita práce nespočívá jen v použité technologii. Viz dříve uvedený inspirativní odkaz. Ale možná to dělali na Pé římská dva pod devadesát osmama ve devadesátisedmičkovém wordu.
A dřevěné hračky prý už zase začínají být v oblibě.
No to je zas při pondělku nadělení! Koncem 19.století někoho "moudrého" v Londýně napadlo, že kvůli zvýšení bezpečnosti provozu musí před jedoucím automobilem běžet muž s praporkem, aby upozornil na hrozící nebezpečí. Podobných magorů s praporky je dnes plné školství i média. V podvědomém strachu, že jednou vezmou stroje učitelům práci, vypouštějí plamenné sentence o tom, jak nové technologie budou dětem škodit. I kapesní nůž škodí, když se s ním neumí. Takže je to spíš obava z toho, že ti potrefení cítí, že s těmi novými technologiemi nebudou umět. A proto se zaštiťují péčí o to, jak tablety dětem uškodí. Jak se ty dějiny opakují!
Ano, ano. Zavedl bych předmět - práce s kapesním nožem. Tuhle se studenti divili, když si nedokázali otevřít pytlík se zobáním, že něco takového nosím. A tuhle si jeden nedokázal nožem ani otevřít pivo.
Já netvrdím, že tablety dětem uškodí, od toho jsou jiní: Manfred Spitzer: Digitální demence. Za mě jsme hráli pingpong učebnicemi, když nebyly pálky.
Plně souhlasím s panem Preislerem. A dodala bych jednu myšlenku: Kdo chce chybu najít, ten ji najde. V horizontu týdnů budu vytvářet ukázkovou hodinu výuku s tablety v hodině AJ. Dříve bylo nemožné, aby si žák sám poslechl nahrávku bez toho, aby se musela zarezervovat učebna. Bylo i nemožné, aby si mohl bez zbytečného stříhání a tisku seřadit myšlenky. Já jako učitel nemusím už tisknout a o přestávce stříhat. Mohu se věnovat důležitějším věcem. Někteří žáci nemají výtvarné nadání a tak odmítají kreslit. Jaká to výhoda, že si nyní mohou vytvořit svoji knihu aniž by ukazovali své kreslící umění. Je Vám to málo? Já myslím, že je to výrazný posun vpřed.
ti potrefení cítí, že s těmi novými technologiemi nebudou umět
Vskutku? Co přesně je na nich nového?
Jen aby ti nepotrefení něco uměli i s těmi technologiemi. Už jste se díval na inspirativní odkaz? Kdoví, jestli by se případně nedal zařadit do kategorie 'signifikantní'.
Ale beru to prostě tak, že diskuze k tomuto tématu je potřeba a tato výzva ji fakticky odstartovala.
Souhlasím a k této diskusi se rád připojím. Nejsem si ale jist, zda k věcné úrovni diskusi přispěl právě tento článek.
Na stejnou notu, zdá se, rádi naskakují někteří kolegové.
Předesílám předem, všem, kdo už obsadili barikády na jedné či druhé straně. Je mi líto, ale nepatřím ani do tábora s "božským tabletem" na vlajce, ani mezi ty, kteří si kupují trička se stejným, ale přeškrtnutým logem.
Co mě však mrzí je, že se do těchto diskuzí zapojují kolegové ze škol, kteří se dokonce vydávají za osvícené učitele informatiky s dlouholetou praxí. Jejich slušně řečeno „argumentace“ u mě evokuje otázku: „Jak je vůbec možné, že s takovou negací ke všemu novému mohou ještě každodenně docházet do školy a smysluplně učit?“ Jim zřejmě vyhovovala doba, kdy mohli používat jen křídu, ukazovátko a občas zpestřit výuku tím, že použili nějaký ten nástěnný obraz. Jejich žáci pak museli celé dny sedět s rukama za zády, o přestávkách sice mohli vyvinout pohybovou aktivitu, ale tak, že společně kolovali se svačinami v uspořádaných formací po dlouhých školních chodbách. Na takovou dobu se mi nechce vzpomínat.
Mně se zase nechce vzpomínat na dobu, kdy existoval jediný a jedině správný názor a každý, kdo jej nezastával a dostatečně nahlas veřejně neprojevoval, byl okamžitě označován za podezřelého, či rovnou třídního nepřítele, vzápětí byl ostrakizován a ze "slušné" společnosti vyloučen.
Také mám občas tu drzost vydávat se za učitele informatiky s dlouholetou praxí. Přesto nejsem vždy a ve všem přesvědčen, že tablety jsou spásou moderního školství a že jediná jiná možná alternativa k nim jsou ruce zaprášené od křídy a břidličné tabulky.
Jak je přesto možné, že s takovou negací ke všemu novému mohu ještě každodenně docházet do školy a smysluplně učit?
Inu velice snadno. Nejsem ani skeptik, ani fanatik. Předtím, nežli naskočím na alegorický vůz a chopím se mávátka, abych začal pod transparentem spolu s ostatními rozjásanými davy vykřikovat schválená hesla, ještě předtím se snažím dopátrat, kam že ten vůz jede a jestli náhodou nemá prázdná kola.
Pomiňme teď, že faktický přínos tabletů ke kvalitě "zkompetentňování" ještě nikdo reálně neprokázal, protože vlastně ani nemohl. Pomiňme fakt, že se objevují studie, které dokonce mají tu odvahu tvrdit opak.
Pomiňme dokonce i odvážné tvrzení, že podobný humbuk, který provázelo zavádění interaktivních tabulí, dnes označují někteří za prázdnou bublinu, která již praskla. A že tedy jistá skepse vůči tabletům v tomto kontextu je prostě logická.
Zaměřím se jen na ty, dle mého názoru, nejpodstatnější prvky problému.
1. Tablety tady prostě jsou a nejspíše je v dohledné době nikdo nezakáže. Pokud tento nástroj my, učitelé nedokážeme uchopit, pak se jen zvětší "digitální propast" mezi námi a nastupující generací.
2. V tomto smyslu považuji snahy o vyškolení učitelů k jejich používání za cestu správným směrem. I když k obsahu výzvy 51 a celkové organizaci projektu jistě je možné mít mnohé a, bohužel, oprávněné výhrady.
3. To co nám ale v první řadě chybí, to je kvalitní výukový obsah. Představa, že tisíce amatérů bude po večerech plodit další tisíce "DUMů", tentokrát ovšem zadarmo, je prostě strašná. Nic proti aktivitě někdy velice schopných a šikovných nadšenců. Ale výroba kvalitního desetiminutového výukového a didakticky správně připraveného videoklipu, nebo jiného materiálu, to je práce pro profesionální tým na několik dnů. A profesionálové nepracují zadarmo.
4. To, nač nesmíme zapomenout, je legislativní rámec pro používání tabletů ve školách.
Jestliže škola bude v budoucnu požadovat, aby si žáci nosili do škol svá zařízení, těžko může současně zakázat nošení drahých předmětů ve svém školním řádu. Atd., psal jsem o problémech s konceptem BYOD už vícekrát.
. Úkolem byznysu a reklamy je prodat. Úkolem učitele je nezmagořit jen proto, že někdo jiný chce prodat.
Tablety nejsou ani spásou, ani peklem. Je to jen nástroj, který je dobré umět vzít do ruky a to pokud možno tak, aby z jeho použití plynul užitek a nikoliv škoda.
6. Tablety a smartphony jsou fajn. Ale tím to nekončí. Dokonce mne několik videí z youtube a pár článků z webu "osvítilo" natolik, že je považuji za přechodnou záležitost. Což mne vede ke kacířské myšlence, že díky pokroku ve využívání technologií třeba OLED, virtuální a rozšířené reality, holografie, atd. možná bude během pár let dnešní "tabletová revoluce" působit stejně komicky, jako dnes diaprojektory a "nástěnné obrazy".
Moc se těším na plamenné články propagující "Výzvu 94 - iglass do škol".
7. „Školní muzea“, kam se budou z okolních států jezdit dívat na to, jak se učilo před třiceti lety,
nevytvářejí ze škol učitelé, ale:
- ti, kdo odmítají dát do školství ALESPOŇ stejný podíl prostředků jako v těch okolních státech.
- ti, kdo vytvářejí tak šílená pravidla pro čerpání financí, že hmotnost požadované a "nezbytné" průvodní papírové dokumentace obvykle převyšuje hmotnost pořizovaného zařízení.
- ti, kdo pod halasným propagováním "moderní" výuky hledají jen cesty jak naplnit vlastní kapsy, bez ohledu na to, že se nesmyslně a bezkoncepčně utratí už tak nedostačující prostředky
V horizontu týdnů budu vytvářet ukázkovou hodinu výuku s tablety v hodině AJ.
Jestli dovolíte, já si mezitím trošku zaučím.
je to výrazný posun vpřed
Výrazný posun vpřed je, že si můžu nechat dovést pizzu. Protože jsem-li matla, neuklohním ji řádně ani z polotovaru.
Mám v archivu desítky technologicky moderních výtvorů žáků, kteří se nikdy neobtěžovali vzít do ruky tužku nebo štětec. Kvalita počítačové grafiky kupříkladu není dána tím, že je stvořena na počítači. Víte?
„Školní muzea“
Přeně, pane poste.restante.
Vůbec mi není jasné, proč jsme my, vizionáři popuzeni skutečností, že se bez těch 'technologií' dnes ještě někdo obejde.
A pak mi není jasné, proč se z toho dělá takový humbuk. Potřebuju něco do výuky? No tak jdu, a pořídím to, ne?
V informatice mi už konečně pár let sedí každý žák u svého stroje. K čemu by mi tam byly tablety nebo interaktivní tabule. Já potřebuju kavalitní projekci a čerstvý luft.
Pane Nico Pytliku, já učím týdně 22 hodin. Pravda, je to špatně formulované. Měla jsem tím namysli, že ta hodina proběhne.
PS: Najdete i v tomto příspěvku část, která by stála za Váš komentář? Těším se.
že ta hodina proběhne
Aha. Myslel jsem původně, že ukázková má být každá hodina.
A to nejen pro případ, že by někdo nahlédl nečekán, nepozván...
Měl jsem onehdá hezkou hodinu fyziky na základní škole. Šlo to dokonce bez tabletů a jen na idošovských počítačích a jejich Bráně vědění. Inspektorka chrochtala blahem nad individualizací výuky a současně podpoře práce v týmu. Ptala se mne, kolik mi zabrala příprava. Už je to dost dávno, ale mám dojem že příprava jedné 45 minutové vyučovací hodiny mi zabrala nějakých 15 - 20 hodin šedesátiminutových.
Tož tak, pokud se týče "ukázkových hodin".
Bavilo to mne, bavilo to žáky, ale občas musím udělat něco i do ostatních předmětů a pro rodinu.
Jo a představte si, šlo to i bez tabletů.
Mimochodem, otázky do pranice. Kolik z vyučujících se dobrovolně přizná, že používá alespoň těch indošovských prográmků běžně ve výuce? A kolik se přizná, že je nepoužívá vůbec?
Kolik skutečně využitých interaktivních tabulí máme ve školách základních a kolik je na středních?
Kolik mladých i starších učitelů, ne bezdětných, s rodinným domkem, či zahrádkou, nebo nemocnými rodiči, dokáže po skončení pracovní doby denně věnovat 5 - 8 hodin přípravě výukových materiálů prostřednictvím moderních technologií?
A proč by to, proboha, vlastně měli dělat?
"A proč by to, proboha, vlastně měli dělat?"
Hodně dobrá otázka. Dovolím si odpovědět. Protože již velmi brzy bude velká část výukových aktivit realizována online. Ti, kteří budou schopni učit pouze off-line, budou o to hůře hledat uplatnění.
Za dvacetpět let, co používáme PC ve výuce, nemáme pokrytu výuku předmětů dobře metodicky zpracovanými výukovými programy ani z 10 %. Školy nemají peníze ani na nákup těch existujících (mají je snad jen ty, co se pustily do projektů ESF), firmy nemají peníze na vývoj dalších. Ten se v podtstatě v posledních pěti letech zastavil. A vy tady pane Brdičko strašíte jakýmsi online. Online jsou k dispozici jen sem tam nějaké blbinky na doplnění výuky, nic obsažnějšího, co by se dalo ve výuce smysluplně soustavně využívat, tak aby kantor u hledání na netu nestrávil své mládí. A pokud někdo něco obsažnějšího a smysluplného online v budoucnu vytvoří, myslíte si, že to bude poskytovat zadarmo? Takže zase ten samý problém, školy na to nebudou mít peníze. Je to prostě začarovaný kruh a o realizaci většiny výuky online si nechte jenom zdát. A máte-li snad na mysli bezbřehé využívání vyhledávání na internetu v textech, které svou obtížností neodpovídají věkovým zvláštnostem žáků, tak s tím bych vážně brzdila.
Připomínám, co řekl o internetu bývalý ministr Piťha: Nevýhou internetu je, že dává odpovědi, ale neklade otázky.
se mnozí redaktoři na této vlně „svezli“ a rozhodli se, že budou prezentovat používání tabletů jako špatné...„Hrozí našim dětem digitální demence?"
Dovolím si podotknout, že Manfred Spitzer, který napsal knihu Digitální demence, vystudoval medicínu, filosofii a psychologii, nikoli žurnalistiku.
celé dny sedět s rukama za zády, o přestávkách sice mohli vyvinout pohybovou aktivitu, ale tak, že společně kolovali se svačinami v uspořádaných formací po dlouhých školních chodbách
To vypadá, jako by pan ředitel 40 let hybernoval.
připravovat dnešní děti na zítřejší problémy
To by bylo krásné, kdybychom to dokázali, ale u tabletu se to, obávám se, nenaučí. Lepší bude s nimi na pár dnů vyjet někam, kde není elektřina ani signál.
vycházíte ze třídy, která s vámi po celou dobu aktivně spolupracovala
https://www.youtube.com/watch?v=MUkvkbyqGlE Aktivní spolupráci si přece jen představuji jinak.
aby učili své žáky takovými formami, které odpovídají jejich hendikepu
...Připomínám, co řekl o internetu bývalý ministr Piťha: Nevýhou internetu je, že dává odpovědi, ale neklade otázky.
Pan Piťha totiž nepřišel na to, že ty odpovědi teprve v připravené hlavě evokují otázky. Na ty snadné si člověk odpoví sám, na ty složitější hledá odpověď na internetu a bádá teprve nad těmi, na které nenašel na netu odpověď.
"Protože již velmi brzy bude velká část výukových aktivit realizována online. Ti, kteří budou schopni učit pouze off-line, budou o to hůře hledat uplatnění."
Mohl byste pane Brdičko definovat pojem "brzy"?
Týden? Měsíc? Rok? Desetiletí? Století?
Už zase lítáte v těch Vašich výškách. Vraťte se na zem.
Nečekám, že mi všichni uvěří, přesto konstatuji, že již dnes je celkem zřejmé, že každá škola (i u nás) musí část svých výukových aktivit přenášet online. Skutečně je zde dost velké nebezpečí, že se výuka přesune tam, kde budou učitelé schopni technologickou podporu přijmout. Dnes například Murdochova firma Amplify nabízí komplexní podporu výuky angličtiny včetně všech výukových materiálů a analýzy výukových výsledků (pokud tušíte, co to znamená) za 45$ na žáka za rok. Při větším množství žáků půjde cena ještě dolů. Myslíte, že se v takové konkurenci udrží učitel, který nebude schopen tuto podporu využít?
Pokud mi snad nevěříte, čtěte - http://www.nytimes.com/2014/03/03/education/new-all-digital-curriculums-hope-to-ride-high-tech-push-in-schoolrooms.html
A ta cena Vám pane Brdičko přijde pro naše školství v pohodě? U školy, která by potřebovala kurzy pro 200 žáků by to vyšlo 180 000 Kč pouze za jeden rok a jenom za angličtinu! Tolik neutratila většina škol za výukové PC programy do všech předmětů ani za 20 let, protože na ně neměla. Zkuste se vrátit do naší finanční reality.
My si, pane profesore Brdičko asi trochu nerozumíme. Má otázka "Proč by to, proboha, měli dělat?", nesměřovala k samotnému faktu tvorby e-learningových a "mobilních" výukových materiálů. Nýbrž k faktu, že by tak měli činit v míře zcela nepřiměřené a navíc zadarmo.
Já si prostě pořád myslím, že stěžejní výukové materiály by měli tvořit slušně placení profesionálové a učitel by měl produkty jejich práce umět využívat a podle vlastní potřeby doplňovat. Po operatérovi také nikdo nechce, aby si navrhoval cévní svorky a podomácku zkoušel namíchat rajský plyn.
Já vůbec potřebu vstupu do "online věku" nerozporuji. Právě naopak. Ono asi dost ovlivňuje vlastní zkušenost a prostředí, ve kterém se člověk pohybuje.
Třeba na vysoké škole očekávám, že vyučující poskytne své výukové materiály v elektronické podobě a beru to za samozřejmost.
Já třeba na část úvazku učím na distančním a dálkovém studiu střední školy, jsem administrátorem školního LMS moodle. Bez této podpory si neumím příslušnou výuku až vlastně ani představit.
Mé ratolestí na gymnáziu už od některých vyučujících prezentace a pdf-ka dostávají také.
Jinak je tomu na základních školách a na prvním stupni je u nás e-learning přece jen dost neobvyklý. Chce se mi říci, chvála bohu.
Až budou tablety i na prvním stupni běžné, pak doufám, že budou DOPLŇKEM výuky a že výukové materiály vytvoří opravdu třeba firma Fraus a ne uštvaná učitelka za pouhé "děkuju".
Zkuste se vrátit do naší finanční reality.
Nemalujte, paní Adamová, čerta na zeď. Příslib množstevní slevy je zřejmý. Reálně bych to viděl tak na těch 160 tisíc.
Ale spíš bych se vrátil k původnímu článku. Poměrně zbytečně často mívám hodně silný pocit, že technologičtí modernisté machrují a posmívají se už nad únosnou mez. Posmívají se nepoktytě lidem, kteří nečiní nic horšího, než že nepodléhají nezřízeně kvasům dnešní doby s tím, že dobré věci lze konat i bez ohledu na klanění se modlám pokroku. Posměváčci používají takové neotřelé vtipnosti jako 'sto let před opicemi, za krále klacka, za marie terezie'. Zmínek o biflování plnou klávesnici. Že bez pojmů v hlavě a vztahů mezi nimi se urodí jem málo, netuší.
Machrují, že ovládají v případě tabletů hračky, které na svojí úrovni bez obtíží intuitivně zvládne i poměrně malé dítě. Machrují, a počítač používají jako psací stroj, kde nemusejí myslet na to, jestli mají dost bílé barvy na zabarvení chybky. Že by jejich výtvory mohly mít nějakou strukturu a vzhled, je nezajímá ani za mák. Ne-tu-ší.
Je to obdobně pošetilé, jako kdybych hlásal, že kdo neuběhl alespoň dvakrát maraton a nebyl nejméně dva roky v Rusku, nemůže za katedru patřičných životních zkušeností nemaje. No schválně, je tu někdo takový? Není, co?
Pokud je někdo přesvědčen, že jinak, než je přesvědčen, to ve škole nejde, nechť činí, jak uzná za vhodné. Jen bych prosil o více snášenlivosti k jiným způsobům vidění školního světa.
uštvaná učitelka za pouhé "děkuju"
Představil jsem si uštvaného Pytlika. A docela jsem popukal.
Výukové materiály od profesionálů nazavrhuji a jako jeden z mnoha informačních zdrojů je i používám. Ale vše, co pro výuku potřebuji si dělám výhradně sám.
Nevýhoda časové náročnosti na úkor jiných činností, třeba spánku, je zřejmá. Ale je vyvážena mnohými významnými výhodami. Třeba aktualizovatelnost podle potřeby, odladění pro zcela konkrétní situace a úroveň v různých kolektivech a podobně.
Dvě výhody jsou ovšem nadevše. Jednak se tím sám učím, a pak, a to především, mohu machrovat do sytosti a posmívat se všem, kteří tak nečiní.
Vlastní tvorba výukových materiálů učiteli ala PEDOŠ měla jediný chvályhodný výsledek. Docela dost učitelů si trochu zlepšilo své počítačové kompetence a poznalo licenci CC. Myslím, že to za to stálo. DODOŠ bude v tomto jiný. Jinak si vůbec nemyslím, že je to cesta správná. Podle mě je třeba urychleně začít připravovat elektronické učebnice v podobě OER a učitele směrovat k tomu, aby využívali vše, co je online k dispozici v podobě volně dostupných nástrojů a primárních zdrojů.
Když si dnes tak hezky povídáme, tak ještě k těm 45$. To je cca 900Kč. V případě, že to nahradí učebnice a poskytne dokonalý přehled učiteli, co žáci dělají, považuji již tuto cenu za přijatelnou. Co není přijatelné, je fakt, že takový Murdoch disponuje daty s výukovými výsledky všech žáků. Proto se musí v této věci angažovat stát!
Tak, tak. Pane Brdičko. Stát se v tomto směru již jedenkrát angažoval v rámci akce INDOŠ. Kdy existovali jacísi certifikovaní schvalovači výukových programů, které vytvořily firmy. Protože však jejich posudky rovněž platily tytéž firmy, hádejte, jak to dopadlo.
A k těm 900 Kč na jednoho žáka jen na angličtinu na jeden rok. Školy na to věřte nebo nevěřte vážně nemají. Asi si budeme muset říct rodičům. A bude-li to obdobná částka na rok pro řekněme pět dalších jednotlivých předmětů , hádejte kam nás asi tak pošlou.
Protože již velmi brzy bude velká část výukových aktivit realizována online. Ti, kteří budou schopni učit pouze off-line, budou o to hůře hledat uplatnění.
Když už si hrajeme na věštění, možná se po té onlajn vlně budeme pídit po těch, kteří budou schopni učit oflajn. Protože onlajňáky nahradí nějaký automat a nenajdou uplatnění.
V dohledné době velmi žádaný projekt
Nedigitální škola pro duševní zdraví v 21. století
je vyloženě na spadnutí.
Tentokrát s panem Sotolářem souhlasím. Po učitelích, kteří se budou ve většinovém systému pracujícím online specializovat na off-line aktivity či budou děti závislé na technologiích vracet do života, poptávka bude. Jako obvykle se ale ptám - budou si tito specialisté moci dovolit problematiku technologií neznat?
dovolit problematiku technologií neznat?
To rozhodně NE!
I když Vás, pane Brdičko, zatím ani moc nepoužívám, znám Vás docela obstojně.
Okomentovat